Logo  proLékaře.cz
Přihlásit
  • Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce
  • Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky
  • Časopisy
  • Témata
  • Kongresy
    • Záznamy z kongresů
  • Videa
  • Podcasty
  • Práce v oboru
  • Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
Odebírejte náš newsletter
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Logo proLékaře.cz
  • Články
    Články
    • Z medicíny
    • Technologie
    • Lifestyle
    • Rozhovory
    • Infografika
    • Kazuistiky
    • Téma měsíce

    Top novinky

    OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska
    Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv
    Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36
    Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči
  • Vzdělávání
    Vzdělávání
    • Kurzy
    • Interaktivní kazuistiky

    Top články

    Svět praktické medicíny 3/2026 (znalostní test z časopisu)
    Mazová zátka a její řešení
    Citikolin v neuroprotekci a neuroregeneraci – nové poznatky
    Revma Focus: Spondyloartritidy
  • Časopisy
    Časopisy

    Top články

    DNA methylation-mediated modulation of rapid desiccation tolerance acquisition and dehydration stress memory in the resurrection plant Boea hygrometrica
    ANGPTL8 protein-truncating variant associated with lower serum triglycerides and risk of coronary disease
    Control of pre-replicative complex during the division cycle in Chlamydomonas reinhardtii
    Mobile Type VI secretion system loci of the gut Bacteroidales display extensive intra-ecosystem transfer, multi-species spread and geographical clustering

    Nové číslo

    5
    Česká a slovenská psychiatrie
    2026:Číslo 5
  • Témata
    Témata

    Top novinky

    Urychlí dexpanthenol hojení rohovky po crosslinkingu?
    INFOGRAFIKA: Nově dostupná galenická forma vitaminu D₃ pro snadné užívání
    Co mají společného popeláři a zaměstnanci nemocnice? Nedostatečné hladiny vitaminu D
    Vyšší účinnost, nižší riziko. Jak ušít léčbu pomocí NSAIDs pacientovi na míru?

    Jen pro vás

    Staňte se součástí komunity a získejte přístup k obsahu na míru.

    Přihlásit
  • Kongresy
    Kongresy
    • Záznamy z kongresů

    Nejčtenější

    Echodny 2026: Aktuálně k diagnostice a léčbě HCM
    Jak změnit trajektorii dopadu hypertrofické kardiomyopatie?
    EAHAD 2026: Hemofilie B v éře nefaktorové léčby – čerstvé zkušenosti z praxe
    Kongres ČGPS: Léčba obezity tirzepatidem z rukou gynekologa – šance začít včas
  • Videa
    Videa

    Nová videa

    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Jak „ušít“ cílenou léčbu spondylartritid na míru každému pacientovi?
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
    VIDEO: Nový impuls v léčbě roztroušené sklerózy
  • Podcasty
    Podcasty

    Nejčtenější

    Paliatr Jan Maláska: Dialog o smrti je třeba zahájit včas
    Data z reálné praxe u R/R CLL: Co z nich vyplývá pro retreatment i dlouhodobou strategii?
    MUDr. Pavel Sova: Jak využít AI v medicíně, aniž bychom přehlédli její rizika
    MUDr. Veronika Grinholc: Diabetes bez informačního chaosu − efektivní edukace pacientů on-line
  • Práce v oboru
    Práce v oboru

    Doporučené pozice

  • Praktické
    Praktické
    • Kalendář akcí
    • Dostupnost léků
PL logo
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies
Články
  • Z medicíny
  • Technologie
  • Lifestyle
  • Rozhovory
  • Infografika
  • Kazuistiky
  • Téma měsíce
Vzdělávání
  • Kurzy
  • Interaktivní kazuistiky
Časopisy
Témata
Kongresy
  • Záznamy z kongresů
Videa
Podcasty
Práce v oboru
Praktické
  • Kalendář akcí
  • Dostupnost léků
  • Kontakt
  • Inzerce
  • O Projektu
  • Prohlášení o cookies

© 2008-2026 MeDitorial | ISSN 1803-6597
Stránky proLékaře.cz jsou určeny výhradně odborníkům ve zdravotnictví. Čtěte prohlášení a Zásady zpracování osobních údajů.

Přihlásit
proLékaře.czČlánkyZ medicíny
Z medicíny

Antimalarika hydroxychlorochin a chlorochin jako světlo naděje v léčbě infekce COVID-19?

