Efekty masáží na podkladě důkazů z recentních studií


Effects of Massage Demonstrated by Recent Studies

The article provides an overview of the effects of massage at various diagnoses and clinical states. The positive effects of massage on the human body are documented by many studies. It is advisable to indicate massage as a complementary procedure, or as a preparation for more specific and effective methods of therapy. A review of proven mass effects outlines a wide range of uses. The author of this article, however, sees methodological reserves in some experiments in which the massage was used. Therefore, he supports the view of some authors of meta-analyzes stressing the tightening of the methodologies of such thematic studies.

Keywords:
massage, effect, therapy, pain, Parkinson’s disease, hypertension


Autoři: P. Uhlíř
Působiště autorů: Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné kultury UP, Olomouc vedoucí katedry prof. MUDr. J. Opavský, CSc.
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 24, 2017, No. 4, pp. 208-213.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Článek podává přehled o účincích masáže u různých diagnóz a klinických stavů. Pozitivní účinky masáže na lidský organismus jsou doloženy mnoha studiemi. Je vhodné indikovat masáž jako doplňkovou proceduru, popř. jako přípravu pro specifičtější a účinnější metody terapie. Přehled prokázaných efektů masáže nastiňuje široké možnosti jejího využití. Autor článku však spatřuje v některých experimentech, v nichž byla masáž použita, metodické rezervy. Proto podporuje názor některých autorů metaanalýz, zdůrazňujících zpřísnění metodik takto tematicky zaměřených vědeckých studií.

Klíčová slova:
masáž, efekt, terapie, bolest, Parkinsonova nemoc, hypertenze

ÚVOD

Využití masážních technik není v české rehabilitační praxi příliš rozšířeno. Svou roli hraje i vyloučení klasické (léčebné) masáže z výčtu výkonů, které mohou být hrazeny systémem zdravotních pojišťoven a přechod této formy masáže spíše k proceduře rekondiční a regenerační či alternativní. Dalším důvodem je mimo jiné reakce na nadužívání masáží v minulých obdobích, kdy byli fyzioterapeuti pod tlakem pacientů, resp. klientů, nuceni preferovat spíše pasivní procedury na úkor aktivních. Mechanismus účinku masáže je multifaktoriální – obnova viskoelasticity měkkých tkání, normalizace svalového tonu, diferencovaná stimulace receptorů (extero- i  proprioreceptorů, díky mechanické deformaci a pasivnímu protažení svalových vřetének), obnova tělesného schématu, podpora neuroplaticity. Roli hraje i zvýšení pozornosti a emoční a sociální faktory (14). Tření a hnětení vede místně mechanicky ke zrychlení lymfatického průtoku v přeplněných vénách i ke zrychlení krevního proudu (tzv. místní cévní depletorické působení). Intenzivní hluboké tření uvolňuje histamin a další sympatolyticky účinkující látky v tkáni. Ty vyvolávají hyperemii a krevním oběhem se dostávají do celého těla. Všechny masážní hmaty působí zároveň na kapiláry. V masírované oblasti se ovlivňuje kapilární řečiště a dochází k zrychlení kapilárního proudu. Je prokázáno, že se toto působení uskutečňuje místně, humorálně a nervově reflektoricky. Na místní účinek je tedy funkčně napojen účinek celkový (24). Masáž má efekt i ve zvýšení aktivity parasympatiku ve spojitosti s celkovou relaxací, zvýšení hladiny serotoninu a dopaminu, v poklesu hladiny kortizolu a zlepšení funkce v hypothalamo-hypofyzárně-adrenokortikálním systému (7).

