Porovnání mikčních, sexuálních a defekačních poruch u žen v aktivním věku po zlomeninách pánve typu B a C


Comparison of Micturition, Sexual and Defecation Disorders in Females Following type B and C Pelvic Fractures

Introduction:
The objective of this work is to present results obtained in a three-year study focussed on micturition, defecation and sexual disorders in women of active age.

Methods:
The monitored set consisted of 33 female patients treated in 2004–2009 for unstable pelvic fracture (B-type or C-type according to AO classification). Out of them 25 patients suffered B-type fracture and 8 patients suffered C-type fracture. Their age ranged between 17 and 55 years (the average age was 32 years).

Anamnestic data were obtained based on UIQ, UDI and PISQ12 questionnaires.

The non-parametric Mann-Whitney U-test was used for answers to individual questions representing nominal/ordinal variables. After finding a statistically significant difference in answers between both groups of patients, it was investigated by means of Pearson χ2-test which answers are behind this statistically significant difference. If the number of answers to any question was less than 5, the exact Fisher test was used. In the event the rate equalled 0, Haldane correction was applied. All tests were considered statistically significant if the significance level was below 5%.

Results:
The occurrence of urologic problems was higher in the B-type fracture patients (84% vs. 50%), however, afflictions were more severe in the C-type fracture patients. Intestinal problems were more frequent in the C-type fracture patients (75% vs. 52%) and they were also more severe. Also sexual problems were more frequent in the C-type fracture patients (75% vs. 40%), although according to individual answers it was not possible to state that their sexual life was unequivocally worse.

Conclusion:
The analysis of comparison of micturition, sexual and defecation problems in patients one year after the unstable pelvic fracture showed in some respects higher problems in the patients who had suffered the C-type fracture. However, more important are the following observations, generally related to unstable pelvic fracture patients: 1. The occurrence of micturition, sexual and defecation problems was unexpectedly high; 2. Without active examination by a traumatologist during the after-treatment ”minor” problems may escape his/her attention and may negatively affect life of each individual patient in the longer run; 3. A targeted method of detection of problems by means of questionnaires could lead to their disclosure; 4. A urologist, urogynaecologist, sexologist and proctologist have an indisputable place in the treatment of women who suffered a severe pelvic trauma.

Key words:
urinary incontinence – voiding dysfunction – sexual dysfunction – instable pelvic fracture


Autoři: V. Džupa 1,2;  M. Očenášek 1,3;  J. Vránová 4;  V. Ducháč 5;  R. Grill 1,6;  V. Báča 1,7
Působiště autorů: Centrum pro integrované studium pánve 3. LF UK, Praha, vedoucí lékař: doc. MUDr. Robert Grill, Ph. D. 1;  Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha, přednosta: doc. MUDr. Martin Krbec, CSc. 2;  Ústav pro péči o matku a dítě, Praha, ředitel: doc. MUDr. Jaroslav Feyereisl, CSc. 3;  Ústav lékařské biofyziky a informatiky 3. LF UK, Praha, přednosta: doc. MUDr. Jozef Rosina, CSc. 4;  Chirurgická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha, přednosta: prof. MUDr. Robert Gürlich, CSc. 5;  Urologická klinika 3. LF UK a FNKV, Praha, přednosta: doc. MUDr. Robert Grill, Ph. D. 6;  Ústav anatomie 3. LF UK, Praha, přednosta: prof. MUDr. Josef Stingl, CSc. 7
Vyšlo v časopise: Rozhl. Chir., 2011, roč. 90, č. 10, s. 579-583.
Kategorie: Monotematický speciál - Původní práce

Souhrn

Úvod:
Cílem této práce je prezentovat výsledky získané ve tříleté studii zaměřené na problematiku mikčních, defekačních, a sexuálních poruch u žen aktivního věku.

Metoda:
Sledovaný soubor tvořilo 33 pacientek léčených v letech 2004–2009 pro nestabilní zlomeninu pánve (typ B nebo C podle AO klasifikace). Zlomeninu typu B utrpělo 25 pacientek, typu C 8 pacientek. Věk pacientek sledovaného souboru kolísal v rozmezí 17–55 let (průměr 32 let).

Anamnestická data byla získaná na základě formulářů UIQ, UDI a PISQ12.

