Kombinovaný trénink uzavřených a otevřených kinematických řetězců v rehabilitaci na příkladu systému FLOWIN®


Combined Training of Closed and Open Kinematic Chains in Rehabilitation Exemplified by the FLOWIN® System

The article summarizes biomechanical and neurophysiological knowledge about motion oriented to resistance training. The review of literature indicted that motion with the most prominent sensory stimulus from the locomotor system is the work in isometric contraction, where a part of muscles works in a concentric way and another part in the exocentric one. On possibility of using these principles is sc. friction training by the FLOWIN® system. An analysis of motion mechanism on FLOWIN® refers to a combined use of advantages of work in the open and closed kinematic chain, described in detail in the paper. The article finally summarized general clinical experience with application of this remedy at the hospital and outpatient wards of rehabilitation and refers to possibilities of the use in therapy of some patients with neurological or orthopedic deficits.

Keywords:
friction training, kinematic chain, FLOWIN


Autoři: M. Stehlíková ;  M. Havlíčková ;  L. Keclíková ;  A. Steinerová
Působiště autorů: Klinika rehabilitace a tělovýchovného lékařství 2. LF UK a FN Motol, Praha přednosta prof. PaedDr. P. Kolář, Ph. D. ;  Centrum pro demyelinizační onemocnění, Neurologická klinika 1. LF UK a VFN, Praha přednosta prof. MUDr. E. Růžička, DrSc.
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 20, 2013, No. 4, pp. 222-227.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Tento článek shrnuje biomechanické a neurofyziologické poznatky o pohybu cíleném na odporový trénink. Z rešeršních informací vyplývá, že pohyb s nejvýraznějším senzorickým podnětem z pohybové soustavy je práce v izometrické kontrakci, kde část svalů pracuje koncentricky, část excentricky. Jednou z možností, kde lze těchto principů využít, je tzv. frikční trénink pomocí systému FLOWIN®. Analýza mechanismu pohybu na FLOWINU® vypovídá o kombinovaném využívání výhod práce v otevřeném i uzavřeném kinematickém řetězci, jež jsou podrobněji popsány. V závěru článku shrnujeme obecné klinické zkušenosti s použitím této pomůcky na lůžkovém i ambulantním oddělení rehabilitace a přikládáme možnosti jejího využití v terapii u některých pacientů s neurologickým nebo ortopedickým deficitem.

Klíčová slova:
frikční trénink, kinematický řetězec, FLOWIN

Úvod

Odpor vůči pohybu je ve fyzioterapii jedním ze základních facilitačních prvků. Je součástí metod napříč historickým vývojem oboru, napříč zeměpisným specifikům i klinickým uplatněním. Jednou z možností jak aplikovat odpor je využití přirozených fyzikálních interakcí mezi tělesy jako je gravitační síla a tření. Tímto způsobem pracuje například koncept Klappova lezení. Pacient je při něm sám sobě odporem i zátěží v závislosti na zvolené poloze a tlaku vynaloženém do podložky. Na trhu je nyní relativně nová pomůcka FLOWIN®, původně určená spíše do fitness center. Brzy si své využití našla i mezi fyzioterapeuty jako prostor, na kterém lze při cíleném tréninku zpestřit nebo i zefektivnit terapii při využívání metod jako jsou např. Dynamická neuromuskulární stabilizace, Bobath koncept, Klappovo lezení, S.E.T. koncept, PNF, koncept Roswithy Brunkow a dalších.

FLOWIN® byl vyvíjen od roku 2003 ve Švédsku, v roce 2005 byl sestaven první prototyp. Momentálně jsou produkty k dostání ve dvou základních verzích FLOWIN® PRO (pevná deska) a FLOWIN® SPORT (srolovatelná přenosná deska). Kluzná deska je doplněna sadou malých podložek, jejichž materiál se podobá filcu. Podložky poskytují styčnou plochu mezi deskou a opěrnou plochou na rukou, loktech, kolenou nebo nohou. V praxi kontakt podložky a desky vytváří v závislosti na velikosti a směru tlaku k opěrné ploše měnící se odpor, jehož základem je frikce, neboli smykové tření. Trénink na FLOWINU® je proto nazýván frikčním tréninkem™ (12).

BIOMECHANICKÉ A NEUROFYZIOLOGICKÉ ASPEKTY FRIKČNÍHO TRÉNINKU

Rozlišujeme dva druhy smykového tření: dynamické (za pohybu) a statické (klidové). Klidové tření vzniká při kolmém tlaku na desku a je vyšší než dynamické tření. Dynamické tření vzniká při posouvání jednoho pevného tělesa po jiném pevném tělese, jehož se dotýká a je k němu přitlačováno určitou silou. V ploše dotyku působí v důsledku tohoto tření na posouvající se těleso výsledná třecí síla F, resp. smykové tření. Jeho směr je v každém okamžiku opačný než směr pohybu tělesa (20). Velikost smykového tření F je přímo úměrná vynakládanému tlaku na desku, tělesné hmotnosti jedince a součiniteli smykového tření (frikčnímu koeficientu) (12) (obr. 1).