Zdůraznění významu masáží nutně nemusí znamenat, že by se jim museli věnovat fyzioterapeuti na úkor kinezioterapie. Spíše jde o to nepřejít k opačnému extrému, tj. k úplnému vynechávání pasivních procedur, kdy léčebná masáž by měla být jejich nedílnou doplňkovou součástí. Zároveň je třeba usilovat o rozvoj kvalifikovaných masérů. Pozitivní účinky masáže na lidský organismus byly doloženy mnoha studiemi. Autor článku se ve své odborné praxi zabýval výzkumem vlivu segmentové techniky reflexní masáže na autonomní regulaci variability srdeční frekvence, kdy metodou spektrální analýzy variability srdeční frekvence bylo prokázáno, že k projevu plného účinku subsystému parasympatiku je třeba ponechat klienta po masáži v klidu v řádu desítek minut (27). Toto se v reálné praxi neděje, ať již z důvodu ekonomických, tj. časových a prostorových. Cílem tohoto přehledového článku je poskytnout údaje z recentních studií s kvalitním designem, ve kterých byl efekt masáže prokazován. Jsou zde uvedeny studie s využitím masáží u následujících klinických jednotek a stavů: u nespecifických bolestí dolní části zad, bolesti šíje, artrotického poškození kolene, revmatoidní artritidy, syndromu karpálního tunelu, fibromyalgie, hypertenze, u tenzních bolestí hlavy, astma bronchiale, chirurgických jizev, u žen po menopauze s psychickými symptomy, u Parkinsonovy nemoci, roztroušené sklerózy, demence, u obstipace, nádorových onemocnění, u pacientů infikovaných HIV s depresí.

Efekt masáže u bolestí dolní části zad

Sritoomma a spolupracovníci (23) v rámci randomizované kontrolované studie aplikovali u 70 dospělých probandů s bolestí dolní části zad klasickou švédskou masáž s použitím zázvorového oleje dvakrát týdně po dobu 5 týdnů. U dalších 70 probandů s bolestí zad aplikovali thajskou masáž, taktéž dvakrát týdně po dobu 5 týdnů. Bylo zjištěno signifikantní snížení bolesti u obou typů masáží, výrazněji u švédské. Signifikantní rozdíly mezi oběma typy masáže nebyly zaznamenány. Autoři upozorňují na možný významný vliv zázvorového oleje, který má protizánětlivé a antirevmatické účinky. Proto by bylo vhodné porovnat vliv obou masáží s použitím indiferentního oleje při klasické švédské masáži. Farber a Wieland (5) upozorňují na potenciální problém odlišnosti a šíře masážních technik. Obecně mají větší vliv na snížení bolesti než na zlepšení funkce. Dále uvádějí, že většina studií prokazuje účinky obvykle do doby 2-3 měsíců (maximálně 6 měsíců).

Efekt masáže u bolestí šíje

Field a spolupracovníci (8) zkoumali v rámci randomizované kontrolované studie u 23 pacientů s bolestí šíje artrotického původu vliv klasické švédské masáže aplikované jednou týdně masérem v délce 15 minut po dobu 4 týdnů. Zároveň byli probandi instruováni k dennímu provádění automasáže. Kontrolní skupinu tvořilo 14 probandů se stejnou diagnózou, přičemž byl zhodnocen jejich stav na počátku a po čtyřech týdnech. U výzkumné skupiny bylo nalezeno signifikantní zvýšení rozsahu pohybu (ROM) a snížení bolesti ve spojení s ROM, v porovnání s kontrolní skupinou.

Saha a spolupracovníci (21) provedli randomizovanou kontrolovanou studii na 25 pacientech s bolestí šíje. Studie trvala 3 týdny, přičemž masáž s využitím baněk byla aplikovaná po dobu 3 týdnů ve frekvenci dvakrát týdně. Bylo zjištěno, že tato forma masáží je účinná při snižování bolesti a zvyšování funkce a kvality života u pacientů s chronickou nespecifickou bolestí šíjového svalstva (obr. 1).

Výzkum vlivu sestavy pro šíji a hlavu segmentové techniky reflexní masáže dle Dalicha a Gläsera na autonomní nervový systém pomocí metody spektrální analýzy variability srdeční frekvence (masáž lební klenby) – laboratoř KFT FTK UP v Olomouci.
Obr. 1. Výzkum vlivu sestavy pro šíji a hlavu segmentové techniky reflexní masáže dle Dalicha a Gläsera na autonomní nervový systém pomocí metody spektrální analýzy variability srdeční frekvence (masáž lební klenby) – laboratoř KFT FTK UP v Olomouci.

