Doporučené postupy diagnostiky a terapie vaskulární demence

Diagnostika vaskulární demence

V současnosti asi nejrozšířenější diagnostická kritéria užívaná při stanovení diagnózy vaskulární demence jsou kritéria NINDS-AIREN. Ta předpokládají přítomnost demence, cerebrovaskulární onemocnění prokázané anamnézou, vyšetřením nebo zobrazovacími technikami (CT, MR, SPECT, PET) a souvislost mezi oběma předchozími body – časovou (rozvoj demence do 3 měsíců po cévní mozkové příhodě) či v průběhu (fluktuující průběh, stupňovitá progrese).

Terapie vyvolávajících příčin a příznaků demence

Léčba všech základních typů vaskulární demence se soustředí na redukci nejvýznamnějších rizikových faktorů a terapii chorob podílejících se na vzniku cerebrovaskulárního onemocnění (hypertenze, dyslipidémie, nadváha, diabetes, kouření, nadměrné užívání alkoholu, ICHS), často za využití antikoagulancií a antiagregancií. Dále je obvykle nutné ovlivnění behaviorálních a psychologických příznaků demence (deprese, úzkosti, neklidu a poruch chování). Vedle farmakoterapie je s výhodou také využíváno metod psychosociální terapie.

Kognitivní farmakoterapie

Je-li předchozí terapie s nedostatečným efektem, je doporučený postup následující: do medikace přidáme extraktum ginkgo biloby (EGb761) v doporučené dávce 240 mg/den. Při nedostatečné odpovědi pokračujeme výměnou EGb761 za látky podporující mikrocirkulaci (pentoxifylin, vinpocetin, nimodipin, nicergolin). Je-li odpověď nadále insuficientní, nahradíme tyto látky inhibitory acetylcholinesteráz (galantamin, donepezil, rivastigmin). Při stále neuspokojující odpovědi je možný pokus o augmentaci memantinem. Pokud jsou uvedené možnosti vyčerpány a stále nedošlo ke zlepšení stavu, je vhodné ukončit kognitivní farmakoterapii a nadále pokračovat v léčbě základních příčin vaskulární demence.

(veri)

Zdroj: Psychiatrická společnost ČLS JEP. Doporučené postupy psychiatrické péče IV.