Efektivita terapeutických intervencí v otázce léčby bolesti spojené se spoušťovými body


Effectiveness of therapeutic interventions in the treatment of pain associated with trigger points

The aim of this systematic review was to evaluate which therapeutic intervention is the most effective in the treatment of pain associated with trigger points (TrP), always with respect to a predetermined time horizon - the effect of intervention on immediate pain intensity and on pain change in the calculated median of the measurements. The electronic databases PubMED, MEDLINE, PEDro and Web of Science were used to search for studies in order to create this review. Articles published in 2016–2021, whose authors used the therapeutic intervention to treat TrP pain in the adult population without age restrictions and without other problems / diseases, with the exception of diagnosed TrP in any part of the body, were included. The visual analogue pain scale (VAS) was the first tool to evaluate the effect of therapeutic intervention, used in a total of 17 studies. The second assessment tool was the numerical pain rating scale (NPRS), which was used in 6 studies. The search included 23 articles that met the criteria for inclusion and were subsequently analysed. A wide range of therapeutic interventions were used in the studies. The most significant immediate effect on pain reduction according to VAS was observed in standard physical therapy or its combination with other techniques (it accounted for 50% of a total of 18 improved research groups). When evaluating pain intensity according to NPRS, it was found that the most effective intervention to reduce pain immediately is the application of a dry needle (57% of 7 improved research groups).

Keywords:

trigger point – myofascial trigger point – myofascial pain – myofascial pain syndrome


Autoři: Vymyslický P.;  Pavlů D.;  Pánek D.
Působiště autorů: Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné výchovy a sportu, Univerzita Karlova, Praha
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 28, 2021, No. 2, pp. 79-88.
Kategorie: Původní práce
doi: 10.48095/ccrhfl202179

Souhrn

Cílem práce, která je systematickou rešerší, bylo vyhodnotit, která terapeutická intervence je v léčbě bolesti spojené se spoušťovými body nejefektivnější, a to vždy s ohledem na předem daný časový horizont – byl zkoumán efekt intervence na okamžitou změnu intenzity bolesti a efekt intervence na změnu bolesti ve vypočítaném mediánu měření. Pro vyhledání studií za účelem tvorby rešerše byly použity elektronické databáze PubMED, MEDLINE, PEDro a Web of Science. Byly zahrnuty články publikované v letech 2016–2021, jejichž autoři využili danou terapeutickou intervenci za účelem léčby bolesti spojené s trigger pointem (TrP), a to u dospělé populace bez věkového omezení a bez jiných problémů/onemocnění s výjimkou diagnostikovaných TrP v kterékoli části těla. K vyhodnocení efektu terapeutického zásahu byla prvním nástrojem vizuální analogová škála bolesti (VAS), a to celkem u 17 studií. Druhým hodnoticím nástrojem byla numerická škála bolesti (NPRS – numeric pain rating scale), která byla využita u 6 studií. Do rešerše bylo zahrnuto 23 článků, které splňovaly kritéria pro zařazení a byly následně analyzovány. Ve studiích bylo využito široké pole terapeutických intervencí. Nejvýznamnější okamžitý efekt na snížení bolesti dle VAS zaznamenala standardní fyzioterapie či její kombinace s jinými technikami (tvořila 50 % z celkem 18 zlepšených výzkumných skupin). Při hodnocení intenzity bolesti dle NPRS bylo zjištěno, že nejúčinnější intervencí za účelem okamžitého snížení bolesti je aplikace suché jehly (57 % ze sedmi zlepšených výzkumných skupin).

Klíčová slova:

spoušťový bod – myofasciální spoušťový bod – myofasciální bolest – myofasciální bolestivý syndrom

Úvod

Trigger point (TrP) lze definovat z hlediska klinického a etiologického. Klinicky představuje TrP bod zvýšené dráždivosti v kosterním svalu spojený s velmi citlivým palpovatelným „uzlíkem“. Tento bod při stlačení vyvolává lokální bolest a může také způsobovat bolest či jiné příznaky na vzdálených místech těla [1]. Naopak etiologická definice popisuje TrP jako shluk elektricky aktivních míst v kosterním svalu, přičemž každé místo je spjato s kontrahovaným uzlem a dysfunkční neuromuskulární ploténkou. Přestože Travellová uvádí termín myofasciální TrP, ve svých publikacích neuvádí téměř žádné informace o fascii či vztahu mezi ní a svalem [2–4]. Důležitost jednotlivých typů TrP může být značně odlišná. Úspěch terapie může záviset na schopnosti tyto druhy rozpoznat. Společnou diagnostickou charakteristikou pro všechny typy TrP – tedy primární, satelitní, aktivní i latentní – je lokální bolest při presuře [5]. Navzdory výše zmíněnému rozlišování několika typů TrP (aktivní, latentní, satelitní, primární, sekundární) se v dnešní klinické praxi a výzkumných pracích uplatňuje pouze pojem aktivní a latentní TrP [2].