Efekt masáže u gonartrózy

Cortéz a spolupracovníci (1) v rámci zaslepené randomizované kontrolované studie rozdělili 18 žen s gonartrózou na dvě poloviny, přičemž jedna podstupovala pouze cvičení a druhá cvičení a klasickou masáž příslušné dolní končetiny. Studie trvala 6 týdnů. Byly nalezeny signifikantní pozitivní výsledky při hodnocení vizuální analogovou škálou a dotazníkem WOMAC. Nebyly však nalezeny rozdíly mezi oběma skupinami. Naopak Qingguang a spol. (18) ve studii u dvaceti pacientek s gonartrózou, za použití čínské tlakové masáže třikrát týdně po dobu dvou týdnů, zjistili signifikantní zlepšení parametrů chůze (rychlost, délka kroku) a bolesti. Proto považují čínskou tlakovou masáž jako dobrou alternativu pro krátkodobé snížení bolesti pacientů s gonartrózou.

Efekt masáže u revmatoidní artritidy

Nelson a Churilla (16) porovnali v rámci systematického přehledu sedm randomizovaných kontrolovaných studií s celkem 352 účastníky. Ze závěru plyne, že masážní terapie je nadřazena jiným pasivním terapiím, vzhledem k snižování bolesti a zlepšení některých funkčních výsledků. Není však jasné, zda je masážní terapie účinnější než jiné formy léčby. Je proto zapotřebí dalších, metodologicky přísných randomizovaných kontrolovaných studií, zkoumajících účinnost masážní terapie jako zásahu pro osoby s revmatoidní artritidou.

Efekt masáže u syndromu karpálního tunelu

Elliott a Burkett (3) v rámci experimentální studie aplikovali na 21 probandech se syndromem karpálního tunelu šest týdnů klasickou masáž příslušné horní končetiny, včetně ramenního pletence, ve frekvenci dvakrát týdně, spolu s presurou nalezených trigger points. K signifikantnímu zlepšení stavu došlo již po dvou týdnech.

Efekt masáže u fibromyalgie

Metaanalýza Li a spolupracovníků (13), vycházející z devíti randomizovaných kontrolovaných studií na celkem 404 pacientech, potvrzují, že použití masáží má efekt při aplikaci celkově delší než 5 týdnů. Autoři doporučují masáž jako schůdnou alternativní a doplňkovou metodu pro nemocné s fibromyalgií. Yuan a spolupracovníci (29) se v systematické review zaměřují na porovnání vlivu několika typů masáží (švédská masáž, shiatsu, vazivová masáž, manuální lymfodrenáž) na nemocné s fibromyalgií. Ze závěrů plyne, že u všech masážních stylů dochází ke zlepšení kvality života nemocných.

Efekt masáže u esenciální hypertenze

Metaanalýza (28) z 24 studií, prováděných celkem u 1962 pacientů, se přiklání k  větší účinnosti antihypertenziv na snížení systolického i diastolického tlaku při aplikaci masáží. Autoři nicméně upozorňují, že by bylo vhodné v této oblasti provést další metodicky přesné studie. Dále uvádějí, že bezpečnost použití masáže u hypertenze není zcela prokázána.

Efekt masáže u tenzních bolestí hlavy

Espí-López a kol. (4) provedli randomizovanou kontrolovanou studii na 105 pacientech s tenzní bolestí hlavy. Účastníci byli rozděleni do dvou skupin, následně byla během 4 týdnů aplikována 4 ošetření. Jedna skupina byla ošetřena pouze masáží, druhá masáží a manipulací krční páteře. U obou skupin bylo zjištěno snížení bolesti hlavy, u skupiny s přídatnou manipulací byl navíc zjištěn větší rozsah pohybu do flexe krku. Výsledky byly potvrzeny i s odstupem 8 týdnů po ukončení aplikace procedur.

