Doporučený postup vyšetření kojenců a batolat v ordinaci dětského fyzioterapeuta z pohledu vývojové kineziologie a reflexní lokomoce dle Vojty


Recommended Procedure for the Examination of Infants and Toddlers in the Child Ohysiotherapist Office from the View of Developmental Kineziology and Reflex Locomotion by Vojta

The aim of our report is to provide guidance on how to manage the infant and toddler examination reports and the effect of their rehabilitation, which can be used not only by the physiotherapist, but also by his/her colleagues, the paediatrician and the parents of the child, too. We focus on variations in motor development that lead us to reveal the cause, which is why the motor development of the child is not progressing as expected. All categories of examination are clearly listed in the text. It is also described in this report how to examine global patterns that are the most important for assessing the success of therapy. For the complexity of examinations, we recommend performing postural responses and reflexes. For clarity, the text is supplemented with some examples of examination records. At the end of the presented text, we briefly mention the frequency, duration of stimulation and content of Vojta therapy in the home environment.

Keywords:

examination – developmental kinesiology – reflexes – postural responses – Vojta therapy


Autoři: V. Skaličková-Kováčiková 1;  M. Procházková 1,2
Působiště autorů: RL-CORPUS s. r. o., Olomouc 1;  Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury, Univerzita Palackého v Olomouci, vedoucí katedry PhDr. D. Smékal, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 26, 2019, No. 2, pp. 101-106.
Kategorie: Sdělení z praxe

Souhrn

Cílem našeho sdělení je doporučení jak vést dokumentaci vyšetření kojenců a batolat a efektu průběhu jejich rehabilitace, které může sloužit nejen pro ošetřujícího fyzioterapeuta, ale také pro jeho kolegy, ošetřujícího pediatra a v neposlední řadě pro rodiče dítěte. Zaměřujeme se na odchylky v motorickém vývoji, jež nás vedou k odhalení příčiny, která je důvodem, proč motorický vývoj dítěte nepostupuje dle očekávání. V textu jsou přehledně uvedeny všechny kategorie vyšetření. Popisujeme jak vyšetřit globální vzory, které jsou nejdůležitější pro posouzení úspěchu terapie. Pro komplexnost vyšetření doporučujeme provádět polohové testy a reflexy. Pro názornost je text doplněn příkladem záznamu vyšetření. V závěru předkládaného textu uvádíme krátkou zmínku o doporučené frekvenci, délce stimulace a obsahu terapie Vojtovou metodou v domácím prostředí.

Klíčová slova:

vyšetření – vývojová kineziologie – reflexy – polohové reakce – Vojtova metoda

ZÁSADY HODNOCENÍ MOTORICKÉHO VÝVOJE

Při hodnocení motoriky doporučujeme postupovat kraniokaudálním směrem. Je dobré si uvědomit, že motoriku vede psychika. První je záměr, pak jeho realizace. Dítě se snaží o dosažení svého záměru, který je pak motoricky realizován zcela automaticky. Automatika, s jakou se jedinec pohybuje, hraje ve vývoji důležitou roli. V případě zdravé motoriky vidíme ideální motorické modely, tzn. ideální motorické vývojové stupně. Pokud má dítě problém na centrální nebo periferní úrovni, pak v motorické ontogenezi pozorujeme odchylky od ideální varianty pohybu.

V motorickém vývoji je důležité sledovat vzájemné nastavení segmentů vůči sobě, tj. pokud horní končetiny a hlava vykonávají jistý pohyb kraniálně, tedy směrem dopředu, nebo jsou v určité poloze, pak trup, páteř a dolní končetiny také mění svou polohu. Všechny segmenty se tak vzájemně k sobě nastavují (5).