Téma: Covid-19
23. března 2020
5 min čtení
Boj s pandemií COVID-19 představuje především souboj s časem. Vědecké týmy po celém světě pátrají po účinné a bezpečné terapii, přičemž na mušce mají antivirotika, preparáty cílené léčby, ale mezi žhavé kandidáty patří také antimalarika, konkrétně hydroxychlorochin a chlorochin. Momentálně se oči odborné i laické veřejnosti upírají právě na tyto dva léky. Mohou skutečně pomoci? A o jaká data se tyto předpoklady opírají? Jaké limitace mají dosavadní poznatky?

Antimalarika v novém světle

Chlorochin a hydroxychlorochin patří do skupiny antimalarik. To ale zdaleka není jejich jediná indikační skupina −⁠ tyto léky se současně hojně využívají v terapii řady autoimunitních chorob, například revmatoidní artritidy či systémového lupus erythematodes. Zásadní rozdíl mezi těmito látkami spočívá v tom, že hydroxychlorochin je díky své modifikaci více rozpustný ve vodě a vykazuje menší množství nežádoucích účinků. Jeho užívání je tak bezpečné i pro těhotné ženy, doporučuje se například u pacientek s autoimunitními chorobami v prevenci vzniku kongenitálního srdečního bloku. Chlorochin byl za nadějný lék považován již při epidemii SARS či viru Zika.

Reklama

Oba léky mají obecně dobrý bezpečnostní profil, biologickou dostupnost a distribuci po celém těle. Současně působí spíše jako imunomodulancia než imunosupresiva a nezvyšují tak riziko infekčních komplikací. Mezi nejběžnější nežádoucí účinky obou léků patří gastrointestinální obtíže v podobě nauzey, zvracení a průjmů. Chlorochin je však zatížen vyšším výskytem nežádoucích účinků a kvůli tomu je v současnosti preferován hydroxychlorochin; při terapii chlorochinem se častěji vyskytuje například retinopatie. U pacientů současně léčených ritonavirem či lopinavirem může dojít k prodloužení intervalu QT. Důležitou otázkou z praktického hlediska je také jejich dostupnost −⁠ například v Číně a Íránu je současně hydroxychlorochin dostupnější než chlorochin.

Reklama

Mechanismus účinku v léčbě COVID-19

První zmínka o použití chlorochinu pochází z Číny, kde při podávání doporučené dávky 500 mg⁠/⁠den (což je maximální tolerovatelná dávka) došlo k redukci horečky, zlepšení nálezu při vyšetření výpočetní tomografií (CT) a zpomalení progrese nemoci. Jak ale vlastně tato léčiva mohou pomoci v boji proti COVID-19?

Mechanismus účinku obou léků je obdobný a velmi komplexní. Zjednodušeně se dá říct, že svým působením potlačují nadprodukci cytokinů v rámci takzvané cytokinové bouře, která způsobuje velmi závažný průběh onemocnění s poškozením řady životně důležitých orgánů. To ale zdaleka není jediný cíl jejich působení. Léky zvyšují pH v endosomech, lysosomech a Golgiho aparátu, přičemž endosomy jsou důležité v procesu vstupu viru do buňky. Současně narušují glykosylaci angiotenzin konvertujícího enzymu typu 2 (ACE2), membránového proteinu, prostřednictvím kterého se virus na cílové buňky váže; vstup viru do buněk tedy blokují hned na dvou úrovních. Hydroxychlorochin navíc vykazuje silnější imunomodulační efekt, snižuje expresi toll-like receptorů TLR a jejich signální transdukci a snižuje produkci interleukinu IL-6.

Jejich antivirový účinek je obdobný, hydroxychlorochin však vykazuje menší množství nežádoucích účinků a je možné ho nasadit až v dávce 1200 mg⁠/⁠den, což se rovná účinné dávce 750 mg⁠/⁠den chlorochinu, tedy o 250 mg více, než je maximální tolerovatelná dávka chlorochinu.

Průběh a výsledky francouzské studie

V současnosti probíhá několik desítek klinických studií zabývajících se účinkem chlorochinu a hydroxychlorochinu v terapii onemocnění COVID-19, které čítají od několika desítek po několik stovek pacientů. V rámci lékařských společnosti jednotlivých zemí vznikají ohledně terapie chlorochinem a hydroxychlorochinem různá doporučení, která se liší v dávkování i délce trvání terapie.