Efekt masáže u dětí s astma bronchiale

Randomizovaná kontrolovaná studie na 30 dětech s astmatem (6) prokazuje, že po každodenní 20minutové klasické masáži, prováděné po dobu 5 týdnů, došlo k signifikantnímu parametru FEV1 a poměru FEV1/FEC, v srovnání s kontrolní skupinou tvořenou dětmi s bronchiálním astmatem bez aplikace masáže.

Efekt masáže u chirurgických jizev

Systematický přehled Shin a Bordeaux (22) popisuje aplikaci masáže na oblast jizev po chirurgických operacích, a to v časovém rozmezí 10 minut dvakrát denně až po 30 minut dvakrát týdně. I když léčebné protokoly byly velmi rozmanité, zlepšení stavu bylo nalezeno u 90 % případů.

Efekt masáže u žen po menopauze s psychickými symptomy

Taavoni a spolupracovníci (25) prováděli studii u 30 žen po menopauze 30 minut trvající terapeutické masáže za použití aromatického oleje (dvakrát týdně celkem čtyři týdny). Studie se dále účastnilo 30 žen, které podstoupily masáž bez aromaterapie. Třicet žen tvořilo kontrolní skupinu. V porovnání s kontrolní skupinou byl zjištěn statisticky významný pokles negativních psychických symptomů u obou masážních skupin. Větší efekt se projevil při použití aromaterapeutického oleje, kdy se předpokládá přídatné ovlivnění limbického systému čichovým analyzátorem.

Použití masáže u Parkinsonovy nemoci

Donoyama a spolupracovníci (2) použili 40minutovou Amma masáž, tj. japonskou formu masáže, která se aplikuje manuálně na oblast zad a šíje na oblečeném klientovi (vsedě na speciálním křesle s čelní oporou hlavy), u 21 ambulantních pacientů s Parkinsonovou nemocí (průměrného věku 64,43 ± 8,39 let; dle škály Hoehnové a Yahra stadia I-IV) v délce sedmi týdnů s jednotýdenní frekvencí. Tento typ masáže byl vybrán z důvodu možnosti aplikace přes oblečení. Autoři na vizuální analogové škále zjistili statisticky významné snížení rigidity, zvýšení délky kroku, flexe a abdukce v ramenou, snížení bolesti a únavy. Tyto efekty nebyly prokázány u kontrolní skupiny, která místo masáže pouze relaxovala.

Efekt masáže u roztroušené sklerózy

Randomizovaná kontrolovaná studie autorů Rigi a spolupracovníků (19) byla zaměřena na jeden ze závážných příznaků roztroušené sklerózy, a to na únavu. Experimentální skupině 52 žen s roztroušenou sklerózou byla aplikována reflexní masáž po dobu 1 měsíce, s frekvencí 30 minut týdně. V porovnání s kontrolní skupinou bylo zjištěno signifikantní snížení únavy.

Dalším významným příznakem u mnoha jedinců s roztroušenou sklerózou je bolest. V randomizované studii (15) prováděné na 75 pacientech s roztroušenou sklerózou byla aplikována reflexní masáž plosek nohou, dvakrát týdně po dobu 40 minut, celkem 4 týdny. Bylo prokázáno statisticky významné snížení bolesti v porovnání s kontrolní skupinou, proto byla reflexní masáž plosek nohou u pacientů s roztroušenou sklerózou autory doporučena.

Použití masáže u demence

Rodriguez-Mansilla a spolupracovníci (20) provedli randomizovanou kontrolovanou dvojitě zaslepenou studii na 111 probandech s diagnostikovanou demencí, přičemž je rozdělili na 3 skupiny: skupinu, ve které byla použita klasická masáž zad a dolních končetin trvající 20 minut, skupinu, ve které byla použita ušní akupunktura, a kontrolní skupinu. Při masáži v celkové délce 3 měsíce ve frekvenci pět dní v týdnu byl kladen důraz na tření a hluboké hnětení s využitím hydratačního gelu. Ve skupině s masáží i ve skupině, kde byla použita ušní akupunktura, byla zjištěna statisticky významná změna chování a snížení ospalosti.