Je-li dítě v poloze na zádech nebo i na břiše stabilní, může komunikovat očima, hlasem i končetinami. Pod pojmem “stabilita“ si představujeme situaci, kdy se trup dítěte na pohled nepohybuje a může se tak stát výchozí polohou pro cílený fázický pohyb. V poloze na břiše se hlava musí zvedat od podložky a současně se musí vysunout horní končetiny dopředu a opřít se o lokty. Dolní končetiny se posunou ve stejný okamžik za tělo. V poloze na zádech dítě spojuje ruce a současně zvedá dolní končetiny. Tyto motorické modely v poloze na břiše a na zádech zvládne dítě ve třech měsících. Proto je důležité sledovat nejenom hlavu, zda ji dítě v poloze na břiše zvedá a otáčí na obě strany, ale je důležité sledovat i vzpřímení trupu nad horními končetinami a jak se k tomu nastavují všechny ostatní segmenty těla. Stejně tak v poloze na zádech je nutné sledovat, jestli dítě spojuje ruce a zda současně zvedá dolní končetiny. Pokud tuto schopnost vidíme nebo nevidíme, má to velkou vypovídající hodnotu o stavu ventrální muskulatury a celé koordinace trupu a vůbec celého těla, včetně končetin (4, 6, 7, 8).

DOPORUČENÝ POSTUP PŘI VYŠETŘENÍ DÍTĚTE NA REHABILITACI

Osobní anamnéza

Krátce zjišťujeme informace, které se vztahují k dítěti.

Kdo dítě odesílá na rehabilitaci (lékař, matka má podezření apod.). Dítě z kolikáté gravidity, sourozenci ano/ne (jejich věk, zdrávi ano/ne). Porod, v kterém týdnu těhotenství se dítě narodilo, porodní hmotnost, porodní délka. Kříšeno ano/ne, Apgar skóre. Zeptáme se na stravu, zda je dítě kojeno/umělá výživa, jak dlouho jídlo trvá, jak se při jídle dítě chová, ublinkávání ano/ne, reflux ano/ne. Zapíšeme jen to, co je nutné (6, 7).

Nynější onemocnění

Kalendářní/gestační věk, tělesná hmotnost.

Vyšetříme komunikaci s dítětem z obou stran, jak se při tom dítě chová posturálně (stabilní/nestabilní, tzn., zda leží klidně v poloze, nebo se stále necíleně pohybuje a polohu se tak snaží při komunikaci udržet, výdrž z obou stran), oční kontakt ano/ne, komunikativní ano/ne, navazuje kontakt spontánně ano/ne (př. rodiče udávají ano, zde nevidíme). Co je nejvíce nápadné, co dominuje při prvním pohledu na dítě (př. výrazná nestabilita, velký pláč, výrazný úklon hlavy/trupu, pánev šikmo apod.). Nutno vždy zaznamenat asymetrii a konkrétně ji popsat – predilekce postavení hlavy vpravo/vlevo, úklon hlavy vpravo/vlevo, úklon/konvexita trupu vpravo/vlevo, postavení pánve ventrálně/šikmo, postavení horních končetin, dolních končetin.

Všímáme si dýchání, zvláště u předčasně narozených dětí – volné/paradoxní, vtahuje/nevtahuje dolní žeberní oblouky, stav břišní stěny – diastáza ano/ne, barva okolo úst v klidu/v zátěži, barva celého těla.

Globální modely

Popíšeme aktuálně dosažený stupeň motorického vývoje, tím můžeme orientačně odhadnout úroveň psychického vývoje dítěte a jeho záměry, které motoricky, tj. prostřednictvím motorických vývojových stupňů, realizuje. Vyšetřujeme v poloze na zádech, v poloze na břiše. Popisujeme, co motorickým modelům chybí, všímáme si odchylek od ideální hybnosti (viz výše). Velmi pečlivě zaznamenáme asymetrii (viz výše) (3, 6, 8).