Terapeutické intervence – invazivní

Z postupů, které můžeme označit jako invazivní a které se nejčastěji v praxi využívají k ovlivnění TrP, patří suchá jehla a injekční aplikace anestetik.

Suchá jehla

Aplikace suché jehly je jednou z nejběžnějších invazivních metod s cílem léčby myofasciální bolesti [6]. Tato technika spočívá v zavedení tenké jehly přímo do TrP za účelem vyvolání lokálního svalového záškubu [7]. Nejrozšířenější je aplikace tzv. fast in, fast out, která spočívá v rychlém povysouvání a opětovném zasouvání jehly zpět za účelem vyvolání několika lokálních svalových záškubů.

Nevýhodou aplikace suché jehly je potenciální riziko vzniku bolesti v místě vpichu po ukončení terapie (tzv. post-needling soreness) [8].

Injekční aplikace anestetik

Aplikací lokálních anestetik se dá dosáhnout snížení bolesti, zvýšení rozsahu pohybu a také snížení prahu bolesti, což bylo objektivizováno metodou tlakové algometrie. Nejčastěji je využíván prokain a lidokain [9].

Terapeutické intervence – neinvazivní

Z neinvazivních terapeutických intervencí lze využít techniky založené na manuální terapii či lze aplikovat fyzikální terapii. Mezi manuální léčbu TrP řadíme např. kompresi, metodu spray and stretch či techniku strain counter-strain (SCS) [4]. Lze také aplikovat postizometrickou relaxaci (PIR) [6]. Dalším možným terapeutickým zásahem může být hluboká masáž a strečink [5]. Z fyzikální terapie pak konkrétně využíváme např. pozitivní termoterapii, negativní termoterapii, ultrazvuk či elektroterapii [2].

Uvolnění trigger pointu tlakem

Termín uvolnění TrP tlakem (TrP pressure release) nahradil pojem ischemická komprese (ICT – ischemic compression technique), a to na základě předpokladu z integrované teorie – pokud je v TrP přítomna hypoxie, není namístě očekávat, že navození další ischemie by mohlo být užitečné. Výchozí pozicí je protažení postiženého svalu a následná aplikace jemného, stupňovaného tlaku na TrP až do dosažení tzv. bariéry. Po uvolnění bariéry terapeut dosáhne zvýšením tlaku bariéry další. Během tohoto procesu je možné měnit směr tlaku pro dosažení lepších výsledků. Výhodou této techniky je zejména její nebolestivost [2].

Autoři Togha et al. [7] nazývají tuto metodu ICT a specifikují ji jako vyvíjení tlaku na TrP o pacientem maximálně snesitelné intenzitě.

V klinické praxi je intenzita tlaku a doba trvání jeho aplikace individuálně přizpůsobena pacientovi a míře dráždivosti dané oblasti [2].

Postizometrická relaxace

Technika postizometrické relaxace (PIR) je v praxi považována za velmi účinnou. Provedení spočívá v dosažení svalového předpětí, následně je pacient vyzván k izometrické kontrakci o síle cca 10–25 % maximální volní kontrakce daného svalu jedincem, přičemž terapeut klade odpor cca 6–10 s. Využití takto malé síly je odůvodněno předpokladem, že při vyvinutí síly > 30 % maxima dojde k náboru rychlých fázických svalových vláken. Po 6–10 s pacient povolí a terapeut následuje mírné prodlužování svalu po dobu až půl minuty [2,10].

Hluboká masáž

Pacient je uveden do pohodlné pozice a léčený sval je co nejvíce relaxován [9]. Během aplikování hmatů musí terapeut dbát na dosažení bariér a jejich uvolnění. Pokud vykazují podkožní tkáně sníženou posunlivost, je vhodné použít přípravky snižující kožní tření [2].

Spray and stretch

Metoda spray and stretch spočívá v lokální aplikace chladivého spreje v celé délce postiženého svalu s jeho následným protažením. Tento postup je opakován, dokud není dosaženo fyziologického rozsahu pohybu, ovšem max. 3x [9].

Termoterapie

Pozitivní termoterapie je metodou používanou mnoho let za účelem relaxace a snížení bolesti. Teplo samotné není efektivní z hlediska léčby TrP, nicméně může být vhodným doplňkem k dalším terapeutickým zásahům. Rovněž negativní terapie je dlouho využívána s cílem léčby akutních zranění pohybového aparátu a otoků. Aplikace chladu zpomaluje lokální cirkulaci krve a snižuje bolest [2].

Laseroterapie

Autoři Vernon et al. [11] shledali na základě své systematické review lasero­terapii v otázce léčby mukopolysacharidózy a TrP jako efektivní.

Ultrazvuková terapie

Efektivita využití ultrazvuku s cílem léčit TrP je předmětem diskuzí. Ultrazvuková terapie se jeví jako efektivní v otázce snížení bolesti spojené v TrP – ihned po aplikaci často dochází ke snížení bolesti [2].