Efekt masáže u pacientů se zácpou

Kassolik a spolupracovníci (9) srovnávali použití dvou typů masáží břicha u pacientů se zácpou, tj. klasické masáže břicha (15 pacientů) a speciální masáže břicha (14 pacientů) na principu tensegrity (vyrovnání napětí svalů, fascií a vazů, které jsou strukturálně spojeny). Studie trvala 21 dní, přičemž u každé skupiny probandů byla provedena masáž šestkrát. Ze studie plyne, že masáž využívající princip tensegrity má příznivější vliv na zlepšení fyzického i duševního stavu pacientů (hodnoceno dotazníkově) než klasická břišní masáž.

Randomizovaná kontrolovaná studie Turana a Atabeka (26) hodnotila vliv klasické masáže břicha na obstipaci a kvalitu života pacientů. Studie se účastnilo 60 pacientů s pooperační konstipací, přičemž u poloviny z nich byla aplikována klasická masáž břicha, zbytek pacientů tvořil kontrolní skupinu. Závěry ukázaly, že abdominální masáž, aplikovaná na pacienty s diagnostikovanou pooperační obstipací, způsobila ústup zácpy se zkrácením intervalů mezi defekacemi a zároveň zvýšila se kvalita života pacientů.

Efekt masáže u nádorových onemocnění

Randomizovaná kontrolovaná studie autorů Krohna a spolupracovníků (10) na sedmnácti pacientkách s prokázaným karcinomem prsu dokladuje signifikantní zlepšení imunologických parametrů a snížení deprese a stresu při aplikaci 30minutové klasické masáže zad 5 týdnů ve frekvenci dvakrát týdně. Metaanalýza Leeho a spolupracovníků (12), která je výsledkem 12 studií s 559 účastníky, prokazuje signifikantní snížení bolesti u karcinomů, zejména v souvislosti s operativními výkony. Ve studiích byly využity tyto typy masáží: klasická masáž, aromamasáž, reflexní masáž plosek nohou. Jako nejúčinnější byla hodnocena reflexní masáž plosek nohou, čili více než aroma či klasická masáž. Ze studie Kwonga a spolupracovníků (11), která byla provedena na patnácti ženách s rakovinou prsu, plynou následující fyzické a psychické změny: lepší celkový komfort, relaxace, snížení bolesti, snížení svalového napětí, spánku, chuti k jídlu a nálady. Přídatným efektem této studie, kde byla využita aromamasáž, bylo zlepšení sebepřijetí a vyrovnání se s morfologickými změnami na trupu.

Použití masáže u dospělých infikovaných HIV s depresí

Polland a spolupracovníci (17) v rámci kontrolované randomizované studie prokázali na 37 pacientech infikovaných HIV signifikantní snížení deprese po aplikaci jednohodinové švédské masáže ve frekvenci dvakrát týdně již ve čtvrtém aplikačním týdnu, v porovnání s kontrolní skupinou.

ZÁVĚR

Masáž vyvolává komplexní proces s mechanickými, biochemickými a reflexními účinky, kde se místní působení spojuje s působením celkovým. Manuální masáž lze rozdělit na řadu podskupin podle způsobu provádění a předpokládaných výsledků. Výběr masážních hmatů, jejich intenzita, směr a rychlost provedení, určuje její účinnost. Příliš razantní a rychlá masáž může navodit nežádoucí zvýšení svalového tonu, a tím i bolest. Proto je třeba zdůraznit umění maséra z hlediska optimálního feedbacku. Roli hraje i použití a specifické vlastnosti masážního prostředku, kdy je třeba vyzdvihnout přídatný efekt aromaterapie. Dříve byla masáž chápána jako zcela pasivní procedura se zdůrazněním především jejího významu pro snížení svalového tonu, což má globální dopad na lidský organismus, včetně relaxace. Dnes je náhled na efekty masáží širší, kdy se uplatňuje více mechanismů reflexních, biomechanických, psychických a dalších. Je vhodné indikovat masáž jako doplňkovou proceduru, popř. jako přípravu pro specifičtější a účinnější metody terapie. Výše uvedený přehled prokázaných efektů masáže nastiňuje široké možnosti jejího využití. Autor tohoto článku však spatřuje v některých experimentech, v nichž byla masáž využita, metodické rezervy. Proto podporuje názor některých autorů metaanalýz, zdůrazňujících zpřísnění metodik takto tematicky zaměřených vědeckých studií.