Při odpovědích na jednotlivé otázky, které představovaly nominální–ordinální proměnné, byl použit neparametrický Mannův-Whitneyho U-test. V případě nálezu statisticky významného rozdílu v odpovědích mezi oběma skupinami pacientek bylo pomocí Pearsonova χ2-testu zjišťováno, mezi kterými odpověďmi tento statisticky významný rozdíl vzniká. Pokud byl počet odpovědí na některou otázku menší než 5, byl použit přesný Fisherův test. V případě, že se četnost rovnala 0, byla použita Haldanova korekce. Všechny testy byly považované za statisticky významné, pokud byla hladina významnosti menší než 5 %.

Výsledky:
Výskyt urologických obtíží byl vyšší u pacientek po zlomenině typu B (84 % vs. 50 %), avšak postižení byla závažnější u pacientek po zlomenině typu C. Střevní obtíže byly u pacientek po zlomenině typu C častější (75 % vs. 52 %) i závažnější. Rovněž sexuální obtíže byly u pacientek po zlomenině typu C častější (75 % vs. 40 %), i když podle jednotlivých odpovědí se nedalo konstatovat, že by jejich sexuální život byl jednoznačně horší.

Závěr:
Rozbor porovnání mikčních, sexuálních a defekačních problémů u pacientek s ročním odstupem po nestabilní zlomenině pánve prokázal v některých ohledech větší obtíže u pacientek po zlomenině typu C. Důležitější jsou však tato konstatování týkající se obecně pacientek po nestabilních zlomeninách pánve: 1. výskyt mikčních, sexuálních a defekačních obtíží byl nečekaně vysoký, 2. bez aktivního zjišťování traumatologem v průběhu doléčování uniknou „malé“ obtíže pozornosti a mohou pak v dalším období negativně ovlivnit život každé jednotlivé pacientky, 3. cílený dotazníkový způsob zjišťování uvedených potíží by mohl vést k jejich odhalení, 4. urolog, urogynekolog, sexuolog a proktolog mají neoddiskutovatelné místo při léčení žen po závažném traumatu pánve.

Klíčová slova:
urologické obtíže – defekační obtíže – sexuální obtíže – nestabilní zlomeniny pánve

Práce vznikla za podpory grantu Interní grantové agentury Ministerstva zdravotnictví ND 9971-3 „Poruchy mikčních, sexuálních a defekačních funkcí u žen v aktivním věku po zlomenině pánve“ a grantu Evropské unie (Operační program Praha) CZ216/3100/24018 (INO/02/01/0017/2010) „Podpora baze základního výzkumu Centra pro integrované studium pánve“.

ÚVOD

Urologické a sexuální následky u mužů po poranění pánve jsou hodnoceny v řadě studií [1–7]. Méně pozornosti je věnováno problematice defekačních poruch [8, 9]. Sledování uvedených následků po poranění pánve u žen je věnována minimální pozornost [10]. Proto jsme připravili studii zaměřenou na posouzení výskytu urologických, defekačních a sexuálních potíží u pacientek aktivního věku po nestabilní zlomenině pánve s ohledem na typ poranění.

MATERIÁL A METODA

Soubor pacientů

Sledovaný soubor byl tvořen 33 pacientkami léčenými v období od 1. ledna 2004 do 30. června 2009 pro nestabilní zlomeninu pánve (typ B nebo C podle AO klasifikace), které nejméně rok po léčbě podstoupily detailní anamnestické vyšetření u urogynekologa spočívající ve vyplnění definovaných dotazníků.

Metodika

Pacientky byly získány z databáze pacientů léčených pro zlomeninu pánve, která je prospektivně vedena na pracovišti autorů. K vyšetření bylo vyzváno 52 pacientek ve věku do 60 let. Vyšetření se podrobilo 33 z nich.

Anamnestická data byla získaná na základě formulářů, Urinary Impact Questionnaire (UIQ), Urinary Distress Inventory (UDI) a Pelvic Organ Prolapse/Urinary Incontinence Sexual Function Questionnaire (PISQ12).