Příklady:

Poloha na zádech. Spojuje ruce ano/ne, dolní končetiny na podložce/zvedá nad podložku a drží/nedrží, jestli je a jak je velká flexe v kyčelních kloubech, jak velká je abdukce v kyčelních kloubech, rotace (např. na straně úklonu pánev kraniálně, vnitřní rotace v kyčelním kloubu), úchop hračky zprava/zleva. Hledáme odchylky od normy, a zaznamenáváme hlavně ty, které se vyskytují konstantně. Vyjadřujeme se k oběma stranám (např. úklon/rotace, hlava/trup/pánev).

Poloha na břiše. Popíšeme, zda se dítě vzpřimuje na loktech a jak to dělá, kam se dítě dívá, zda je schopné otočit hlavu na obě strany, kde se opírá, kde jsou lokty/hlava/pánev, jestli je a jak je velká flexe v kyčelních kloubech, jak velká je abdukce v kyčelních kloubech, rotace. Predilekci hlavy, kterou vidíme v poloze na zádech, v poloze na břiše vidět nemusíme, může se to lišit. Většinou je to z důvodu zkrácených struktur v oblasti šíje. Na břiše se přesune větší zatížení na stranu zkrácení, dítě se zde jakoby na paži “zavěsí“ a hlava se přesune k této straně. Strana bez zkrácení se v této situaci chová v opoře jakoby hůře, tzn., neopře se o loket.

Pokud jsou ruce převážně v pěst, považujeme to za výsledek nedostatečné kvality vzpřímení ramenního kloubu. Pěst se může objevit jak z centrální, tak z periferní příčiny. Za pozitivní známku vývoje motoriky dítěte vždy považujeme izolovaný pohyb v hlezenních kloubech především do dorzální flexe při extenzi v kloubech kyčelních, a to jak v poloze na zádech, tak na břiše (4, 5, 6).

Kožní řasy, rýhy ve svalu, svalové faldy

Kožní řasou nazýváme nařasení kůže nad svalem, která není vyplněna ani svalem, ani tukem. Kožní řasa vytváří hluboké nebo mělké rýhy a při pokusu o protažení vidíme v rýhách začervenání kůže, někdy až praskání do krve. V kožních řasách se shromažďují většinou vlákna z oděvu, což dále zraňuje kůži. Kožní řasy nacházíme obvykle v axile nebo v oblasti šíje nad skupinou zkrácených skalenových svalů. Rýha ve svalu přerušuje jeho integritu a někdy bývá označována i jako zářez. Může být mělká, různě hluboká a obvykle ji nelze vyrovnat, červená až porušená kontinuita kůže (prasklá, viz níže). V oblasti rýhy nacházíme zkrácení svalů. Svalovým faldem nazýváme tu část svalu mezi rýhami, které přerušují jeho kontinuitu. Je to objemnější svalová hmota, někdy může obsahovat více podkožního tuku. U dětí s přetrvávající predilekcí hlavy obvykle nacházíme asymetrické svalové faldy na dolních končetinách v oblasti adduktorů.

Zkrácené svaly, jizvy, opruzeniny

Pasivně vyšetříme svaly za hlavou, v axilách, na akrech horních i dolních končetin, m. triceps surae, adduktory kyčelního kloubu a podobně. Uvedeme, pokud na pokusy vyšetření pasivního pohybu dítě reaguje bolestivě, nebo minimálně pozorujeme jeho diskomfort. Zkrácené svaly nás informují o problematickém segmentu, protože brání pohybu jiných svalů, a tím zamezují postupu v motorickém vývoji. Nacházíme je v oblasti šíje, v oblasti ramenních kloubů, v axilách, na dolních končetinách v okolí kyčelních, kolenních nebo i hlezenních kloubů.

