Informace o vzdělávacích akcích pro posudkové lékaře – září 2008


Vyšlo v časopise: Reviz. posud. Lék., 12, 2009, č. 1, s. 19-20

Vlámsko-český seminář „Celoživotní vzdělávání lékařů lékařské posudkové služby“

Seminář se konal dne 9. září 2008 v prostorách MPSV ČR pod záštitou Odboru posudkové služby ministerstva práce a sociálních věcí. Vlámskou stranu zastupovali dr. Michael Callens a dr. Peter Donceel, oba posudkoví lékaři, jejichž působištěm je Katolická univerzita v Leuvenu. Seminář byl součástí projektu, jehož koordinátorem je představitel instituce sociálního zabezpečení Vlaamse Christelijke Mutualiteiten v Bruselu, pan Jean Pierre Descan.

K přednesenému systému sociálního zabezpečení v Belgii lze konstatovat, že tamější praxe je zcela odlišná od reality v ČR (přednáška se netýkala důchodového pojištění, které představuje u nás pro lékaře okresních správ sociálního zabezpečení stěžejní agendu). Belgický občan si svobodně volí svého ošetřujícího lékaře (bývá jím nejčastěji rodinný lékař), který potvrzuje absenci v zaměstnání z důvodu nemoci a při nemoci trvající déle než jeden měsíc zahajuje řízení o dávce sociálního pojištění. Vedle něho má každý občan ze zákona svého závodního lékaře, který provádí prevenci, u rizikových povolání také posouzení způsobilosti k práci, pravidelné kontrolní prohlídky a vyhodnocuje způsobilost k práci po prodělané nemoci. Má nejlepší znalosti pracovních podmínek a možnost nařídit úpravu pracovních podmínek v souladu se zdravotním stavem. Nevstupuje však do léčení, a to ani v průběhu pracovní neschopnosti. Posudkový lékař v Belgii je syntézou posudkového lékaře okresní správy sociálního zabezpečení v oblasti nemocenského pojištění a revizního lékaře zdravotní pojišťovny. Je vybaven zcela jinými kompetencemi, než uděluje platná legislativa v oblasti sociálního zabezpečení posudkovým lékařům v ČR. Například každý pojištěnec je – pokud mu v tom nebrání přímo jeho zdravotní stav – povinen se dostavit za týden od uznání práce neschopným za posudkovým lékařem a předložit mu kopii své zdravotnické dokumentace od ošetřujícího lékaře. Posudkový lékař má pak právo určit termín další kontroly, popř. na místě rozhodnout, zda dotyčný je již zdráv a půjde druhý den do práce (nebo nepůjde, ale bez dávek nemocenského). Kromě toho pracuje s nástroji reintegrace do pracovního procesu, kterými jsou částečný úvazek nebo postupné zapojování do práce, je mu svěřena komunikace s ošetřujícím lékařem za účelem zahrnutí přípravy k návratu do práce do programu jeho péče, pracovní rehabilitace (může oslovit jakoukoli osobu nebo úřad, který se může na pracovní rehabilitaci podílet). Posudkový lékař rovněž rozhoduje ve věci náhrad za významné či vysoké náklady na zdravotní péči. Může požádat ošetřujícího lékaře o informaci a rovněž o provedení dodatečných odborných vyšetření.

Posudkový lékař pracuje jako zaměstnanec pro nemocenský fond, je registrován u Národního ústavu nemocenského a zdravotního pojištění (vládní instituce). Jeho úkoly, etické závazky a podmínky práce jsou upraveny zákonem. Při svých lékařských rozhodnutích je na zaměstnavateli zcela nezávislý. Vzdělávání posudkových lékařů je organizováno na univerzitě – jedná se buď o magisterské vzdělávání v pojistné medicíně a zdravotně-právní kvalifikaci, nebo o dvouletý akademický osvojovací kurz. Následuje závěrečná praxe v délce 8 týdnů a závěrečná práce (její téma schvaluje meziuniverzitní řídící skupina, jmenuje rovněž promotora a spolupromotora). Absolvováním vzdělávacího cyklu získává posudkový lékař způsobilost:

  • a) poskytovat pacientům poradenství ke všem problémům a otázkám vztahujícím se k medicínsko-právnímu posuzování;
  • b) provádět nezávislá lékařská hodnocení pro sociální i komerční pojištění;
  • c) sledovat, interpretovat a do praxe zavádět změny v legislativě a právní vědě;
  • d) poskytovat osobám se zdravotním postižením rady týkající se rehabilitace a společenské a pracovní reintegrace;
  • e) analyzovat a zpracovávat vědecké studie v oblasti posudkového lékařství.

Je zvykem, že instituce přijme lékaře a on teprve při zaměstnání projde příslušným vzdělávacím programem.

Pracovní seminář pro lékařskou posudkovou službu

Seminář se konal odpoledne 9. září 2008 na Klinice rehabilitačního lékařství VFN. Program se skládal z pěti přednášek a pokračoval diskusí, která přesáhla rámec plánovaného časového limitu.

Úvodem vystoupil PhDr. Dostál, vzdělávací společnost Eldost, s. r. o., Chomutov.

V této společnosti navázali na předpřístupový projekt EU Phare, výsledkem je ucelený projekt EQUAL pro úřady práce. Cílem projektu bylo zjistit „pozitivní pracovní rekomandaci“. Projektu se zúčastnilo 12 úřadů práce, nemocnice, kliniky, vzdělávací a poradenské organizace (Národní rada zdravotně postižených), zaměstnavatelé (Svaz průmyslu, Podnikatelská komora). Zpracovatelé dospěli k závěru, že je nutné pracovat s aktuálním funkčním potenciálem každého jednotlivého člověka.