Cílem naší studie bylo zjistit, zda existuje statisticky významný rozdíl v odpovědích na otázky jednotlivých dotazníků mezi pacientkami po zlomenině typu B a pacientkami po zlomenině typu C. Při odpovědích na jednotlivé otázky, které představovaly nominální-ordinální proměnné, jsme použili neparametrický Mannův-Whitneyho U-test. V případě nálezu statisticky významného rozdílu v odpovědích mezi oběma skupinami pacientek jsme se pomocí Pearsonova chí-kvadrát-testu snažili zjistit, mezi kterými odpověďmi tento statisticky významný rozdíl vzniká. V prvním kroku byly obtíže rozděleny na mírné 0–1 (obtíže žádné, malé) vs. vážné 2–3 (obtíže střední, velké). Pokud byl počet odpovědí na některou otázku menší než 5, použili jsme přesný Fisherův test. V případě, že se četnost rovnala 0, byla použita Haldanova korekce. Všechny testy jsme považovali za statisticky významné, pokud byla hladina významnosti a menší než 5 %, tj. p-value < 0,05.

Ke statistickému zpracováni jsme použili statistický program Statistica verze 9, firmy StatSoft Inc.

VÝSLEDKY

Sledovali jsme celkem 153 anamnestických údajů. V tabulkách uvádíme pouze ty, u kterých byl při porovnání pacientek se zlomeninou typu B (25 pacientek) a zlomeninou typu C (8 pacientek) zjištěn statisticky významný rozdíl. Dále jsou v tabulkách uvedeny nejčastější odpovědi pacientek obou podsouborů na konkrétní otázku.

Věk pacientek sledovaného souboru kolísal v rozmezí 17–55 let (průměr 32 let), u zlomenin typu B v rozmezí 17–48 let (průměr 32 let) a u zlomenin typu C v rozmezí 17–55 let (průměr 31 let). Z hlediska věku byly tyto podsoubory srovnatelné.

Potíže s močením v různém rozsahu uvedlo 21 (84 %) pacientek se zlomeninou typu B a pouze 4 pacientky (50 %) se zlomeninou typu C. Při pohledu na tabulky 1 a 2 je však zřejmé, že tyto obtíže byly větší, tedy více vadily pacientkám po zlomenině typu C.

Tab. 1. Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UIQ, CRAIQ, POPIQ týkajících se obtíží s močením (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně) Tab. 1. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UIQ, CRAIQ, POPIQ questionnaires, concerning micturition disorder (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UIQ, CRAIQ, POPIQ týkajících se obtíží s močením (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně)
Tab. 1. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UIQ, CRAIQ, POPIQ questionnaires, concerning micturition disorder (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)

Tab. 2. Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UDI, POPDI, CRADI týkajících se obtíží s močením (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně) Tab. 2. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UDI, POPDI, CRADI questionnaires, concerning micturition disorder (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UDI, POPDI, CRADI týkajících se obtíží s močením (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně)
Tab. 2. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UDI, POPDI, CRADI questionnaires, concerning micturition disorder (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
 

Přehled střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním jsou uvedeny v tabulkách 3 a 4. Zaznamenali jsme je u 13 (52 %) pacientek se zlomeninou typu B a 6 (75 %) pacientek se zlomeninou typu C. Z tabulek je patrné, že více vadily pacientkám se zlomeninou pánve typu C a pouze přítomnost hemoroidů převažovala u pacientek se zlomeninou typu B.

Tab. 3. Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UIQ, CRAIQ, POPIQ týkajících se střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochustředně-hodně) Tab. 3. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UIQ, CRAIQ, POPIQ questionnaires, concerning defecation disorders (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku UIQ, CRAIQ, POPIQ týkajících se střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochustředně-hodně)
Tab. 3. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UIQ, CRAIQ, POPIQ questionnaires, concerning defecation disorders (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
 

Tab. 4. Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek souboru pomocí dotazníku UDI, POPDI, CRADI týkajících se střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně) Tab. 4. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UDI, POPDI, CRADI questionnaires, concerning defecation disorders (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek souboru pomocí dotazníku UDI, POPDI, CRADI týkajících se střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním (škála hodnocení je čtyřstupňová ne-trochu-středně-hodně)
Tab. 4. Overview of significantly different outcomes in the study patients, using UDI, POPDI, CRADI questionnaires, concerning defecation disorders (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
 

Sexuální obtíže přiznalo 10 (40 %) pacientek po zlomenině typu B a 6 (75 %) pacientek po zlomenině typu C. Přitom při zhodnocení odpovědí v tabulce 5 se nedá konstatovat, že by sexuální život pacientek po zlomenině typu C byl jednoznačně méně kvalitní. Snad pouze obava z úniku moči při jejích sexuálních aktivitách se dá považovat za horší ukazatel.

