Co znamená pro lékaře i zdravotní systém v Česku aktuální migrační vlna?

Pravidla pro čerpání zdravotní péče na území ČR

Migrující osoby – uprchlíky – ze třetích států lze v zásadě rozdělit do 3 skupin, a to v závislosti na druhu jejich pobytového oprávnění. První skupina má nárok na veškerou zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění jako běžní čeští občané. Sem spadají např. osoby s dočasnou a doplňkovou ochranou a ti, jimž byl udělen azyl. Osobám s dočasnou ochranou hradí prvních 150 dní pojistné stát, poté odvádějí pojistné podobně jako jiní čeští pojištěnci. Za azylanty a osoby s doplňkovou ochranou platí pojistné stát.

Druhou skupinou jsou legálně pobývající cizinci (např. s povolením k dlouhodobému pobytu nebo s přechodným pobytem), kteří nemohou být pojištěni v systému veřejného zdravotního pojištění, ale mají povinnost mít uzavřené komerční zdravotní pojištění pro cizince v rozsahu komplexní zdravotní péče.

Specifickou a různorodou kategorií jsou potom osoby bez jakéhokoliv oprávnění k pobytu (tj. nelegální migranti), kterým je poskytována zpravidla pouze neodkladná péče, případně péče v úzce definovaném rozsahu, aby se zabránilo vážnému ohrožení jejich zdraví nebo života.

Mimo výše uvedené pobývá v Česku velké množství občanů EU, kteří mají zajištěnou minimálně nezbytnou lékařskou péči na náklady svých zahraničních zdravotních pojišťoven.

Cizinci mimo dočasnou ochranu

Do skupiny cizinců mimo dočasnou ochranu jsou zahrnuti i Ukrajinci, kteří na území naší republiky pobývali už před válečným konfliktem, ale rovněž stovky dalších národností, které zde působily v režimu zaměstnání, jako jsou studenti a vědci, nebo jedinci s povolením k dlouhodobému pobytu za účelem sloučení rodiny. V letech 2022−2023 byl výskyt těchto osob stabilní, k žádným velkým výkyvům nedošlo. Stav je kontrolovaný a i skrze kvóty na zastupitelských úřadech lze příchod cizinců regulovat. Mimo dočasnou ochranu v Česku pobývá zhruba 700 tisíc osob, a to nejčastěji z Ukrajiny, Slovenska, Vietnamu, Ruska a Rumunska. Věková struktura migrantů je také stabilní – nejvíce osob je v produktivním věku, následují s velkým odstupem děti (0−17 let). Starší osoby, které představují pro zdravotní systém největší zátěž, tvoří minimální část.

Rozložení migrantů v krajích není překvapivé, logicky nejčastěji pobývají v Praze, případně ve středních Čechách. U specifických státních příslušností je tomu ale jinak, většinou jde o stejné komunity pracující ve velkých podnicích v jednom regionu – typicky jedinci mongolské národnosti v České Lípě či například bulharské v Plzeňském kraji.

Cizinci s dočasnou ochranou – epidemicky nejrizikovější skupina

Příchody osob s dočasnou ochranou do Česka byly v minulých letech kontinuální, převládaly ženy. Pokud jde o věkovou strukturu, byl zde o něco vyšší počet dětí, než je u obecné populace migrantů běžné. Zatížení seniorskou populací je opět malé.

Pokud jde o výskyt infekcí spojených s migrací v krajích, opět dominuje Praha (s 25 %), následují kraje Středočeský a Jihomoravský. Další kraje se dělí už víceméně rovnoměrně.

Dočasná ochrana není fenomén, který skončil, stále přichází zhruba 6−8 tisíc osob měsíčně, tedy se systém pořád plní. Absolutní nárůst tedy není velký, ale stále přicházejí další osoby, některé se vracejí z Ukrajiny opakovaně. Je zde tedy kontinuální vliv na epidemickou situaci v Česku.

Dočasná ochrana v EU byla prodloužena pro Ukrajince do března 2025 a zatím to podle neoficiálních informací vypadá, že dojde k dalšímu prodloužení o 1 rok. Není ještě jisté, v jakém formátu, zda pro celou zemi zasaženou ruskou invazí, nebo jen pro některé její části.

Česko také musí počítat s tím, že řada osob na našem území zůstane. Vláda se snaží směřovat situaci k tomu, aby alespoň těm soběstačným byla nabídnuta možnost přechodu z dočasné ochrany (tj. nejistého statusu) například na pobyt za účelem zaměstnání nebo jiný druh pobytu.

Nelegální migrace (balkánská trasa a jiné)

Do skupiny nelegálních migrantů patří ti, kteří jsou na našem území neoprávněně – bez víza, bez pasu. Většinou jde o osoby, které naší zemí pouze projíždějí a ona pro ně není cílovou destinací, směřují dále do Německa, Francie či Velké Británie.

V roce 2022 proběhla velká imigrační krize. Jednalo se o přechody osob v rámci tzv. balkánské trasy (z Turecka do Řecka a přes Balkán do západní Evropy). Situaci se podařilo stabilizovat v roce 2023, ve druhé polovině roku byly znovu zavedeny kontroly na hranicích se Slovenskem, což přispělo k zastavení nově příchozích a dnes jsou počty těchto nelegálních přechodů naprosto minimální. Tyto osoby, které ve většině případů pouze tranzitují, případně jsou zde umístěny v uzavřeném zařízení MV ČR, zdravotní riziko nepředstavují.

Pro uvedené skupiny má Ministerstvo vnitra nastavený povinný zdravotní screening. Provádí se hned při vstupu do specializovaných zařízení. Tito jedinci jsou do doby výsledku zdravotní prohlídky umístěni odděleně od těch, kteří už screeningem prošli, a podstupují sérii vyšetření:

• osobní cestovatelská anamnéza s důrazem na epidemické aspekty
• stav kůže (nakažlivé choroby jako svrab, známky po aplikaci drog apod.)
• vyšetření moči
• v případě potřeby gynekologická prohlídka
• odběry krve (testy na syfilis, HIV), skiagram hrudníku, stolice (zaměření na původce dysenterie a břišního tyfu)

Nejčastěji zjištěné zdravotní problémy

Mezi nejčastěji zjištěnými zdravotními problémy dominují abstinenční příznaky – hlavně u osob ze států bývalého Sovětského svazu (heroin u Gruzínců, pervitin u Uzbeků, dále metadon a kokain). Zde se musí nasazovat substituční léčba. Dále jde o celkově zanedbaný zdravotní stav, který ale není zdrojem ohrožení (špatný chrup, hypertenze apod.). Velmi často se zdravotníci u těchto osob setkávají s tím, že si různé nemoci vymýšlejí a také se snaží si v Česku léčit své chronické problémy. Tyto osoby však mají nárok pouze na základní, nikoli na mimořádnou péči v rozsahu veřejného zdravotního pojištění.

Prognóza na další rok, jak ji předpovídají různé agentury, není příliš dobrá. Pokračuje migrační vlna do celé EU, zejména vlivem zhoršené situace v Turecku. Česko je tedy připraveno na znovuzavedení kontrol na hranicích se Slovenskem, případně s dalšími zeměmi.

(jas)

Zdroj: Infekce spojené s migrací. Odborný seminář. Společnost pro epidemiologii a mikrobiologii ČLS JEP, Praha, 6. 2. 2024.