Vlastní projekt přiblížila doc. MUDr. Olga Švestková, PhD., přednostka Kliniky rehabilitačního lékařství 1. lékařské fakulty UK v Praze a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze.

Do Evropy přišel pojem rehabilitace v období po II. světové válce (ke zvýšenému zájmu o tuto oblast vedly vždy válečné události), teprve až v r. 1984 byla vypracována první Mezinárodní klasifikace poruch, disability a rehabilitace. Klasická etiologická diagnóza pro hodnocení funkčního potenciálu člověka v 21. století nepostačuje, jde zároveň o otázku kvality života jednotlivce. Porucha orgánu nebo struktury může být spojena s poruchou aktivit denního života. Určuje se kapacita aktivit denního života, dále míra participace (s faktory prostředí), důležité jsou faktory osobnostní. V ČR je o něco méně než 20 % zdravotně postižených, což je nejen v evropském měřítku nepřiměřeně vysoké číslo. Facilitace lze dosáhnout vhodnou úpravou prostředí. Práce je jedním z determinujících faktorů zdraví člověka, výstup z rehabilitace by se měl vyjádřit k funkčním schopnostem, pracovní schopnosti a potřebám sociálních služeb.

Schopnost pracovat má celou řadu složek:

  1. motivace,
  2. sebehodnocení,
  3. psychomotorický potenciál,
  4. odborné posouzení rizik,
  5. kvalifikace,
  6. integrovaný systém pracovních pozic,
  7. pracovní zařazení,
  8. doprava do zaměstnání.

Pozitivní pracovní rekomandace je obsažena v Mezinárodní klasifikaci funkčních schopností, disability a zdraví (Praha: Grada Publishing, ISBN 978-80-247-1587-2). Rozhoduje ergodiagnostický a konziliární tým, výsledkem je závěrečná zpráva, která by byla využitelná pro rehabilitaci, pracovní zařazení, školství a sociální služby. K funkční diagnostice se řadí i psychologické a logopedické vyšetření. Součástí posouzení by měl být i dotazník kvality života.

Úspěšnost rehabilitace je limitována časem (např. s dvouletým odstupem od iktu postrádá intenzivní rehabilitace smysl), u dětí se provádí habilitace. V EU je praxe vesměs taková, že o rehabilitaci a začlenění postižených se stará příslušný region.

Ing. Karel Rychtář ze Svazu českých a moravských výrobních družstev vystoupil na téma „Výstupy LPS a zařazení osob zdravotně postižených do chráněných dílen a na chráněná pracovní místa“.

Zaměstnavatelé se domnívají, že posudkový lékař sociálního zabezpečení je kompetentní vyjádřit se k tomu, jaké pracovní zařazení by v každém jednotlivém případě bylo při zdravotním postižení vhodné, a že by tak měl činit prostřednictvím vydání pozitivní pracovní rekomandace před nástupem do zaměstnání.

MUDr. Pavel Maršálek, rehabilitační lékař Masarykovy nemocnice v Ústí nad Labem, seznámil auditorium se základními informacemi o metodikách předpracovní a pracovní rehabilitace.

K postavení ergodiagnostiky v metodice předpracovní a pracovní rehabilitace lze říci, že by měla přispět ke snížení počtu opakovaných selhávání klientů po obsazení pracovních míst. K rehabilitaci se přistupuje po ukončení akutní léčby tehdy, zůstávají-li po ní následky úrazu či nemoci. Problém návaznosti léčebné rehabilitace, poskytované zdravotnickými zařízeními, není vždy dostatečně vyřešen, co se týká včasnosti a kapacity. Přispívá k tomu i skutečnost, že dosud nebyl přijat ani zákon o ucelené rehabilitaci, ani zákon o rehabilitaci (situaci komplikuje skutečnost, že je zapotřebí součinnosti tří rezortů: zdravotnictví, práce a sociálních věcí a školství, mládeže a tělovýchovy). Lze říci, že rehabilitace jako taková pokulhává za výsledky lepšící se akutní péče. Důsledkem je fixace sociálního stavu s 1/5 zdravotně postižených v populaci. Průlom do tohoto stavu představuje pracovní rehabilitace. Ergodiagnostika by měla navazovat na ukončení léčebné rehabilitace a spadat do rámce předpracovní rehabilitace. Cílem snah zainteresovaných subjektů je vytvořit v každém regionu rehabilitační centrum poskytující ergodiagnostické výstupy. V regionu by pak měla tato centra spolupracovat se sociálními odbory MÚ, agenturami práce, zdravotně rehabilitačními institucemi, úřady práce, okresními správami sociálního zabezpečení, zaměstnavateli, vzdělávacími a poradenskými institucemi.

Závěrem vystoupila ing. Jaroslava Strnadová, správa služeb zaměstnanosti MPSV, na téma „Pracovní rehabilitace a zákon č. 435/2004 Sb.“

Tato problematika je upravena v ustanovení § 69 zákona o zaměstnanosti (č. 435/2004 Sb., ve znění pozdějších předpisů). Diagnostika pracovního potenciálu souvisí i s přípravou na budoucí povolání, příprava k práci může trvat maximálně 24 měsíců. Aktivitami zaměřenými na výběr povolání jsou testy k volbě povolání, informace o studiu, informace o uplatnění po absolvování studia.

MUDr. Eva Sixtová


Štítky
Posudkové lékařství Pracovní lékařství

Článek vyšel v časopise

Revizní a posudkové lékařství

Číslo 1

2009 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
nový kurz
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se