DISKUSE

V literatuře jsme našli práce, ve kterých je konstatován vyšší výskyt trvalých (zejména neurologických) následků u pacientů po zlomenině pánve typu C [1, 3, 5, 11–13]. Některá neurogenní poškození (plexus hypogastricus inferior, plexus vesicalis, n. pudendus) však následně vedou i k mikčním, defekačním a sexuálním obtížím. Téměř výlučně jsou tyto práce věnované mladým mužům. Ti samozřejmě v souborech pacientů se zlomeninou pánve převažují [1–6, 13]. Avšak my jsme si při léčení pacientek mladého věku všimli, že i ony mají určitou míru mikčních, defekačních a sexuálních obtíží. Při cíleně položeném dotazu často disimulují. Proto jsme se rozhodli zmapovat tento problém cílenou studií. Předpokládali jsme, že vyšší výskyt obtíží u pacientek v aktivním věku nalezneme po kompletní nestabilní zlomenině pánve typu C než po částečně nestabilní typu B podle AO klasifikace [14].

Diskutabilní byla nedostatečná complience pacientek. V uvedeném období jsme v našem traumacentru léčili pro zlomeninu pánve 72 pacientek mladších 60 let. Dvacet z nich nebylo možné oslovit (8 do roka zemřelo, 6 bylo i po roce v souvislosti s těžkým kraniotraumatem hospitalizováno na lůžkách následné péče různé úrovně, 6 bylo po léčbě repatriováno). Z oslovených 52 pacientek bylo ochotných se podrobit podrobnému urogynekologickému vyšetření pouze 33. Dvanáct pacientek vyšetření odmítlo pro údajnou nepřítomnost obtíží. Sedm pacientek na naše opakovaná oslovení nezareagovalo vůbec.

Druhou závažnou skutečností, kterou bychom chtěli diskutovat je způsob provedení studie. Již zmíněná disimulace při jednoduchém cíleném dotazu může signalizovat, že sledované problémy jsou u pacientky minimální a málo obtěžující. Proto jsme se rozhodli šetření provést pomocí několika rozsáhlých dotazníků používaných a osvědčených v urogynekologické praxi s vědomím, že získaných dat bude velké množství a jejich statistické zpracování bude náročné. Přesto jsme k tomuto způsobu zjišťování přistoupili, jelikož dotazníky jsou natolik detailní, že sledování skutečně neuniknou ani ty malé obtíže. Domníváme se, že i když řada pacientek se odmítla studie účastnit pro údajnou nepřítomnost obtíží, velikost sledovaného souboru a způsob získávání údajů zajistily hodnotitelné údaje a tím i relevantní výsledky.

Věk pacientek sledovaného souboru byl poněkud nižší v porovnání s publikovanými studiemi věnovanými problematice poranění pánve [15–18]. Je to dáno tím, že my jsme cíleně do studie zahrnuli pouze pacientky do 60 let věku a vynechali tím pacientky se zlomeninou pánve v osteoporotickém terénu.

Potíže s močením uvedla větší část pacientek po zlomenině pánve typu B ve srovnání s pacientkami se zlomeninou typu C (84 % vs. 50 %). To byl výsledek nečekaný, i když si uvědomujeme, že při zevně rotačních poraněních pánve typu B mohou vzniknout roztržením ventrálních struktur poškození dolních cest močových. Avšak pohled na tabulky 1 a 2 jasně prokazuje, že i přes nižší procentuální výskyt mikčních poruch u pacientek po zlomenině pánve typu C, byly tyto svým charakterem závažnější. Což odpovídá závěrům prací jiných autorů, i když v nich se více jednalo o pacienty mužského pohlaví [5, 11, 12, 19, 20].

U střevních obtíží a obtíží s vyprazdňováním již byly obtíže nejenom závažnější (viz tabulka 3 a 4), ale i častější u pacientek s poraněním pánve typu C (75 % vs. 52 %). Podobné konstatování jsme v literatuře nenašli. Domníváme se, že příčinou může být poranění fascie a svalů dna pánevního při nestabilním poranění pánve a pravděpodobně i poranění presakrálních nervových pletení u nestabilních zlomenin pánve [10, 21]. Problematice defekačních obtíží po poranění pánve je v současnosti věnována minimální pozornost, avšak výsledky našeho sledování potvrdily, že vyšetření a případná péče zkušeného proktologa by měla být u pacientek po nestabilní zlomenině pánve téměř pravidlem.

