Ke schopnosti zvládat základní životní potřeby


Autoři: M. Novák
Působiště autorů: Ministerstvo práce a sociálních věcí, Odbor odvolání a správních činností nepojistných dávek a LPS, Praha
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 24, 2021, č. 1, s. 26-27
Kategorie: Pro praxi

ÚVOD

Při posuzování stupně závislosti se hodnotí schopnost zvládat základní životní potřeby podle ustanovení § 9 odst. 1 zákona č. 108/2006 Sb., o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů. K bližšímu vymezení schopností zvládat základní životní potřeby a způsobu jejich hodnocení je nezbytné aplikovat prováděcí právní předpis, kterým je vyhláška č. 505/2006 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o sociálních službách, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „vyhláška“).

V tomto článku se pokusím stručně nastínit základní výkladovou problematiku ustanovení § 2a vyhlášky, respektive navazující Přílohy č. 1 k vyhlášce, a to z pohledu vnímání osob se zdravotním postižením nebo laickou veřejností chcete-li, a pohledem posudkového lékaře.

Jistě řada z Vás zaznamenala, že naši klienti si již zvykli využívat všech právně přípustných forem napadnutí nejen rozhodnutí samotného (řádné a mimořádné opravné prostředky, žaloby), ale také i příslušného posouzení zdravotního stavu (zpravidla formou námitek, stížností, předložením nových lékařských zpráv v průběhu řízení atd.) s tím, že v poslední době se množí případy, kdy klienti při vymezení schopností zvládat základní životní potřeby využívají právě ustanovení § 2a vyhlášky ve vztahu k Příloze č. 1 k vyhlášce tak, aby posudkoví lékaři byli dále povinni se ve svém posouzení vypořádat u každé jednotlivé základní životní potřeby také s jednotlivými schopnostmi (aktivitami), které jsou určující pro zvládání příslušné základní životní potřeby. Výjimkou však nejsou také případy, kdy argumentace našich klientů jde ještě dále a v zásadě zcela proti smyslu uvedeného ustanovení, kdy z jejich pohledu je zapotřebí vykládat předmětné ustanovení takto: „Nezvládám- li z důvodu dlouhodobě nepříznivého stavu jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v Příloze č. 1 k vyhlášce, nejsem schopen základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“ Tvrzení ze strany klienta může vypadat následovně – nebyla zohledněna potřeba jiné pomoci při podávání a porcování stravy, což spadá do schopností (aktivit) uvedených v písm. d) bodu 3. rozdělit stravu na menší kousky a naservírovat ji, a bodu 7. přemístit nápoj a stravu na místo konzumace. Jinými slovy klient namítá, že nezvládá dokonce dvě ze sedmi schopností (aktivit), které jsou podřazeny pod základní životní potřebu stravování, tj. je dostatečně zřejmé, že nemůže tuto základní životní potřebu zvládnout celkově.

Abychom dokázali vhodným způsobem argumentovat k obdobným námitkám klienta, je vhodné si nejprve znovu připomenout samotné ustanovení § 2a vyhlášky, které zní takto: „Pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit, která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu.“

Pro snadné pochopení problematiky plně postačí soustředit pozornost k slovnímu spojení „zvládat alespoň jednu z aktivit“ s důrazem na slovo „alespoň“. Zatímco laickým pohledem toto spojení svádí k rychlému zjednodušení, tj. když nejsem schopen zvládat jednu aktivitu, nezvládám celou základní životní potřebu, při výkladu je skutečně naprosto zásadní vnímat nejen kontext samotný, tj. celou vedlejší větu, ale také logické uspořádání užitých slov. V rámci logického výkladu, a za použití argumentum a contrario a argumentum per eliminationem, zjistíme, že ustanovení § 2a vyhlášky je třeba rozumět tak, že:

• pokud posuzovaný zvládá všechny aktivity, zvládá i odpovídající základní životní potřeby;

• pokud posuzovaný nezvládá jednu nebo více aktivit, je třeba brát ohled na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu;

• i přes nezvládnutí jedné či více aktivit lze podle okolností dospět k závěru, že posuzovaný odpovídající základní životní potřebu zvládá, pokud zvládá alespoň jednu aktivitu;

• pokud posuzovaný nezvládá žádnou z aktivit vymezených k základní životní potřebě, tj. není schopen zvládat alespoň jednu, je třeba bez dalšího dospět k závěru o nezvládání základní životní potřeby.

Ostatně v tomto smyslu se také vyjádřil Krajský soud v Plzni, č. j. Ad 82/2019–62, který navíc uvedl, že § 2a vyhlášky jasně stanoví, že pokud osoba není schopna z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu zvládat alespoň jednu z aktivit (tj. nezvládá žádnou), která je pro schopnost zvládat základní životní potřebu vymezena v Příloze č. 1 k této vyhlášce, není schopna základní životní potřebu zvládat, a to bez ohledu na příčinu dlouhodobě nepříznivého zdravotního stavu. Ostatně takto je zapotřebí také rozumět i rozsudku NSS č. j. 3 Ads 50/2013-32, který zcela logicky připouští celkové zvládnutí základní životní potřeby i přes nezvládnutí některých posudkově významných aktivit.

ZÁVĚR

Pro posudkovou činnost je podpoření tohoto výkladu také Krajským soudem v Plzni nepochybně pozitivní. I nadále je však zapotřebí vnímat, že je to právě posuzovaná osoba, která má právo upozornit na to, že podle jejího subjektivního názoru nejsou některé dílčí aktivity v určité základní životní potřebě zvládané. Povinností lékaře posudkové služby (OSSZ, MSSZ, PSSZ, PK MPSV) tak zůstává, aby se případnými dílčími (spornými) aktivitami detailněji zabýval a své úvahy opřel o dostatečně zjištěný skutkový stav, což v našich podmínkách představuje záznam ze sociálního šetření, zdravotnická dokumentace, popř. dále vyžádané lékařské nálezy specialistů či vyšetření posuzované osoby v přítomnosti. Ostatně, jak je dlouhodobě judikováno, posudek je rozhodujícím důkazem v řízení, pokud nevzbuzuje pochyby o své celistvosti a přesvědčivosti a neexistují jiné důkazy, které jeho správnost zpochybňují (např. rozsudky NSS č. j. 3 Ads 77/2013-22, č. j. 9 Ads 35/2015- 44, č. j. 4 Ads 167/2015-27, č. j. 4 Ads 100/2016-25 atd.).

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Michal Novák

MPSV Podskalská 1290/19

128 01 Praha 2

e-mail: michal.novak1@mpsv.cz


Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se