Ve Francii byla provedena studie, která se zabývala použitím hydroxychlorochinu a azithromycinu v terapii pacientů s COVID-19. Do studie byli zahrnuti pacienti starší 12 let, kteří byli hospitalizováni pro infekci SARS-CoV-2, jež byla verifikována metodou PCR provedenou z nazofaryngeálního výtěru. Pacientům byl nasazen hydroxychlorochin v dávce 200 mg 3× denně na dobu 10 dnů. Od příjmu do 14. dne hospitalizace bylo každý den provedeno standardní klinické vyšetření, a pokud to bylo možné, pak i test na přítomnost koronaviru z nazofaryngeálního stěru. Azithromycin byl do terapie přidán vybrané části těchto pacientů (n = 6) za účelem prevence bakteriální superinfekce, a to v dávce 500 mg 1. den následované 250 mg po dobu 4 dnů. Primárním sledovaným parametrem studie byla virová clearance po 6 dnech terapie.

Do studie bylo zahrnuto 42 pacientů: 26 dostávalo hydroxychlorochin a 16 sloužilo jako kontrola; 6 pacientů z aktivní skupiny terapii nedokončilo z různých důvodů (úmrtí, transport na JIP, nežádoucí účinky, propuštění z nemocnice) a nebyli do výsledné analýzy zařazeni.

Po 6 dnech terapie byl PCR test z nazofaryngeálního stěru negativní u 70 % pacientů, kteří užívali hydroxychlorochin (včetně kombinace), v porovnání s 12,5 % pacientů z kontrolní skupiny (p = 0,001). Zajímavostí je, že u pacientů současně léčených azithromycinem tento podíl činil 100 %, zatímco u nemocných na monoterapii 57,1 % (p < 0,001). Účinnost byla vyšší u pacientů s příznaky infekce horních nebo dolních cest dýchacích v porovnání s asymptomatickými pacienty (p < 0,05).

Komentář ke studii

Závěry studie působí velmi zajímavě, snad až senzačně, a to bylo také důvodem zdravého kritického zhodnocení aspektů provádění samotné studie a analýzy výsledků ze strany vědců a lékařů pohybujících se v oblasti PCR diagnostiky nebo obecně klinického výzkumu. Tito experti apelují na to, abychom i ve stavu časové tísně neopouštěli zásady medicíny založené na důkazech. Studie bohužel trpí řadou pochopitelných nedostatků z této tísně vyplývajících, ty však není možné opomíjet, protože mohou výsledky a jejich interpretaci zásadním způsobem ovlivnit.

Obecně je třeba vzít v úvahu, že se jedná o nerandomizovanou otevřenou studii s poměrně malým množstvím pacientů. Chybějící randomizace vytvořila typický problém, tj. že skupiny pacientů nejsou z pohledu hodnoceného cílového parametru (virové nálože −⁠ viral load) na úrovni dne 0 vzájemně srovnatelné. Z tabulky dostupné v Supplementary materials k publikaci lze vyčíst, že pacienti s monoterapií měli vyšší virovou nálož než pacienti pacienti na kombinované terapii. Pokud bychom v rámci těchto dvou skupin srovnali výsledky pouze pacientů obdobnou počáteční hodnotou, křivky poklesu virové nálože by se k sobě přiblížily. Také kontrolní skupina bez léčby trpí zásadním nedostatkem, a to že pouze 4 ze 16 pacientů postoupili nazofaryngeální stěr ve všech předepsaných dnech; u ostatních řada výsledků chybí. To je zřejmě také důvodem, proč ve výsledném grafu nenajdeme chybové úsečky, které usnadňují a zpřesňují představu o dosažených výsledcích.

Celkově lze také v tabulce nalézt množství pravděpodobně falešně negativních PCR výsledků (jeden den je výsledek negativní, následující den/dny pozitivní). To může souviset i s ne zcela vhodně definovanou hranicí, od které byl výsledek PCR vyšetření považován za negativní. Tzv. hodnota Ct (cycle threshold; čím nižší, tím vyšší je detekovaná virová nálož) byla zvolena spíše nižší než obvykle (35 v této studii, běžně spíše > 38) a také jiné studie prokázaly, že průměrná hodnota Ct z nazofaryngeálního stěru se pohybuje okolo 32.

Závěr

Chlorochin a hydroxychlorochin vykazují komplexní antivirový účinek potenciálně využitelný v terapii onemocnění COVID-19. Mezi klíčové mechanismy účinku patří redukce cytokinové zánětlivé odpovědi a redukce vstupu viru do buněk pomocí interakce na úrovni povrchových proteinů a intracelulárních organel. Hydroxychlorochin vykazuje stejný účinek jako chlorochin, ale současně je spojen s menším rizikem nežádoucích účinků a lze ho použít i u těhotných žen.