Sexuální obtíže přiznalo relativně více žen po zlomenině pánve typu C ve srovnání se ženami po zlomenině typu B (75 % vs. 40 %). Avšak z tabulky 5 se nezdá, že jejich sexuální život byl jednoznačně méně kvalitní. Nicméně pouhá vyšší relativní četnost zapadá do představy, že zlomenina typu C je závažnější a na nedokonalém prožitku sexuálních aktivit se u těchto žen mohou podílet jak poúrazové změny ventrálního segmentu kostěné pánve, tak samozřejmě změny zevních části genitální soustavy poraněných žen [10, 21].

Tab. 5. Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku PISQ12 týkajících se sexuálních obtíží (škála hodnocení je pětistupňová vždy-často-občas-zřídka-nikdy) Tab. 5 Overview of significantly different outcomes in the study patients, using PISQ12 questionnaire concerning sexual problems (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
Přehled signifikantně rozdílných výsledků získaných od pacientek sledovaného souboru pomocí dotazníku PISQ12 týkajících se sexuálních obtíží (škála hodnocení je pětistupňová vždy-často-občas-zřídka-nikdy)
Tab. 5 Overview of significantly different outcomes in the study patients, using PISQ12 questionnaire concerning sexual problems (a four-grade scale- „no/minor/moderate/severe“)
 

ZÁVĚR

Porovnání mikčních, sexuálních a defekačních problémů u pacientek s ročním odstupem po nestabilní zlomenině ukázalo v některých ohledech větší obtíže u pacientek po zlomenině typu C. Avšak důležitější jsou tato konstatování týkající se obecně pacientek po nestabilních zlomeninách pánve: 1. výskyt mikčních, sexuálních a defekačních obtíží byl nečekaně vysoký, 2. bez aktivního zjišťování traumatologem v průběhu doléčování uniknou „malé“ obtíže pozornosti a mohou pak v dalším období negativně ovlivnit život každé jednotlivé pacientky, 3. cílený dotazníkový způsob zjišťování uvedených potíží by mohl vést k jejich odhalení, 4. urolog, urogynekolog, sexuolog a proktolog mají neoddiskutovatelné místo při léčení žen po závažném traumatu pánve.

Děkujeme za pomoc při sbírání rozsáhlého počtu dat o pacientkách sledovaného a kontrolního souboru MUDr. Lucii Haakové, MUDr. Filipu Hronovi, MUDr. Tomášovi Lenovi, MUDr. Ondřeji Popelkovi a za pomoc při psaní práce MUDr. Zuzaně Trněné a doc. MUDr. Františkovi Zaťurovi, Ph.D.

Doc. MUDr. Valér Džupa

Ortopedicko-traumatologická klinika 3. LF UK a FNKV

Šrobárova 50

100 34, Praha 10


Zdroje

1. Draijer, F., Egbers, H. J., Havemann, D. Quality of life after pelvic ring injuries: follow-up results of a prospective study. Arch. Orthop. Trauma. Surg., 1997, roč. 116, s. 22–26.

2. Heinermann, J. D., Hessmann, M. H., Rommens, P. M. Akzidentelles Seitspagat als Ursache eines komplexen Beckentraumas. Unfallchirurg, 2005, roč. 108, s. 319-321.

3. Kabak, S., Halici, M., Tuncel, M., Avarogullari, L., Baktir, A., Bastruk, M. Functional outcome of the open reduction and internal fixation for completely unstable pelvic ring fractures (type C): a report of 40 cases. J. Orthop. Trauma, 2003, roč. 17, s. 555–562.

4. Malavaud, B., Mouzin, M., Tricoire, J. L., Gamé, X., Rischmann, P., Sarramon, J. P., Puget, J. Evaluation of male sexual function after pelvic trauma by the international index of erectile function. Urology, 2000, roč. 55, s. 842–846.

5. Siegmeth, A., Müllner T., Kukla, C., Vécsei, V. Begleitverletzungen beim schweren Beckentrauma. Unfallchirurg, 2000, roč. 103, s. 572–581.