Příklady:

  • zkrácené mm. scaleni – konkavita ve fossa supraclavicularis minor signalizuje zkrácení svalů v oblasti hlavy a šíje, často v kombinaci se zkrácením m. sternocleidomastoideus, který prominuje;
  • zkrácený m. pectoralis major – prominující šlacha tohoto svalu signalizuje převážně vnitřní rotaci paže, v axile začervenalé až prasklé hluboké kožní řasy;
  • zkrácený m. biceps brachii − zkrácení pozorujeme v kraniální části svalu, které signalizuje, že ramenní kloub je v protrakci, v přechodu mezi m. deltoideus a m. biceps brachii je zářez, tento obraz často vidíme u parézy brachiálního plexu;
  • kranializace svalového bříška m. gastrocnemius medialis signalizuje převážnou plantární flexi se supinací a flexí prstců;
  • prominující Achillova šlacha – rýha nad patou signalizuje trvalou plantární flexi, pánev v anteverzi;
  • sbalené“ chodidlo dolní končetiny při trvalé flexi prstců, včetně metatarzofalangeálních kloubů (zkrácené svaly chodidla, včetně aponeurózy chodidla) souvisí většinou s nestabilitou těla dítěte. V takovém případě pak nacházíme uprostřed příčné klenby hluboké, tzv. pavoukovité vtažení struktur, které nelze zcela protáhnout. Pokud chceme na této noze vyšetřit korektně tonický úchopový reflex dolních končetin nebo Rossolimo reflex, je nutné se pokusit toto zkrácení pasivně uvolnit, nohu tzv. uklidnit a pak teprve vyšetřit.

Do zápisu je důležité poznamenat, nacházíme-li na kůži dítěte nějaké jizvy, opruzeniny nebo modřiny (4).

Vazy

Vyšetřujeme volnost/tuhost vazů, kvalitu vaziva. Popisujeme symetrii/asymetrii.

Příklady:

Šíře a volnost úponových šlach adduktorů kyčelního kloubu. Pohmatem širší šlacha znamená zkrácení svalů, dolní končetina je více a častěji v addukci. Naopak pohmatem volná, užší šlacha a široké svalové faldy signalizují, že dolní končetina je více a častěji v abdukci. Adduktory kyčelního kloubu vyšetřujeme palpačně současně na obou stranách. Pokud dítě cvičíme, napětí těchto svalů povolí, ověříme to palpačně i pasivním vyšetřením kyčelního kloubu, který je volnější.

Hluboká rýha nad úponem Achillovy šlachy představuje její zkrácení. Toto zkrácení vyšetříme pasivně a sledujeme, zda lze špičku vytáhnout do nulového postavení, zároveň sledujeme, zda rýha zůstává, nebo se protáhne. U pravého pes equinovarus rýha nepovolí.

Trofika svalů

Trofika svalů nás informuje o objemu svalů, uvádíme sníženou/zvýšenou trofiku svalů, všímáme si bříška svalů.

Příklady:

  • m. deltoideus − porovnáváme obě strany, symetrii/asymetrii trofiky můžeme porovnat tak, že stiskneme mezi palcem a ukazovákem bříška svalů a řasu, kterou jsme vytvořili, stranově porovnáme. Sníženou trofiku nacházíme u periferní parézy brachiálního plexu;
  • m. gluteus medius − hypotrofii svalu hodnotíme nejlépe ve flexi obou dolních končetin dítěte pod břicho v poloze na břiše, kdy po stranách hýždě chybí vyklenutí uvedeného svalu, zadek není kulatý, ale tzv. do špičky.

Bolest

Je třeba vyšetřit, zda má dítě bolest. Bolest je nutné akceptovat a program terapie stanovit a provést tak, aby se nocicepce nezvyšovala, což by bylo nežádoucí. Bolest se vyskytuje většinou při zranění měkkých struktur v oblasti hlavy a šíje. V tomto případě se jedná o porodní traumatické zranění. Dítě drží hlavu k jedné straně tak, aby ho zranění nebolelo. Bolest se projeví při pokusu hlavu otočit. Stává se, a to relativně často, že zranění bolí i spontánně. Dítě pak pláče dle rodičů a lékařů bez zjevné příčiny.

Pokud dítě pláče, eventuálně křičí (sytě, slabě, trvale, bez příčiny apod.), je nutné se k bolesti vyjádřit. V případě, že zjistíme, že dítě bolest má, je to pro nás důležitá informace při realizaci rehabilitačního programu (viz výše) (4).