Cíl studie

Cílem studie je vyhodnotit, která tera­peutická intervence se v léčbě bolesti spojené se spoušťovými body jeví jako nejefektivnější, a to ihned po provedené terapii nebo v delším časovém horizontu (medián měření). V souvislosti se stanoveným cílem jsme si položili dvě základní výzkumné otázky:

a) Která terapeutická intervence je z hlediska okamžitého snížení bolesti spojené s TrP nejefektivnější?

b) Která terapeutická intervence je z hlediska dlouhodobého snížení bolesti spojené s TrP nejefektivnější?

Metodika

Studie je zpracována formou literární rešerše. Všechny použité články byly vyhledány na základě klíčových slov v databázích PubMed, MEDLINE, PEDro a Web of Science. Následně byly odstraněny duplikáty, dle prvotního screeningu abstraktů byly vyřazeny studie nevyhovující stanoveným kritériím. Po prostudování článků ve fulltextové podobě byly zařazeny studie, které splňovaly kritéria pro zařazení. Následně byla provedena analýza zařazených studií.

Kritéria pro zařazení studií do přehledu

Jazyk: český, slovenský, anglický.

Typ studie: randomizované kontrolované/klinické studie – úroveň důkazu II dle National Health and Medical Research Council (2009) [12].

Charakteristika výzkumného souboru: bez věkového omezení, muži a ženy s diagnostikovaným aktivním či latentním TrP, myofasciálním bolestivým syndromem, myofasciální bolestí nebo nespecifickou bolestí na libovolné části těla.

Intervence: standardní fyzioterapeutické postupy (jednotlivé či kombinované aplikace nahřátí, strečinku, terapeutického cvičení, ultrazvuku), standardní fyzioterapie v kombinaci s jinou metodou (libovolná z následujících): PIR, laseroterapie, muscle energy technique (MET), ICT, baňkování, trans­kutánní elektrická stimulace, interferenční terapie, kineziotaping (KT), kapacitní monopolární radiofrekvence, manuální komprese, active release technique, positional release therapy (PRT), progresivní uvolnění tlakem, SCS, integrated neuromuscular inhibition technique (INIT), manuální komprese, dry needling, manuální terapie, diadynamické proudy.

Parametry hodnotící efekt intervence: intenzita bolesti dle vizuální analogové škály (VAS), intenzita bolesti dle numerické škály bolesti (NPRS – numeric pain rating scale).

Datum publikování studií: 2016–2021.

Klíčová slova: TrP, TrP therapy, myofascial pain therapy.

Kritéria pro vyřazení studie z přehledu

Z rešerše byly vyřazeny studie zahrnující probandy, kteří během výzkumu či před ním užívali analgetika, podstoupili terapeutický zásah za účelem léčby TrP nebo trpěli neurologickým či systémovým onemocněním.

Výsledky

Na základě kombinace klíčových slov bylo identifikováno 342 titulů. Po odstranění duplikátů se celkový počet snížil na 243 a po prvotním screeningu po pročtení abstraktů bylo na základě stanovených kritérií vyřazeno dalších 113 prací. Ze 130 zbývajících studií bylo po analýze jejich fulltextových podob vyřazeno 107 studií. Pro konečné vypracování rešerše bylo následně použito 23 studií (schéma 1).

Schéma 1. Flow diagram výběru studií pro rešerši.<br>
Scheme 1. Flow diagram of study selection for search.
Schéma 1. Flow diagram výběru studií pro rešerši.
Scheme 1. Flow diagram of study selection for search.

V rámci jednotlivých sledovaných parametrů byly výsledky dále diferencovány z hlediska měření, a to vždy ihned po terapii a poté ve vypočteném mediánu měření. V konečném výsledku byly sestaveny ze dvou sledovaných parametrů (tj. VAS a NPRS) celkem čtyři souhrnné tabulky. V tab. 1 a 2 uvádíme souhrnný popis jednotlivých studií.

Tab. 1. Výsledky randomizovaných klinických/kontrolovaných studií – parametr intenzita bolesti dle VAS.
Tab. 1. Results of randomized clinical/controlled studies – pain intensity parameter according to VAS.
Výsledky randomizovaných klinických/kontrolovaných studií – parametr intenzita bolesti dle VAS.<br>
Tab. 1. Results of randomized clinical/controlled studies – pain intensity parameter according to VAS.


Tab. 2. Výsledky randomizovaných klinických/kontrolovaných studií – parametr intenzita bolesti dle NPRS.
Tab. 2. Results of randomized clinical/controlled studies – parameter of pain intensity according to NPRS.
Výsledky randomizovaných klinických/kontrolovaných studií – parametr intenzita bolesti dle NPRS.<br>
Tab. 2. Results of randomized clinical/controlled studies – parameter of pain intensity according to NPRS.