Účinek hydroxychlorochinu byl naznačen klinickou studií publikovanou ve Francii. Její výsledky je třeba vnímat v kontextu limitací jejího designu a vyhodnocení. Závěrem práce není a nemůže být informace o tom, že hydroxychlorochin je jednoznačně účinný nebo že kombinace hydroxychlorochinu a azithromycinu je léčbou volby. Jistě však cosi o možném účinku naznačuje a stále působí poměrně nadějně. V současné době probíhají desítky dalších klinických studií, které budou verifikovat účinek hydroxychlorochinu a chlorochinu v terapii onemocnění COVID-19. Zároveň se diskutuje o nejvhodnějším dávkovacím schématu a doporučené délce terapie s tím, že mezi jednotlivými odbornými společnostmi se doporučení liší.

(holi, jam)

Zdroje:
1. Gautret P., Lagier J. C., Parola P. et al. Hydroxychloroquine and azithromycin as a treatment of COVID-19: results of an open-label non-randomized clinical trial. Int J Antimicrob Agents 2020 Mar 17, doi: 10.1016/j.ijantimicag.2020.105949 [Epub ahead of print].
2. Sahraei Z., Shabani M., Shokouhi S., Saffaei A. Aminoquinolines against coronavirus disease 2019 (COVID-19): chloroquine or hydroxychloroquine. Int J Antimicrob Agents 2020 Mar 16 : 105945, doi: 10.1016/j.ijantimicag.2020.105945 [Epub ahead of print].
3. Zhou D., Dai S. M., Tong Q. COVID-19: a recommendation to examine the effect of hydroxychloroquine in preventing infection and progression. J Antimicrob Chemother 2020 Mar 20, pii: dkaa114, doi: 10.1093/jac/dkaa114 [Epub ahead of print].
4. Wang W., Xu Y., Gao R. et al. Detection of SARS-CoV-2 in different types of clinical specimens. JAMA 2020 Mar 11, doi: 10.1001/jama.2020.3786 [Epub ahead of print].

Populární články

Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Mezinárodní studie zkoumala postoje lékařů ze 6 zemí ohledně přijatelnosti eutanazie u osob trpících demencí. Průzkum odhalil, že mezi odborníky panují na toto téma značné rozpory.
Z medicínyTéma měsíce
Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025
Gerstmannův−Sträusslerův−Scheinkerův syndrom (GSS) patří mezi prionová onemocnění mozku. Jedná se o extrémně vzácnou, ale vždy smrtelnou chorobu, u níž se z normálního proteinu stává ničivý patogen. Přestože se incidence GSS pohybuje v jednotkách případů na 100 milionů obyvatel, její studium může přispět k pochopení mechanismů neurodegenerativních chorob.
Z medicínyLifestyle
Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Proč se znalosti z horské medicíny vyplatí i u nás, kde velehory jen tak nenajdete? Čím tento obor láká mediky a jaké jsou nejnovější vědecké poznatky? To vše pro čtenáře webu proLékaře.cz shrnuje MUDr. Lenka Horáková, Ph.D., z Kliniky anesteziologie, intenzivní a urgentní medicíny 3. LF UK a FN Bulovka v Praze.
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Práce zveřejněná v časopisu Nature Communications představuje systém, který umožňuje hlubokou mozkovou stimulaci bez chirurgického zákroku. Zařízení je podle autorů jako první schopné ovlivnit hluboké oblasti mozku přibližně 1000× menší, než mohla dosavadní konvenční ultrazvuková zařízení, a 30× menší, než zvládly předchozí systémy určené pro hlubší části mozku.
Z medicíny
Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026
Čeští gastroenterologové mají už osm dekád odbornou společnost, v níž se mohou sdružovat. Co lze označit za největší pokrok v oboru za poslední roky, která témata otevřel 8. kongres českých gastroenterologů a jak se jim daří vypořádat se současnými výzvami v klinické praxi? O tom jsme mluvili s přednostou II. interní gastroenterologické kliniky LF UK a FN Hradec Králové a předsedou České gastroenterologické společnosti ČLS JEP prof. MUDr. Iljou Tachecím, Ph.D.

Související

Reklama

Doporučujeme

Reklama
Z medicíny
OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

OCHUTNÁVKA: Dialog o smrti je třeba zahájit včas, říká paliatr Jan Maláska

13. listopadu 2026
13. listopadu 2026
O umírání a smrti často začínáme hovořit až ve chvíli, kdy se nemocnému krátí čas. Jak poznat, že pacient vstupuje do závěru života? Kdy se léčba stává nepřiměřenou? A proč paliativní péče rozhodně neznamená rezignaci? Vybrali jsme 3 ukázky z videorozhovoru s vedoucím konziliárního týmu paliativní péče ve FN Brno a vedoucím Ústavu paliativní a podpůrné péče LF MU v Brně doc. MUDr. Janem Maláskou, Ph.D.
Z medicíny
Biomedicína a trhy – 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