Adresa ke korespondenci:

PhDr. Petr Uhlíř, Ph. D.

Fakulta tělesné kultury UP

Třída Míru 117, NC 143

771 11 Olomouc-Neředín

e-mail: petr.uhlir@upol.cz


Zdroje

1. CORTÉS, G., GALLEGO, I. T., LÁZARO, N. I., PECOS, M. D.: Effectiveness of massage therapy as co-adjuvant treatment to exercise in osteoarthritis of the knee: A randomized control trial. J. Back. Musculoskelet. Rehabil., 27, 2014, 4, s. 521-529.

2. DONONYAMA, N., SUOH, S., OHKOSHI, N.: Effectiveness of Anma massage therapy in alleviating physical symptoms in outpatients with Parkinson‘s disease: a before-after study, Complement Ther. Clin. Pract., 20, 2014, 4, s. 251-261.

3. ELLIOTT, R., BURKETT, B.: Massage therapy as an effective treatment for carpal tunnel syndrome. J. Body. Mov. Ther., 17, 2013, 3, s. 332-338.

4. ESPÍ-LÓPEZ, G. V., ZURRIAGA-LLORENS, R., MONZAN, L., FALLA, D.: The effect of manipulation plus massage therapy versus massage therapy alone in people with tension-type headache. A randomized controlled clinical trial. Eur. J. Phys. Rehabil. Med., 52, 2016, 5, s. 606-617.

5. FARBER, K., WIELAND, L. S.: Massage for low-back pain. Explore, 12, 2016, 3, s. 215-217.

6. FATTAH, M. A. , HAMDY, B.: Pulmonary functions of children with asthma improve following massage therapy. J Altern Complement Med, 17, 2011, 11, s. 1065-1068.

7. FIELD, T.: Massage therapy research review. Complement Ther. Clin. Pract, 20, 2014, 4, s. 224-229.

8. FIELD, T., DIEGO, M., GONZALEZ, G., FUNK, C. G.: Neck arthritis pain is reduced and range of motion is increased by massage therapy. Complement Ther Clin. Pract., 20, 2014, 4, s. 219-223.

9. KASSOLIK, K., ANDRZEJEWSKI, W., WILKA, I., BRZOZOWSKIA, M., VOYCEA, K., JAWORSKA-KRAWIECKA, C. E., NOWAK, D. B., KURPAS, B. D.: The effectiveness of massage based on the tensegrity principle compared with classical abdominal massage performed on patients with constipation. Arc. Gerontol. Geriatr., 61, 2015, 2, s. 202-211.

10. KROHN, M., TJAHJONO, G., REISSHAUER, A., PETERS, E., KLAPP, B. F., RAUCHFUSS, M.: Depression, mood, stress, and Th1/Th2 immune balance in primary breast cancer patients undergoing classical massage therapy. Support Care Cancer, 19, 2011, 9, s. 1303-1311.

11. KWONG, A. N., HO, S. S. , WAN, K. W., HO, R. M., CHOW, K. M.: Experiences of aromatherapy massage among adult female cancer patients: a qualitative study. J. Cli. Nurs, 2017, s. 1-8. doi: 10.1111/jocn.13784.

12. LEE, S. H., KIM, J. Y., YEO, S., KIM, S. H., LIM, S.: Meta-analysis of massage therapy on cancer pain. Integr. Cancer Ther., 14, 2015, 4, s. 297-304.

13. LI, Y. H., WANG, F. Y., FENG, C. Q., YANG, X. F., SUN, Y. H.: Massage therapy for fibromyalgia: a systematic review and meta-analysis of randomized controlled trials, PLoS One, 20, 2014, 9. doi: 10.1371/journal.pone.0089304.

14. MAYER, M., HLUŠTÍK, P.: Ruka u hemiparetického pacienta. Neurofyziologie, patofyziologie, rehabilitace. Rehabilitácia, 41, 2004, 1, s. 9-13.

