#PAGE_PARAMS# #ADS_HEAD_SCRIPTS# #MICRODATA#

Neviditelná chudoba u seniorů


Invisible poverty among the elderly

The following paper deals with the issue of invisible poverty among the elderly, which is viewed in the context of litera-ry sources, namely contributions to professional periodicals. Its main objective is to present the subject of invisible poverty among the elderly through relevant information from critically verified sources, thus sparking discussions that could potentially contribute to solving this long-term social problem.

Keywords:

economic situation of the elderly – Caregivers


Autoři: J. Šroubová
Působiště autorů: Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích, Zdravotně sociální fakulta, Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů, České Budějovice
Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 23, 2020, č. 3-4, s. 83-84
Kategorie: Původní práce, souhrnná sdělení, kazuistiky

Souhrn

Autorka článku se zabývá problematikou neviditelné chudoby u seniorů, kterou nahlíží v kontextu literárních pramenů, konkrétně příspěvků do odborných periodik. Jeho hlavním cílem je odbornou literaturou opomíjené téma neviditelné chudoby u seniorů představit prostřednictvím relevantních informací z kriticky ověřených zdrojů a podnítit tak diskuse, které by mohly potenciálně přispět k řešení tohoto dlouhodobého sociálního problému.

Klíčová slova:

ekonomická situace starších osob – pečující osoby

CHUDOBA SENIORŮ V ODBORNÉ LITERATUŘE

Ačkoli souvislost mezi stářím a chudobou je nezpochybnitelná a evidentní v různých společnostech [např. Sarmistha, 2011, s. 1017], problematice tzv. neviditelné chudoby u seniorů není v rámci odborné literatury věnována větší pozornost. Primárně v zemích vykazujících vyšší životní úroveň je trend tzv. neviditelné chudoby problémem.

Obsahem tohoto sociálního problému je typicky situace, kdy senior, žijící v chudobě, nedává navenek svou špatnou ekonomickou situaci najevo – chodí slušně a čistě oblékaný, někdy dokáže i našetřit na dovolenou, nežádá o sociální podporu (a tedy je pro systém jeho chudoba takřka neodhalitelná). Na druhou stranu se však stravuje nekvalitními potravinami a musí významně šetřit energiemi (například v zimě topit pouze v určité části dne).

Na potravinovou nejistotu u seniorů upozorňují také Gualtieri a Donley [2016, s. 8], kteří konstatují, že tento problém sice není tak hluboký, jako například potravinová nejistota u rodičů-samoživitelů, ale je nutné jej řešit v souvislosti s tím, že počet seniorů žijících v chudobě v budoucnu poroste.

Fox et al. [2015, s. 20], kteří se věnují vývojovým trendům v oblasti hluboké chudoby, konstatují, že v případě seniorů docházelo až do poloviny 80. let minulého století k prudkému poklesu míry hluboké chudoby, načež započal postupný vzestup. Vzhledem k tomu, že průměrný věk naší populace se kontinuálně zvyšuje, můžeme předpokládat, že i problém neviditelné chudoby seniorů bude v budoucnu na vzestupu. Cherchye, De Rock a Vermeulen [2012, s. 987] konstatují, že v souvislosti se stárnoucí populací je nejpalčivějším problémem chudoba mezi vdovami a vdovci, obecně pak ekonomická situace starších osob. Typicky se s takovou situací setkáme, pokud senior přijde o partnera a je postaven před nutnost nést sám náklady na nájem a platby za energie. Tento problém prohlubuje obtížný návrat na trh práce u seniorů a tedy i méně možností substituovat pokles příjmů. Tyto i jiné determinanty způsobují, že chudoba seniorů má tendenci být trvalejší než u jiných sociálních skupin [Jenkins, Van Kerm, 2014, s. 618].

Hutto et al. (2011, s. 56) ve své studii uvádějí, že jedním z faktorů růstu chudoby seniorů jsou hotovostní výdaje na medikamenty, které jsou průměrně nejvyšší ze všech věkových kategorií. Na tomto výdaji navíc nemá senior mnohdy příležitost ušetřit, jelikož k jeho léku není levnější alternativa se stejnou účinnou látkou. Na stejný problém upozorňují i Caldbick et al. [2015, s. 331–332], kteří se orientují na oblast Kanady.