Snížení bolesti dle vizuální analogové škály – okamžitý efekt

Při použití VAS došlo k vyhodnocení výsledků ihned po první (případně jediné) terapii celkem u devíti studií [13–21]. V rámci těchto devíti studií figurovalo celkem 22 výzkumných skupin, které podstoupily, či nepodstoupily různou léčbu. Průměrný věk probandů byl 34,4 let. Celkový počet probandů činil 497, přičemž průměrný počet na jednu výzkumnou skupinu byl 22,6. Celkem bylo z těchto 22 výzkumných skupin zaznamenáno statisticky významné snížení bolesti dle VAS ihned po terapii u 18 skupin (tab. 3).

Tab. 3. Výsledky studií z hlediska okamžitého snížení bolesti dle VAS.
Tab. 3. Results of studies in terms of immediate pain reduction according to VAS.
Výsledky studií z hlediska okamžitého snížení bolesti dle VAS.<br>
Tab. 3. Results of studies in terms of immediate pain reduction according to VAS.

Snížení bolesti dle vizuální analogové škály – dlouhodobý efekt

S použitím VAS došlo k vyhodnocení výsledků z dlouhodobějšího hlediska (tedy vše kromě měření ihned po první terapii) celkem u 16 studií [13–20,22–29]. Průměrný věk probandů byl 35,2 let. V rámci každé studie byla značná různorodost v otázce sběru dat, pro zjednodušení vyhodnocení byl stanoven medián měření. V 16 studiích proběhlo měření celkem 28x, přičemž medián těchto měření byl 24,5 dne (medián byl využit z důvodu velkých odchylek v rámci jednotlivých měření). Počet výzkumných skupin z již zmíněných 16 studií činil 39, celkový počet probandů pak byl 812, kdy průměrný počet probandů na jednu výzkumnou skupinu byl 20,8. Vzhledem k různorodosti počtu provedených terapií v rámci jednotlivých výzkumných skupin byl stanoven průměr, a to z celkového počtu terapií, tj. 281. Na jednu výzkumnou skupinu tak připadlo průměrně 7,2 terapie. Ke statisticky významnému snížení bolesti dle VAS došlo u 33 výzkumných skupin (tab. 4).

Tab. 4. Výsledky studií z hlediska dlouhodobého snížení bolesti dle VAS.
Tab. 4. Results of studies in terms of long-term pain reduction according to VAS.
Výsledky studií z hlediska dlouhodobého snížení bolesti dle VAS.<br>
Tab. 4. Results of studies in terms of long-term pain reduction according to VAS.

Snížení bolesti dle numerické škály bolesti – okamžitý efekt

S využitím NPRS došlo k vyhodnocení výsledků ihned po první (případně jediné) terapii u čtyř studií [30–33]. V rámci těchto čtyř studií figurovalo celkem osm výzkumných skupin, které podstoupily, či nepodstoupily různou léčbu. Průměrný věk probandů byl 39,8 let. Celkový počet probandů činil 183, přičemž průměrný počet na jednu výzkumnou skupinu byl 22,9 probandů. Celkem bylo z těchto osmi výzkumných skupin zaznamenáno statisticky významné snížení bolesti dle VAS ihned po terapii u sedmi skupin (tab. 5).

Tab. 5. Výsledky studií z hlediska okamžitého snížení bolesti dle NPRS.
Tab. 5. Results of studies in terms of immediate pain reduction according to NPRS.
Výsledky studií z hlediska okamžitého snížení bolesti dle NPRS.<br>
Tab. 5. Results of studies in terms of immediate pain reduction according to NPRS.

Snížení bolesti dle numerické škály bolesti – dlouhodobý efekt

Při využití NPRS došlo k vyhodnocení výsledků z dlouhodobějšího hlediska (tedy vše kromě měření ihned po první terapii) celkem u šesti studií [30–35]. Průměrný věk probandů byl 35,2 let. V šesti studiích proběhlo měření celkem 11×, přičemž medián těchto měření byl 7 dní. Počet výzkumných skupin z již zmíněných šesti studií činil 13, celkový počet probandů pak byl 297, kdy průměrný počet probandů na jednu výzkumnou skupinu byl 22,8. Na jednu výzkumnou skupinu pak připadlo průměrně 4,8 terapie. Z 13 výzkumných skupin zaznamenalo z dlouhodobějšího hlediska statisticky významné snížení bolesti dle NPRS celkem 12 skupin (tab. 6).

Tab. 6. Výsledky studií z dlouhodobého hlediska snížení bolesti dle NPRS.
Tab. 6. Results of long-term pain reduction studies according to NPRS.
Výsledky studií z dlouhodobého hlediska snížení bolesti dle NPRS.<br>
Tab. 6. Results of long-term pain reduction studies according to NPRS.

Diskuze

Cílem této práce bylo vyhodnotit, která terapeutická intervence se v léčbě bolesti spojené s TrP jeví jako nejefektivnější, a to ihned po terapii či v delším časovém horizontu (medián měření). Zde jsme narazili na první problém, kterým byla objektivizace bolesti. Z 23 studií zahrnutých do této rešerše použilo 17 z nich jako objektivizační nástroj VAS a 6 využilo NPRS. Navzdory tomu, že se jedná o dva odlišné způsoby objektivizace, byť principiálně podobné, neuvádí mezi nimi autoři Rosas et al. [36] a Shafsak et al. [37] statisticky významné rozdíly.