Reflexy

Tonický úchopový reflex horních končetin, tonický úchopový reflex dolních končetin, rooting reflex, sací reflex, glabelární reflex, Babkin reflex, akustikofaciální reflex, optikofaciální reflex, fenomén očí loutky, hledací reflex, plantární reflex, magnetická reakce, vzpěrný reflex dolních končetin, chůzový automatismus, Galantův reflex, Moro reflex, patičkový reflex, suprapubický reflex, zkřížený extenční reflex, lift reakce (zdvihová), Horizontální lineární reakce, Rossolimo reflex, a další (3, 4, 6).

Klonus

Klonus vyšetřujeme buď klepnutím do špičky nohy z plantární strany, a tím se krátce protáhne Achillova šlacha za současného přepětí m. triceps surae. Nebo prudčeji provedeme dorzální flexi nohy a podržíme chvíli v napětí m. triceps surae. Odpovědí je rytmické střídaní kontrakcí agonistů a antagonistů. Pravý klonus se vyznačuje pomalou frekvencí a trváním nad 3 sekundy. Tento typ klonu značí ohrožení motorického vývoje spastickou poruchou. Tzv. pediatrický klonus (neboli pseudoklonus) se vyznačuje rychlou frekvencí a trvá méně než 3 sekundy. Pseudoklonus signalizuje zvýšenou proprioceptivní dráždivost a zvýšené svalové napětí. Většinou pak nacházíme zvýšené napětí v oblasti šíje (6).

Polohové reakce

Polohové reakce mají diagnostický efekt ve věku do 8−12 měsíců a jen v tom případě, pokud jsou vyšetřeny všechny jako celý set, tj. že je vyšetřeno a zaznamenáno všech sedm polohových zkoušek. Každá polohová zkouška má několik dílčích modelů. Když je jeden dílčí model neideální a ostatní jsou ideální, tak hodnotíme celou polohovou zkoušku jako neideální. Ke kompletnímu vyšetření a stanovení centrální koordinační poruchy (CKP) 1.–4. stupně nestačí udělat jen polohové testy, ale vyšetříme ještě spontánní hybnost a reflexy.

Polohové zkoušky:

  • Trakční zkouška (TT)
  • Landauova zkouška (LZ)
  • Axilární vis (AV)
  • Vojtovo boční sklopení (VBS)
  • Horizontála dle Collisové (CH)
  • Vertikála dle Collisové (CV)
  • Zkouška dle Peiper-Isberta (PI) (4, 6)

Závěr vyšetření

Co je třeba uvést v závěru vyšetření

  • znovu zopakovat věk kalendářní/gestační;
  • uvést motorický věk (dosažený motorický vývojový stupeň) na zádech/na břiše;
  • uvést výsledek vyšetření reflexů a polohových zkoušek;
  • stanovit stupeň CKP;
  • stanovit hlavní problém dítěte, jeho příčinu;
  • jakou motorickou funkci dítěte tato příčina mění;
  • v jakých souvislostech vidíme příčinu;
  • zda je rehabilitace indikována ano/ne;
  • stanovit obsah terapie, frekvenci a délku stimulace;
  • na co je třeba se v terapii soustředit;
  • co od terapie očekáváme (ovlivnění příčiny, predikujeme očekávané následné funkce) (4).

Příklad:

Dítě dnes kalendářně 5 měsíců, gestačně 3 měsíce. Motorika v globálních modelech na zádech 8 týdnů, na břiše 6 týdnů. Zkráceny mm. scaleni vlevo, zkrácení až k pánvi vlevo, pánev vlevo kraniálně, kyčel levé dolní končetiny více v addukci, trup je k této straně ukloněn, dominuje nedostatečné vřazení funkce veškeré ventrální muskulatury do koordinace celého těla, omezená rotace krční páteře do levé strany. Polohové testy 5:2 (neideální:ideální), dílčí modely ideální ano, primitivní reflexologie odpovídá věku. CKP 2. stupně z periferní příčiny. Indikace k rehabilitaci pro asymetrii ano, frekvence 4x denně, délka stimulace max. 5−6 minut, zátěž vystupňovat. Soustředit se na odstranění zkratu v oblasti šíje a pánve, vřazení napřímené páteře do držení a hybnosti těla, funkční propojení lopatek a pánve.