15. NAZARI, F., SOHEILI, M., HOSSEINI, S., SHAYGANNEJAD, V.: A comparison of the effects of reflexology and relaxation on pain in women with multiple sclerosis. J. Complement Integr. Med., 13, 2016, 1, s. 65-71.

16. NELSON, N. L., CHURILLA, J. R.: Massage therapy for pain and function in patients with arthritis: a systematic review of randomized controlled trials. Am. J. Phys. Med. Rehabil., 7, 2017, doi: 10.1097/PHM.0000000000000712.

17. POLAND, R. E., GERTSIK, L., FAVREAU, J. T., SMITH, S. I., MIROCHA, J. M., RAO, U., DAAR, E. S.: Open-label, randomized, parallel-group controlled clinical trial of massage for treatment of depression in HIV-infected subjects. J. Altern Complement Med., 19, 2013, 4, s. 334-340.

18. QINGGUANG, Z., MINC, F., LIC, G., SHUYUNA, J., WUQUANC, S., JIANHUAC, L., YONGC, L.: Gait analysis of patients with knee osteoarthritis before and after Chinese massage treatment. J. Tradit Chin. Med., 35, 2015, 4, s. 411-416.

19. RIGI, F., SHAHNAVAZI, M., FEIZI, A., HOSSEIN, A. A., NOUSHIRVAN, S. M.: The effect of reflexocology massage on fatigue severity in women multiple sclerosis. J. Urmia Nurs Midwifery, 14, 2017, 11, s. 926-933.

20. RODRIGUEZ-MANSILLA, J., GONZALEZ-LOPEZ-ARZA, M. V., VARELA-DONOSO, E., MONTANERO-FERNANDEZ, J., GONZALEZ-SANCHES, L., GARRIDO-ARDILA, E. M.: The effects of ear acupressure, massage therapy and no therapy on symptoms of dementia: a randomized controlled trial. Clin. Rehabil., 29, 2015, 7, s. 683-693.

21. SAHA, F. J., SCHUMANN, S., CRAMER, H., HOHMANN, C., CHOI, K. E., ROLKE, R., LANGHORST, J., RAMPP, T., DOBOS, G., LAUCHE, R.: The effects of cupping massage in patients with chronic neck pain - a randomised controlled trial. Complement Med. Res., 24, 2017, 1, s. 26-32.

22. SHIN, T. M., BORDEAUX, J. X.: The role of massage in scar management: a literature review, Dermatos. Surg., 38, 2012, 3, s. 414-423.

23. SRITOOMMA, N., MOYLE, W., COOKE, M., O‘DWYER, S.: The effectiveness of Swedish massage with aromatic ginger oil in treating chronic low back pain in older adults: a randomized controlled trial, Complement Ther. Med., 22, 2014, 1, s. 26-33.

24. STORCK, U.: Technik der massage. Stuttgard, Georg Thieme Verlag, Stuttgard, 2010, s. 48-53. ISBN 978-3-13-139600-6.

25. TAAVONI, S., DARSAREH, F., JOOLAEE, S., HAGHANI, H.: The effect of aromatherapy massage on the psychological symp­toms of postmenopausal Iranian women, Complement Ther. Med., 21, 2013, 3, s. 158-163.

26. TURAN, N., AŞT, T. A.: The effect of abdominal massage on constipation and quality of life. Gastroenterol. Nurs, 39, 2016, 1, s. 48-59.

27. UHLÍŘ, P.: Vliv reflexní masáže na autonomní regulaci variability srdeční frekvence. Rigorózní práce, UP FTK, Olomouc, 2005.

28. XIONG, X. J., LI, S. J., ZHANG, Y. Q.: Massage therapy for essential hypertension: a systematic review. J. Hum. Hypertens, 29, 2015, 3, s. 143-151.

29. YUAN, S. L., MATSUTANI, L. A., MARQUES, A. P.: Effectiveness of different styles of massage therapy in fibromyalgia: a systematic review and meta-analysis. Man Ther., 20, 2015, 2, s. 257-264.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 4

2017 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se