První ze dvou základních otázek položených v naší práci se týkala terapeutického zásahu za účelem okamžitého snížení bolesti. Zde dochází k rozdílnosti výsledků mezi studiemi hodnotícími intenzitu bolesti dle VAS a studiemi hodnotícími intenzitu bolesti dle NPRS. Okamžitý efekt dle VAS hodnotilo celkem 9 studií (22 výzkumných skupin), kdežto u NPRS pouze 4 studie (8 výzkumných skupin). Na základě hodnocení dle VAS došlo k nejlepším výsledkům po terapii standardními fyzioterapeutickými postupy či jejich kombinací s jinými technikami, kdežto u NPRS si nejlépe vedla aplikace suché jehly. U aplikace suché jehly je nutno zmínit možné riziko tzv. post-needling soreness (tzn. bolest v místě vpichu i několik dní po ukončení terapie) [8]. Tento fenomén však lze úspěšně potlačit aplikací ICT ihned po ukončení aplikace suché jehly [38]. V neprospěch suché jehly hovoří také další práce zkoumající tuto intervenci – např. Charles et al. [39] na základě své velké systematické rešerše čítající 33 studií považují úroveň důkazu pro aplikaci suché jehly srovnatelnou s důkazem placebo terapie. V přímém rozporu je pak tvrzení Cagnie et al. [40], kteří považují suchou jehlu za metodu podloženou velmi silnou evidencí. Další studie zabývající se suchou jehlou uvádí, že tato metoda může krátkodobě snížit bolest, a je tak považována za efektivní [41–44]. Vzhledem k nízkému počtu studií a také nízkému počtu probandů v naší rešerši nelze učinit jednoznačný závěr k této problematice. Autoři Alguacil-Diego et al. [15] využili kapacitní mono­polární radiofrekvenci, která sice zaznamenala snížení bolesti ihned po terapii, ale vůči kontrolní skupině (placebo) nebyly zjištěny žádné statisticky významné rozdíly. Na základě tohoto výsledku lze pokládat vypnutý přístroj za srovnatelně efektivní, což poukazuje na možný významný placebo efektu. Ke zvláštnímu výsledku dále došlo ve studii autorů Chao et al. [19], kdy kombinace manuální komprese a KT zaznamenala statisticky významně nižší efekt než samotná manuální komprese. To mohlo být způsobeno nedostatečným množstvím probandů v dané studii, což mohlo být důvodem výrazného snížení validity a zkreslení výsledků. Neúspěch dále zaznamenali autoři Mohammadi Kojidi et al. [20], kteří využili PRT vůči skupině s placebo terapií. Ihned po terapii se nesnížila bolest ani u jedné z nich, což může poukazovat na neefektivitu této terapie. Všechny další studie zkoumající okamžitý efekt dle VAS zaznamenaly snížení bolesti. Ve studiích zkoumajících okamžitý efekt dle NPRS došlo ke snížení bolesti u všech výzkumných skupin s výjimkou jediné (kontrolní), která nepodstoupila žádnou léčbu.

Při zamyšlení nad druhou výzkumnou otázkou, která intervence bude z dlouhodobého hlediska mít největší analgetický efekt, nelze na základě námi provedeného šetření jednoznačně odpovědět.

Ve studiích, které využívaly jako hodnoticí nástroj VAS, se jako nejvíce efektivní ukazuje kombinace více technik. Zde se jedná o celkem 16 studií (39 výzkumných skupin), což představuje téměř dvojnásobný počet než u hodnocení okamžitého efektu, a tím pádem můžeme výsledky považovat za validnější. Z hlediska hodnocení dle NPRS byly výsledky různorodější – jako efektivní se jevila manuální terapie, suchá jehla a standardní fyzioterapie. Ale i zde opět narážíme na problém nízkého počtu studií využívajících tuto hodnoticí metodu. Při hodnocení okamžitého efektu terapeutických zásahů se všechny techniky manuální terapie (s výjimkou PRT a kombinace manuální komprese s KT) ukázaly jako efektivní, kdežto z dlouhodobého hlediska několikrát selhala aplikace manuálního tlaku, SCS či INIT. Tyto výsledky nás mohou vést k úvaze, že tzv. pasivní terapeutické zásahy (bez aktivní účasti pacienta) nemusí být dostatečně efektivní, aby snížily bolest v delším časovém horizontu.

Na základě námi provedené rešerše je patrné, že metodologie jednotlivých studií a také terminologie jednotlivých aplikovaných technik a/nebo postupů vč. jejich reálného provedení je často rozdílná. Budoucí studie by se měly proto více zaměřit na kvalitní metodiku výzkumů a také unifikovat jednotlivé terapeutické intervence.