Zde dítě zacvičeno v modelu reflexní otáčení (RO), reflexní plazení (RP). Do domácího programu dnes model RP, soustředit se na zajištění polohy, zóny loket, pata. Podpis fyzioterapeuta.

Více k frekvenci, obsahu a délce stimulace při fyzioterapii Vojtovou metodou v domácím prostředí, režim

Frekvence: 4x denně

Terapii je nutné provádět pravidelně. Při léčbě Vojtovou metodou aktivujeme CNS. Aktivovaný CNS vydrží určitý čas, cca 3−4 hodiny, pak dítě potřebuje další stimulaci, označujeme ji pro názornost a pochopení jako léčebnou dávku. Při aktivaci Vojtovou metodou se jedná o léčbu, která vytváří určitou úroveň aktivity v CNS, která podobně jako při užívání například antibiotik vytváří hladinu aktivity v CNS nutnou k udržení terapeutického vlivu (1, 2).

Délka stimulace: Délku stimulace označujeme jako dávku stimulace, trvání od 2–4–5–7–10–12 až do 15 min., podle věku a tělesné hmotnosti dítěte určí fyzioterapeut.

Obsah: Do 14 dnů musí mít dítě v programu model z  RO a RP, který se pak dále rozšiřuje a upravuje dle stavu dítěte a možností domácího terapeuta.

Cvičební jednotka: Cvičební jednotku nepřerušujeme, je nevhodné v průběhu cvičení brát dítě do náruče. To by pro dítě znamenalo, že je konec zátěže a pak přijde zklamání, když jde znovu na cvičební stůl. Dítě se naučí režimu: „Tento čas pracuji, a když mě berou do náruče, je už konec“. Když uděláme pauzu s cílem, aby si dítě odpočinulo a přestalo plakat, má to opačný vliv. Dítě je v napětí, protože se neobléká, a když jde znovu na stůl, je to pro něj zklamání a začíná opět plakat. Celý proces terapie i s pauzami je zátěž a vede k přetěžování dítěte (8).

Povzbuzení: Dítě je třeba při cvičení povzbuzovat a po výkonu pochválit. Rozhodně se nevyplatí dítě litovat. Dítě pak nerozumí. Volá, že tu náročnou práci nechce dělat, že je to těžké, že je to velká námaha. Rodiče jakoby nerozumí, a pak ho litují. Dítě si říká: „Tak proč mi to dělají?“

Konsekvence: Důslednost je při realizaci terapie doma velmi důležitá. Rodiče mají bez emocí, v klidu trvat na tom, aby dítě poslechlo. Problém nastává, když je dítě zvyklé, že během dne rodiče poslouchají spíše jeho a dítě je tak zvyklé se vždy prosadit. V této situaci je pak snaha realizovat terapii velmi obtížná, protože aby dítě poslechlo, tzv. akceptovalo terapii, je velký problém. Dítě nerozumí, proč když celý den je mu vyhověno, se nyní nemůže prosadit.

Režim: K pravidelné fyzioterapii v domácím prostředí neoddělitelně patří i tzv. dodržování režimu. Jsou tu jisté zásady, které by měli rodiče dodržovat.

Zásady:

  • nedávat návod na spontánní pohyb (hrubá motorika);
  • nenutit dítě do výkonu nad hranici únavy;
  • dítě dlouho nenosit v náručí (do půl roku, dokud dítě není schopné držet tělo ve vertikále), spíše se k němu přitulit na podložce;
  • nepřidávat další hybné programy (i v dobré víře vylepšit stav dítěte), zvyšuje to zátěž dítěte a je to v konečném důsledku kontraproduktivní;
  • nebránit dítěti v jeho aktivitách, ale pomoci mu realizovat jeho záměr;
  • pomoci dítěti, když je patrná snaha dítěte, tzv. ho neobsluhovat, ale provokovat snahu (8).