Peeters, Debels a Verpoorten [2013, s. 752] pojímají problematiku neviditelné chudoby seniorů z jiného hlediska – konstatují, že různé mezinárodní průzkumy chudoby seniorů nereflektují problematiku chudoby u institucionalizované seniorské populace, což může výsledky těchto průzkumů markantně zkreslovat. Jedná se o podstatný podnět pro zkoumání problematiky neviditelné chudoby seniorů, která se soustředí (pokud je vůbec řešena) spíše na neinstitucionalizovanou seniorskou populaci.

S neviditelnou chudobou seniorů je však spojen další problém, a tím je socioekonomický status pečujících osob. Kroutilová-Nováková a Jandzíková [2012, s. 23] v rámci svého výzkumu osob pečujících o seniory zjistily, že až třetina z nich se dostává do finančního nedostatku, jelikož příjmy seniorů, o které pečují, nedostačují ani na základní vyžití. S tím souvisí riziko feminizace chudoby z důvodu, že osobami pečujícími bývají obvykle ženy.

ZÁVĚR

Hlavním problémem, na který tento článek narazil, je kritický nedostatek relevantních zdrojů k problematice neviditelné chudoby seniorů. Ačkoli se autoři, kteří o této problematice publikují, shodují na tom, že jde o závažný problém, který je třeba řešit, neviditelná chudoba seniorů činí zadost svému adjektivu a je v odborných i laických kruzích tématem neviditelným. V tomto kontextu akcentujeme potřebu studie, orientující se na českou institucionalizovanou i neinstitucionalizovanou seniorskou populaci, která by přinesla relevantní závěry o stavu problému neviditelné chudoby seniorů v České republice. Opomenuta by neměla být ani problematika transferu této chudoby na osoby pečující.

Adresa pro korespondenci:

Mgr. Jitka Šroubová, DiS.

Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích

Zdravotně sociální fakulta

Ústav fyzioterapie a vybraných medicínských oborů

Branišovská 1645/31A

370 05 České Budějovice 2

e-mail: Jitkasroubova@seznam.cz


Zdroje

1. Caldbick, S. et al.: The Financial Burden of out of Pocket Prescription Drug Expenses in Canada. International Journal of Health Economics and Management, 2015, 15 (3), p. 329–338. ISSN 2199-9023.

2. Fox, L., Wimer, Ch., Garfinkel, I., Kaushal, N., NAM, J., Waldfogel, J.: Trends in Deep Poverty from 1968 to 2011. The Influence of Family Structure, Employment Patterns, and the Safety Net. RSF: The Russell Sage Foundation Journal of the Social Sciences, 2015, 1 (1), p. 14–34. ISSN 2377-8253.

3. Gualtieri, M. C., Donley, A. M.: Senior Hunger: The Importance of Quality Assessment Tools in Determining Need. Journal of Applied Social Science, 2016, 10 (1), p. 8–21. ISSN 1936-7244.

4. Hutto, N., Waldfogel, J., Kaushal, N., Garfinkel, I.: Improving the Measurement of Poverty. Social Service Review, 2011, 85 (1), p. 39–74. ISSN 1537-5404.

5. Cherchye, L., de Rock, B., Vermeulen, F.: Economic well-being and poverty among the elderly. An analysis based on a collective consumption model. European Economic Review, 2012, 56 (6), p. 985–1000. ISSN 0014-2921.

6. Jenkins, S., Stephen, P., Van Kerm, P.: The Relationship Between EU Indicators of Persistent and Current Poverty. Social Indicators Research, 2014, 116 (2), p. 611–638.

7. Kroutilová-Nováková, R., Jandzíková, E.: 2012. Kvalita života osob pečujících o osoby s přiznaným příspěvkem na péči ve III. a IV. stupni závislosti. Fórum sociální politiky, 2012, č. 2, s. 20–23, ISSN 1803-7488.

8. Peeters, H., Debels, A., Verpoorten, R. Excluding Institutionalized Elderly from Surveys: Consequences for Income and Poverty Statistics. Social Indicators Research, 2013, 110, p. 751–769. ISSN 1573-0921.

9. Sarmistha, P., Palacios, R.: Understanding Poverty among the Elderly in India. Implications for Social Pension Policy. The Journal of Development Studies, 2011, 47 (7), p. 1017–1037.

Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 3-4

2020 Číslo 3-4
Nejčtenější tento týden
Nejčtenější v tomto čísle
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

#ADS_BOTTOM_SCRIPTS#