Fixní kombinace flutikason-propionátu a salmeterolu v terapii bronchiálního astmatu – reanalýza studie GOAL
Ve studii GOAL publikované v roce 2004 bylo prokázáno, že nejvíce pacientů dosahuje kontroly onemocnění při kombinaci inhalačního kortikosteroidu a dlouhodobě působícího β2-agonisty. Definice pro kontrolu bronchiálního astmatu od té doby zaznamenala mnohé změny. Implikace studie GOAL v rámci současných parametrů jsou tak nejasné. Opětovná analýza studie proto hodnotila účinnost fixní kombinace flutikason-propionátu a salmeterolu v rámci aktuálních kritérií kontroly onemocnění.
Úvod
Dlouhodobým cílem terapie bronchiálního astmatu je zlepšení kontroly symptomů onemocnění a snížení rizika takzvaných špatných výsledků, mezi něž se řadí například exacerbace nemoci. Ve studii GOAL (Gaining Optimal Asthma Control) publikované v roce 2004 bylo prokázáno, že nejvíce pacientů s nekontrolovaným bronchiálním astmatem splnilo kritéria kontroly onemocnění při kombinační terapii flutikason-propionátem a salmeterolem. V tomto režimu bylo dosaženo rychlejší kontroly onemocnění s nižší dávkou inhalačního kortikosteroidu v porovnání s monoterapií flutikason-propionátem.
Od dob publikace studie GOAL ovšem došlo v návaznosti na nové důkazy k upravení definice kontroly onemocnění. V post hoc analýze studie GOAL proto byla hodnocena účinnost léčby v rámci současných kritérií kontroly onemocnění vytvořených Světovou iniciativou pro astma (GINA) v roce 2016.
Inzerce:
Výsledky re-analýzy
Do post hoc analýzy bylo zahrnuto 3416 pacientů, kteří byli stratifikováni do 3 skupin podle terapie v předchozích 6 měsících. Skupina 1 představovala osoby naivní k terapii inhalačním kortikosteroidem, skupina 2 pacienty s nízkou dávkou inhalačního kortikosteroidu a skupina 3 nemocné s vysokou dávkou inhalačního kortikosteroidu.
Pacienti byli následně randomizováni k fixní kombinaci flutikason-propionátu a salmeterolu nebo k monoterapii flutikason-propionátem. Primárním cílem studie bylo zjištění podílu pacientů dosahujících dobré nebo částečné kontroly onemocnění, sekundárním cílem bylo zjištění podílu pacientů dosahujících dobré kontroly onemocnění.
Ve všech skupinách bylo pozorován vyšší podíl pacientů dosahujících dobré nebo částečné kontroly onemocnění při kombinační terapii v porovnání s monoterapií (skupina 1: 91 vs. 85 %; p = 0,003; skupina 2: 86 vs. 82 %; p = 0,07; skupina 3: 76 vs. 66 %; p < 0,001). Obdobně tomu bylo i v případě zhodnocení podílu pacientů dosahujících dobré kontroly onemocnění (skupina 1: 64 vs. 56 %; p = 0,005; skupina 2: 59 vs. 41 %; p < 0,001; skupina 3: 40 vs. 22 %; p < 0,001).
Závěr
Z výsledků post hoc analýzy studie GOAL podle kritérií GINA 2016 vyplývá, že výrazně vyšší podíl pacientů dosáhl dobré nebo částečné kontroly onemocnění při podávání fixní kombinace flutikason-propionátu a salmeterolu v porovnání s monoterapií flutikason-propionátem. Toto zjištění bylo pozorováno ve všech sledovaných skupinách, tedy u osob naivních k terapii inhalačním kortikosteroidem, ale také u pacientů užívajících nízkou či vysokou dávku inhalačního kortikosteroidu v předchozích měsících.
(holi)
Zdroj: Bateman E. D., Busse W., Pedersen S. E. et al. Global Initiative for Asthma 2016-derived asthma control with fluticasone propionate and salmeterol: a Gaining Optimal Asthma Control (GOAL) study reanalysis. Ann Allergy Asthma Immunol 2019; 123 (1): 57–63.e2, doi: 10.1016/j.anai.2019.04.018.
Líbil se Vám článek? Rádi byste se k němu vyjádřili? Napište nám − Vaše názory a postřehy nás zajímají. Zveřejňovat je nebudeme, ale rádi Vám na ně odpovíme.
Štítky
Alergologie a imunologie Pneumologie a ftizeologieKongresy
Odborné události ze světa medicíny
Všechny kongresy
Nejčtenější tento týden
- „Jednohubky“ z klinického výzkumu – 2025/10
- INFOGRAFIKA: Data mluví jasně – čím dál více žen v medicíně promění české zdravotnictví
- Mýty a fakta o epidurální analgezii z dlouholetých zkušeností anestezioložky
- Tři otázky pro... MUDr. Marii Svobodovou ze sekce mladých lékařů ČLK
- Není statin jako statin aneb praktický přehled rozdílů jednotlivých molekul
Mohlo by vás zajímat
- Topický azelastin je účinný u celoroční alergické konjuktivitidy
- Azelastin v nosním spreji zmírňuje příznaky alergické rýmy účinněji a rychleji než perorální desloratadin
- Azelastin ve formě nosního spreje zmírňuje nosní příznaky pacientů se sezónní alergickou rýmou s nedostatečnou odpovědí na loratadin
- Azelastin je vhodnou terapií 1. volby u vazomotorické rýmy
- Azelastin ve formě nosního spreje je u pacientů se sezónní alergickou rhinitidou účinnější nežli perorálně podaný cetirizin
- Farmakologický profil a klinická účinnost azelastinu v nosním spreji v léčbě alergické a vazomotorické rýmy