Závěr

Výsledky naší rešerše prokázaly, že na základě analýzy dostupných studií není možné vyhodnotit jednu techniku, která by samostatně uměla vždy a spolehlivě vyřešit bolest spojenou s TrP. Jako nejvíce efektivní léčba bolesti spojené s TrP se jeví standardní fyzioterapeutické postupy – nahřátí, strečink, cvičení a rovněž ultrazvuk – v kombinaci s dalšími technikami jako ICT, MET, laseroterapie či INIT. Přestože jsou TrP hojně popisovaným a diskutovaným tématem, je vysoce kvalitní výzkum v dané oblasti stále nedostatečný. Proto se jeví nezbytné hlubší zkoumání tematiky spojené s terapií TrP, které by mělo probíhat v duchu medicíny založené na důkazech.

Doručeno/Submitted: 1. 3. 2021

Přijato/Accepted: 11. 5. 2021

Bc. Patrik Vymyslický

Katedra fyzioterapie FTVS UK

José Martího 31

162 52 Praha 6

e-mail: patrik.vymyslicky@gmail.com

Konflikt zájmů: Autoři deklarují, že text článku odpovídá etickým standardům, byla dodržena anonymita pacientů a prohlašuji, že v souvislosti s předmětem článku nemají finanční, poradenské ani jiné komerční zájmy.

Publikační etika: Příspěvek nebyl dosud publikován ani není v současnosti zaslán do jiného časopisu pro posouzení. Autoři souhlasí s uveřejněním svého jména a e-mailového kontaktu v publikovaném textu.

Dedikace: Studie vznikla v rámci programu PROGRES na Univerzitě Karlově č. Q41 – Biologické aspekty zkoumání lidského pohybu.

Redakční rada potvrzuje, že rukopis práce splnil ICMJE kritéria pro publikace zasílané do biomedicínských časopisů.

Conflict of Interest: The authors declare that the article/manuscript complies with ethical standards, patient anonymity has been respected, and they state that they have no financial, advisory or other commercial interests in relation to the subject matter.

Publication Ethics: This article/manuscript has not been published or is currently being submitted for another review. The authors agree to publish their names and e-mails in the published article/manuscript.

Dedication: The study was created within the PROGRES program at Charles University No. Q41 - Biological aspects of the study of human movement.

The Editorial Board declares that the manuscript met the ICMJE “uniform requirements” for biomedical papers.


Zdroje

1. Vázquez-Delgado E, Cascos-Romero J, Gay-Escoda C. Myofascial pain syndrome associated with trigger points: a literature review. (I): Epidemiology, clinical treatment and etiopathogeny. Med Oral Patol Oral Cir Bucal 2009; 14(10): e494-e498. doi: 10.4317/medoral.14.e494.

2. Donnelly JM, Simons DG. Travell, Simons & Simons’ Myofascial pain and dysfunction: the trig­ger point manual. 3rd ed. Philadelphia: Wolters Kluwer Health 2019. ISBN 978-0781755603.

3. Geri T, Gizzi L, Di Marco A et al. Myofascial trigger points alter the modular control dur­ing the execution of a reaching task: a pilot study. Sci Rep 2019; 9(1): 16065. doi: 10.1038/s41598-019-52561-3.

4. Mense S, Gerwin R. Muscle pain: diagnosis and treatment. New York: Springer 2010. ISBN 9783642054686.

5. Davies C, Davies A. The trigger point therapy workbook: your self-treatment guide for pain relief. 3rd ed. Oakland, CA: New Harbinger Publications 2013.

6. Cummings M, Baldry P. Regional myofascial pain: diagnosis and management. Best Pract Res Clin Rheumatol 2007; 21(2): 367–387. doi: 10.1016/j.berh.2006.12.006.

7. Togha M, Bahrpeyma F, Jafari M et al. A sonographic comparison of the effect of dry needling and ischemic compression on the active trigger point of the sternocleidomastoid muscle associated with cervicogenic headache: a randomized trial. J Back Musculoskelet Rehabil 2020; 33(5): 749–759. doi: 10.3233/BMR-171077.

8. Fernández-de-Las-Peñas C, Nijs J. Trigger point dry needling for the treatment of myofascial pain syndrome: current perspectives within a pain neuroscience paradigm. J Pain Res 2019; 12: 1899–1911. doi: 10.2147/JPR.S15728.

9. Lavelle ED, Lavelle W, Smith HS. Myofascial trigger points. Med Clin North Am 2007; 91(2): 229–239. doi: 10.1016/j.mcna.2006.12.004.

10. Lewit K. Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. 5. zcela přeprac. vyd. Praha: Sdělovací technika s.r.o. 2003. ISBN 80-86645-04-5.

11. Vernon H, Schneider M. Chiropractic management of myofascial trigger points and myofascial pain syndrome: a systematic review of the literature. J Manipulative Physiol Ther 2009; 32(1): 14–24. doi: 10.1016/j.jmpt.2008.06.012.