6. Šrámková, T., Filipinský, J., Sutorý, M., Wendsche, P., Kočiš, J. Erektilní dysfunkce po poranění pánve. Rozhl. Chir., 2005, roč. 84, s. 299–302.

7. Tauber, M., Joos, H., Karpik, S., Lederer, S., Resch, H. Urogenitale Begleitverletzungen bei Beckenringfracturen. Unfallchirurg, 2007, roč. 110, s. 116–123.

8. Reilly, M. C., Zinar, D. M., Matta, J. M. Neurologic injuries in pelvic ring fractures. Clin. Ortop., 1996, roč. 329, s. 28–36.

9. Roche, B., Michel, J. M., Deléaval, J., Peter, R., Marti, M. C. Lésions traumatiques de l‘anorectum. Swiss Surg., 1998, roč. 4, s. 249–252.

10. Baessler, K., Bircher, M. D., Stanton, S. L. Pelvic floor dysfunction in women after pelvic trauma. Br. J. Obstet. Gyneacol., 2004, roč. 111, s. 499–502.

11. Rommens, P. M., Hessmann, M. H. Staged reconstruction of pelvic ring disruption: differences in morbidity, mortality, rediologic results, and functional outcomes between B1, B2/B3, and C-type lesions. J. Orthop. Trauma, 2002, roč. 16, s. 92–98.

12. Routt, M. L. Jr., Nork, S. E., Mills, W. J. High-energy pelvic ring disruptions. Orthop. Clin. North. Am., 2002, roč. 33, s. 59–72.

13. Tosounidis, G., Holstein, J.H., Culemann, U., Holmenschlager, F., Stuby, F., Pohlemann, T. Changes in epidemiology and treatment of plevic ring fractures in Germany: an analysis on data of German Pelvic Multicenter Study groups I and III (DGU/AO). Acta Chir. orthop. Traum. čech., 2010, roč. 77, s. 450–156.

14. Pohlemann, T., Regel, G., Tscherne, H. Klassifikation und Begriffsbestimmungen. In: Tscherne, H., Pohlemann, T. (Hrsg): Becken und Acetabulum. Berlin, Springer 1998, s. 47–62.

15. Barzilay, Y., Liebergall, M., Safran, O., Khoury, A., Mosheiff, R. Pelvic fractures in a Level I Trauma Center: a test case for the efficacy of the evolving trauma system in Israel. Isr. Med. Assoc. J., 2005, roč. 7, s. 619–622.

16. Džupa V., Chmelová J., Pavelka T., Obruba P., Wendsche P., Šimko P., Filipinský J., Kloub M., Pleva L., Kopp L., Malkus T., Frank M., Magala M., Lisý M., Rovder P., Dráč P., Křivohlávek M., Višňa P. Multicentrická studie pacientů s poraněním pánve: základní analýza souboru. Acta Chir. orthop. Traum. čech., 2009, roč. 76, s. 404–409.

17. Ježek, M., Džupa, V. Vliv věku pacienta a mechanizmu úrazu na typ zlomeniny pánve: epidemiologická studie. Acta Chir. orthop. Traum. čech., v tisku.

18. Tile, M., Helfet, D. L., Kellam, J. F. (Eds) Fractures of the pelvis and acetabulum. 3rd edition. Philadelphia, Lippincott Williams & Wilkins 2003.

19. Miranda, M. A., Riemer, B.L., Butterfield, S.L., Burke, C. J. 3rd Pelvic ring injuries: a long term functional outcome study. Clin. Orthop., 1996, roč. 329, s. 152–159.

20. Pohlemann, T., Gänsslen, A., Schellwald, O., Culemann, U., Tscherne, H. Outcome after pelvic ring injuries. Injury, 1996, roč. 27 (Suppl. 2), s. 31–38.

21. Otčenášek, M., Krofta, L., Báča, V., Grill, R., Kučera, E., Herman, H., Vasicka, I., Drahoňovský, J., Feyereisl, J. Bilateral avulsion of the puborectal muscle: MRI based 3-D reconstruction and comparison with a model of healthy nulliparous women. Ultrasound Obstet. Gynecol., 2007, roč. 29, s. 692–696.

Štítky
Chirurgie všeobecná Ortopedie Urgentní medicína

Článek vyšel v časopise

Rozhledy v chirurgii

Číslo 10

2011 Číslo 10

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×