Příklad konkrétního prvního vyšetření na rehabilitaci a jeho zápis

AV, chlapec, narozen 25. 4. 2016, CKP 3. stupně, číselná DG na předpisu FT: R62.9

9. 6. 2016

Rodiče přicházejí na konzultaci stavu dítěte. Rodina (babička dítěte dětská zdravotní sestra) se obává o zdárný motorický vývoj, sdělují v anamnéze údaje, která mohou znamenat ohrožení motorického vývoje. Doma pozorují při pláči prohnutí trupu tzv. do luku a úklon celého trupu, konvexní do pravé strany, pravou horní končetinu (PHK) pozorují často v extenzi vzpřímenou před tělo a v pěst.

Vyšetření: Dítě dnes 6 týdnů + 2 dny, porod po termínu 41 týdnů + 1 den, neplánovaná sekce na poslední chvíli, kříšen (údaj matky), v propouštěcí zprávě nepoznačeno, Apgar skóre 5−8−8, udávány hypoxicko-ischemické změny 1. stupně, SONO CNS – popis bez nálezu, jiné vyšetření nemá. Váha ve věku 4 týdny 4125 g, s jídlem problémy nejsou, jídlo trvá cca 30 min., někdy i déle, matka kojí zatím nepravidelně, 1x denně Nutrilon.

Původní predilekce do levé strany, hlava lehce sležená vpravo, kontakt očí ano, usmívá se. V poloze na zádech výrazně nestabilní, při nespokojenosti předvádí prohnutí těla, zapírá paty do podložky, úklon snad častěji k levé straně, zde ale i s konvexem do strany levé, nápadně omezena abdukce obou HKK, dlaně může uvolnit, na LHK často do pěstičky a flexe v loketním kloubu, hlavně při pláči. Ruka do úst z obou stran, dolní končetiny (DKK) tendenci k extenzi na podložce, ale může krátce změnit. V poloze na břiše poloha novorozence, HKK před tělo nemůže vysunout, paže v extenzi, flexe v loketních kloubech, loketní klouby nad podložku, pánev nad položkou, zde v poloze nespokojen.

Reflexy: Primitivní reflexy přetrvávají, patičkový reflex pozitivní bilaterálně, zkřížený extenční reflex pozitivní bilaterálně (zde reaguje pláčem), vzpěrný reflex DKK pozitivní výrazně, chůzový automatismus ještě ano, delší krok PDK, tonický úchopový reflex zpomalený na LDK, na PDK úchop výbavný, Rossolimo reflex – reaguje v prstech na LDK, Galantův reflex negativní bilaterálně, fenomén očí loutky ještě zbytky, kontakt ale velmi rychle zachytí, tonický úchopový reflex HKK pozitivní, akustikofaciální reflex pozitivní, glabelární reflex pozitivní, optikofaciální reflex negativní.

Polohové reakce: TT – hlavu lehce zvedne, úklon do levé strany, DKK flektuje v abdukci, HKK silná flexe, je třeba před vyšetřením uvolnit; ZL − lokty do extenze pod tělo, pěsti, hlavu tendence zvedat, DKK s pánví pod horizontálu, AV – inertní flexe, VBS – HKK malá abdukce, LDK extenze, PDK flexe, CH – LHK, Moro, malá abdukce, LDK semiextenze, PHK Moro, ale více abdukce, PDK flexe, DKK do abdukce; CV - tendence k extenzi DKK; PI – HKK ve vnitřní rotaci pěst před tělo, hlava reklinace, pánev flexe.

