Důvody reoperace po chirurgickém řešení akutních subdurálních hematomů a vztah k mechanismu poranění

Stáhnout PDF English version

Autoři: Krajsa Jan ¹; Šilar Čeněk ²; Zeman Tomáš ²; Hrabovský Dušan ²; Chrastina Jan ²
Působiště autorů: Institute of Forensic Medicine, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ¹; Department of Neurosurgery, St. Anne’s University Hospital, Faculty of Medicine, Masaryk University, Brno, Czech Republic ²
Vyšlo v časopise: Soud Lék., 65, 2020, No. 4, p. 79-83
Kategorie: Original article

Souhrn

Cíl studie: primárním cílem je analyzovat vztah mezi důvody reoperace po operaci akutního subdurálního hematomu a mechanizmem poranění a sekundárně vztah mezi akutním subdurálním hematomem primárně operovaným a oblastí reoperace.

Metody: u dospělých pacientů operovaných pro akutní subdurální hematom v období 2013 až 2017 byli pacienti reoperováni do 14 dnů. Byly studovány mechanizmy poranění, důvody opětovného otevření a lokalizace lézí.

Výsledky: z 86 pacientů operovaných pro akutní subdurální hematom bylo 24 pacientů reoperováno (27,9%). Hlavní indikací pro reoperaci po volných pádech jako příčiny zranění (12 pacientů) byl recidivující / významný reziduální subdurální hematom (7 pacientů) a kontralaterální subdurální hematom (3 případy). U komplikovaných (stupňovitých) pádů (dlouhé schodiště, 3 pacienti) byly důvody reoperace expanzivní intraparenchymální hematom nebo pohmoždění mozku. Při dopravních nehodách (4 pacienti, 3 chodci sražení auty) bylo důvodem reoperace pohmoždění mozku (dva případy), kontralaterální intracerebrální a subdurální hematom a pooperační epidurální hematom. Mechanizmus poranění nebyl znám u 5 pacientů. Ve 20,8% reoperací byla reoperovaná léze (hlavně subdurální hematom) kontralaterální k primárnímu subdurálnímu hematomu. Prognóza byla horší u reoperovaných pacientů.

Závěry: opakující se signifikantní reziduální subdurální hematomy jsou nejčastějšími důvody pro reoperaci po akutní operaci subdurálních hematomů. Důvody reoperace se vztahují k mechanizmu zranění. Prosté pády jsou spojovány hlavně s opakujícími se významnými zbytkovými nebo kontralaterálními subdurálními hematomy. Při komplikovaných pádech nebo dopravních nehodách (intenzivní poranění) převládají hemoragická poranění mozkového parenchymu.

Klíčová slova:

akutní subdurální hematom – reoperace – mechanizmus poranění mozku – zhmoždění mozku – kontralaterální subdurální hematom

Zdroje

Teasdale G, Jennett B. Assessment of coma and impaired consciousness. A practical scale. Lancet 1974; 2: 81–84.
Al-Mufti F, Mayer SA. Neurocritical Care of Acute Subdural Hemorrhage. Neurosurg Clin N Am 2017; 28: 267–278.
Chen SH, Chen Y, Fang WK, Huang DW, Huang KC, Tseng SH. Comparison of craniotomy and decompressive craniectomy in severely head-injured patients with acute subdural hematoma. J Trauma 2011; 71: 1632–1636.
Lenzi J, Caporlingua F, Caporlingua A, et al. Relevancy of positive trends in mortality and functional recovery after surgical treatment of acute subdural hematomas. Our 10-year experience. Br J Neurosurg 2017; 31: 78–83.
Hartshorne NJ, Harruff RC, Alvord EC Jr. Fatal head injuries in ground-level falls. Am J Forensic Med Pathol 1997; 18 :258–264.
Davceva N, Janevska V, Ilievski B, Petrushevska G, Popesca Z. The occurrence of acute subdural haematoma and diffuse axonal injury as two typical acceleration injuries. J Forensic Leg Med 2012; 19: 480–484.
Servadei F, Nasi MT, Giuliani G, et al. CT prognostic factors in acute subdural haematomas: the value of the “worst” CT scan. Br J Neurosurg 2000; 14: 110–116.
Desai VR, Grossman R, Sparrow H. Incidence of Intracranial Hemorrhage After a Cranial Operation. Cureus 2016; 8: e616.
Fridley J, Thomas J, Kitagawa R, Chern J, Omeis I. Immediate development of a contralateral acute subdural hematoma following acute subdural hematoma evacuation. J Clin Neurosci 2011; 18: 422–423.
Matsuno A, Katayama H, Wada H, et al. Significance of consecutive bilateral surgeries for patients with acute subdural haematoma who develop contralateral acute epi - or subdural haematoma. Surg Neurol 2003; 60: 23–30.
Tomycz ND, Germanwala AV, Walter KA. Contralateral acute subdural haematoma after surgical evacuation of acute subdural hematoma. J Trauma 2010; 68: E11–E12.
Jennett B, Bond M. Assessment of outcome after severe brain damage. Lancet 1975; 1: 480–484.
Gennarelli TA, Thibault LE. Biomechanics of acute subdural hematoma. J Trauma 1982; 22: 680–686.
Ryan GA, McLean AJ, Vilenius AT, et al. Brain injury patterns in fatally injured pedestrians. J Trauma 1994; 36: 469–476.
Panzer S, Covaliov L, Augat P, Peschel O. Traumatic brain injury: Comparison between autopsy and ante-mortem CT. J Forensic Leg Med 2017; 52: 62–69.
Inokuchi G, Yajima D, Hayakawa M, et al. Is acute subdural hematoma reduced during the agonal stage and postmortem? Int J Legal Med 2013; 127: 263–266.
Nedugov GV. The possibility and mechanism of spontaneous redistribution of acute intracranial subdural hematomas. Sud Med Ekspert 2011; 54: 54–57.
Farkašová Iannaccone S, Ginelliová A, Šantová I, et al. Redistribution of acute traumatic infratentorial subdural hematoma to the spinal subdural space. Soud Lek 2018; 63: 25–28.
Su TM, Lee TH, Chen WF, Lee TC, Cheng CH. Contralateral acute epidural hematoma after decompressive surgery of acute subdural hematoma: clinical features and outcome. J Trauma 2008; 65: 1298–1302.
Flordelís Lasierra JL, García Fuentes C, Toral Vázquez D, Chico Fernández M, Bermejo Aznáres S, Alted López E. Contralateral extraaxial hematomas after urgent neurosurgery of a mass lesion in patients with traumatic brain injury. Eur J Trauma Emerg Surg 2013; 39: 277–283.