Biomedicína a trhy –⁠ 2026/5: Farmaceutické miliardy hledají další generaci léčiv

12. listopadu 2026
12. listopadu 2026
Investice do mRNA technologie, která má umožnit tvorbu terapeutického proteinu přímo v organismu. Soupeření o klinickou i obchodní pozici v rámci 1. generace inhibitorů BTK indikovaných k léčbě roztroušené sklerózy. Jedna z největších letošních dohod v oblasti onkologických ADC. Nebo sázka na umělou inteligenci při vývoji nových proteinových antiobezitik. Pětice zpráv v dalším vydání naší nové rubriky ukazuje, jak se farmaceutický průmysl snaží zajistit růst prostřednictvím nových biotechnologických modalit na rychle expandujících trzích.
Z medicíny
Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory – „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

Mačkání kostí, elektrizující kartáček, mateřské mléko a zářící nádory –⁠ „jednohubky“ z výzkumu 2026/36

11. listopadu 2026
11. listopadu 2026
V dnešních jednohubkách budeme bojovat proti stárnutí, zubnímu plaku, respiračním infekcím i plicním nádorům. Zbraně ovšem budou mnohdy nečekané, tak se nechte překvapit.
Z medicíny
Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III – od příznaků k individuálně zacílené péči

Syndrom suchého oka v éře TFOS DEWS III –⁠ od příznaků k individuálně zacílené péči

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
Pálení, řezání, slzení nebo kolísání vidění mohou mít u různých pacientů odlišné příčiny. V péči o suché oko proto nestačí pouze potvrdit diagnózu –⁠ důležité je určit mechanismy, které narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu, a podle nich zvolit vhodnou léčbu.
Z medicíny
Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

Proč nestačí určit typ „suchého oka“, ale je třeba hledat, co ho vyvolává a udržuje

10. listopadu 2026
10. listopadu 2026
U pacienta s pálením či řezáním v oku nebo kolísáním vidění už nestačí pouze potvrdit syndrom suchého oka a určit, zda převažuje deficit vodné složky slz, nebo jejich nadměrné odpařování. Konsenzus TFOS DEWS III zdůrazňuje hledání dominantních mechanismů, jež narušují homeostázu slzného filmu a očního povrchu.
Z medicínyInfografika
INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

INFOGRAFIKA: Více studentů je důležitý začátek. O dostupnosti péče ovšem rozhodnou až další kroky

9. listopadu 2026
9. listopadu 2026
Navýšení kapacit všeobecného lékařství a vybraných nelékařských oborů se už promítá do počtu studentů a prvních absolventů. Personální situaci českého zdravotnictví však nelze hodnotit jen podle přijímacích čísel. Rozhodující bude, zda se podaří zajistit dokončení přípravy nových zdravotníků a jejich uplatnění v českém zdravotnictví, zejména v oborech a regionech s nejvyšším rizikem výpadků péče.
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026
Z medicíny
Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

Eutanazie na žádost pacientů s demencí? Odborná polemika je stále živá

5. ledna 2026
5. ledna 2026
Z medicíny
Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

Co dokáže ultrazvuková přilba pro neinvazivní stimulaci mozku

16. ledna 2026
16. ledna 2026
Z medicíny
4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence – „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

4× telegraficky z oblasti kardiovaskulární prevence –⁠ „jednohubky“ z klinického výzkumu 2026/3

22. ledna 2026
22. ledna 2026
Z medicíny
Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

Kmenové buňky otevírají dveře k možnostem léčby roztroušené sklerózy

17. prosince 2025
17. prosince 2025

Nové nadějné směry u Gerstmannova−Sträusslerova−Scheinkerova syndromu?

28. listopadu 2025
28. listopadu 2025

Česká gastroenterologie jde s dobou. Už 80 let

30. ledna 2026
30. ledna 2026

Speciálně navržené videohry mohou podpořit duševní zdraví dětí a dospívajících

3. prosince 2025
3. prosince 2025

Pomůže AI k rychlejšímu vývoji antibiotik na kapavku a MRSA?

Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026
Téma: Zajímavosti z výzkumu2. ledna 2026

Co nabízí horská medicína pro výzkum i klinickou praxi?

9. ledna 2026
9. ledna 2026

AI pomůže personalizovat léčbu fibrilace síní

4. února 2026
4. února 2026

Jak mohou VR brýle posloužit jako diagnostická pomůcka demence?

15. prosince 2025
15. prosince 2025

„Jednohubky“ z klinického výzkumu –⁠ 2026/1

8. ledna 2026
8. ledna 2026