Závěr: Dítě kalendářně i gestačně 6 týdnů, perzistence primitivní reflexologie, pozitivní reflex Rossolimo (ohrožení spastickým vývojem), polohové reakce 6:1, dílčí modely odpovídající věku ano. CKP 3. stupně, stranově se jeví dnes v neprospěch levé strany. Indikace k rehabilitaci ano, frekvence 4x denně maximálně do 5 minut, zaměřit se na uvolnění rotace hlavy a uvolnění pletenců ramenních. Očekáváme vzpřímení hlavy v poloze na břiše (vývojový stupeň 6 týdnů) a na zádech stabilní zaujetí polohy, uvolnění rotace hlavy a abdukce HKK [vývojový stupeň šermíř (6 týdnů) symetricky na obě strany].

Dnes zacvičen v modelech RO 1. fáze, RO 4b, RP standard, po aktivaci může na břiše předvést vzpřímení 6 týdnů, na zádech stabilní. Domů program RO 1. fáze 4x denně, max. 4−5 minut, jedna strana cca 30 sekund. Rodiče si pořizují videozáznam, kontrola za 4 dny. Podpis fyzioterapeuta.

ZÁVĚR

Přesný a kvalitní záznam vyšetření v ordinaci dětského fyzioterapeuta je velmi důležitý z více důvodů. Jedním z nich je zaznamenání stavu dětského pacienta pro sebe a své kolegy. Pokud bude nucen pacienta převzít kolega, tak na základě tohoto záznamu bude velmi rychle orientován ve stavu dítěte a v tom, jak terapie probíhá a jaké má dítě problémy. Dalším důvodem je informovanost indikujícího lékaře o stavu dítěte, tedy aby ošetřující lékař věděl, na co se rehabilitace zaměřuje. Tuto zprávu si může ošetřující pediatr vyžádat. Neméně důležitá je informovanost rodičů o stavu dítěte a co se v terapii podařilo zlepšit. Zdárný postup vývoje dítěte může být motivačním prvkem pro zdravotníka i pro rodiče, který domácí terapii provádí. Díky dílčím konkrétním pokrokům v terapii vedeme sebe i rodiče k trpělivosti při očekávání zlepšování se motorického stavu dítěte.

Článek vznikl na základě dlouholetých zkušeností hlavní autorky. V závěru článku předkládáme doporučenou literaturu k danému tématu.

Adresa ke korespondenci:

Bc. Věra Skaličková-Kováčiková

RL-CORPUS s.r.o.

Mošnerova 1

779 00 Olomouc

e-mail: vera.kovacikova@rl-corpus.cz


Zdroje

1. ANNUNCIATO, N. F.: Reorganisation des zentralen und des peripheren Nervensystems. München, 1997.

2. LAUFENS, S., SEITZ, D., STAENECKE, G.: Vergleichend biologische Grundlagen zur angeborenen Lokomotion, insbesondere zum „reflektorischen Kriechen“ nach Vojta. Krankengymnastik, 43, 1991, 5, s. 448-456.

3. SCHULZ, P.: Videokompendium kinderneurologischer Untersuchungen. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 2013.

4. SKALIČKOVÁ-KOVÁČIKOVÁ, V.: Diagnostika a fyzioterapie hybných poruch dle Vojty. 1. vydání. Olomouc, RL-Corpus s.r.o., 2017.

5. VÉLE, F.: Funkční diagnostika – předpoklad úspěchu fyzioterapeuta. Rehabilitace a fyzikální lékařství, 19, 2012, 4, s. 155-158.

6. VOJTA, V.: Die zerebralen Bewegungsstörungen im Säuglingsalter: Frühdiagnose und Frühtherapie. 9., durchgesehene Auflage. Siegen, 2014.

7. VOJTA, V.: Mozkové hybné poruchy v kojeneckém věku: včasná diagnóza a terapie. Praha, Grada Publishing, Avicenum, 1993.

8. VOJTA, V., PETERS, A.: Vojtův princip. Překlad 3. zcela přepracovaného vydání. Praha, Grada Publishing, Avicenum, 2010.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 2

2019 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se