Rekonvalescentní plazma v léčbě COVID-19: Jak funguje a pro koho je vhodná?

26. 10. 2020

Rekonvalescentní plazma nebo imunoglobuliny z ní izolované mohou obecně snižovat mortalitu pacientů s virovým respiračním onemocněním. V současnosti se intenzivně testuje v klinické praxi efektivita a bezpečnost tohoto postupu i u nemocných s COVID-19 a zároveň se zpřesňují poznatky, kteří pacienti mohou z této léčebné metody nejvíc profitovat.

Rekonvalescentní plazma a její příprava

Rekonvalescentní plazma (RP) je v tomto případě krevní plazmou osob, které prodělaly onemocnění COVID-19, a obsahuje protilátky proti viru SARS-CoV-2. Na základě zkušeností z předchozích epidemií koronaviry SARS a MERS se soudí, že hlavním léčebným potenciálem rekonvalescentní plazmy jsou neutralizační protilátky namířené proti viru. Dalším možným mechanismem účinku je i protilátkami indukovaná buněčná cytotoxicita nebo fagocytóza.

V Česku byla výroba RP zahájena již v dubnu 2020 s využitím zařízení transfuzní služby. Odběr RP je možný nejdříve 2 týdny po 2. negativním testu (vyšetření pomocí PCR) dárce, který prodělal onemocnění. Protilátková odpověď je vyšší u pacientů, u nichž se nákaza projevila klinickými příznaky − přinejmenším zvýšenou teplotou, spíše však i s přítomností respiračních příznaků a celkově klinicky významným průběhem. Odpověď je dostatečná pouze u cca 40 % dárců.

Efektivita a bezpečnost RP v léčbě COVID-19 − systematický přehled

Systematický přehled literatury připravovaný Cochrane Library ve své poslední aktualizaci (data k 19. 8. 2020) shrnuje 19 klinických studií s celkem 38 160 účastníky, z nichž 36 081 byla podána RP. Vzhledem k různorodé metodice dostupných studií se nepodařilo dospět k jednoznačnému závěru a autoři analýzy pro jistotu označují výsledky jako nejisté až velmi nejisté.

Studie účinnosti

Na základě dat ze 2 randomizovaných kontrolovaných studií (189 účastníků, 95 byla podána RP) není jasné, zda podání RP snižuje riziko úmrtí z jakékoliv příčiny po propuštění z nemocnice (relativní riziko [RR] 0,55; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,22−1,34) ani zda podání RP snižuje mortalitu (poměr rizik [HR] 0,64; 95% CI 0,33−1,25).

Bezpečnostní profil

Udávané nežádoucí příhody byly zejména alergické nebo respirační, případně trombózy, tromboembolie či kardiovaskulární příhody. Z dostupných dat nebylo možné s jistotou stanovit, zda léčba podáním RP zvyšuje klinicky relevantní riziko závažných nežádoucích příhod.

Autoři systematického přehledu dospěli k závěru, že z dostupných dat nelze říci, zda je podání RP při hospitalizaci pro COVID-19 přínosné. V současnosti běží 73 randomizovaných kontrolovaných studií použití RP a imunoglobulinových koncentrátů z ní připravených, data z těchto studií snad do problematiky vnesou více světla.

České zkušenosti − ÚVN v Praze

Tým lékařů z Kliniky infekčních nemocí 1. LF UK a ÚVN Praha podal během jara a léta 2020 RP celkem 27 pacientům, z nichž 3 onemocnění podlehli. Zprvu byla RP podávána pouze pacientům s těžkým průběhem a potřebou oxygenoterapie, u nichž nebyla detekována přítomnost protilátek proti viru. Následně došlo k rozvolnění indikačních kritérií a RP byli léčení i pacienti se středně těžkým průběhem bez nutnosti léčby kyslíkem. Na pracovišti nebyly do doby publikace těchto zkušeností v Časopisu lékařů českých v září 2020 pozorovány nežádoucí vedlejší účinky v souvislosti s podáním RP.

RP byla úspěšně podána např. 70letému pacientovi s těžkým průběhem onemocnění s rozsáhlou bilaterální pneumonií, jež byla zpočátku léčena kombinací hydroxychlorochinu s azithromycinem. Pacientův stav se na této léčbě dále horšil, proto mu byla 3. den hospitalizace aplikována RP a došlo k významnému zlepšení. Pacient mohl být 11. den hospitalizace propuštěn do domácího ošetřování.

Závěr

Přestože se RP k léčbě onemocnění COVID-19 používá s příznivým terapeutickým efektem, o její účinnosti a bezpečnosti stále chybějí robustní důkazy ve formě standardně prováděných randomizovaných kontrolovaných studií. S dalšími závěry se tedy čeká na data aktuálně probíhajících klinických výzkumů.

(este)

Zdroje:
1. Chai K. L., Valk S. J., Piechotta V. et al. Convalescent plasma or hyperimmune immunoglobulin for people with COVID-19: a living systematic review. Cochrane Database Syst Rev 2020 Oct 12; 10: CD013600, doi: 10.1002/14651858.CD013600.pub3.
2. Bohoněk M., Řezáč D., Holub M. Výroba a použití rekonvalescentní plazmy pro léčbu COVID-19 s přihlédnutím ke zkušenostem v ÚVN Praha. Časopis lékařů českých 2020; 159: 175−180. Dostupné na: www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-5-7/vyroba-a-pouziti-rekonvalescentni-plazmy-pro-lecbu-covid-19-s-prihlednutim-ke-zkusenostem-v-uvn-praha-124025
3. Zlámal M., Štěchovská K., Holub M. Případ těžkého průběhu onemocnění COVID-19 u vysoce rizikového 70letého muže. Časopis lékařů českých 2020; 159: 181−184. Dostupné na: www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/2020-5-7/pripad-tezkeho-prubehu-onemocneni-covid-19-leceneho-experimentalni-terapii-124027



Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se