12. National Healt and Medical Research Council. NHMRC levels of evidence and grades for recommendations for developers of guide­lines. December 2009. [online]. Available from: www.nhmrc.gov.au/sites/default/files/images/NHMRC%20Levels%20and%20Grades%20(2009).pdf

13. Ahmed H, Jarrar MA, Ahmed R et al. Effect of post-isometric relaxation and laser on upper trapezius trigger point pain in patients with mechan­ical neck pain. Niger J Clin Pract 2020; 23(12): 1660–1666. doi: 10.4103/njcp.njcp_6_20.

14. Alghadir AH, Iqbal A, Anwer S et al. Efficacy of combination therapies on neck pain and muscle tenderness in male patients with upper trapezius active myofascial trigger points. Biomed Res Int 2020; 2020: 9361405. doi: 10.1155/2020/9361405.

15. Alguacil-Diego IM, Fernández-Carnero J, Laguarta-Val S et al. Analgesic effects of a capacitive-resistive monopolar radiofrequency in patients with myofascial chronic neck pain: a pilot randomized controlled trial. Rev Assoc Méd Bras (1992) 2019; 65(2): 156–164. doi: 10.1590/1806-9282.65.2.156.

16. Alkhadhrawi N, Alshami A. Effects of myofascial trigger point dry cupping on pain and function in patients with plantar heel pain: a random­ized controlled trial. J Bodyw Mov Ther 2019; 23(3): 532–538. doi: 10.1016/j.jbmt.2019.05.016.

17. Azatcam G, Atalay NS, Akkaya N et al. Comparison of effectiveness of Transcutaneous Electrical Nerve Stimulation and Kinesio Taping added to exercises in patients with myofascial pain syndrome. J Back Musculoskelet Rehabil 2017; 30(2): 291–298. doi: 10.3233/BMR-150503.

18. Dissanayaka TD, Pallegama RW, Suraweera HJ et al. Comparison of the effectiveness of transcutaneous electrical nerve stimulation and interferential therapy on the upper trapezius in myofascial pain syndrome. Am J Phys Med Rehabil 2016; 95(9): 663–672. doi: 10.1097/PHM.0000000000000461.

19. Chao YW, Lin JJ, Yang JL et al. Kinesio taping and manual pressure release: short-term effects in subjects with myofasical trigger point. J Hand Ther 2016; 29(1): 23–29. doi: 10.1016/j.jht.2015.10.003.

20. Mohammadi Kojidi M, Okhovatian F, Rahimi A et al. The influence of Positional Release Therapy on the myofascial trigger points of the upper trapezius muscle in computer users. J Bodyw Mov Ther 2016; 20(4): 767–773. doi: 10.1016/j.jbmt.2016.04.006.

21. Sadria G, Hosseini M, Rezasoltani A et al. A comparison of the effect of the active release and muscle energy techniques on the latent trigger points of the upper trapezius. J Bodyw Mov Ther 2017; 21(4): 920–925. doi: 10.1016/j.jbmt.2016.10.005.

22. Alayat MS, Battecha KH, Elsodany AM et al. Pulsed ND: YAG laser combined with progres­sive pressure release in the treatment of cervical myofascial pain syndrome. J Phys Ther Sci 2020; 32(7): 422–427. doi: 10.1589/jpts.32.422.

23. Dayanir IO, Birinci T, Kaya Mutlu E et al. Comparison of three manual therapy techniques as trigger point therapy for chronic nonspecific low back pain: a randomized controlled pilot trial. J Altern Complement Med 2020; 26(4): 291–299. doi: 10.1089/acm.2019.0435.

24. Lytras DE, Sykaras EI, Christoulas KI et al. Effects of exercise and an integrated neuromuscular inhibition technique program in the management of chronic mechanical neck pain: a randomized con­trolled trial. J Manipulative Physiol Ther 2020; 43(2): 100–113. doi: 10.1016/j.jmpt.2019.03.011.

25. Rahbar M, Samandarian M, Salekzamani Y et al. Effectiveness of extracorporeal shock wave therapy versus standard care in the treat­ment of neck and upper back myofascial pain: a single blinded randomised clin­ical trial. Clin Rehabil 2021; 35(1): 102–113. doi: 10.1177/0269215520947074.

26. Segura-Ortí E, Prades-Vergara S, Manzaneda-Piña L et al. Trigger point dry needling versus strain–counterstrain technique for upper trapezius myofascial trigger points: a random­ised controlled trial. Acupunc Med 2016; 34(3): 171–177. doi: 10.1136/acupmed-2015-010868.

27. Sukareechai C, Sukareechai S. Comparison of radial shockwave and dry needling therapies in the treatment of myofascial pain syndrome. Int J Ther Rehabil 2019; 26(8): 1–8. doi: 10.12968/ijtr.2016.0072.

28. Yilmaz N, Erdal A, Demir O. A comparison of dry needling and kinesiotaping therapies in myofascial pain syndrome: a randomized clin­ical study. Turk J Phys Med Rehabil 2020; 66(3): 351–359. doi: 10.5606/tftrd.2020.3917.

29. Ziaeifar M, Arab AM, Mosallanezhad Z et al. Dry needling versus trigger point compression of the upper trapezius: a randomized clinical trial with two-week and three-month follow-up. J Man Manip Ther 2019; 27(3): 152–161. doi: 10.1080/10669817.2018.1530421.

30. Arias-Buría JL, Monroy-Acevedo Á, Fernández-De-Las-Peñas C et al. Effects of dry needling of active trigger points in the scalene muscles in individuals with mechanical neck pain: a randomized clinical trial. Acupunct Med 2020; 38(6): 380–387. doi: 10.1177/0964528420912254.

31. Calvo-Lobo C, Pacheco-Da-Costa S, Hita-Herranz E. Efficacy of deep dry needling on latent myofascial trigger points in older adults with nonspecific shoulder pain: a randomized, controlled clinical trial pilot study. J Geriatr Phys Ther 2017; 40(2): 63–73. doi: 10.1519/JPT.0000000000000048.

32. Gallego-Sendarrubias GM, Rodríguez-Sanz D, Calvo-Lobo C et al. Efficacy of dry needling as an adjunct to manual therapy for patients with chronic mechanical neck pain: a randomised clin­ical trial. Acupunct Med 2020; 38(4): 244–254. doi: 10.1136/acupmed-2018-011682.

33. Saadat Z, Hemmati L, Pirouzi S et al. Effects of Integrated Neuromuscular Inhibition Technique on pain threshold and pain intensity in patients with upper trapezius trigger points. J Bodyw Mov Ther 2018; 22(4): 937–940. doi: 10.1016/j.jbmt.2018.01.002.

34. Dibai-Filho AV, de Oliveira AK, Girasol CE et al. Additional effect of static ultrasound and diadynamic currents on myofascial trigger points in a manual therapy program for pa­tients with chronic neck pain. Am J Phys Med Rehabil 2017; 96(4): 243–252. doi: 10.1097/PHM.0000000000000595.

35. Waseem I, Tanveer F, Fatima A. Can addition of low level laser therapy to conventional phys­ical therapy be beneficial for management of pain and cervical range of motion in patients with trigger point of upper trapezius? Anaesthesia, Pain and Intensive Care 2020; 24(1): 64–68. doi: 10.35975/apic.v24i1.1228.

36. Rosas S, Paço M, Lemos C et al. Comparison between the Visual Analog Scale and the Numerical Rating Scale in the perception of esthetics and pain. Int Orthod 2017; 15(4): 543–560. doi: 10.1016/j.ortho.2017.09.027.

37. Shafshak TS, Elnemr R. The Visual Analogue Scale versus Numerical Rating Scale in mea­suring pain severity and predicting disability in low back pain. J Clin Rheumatol. In press 2020. doi: 10.1097/RHU.0000000000001320.

38. Martín-Pintado-Zugasti A, Pecos-Martin D, Rodríguez-Fernández AL et al. Ischemic compression after dry needling of a latent myofascial trigger point reduces postneedling soreness intensity and duration. PM R 2015; 7(10): 1026–1034. doi: 10.1016/j.pmrj.2015.03.021.

39. Charles D, Hudgins T, Macnaughton J et al. A systematic review of manual therapy techniques, dry cupping and dry needling in the reduction of myofascial pain and myofascial trig­ger points. J Bodyw Mov Ther 2019; 23(3): 539–546. doi: 10.1016/j.jbmt.2019.04.001.

40. Cagnie B, Dewitte V, Coppieters I et al. Effect of ischemic compression on trigger points in the neck and shoulder muscles in office workers: a cohort study. J Manipulative Physiol Ther 2013; 36(8): 482–489. doi: 10.1016/j.jmpt.2013.07.001.

41. Boyles R, Fowler R, Ramsey D et al. Effec­tiveness of trigger point dry needling for multiple body regions: a systematic review. J Man Manip Ther 2015; 23(5): 276–293. doi: 10.1179/2042618615Y.0000000014.

42. Cerezo-Téllez E, Torres Lacomba M, Fuentes-Gallardo I et al. Effectiveness of dry nee­dling for chronic nonspecific neck pain: a randomized, single-blinded, clinical trial. Pain 2016; 157(9): 1905–1917. doi: 10.1097/j.pain.0000000000000591.

43. Gerber LH, Shah J, Rosenberger W et al. Dry needling alters trigger points in the upper trapezius muscle and reduces pain in subjects with chronic myofascial pain. PM R 2015; 7(7): 711–718. doi: 10.1016/j.pmrj.2015.01.020.

44. Tekin L, Akarsu S, Durmuş O et al. The effect of dry needling in the treatment of myofascial pain syndrome: a randomized double-blinded placebo-controlled trial. Clin Rheumatol 2013; 32(3): 309–315. doi: 10.1007/s10067-012-2112-3.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitační a fyzikální medicína Tělovýchovné lékařství
Kurzy Podcasty Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu, se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se