Mechanismus vzniku třecí síly. Pro přibližný výpočet třecí síly se používá Amontův - Coulombův zákon: F = N · μ = m · g · μ, kde N (normálová reakce) je tlaková síla mezi deskou a podložkou, m je hmotnost působící na podložku, g je gravitační zrychlení 9,8 m·s<sup>-2</sup>, μ je součinitel smykového tření (20). Součinitel smykového tření závisí zejména na vlastnostech materiálů dotýkajících se těles (podložek a desky), především na mikrogeometrii ploch v kontaktu (drsnosti, hladkosti) (20). U FLOWINU<sup>®</sup> se pohybuje mezi 0,25 a 0,35 (laboratorně zjištěno) (12).
Obr. 1. Mechanismus vzniku třecí síly. Pro přibližný výpočet třecí síly se používá Amontův - Coulombův zákon: F = N · μ = m · g · μ, kde N (normálová reakce) je tlaková síla mezi deskou a podložkou, m je hmotnost působící na podložku, g je gravitační zrychlení 9,8 m·s<sup>-2</sup>, μ je součinitel smykového tření (20). Součinitel smykového tření závisí zejména na vlastnostech materiálů dotýkajících se těles (podložek a desky), především na mikrogeometrii ploch v kontaktu (drsnosti, hladkosti) (20). U FLOWINU<sup>®</sup> se pohybuje mezi 0,25 a 0,35 (laboratorně zjištěno) (12).

Pro frikční trénink je typické, že opěrné plochy jsou během pohybu v neustálém kontaktu s podložkou. Vezmeme-li si jako příklad vzor lezení, některé svalové skupiny pracují dynamicky, jiné pracují staticky – stabilizačně. Dle definice Steindlera (35) můžeme těmto svalovým skupinám ekvivalentně přiřadit pohyb v otevřeném kinematickém řetězci (OKŘ), který probíhá bez jakéhokoliv zevního odporu, a v uzavřeném kinematickém řetězci (UKŘ), kde je distálnímu segmentu kladen odpor. Při cvičení na FLOWINU® toto rozdělení není zcela přesné. Trvalým propojením fázických i opěrných končetin kluznou deskou vzniká tzv. biokinematická smyčka (19). Ta spojuje oba konce jednotlivých komponent sytému. Vzniká tedy uzavřený biomechanický systém, který definuje UKŘ (21). Z pohledu vývojové kineziologie definujeme UKŘ a OKŘ vztahem mezi distálním a proximálním tělesným segmentem. Pokud je distální segment stabilizován, stává se tzv. punctem fixem, pak se volný pohyblivý segment, tedy trup, pohybuje nad distálním segmentem, na který zpravidla přenáší váhu. Tento pohyb definuje UKŘ, ve kterém dochází k pohybu více než jednoho kloubu (37).

Z uvedených popisů UKŘ a OKŘ vyplývá, že třecí pohyb končetinou po desce se pohybuje někde na jejich rozhraní, což poskytuje terapeutické výhody. Minimálním tlakem na podložku vzniká kluzný pohyb v OKŘ, ve kterém lze trénovat izolovaný pohyb v kloubu. Se vzrůstajícím tlakem vzniká větší nárok na stabilizační funkci celého těla. Pohyb se stává více komplexním a přibližuje se spíše definici UKŘ. Se vzrůstajícím tlakem se také mění nábor motorických jednotek, který je dán především velikostí motorických neuronů („size principle“), jak jej definoval již Henneman v roce 1957 (15), ale může být ovlivněn i počtem synapsí. Podle Hennemana jsou vždy nejprve aktivovány malé motoneurony před velkými. Podobná hierarchie panuje i v souslednosti zapojení typů motoneuronů. Motoneurony nejdříve pro aktivaci svalu stimulují pomalá hůře unavitelná vlákna, se vzrůstající aktivitou teprve přicházejí na řadu vlákna rychlá. Tento princip je stejný u všech typů kontrakce, včetně stretch reflexu (10). Rozdíly však nastavájí mezi rychlostmi kontrakce. Během rychlé kontrakce je nábor motorických jednotek až 3krát větší než při kontrakci s postupným nástupem síly (9). Práh dráždivosti je nižší při izotonické (dynamické) kontrakci oproti izometrické kontrakci. Ve srovnání s izometrickou kontrakcí je frekvence pálení akčního potenciálu u koncentrické izotonické kontrakce vyšší a u excentrické nižší (36). Práh dráždivosti je též ovlivněn délkou svalu, přičemž v protažení je vyšší než ve zkrácení během izometrické kontrakce (32). Z výše uvedených poznatků vyplývá, že pokud bychom chtěli pohyb ulehčit, tedy využít potenciálu nízkého prahu dráždivosti, pak je ideální rychlý dynamický pohyb, kdy sval pracuje koncentricky ve zkráceném stavu. Analogicky pak lze zvyšovat náročnost pohybu, který však bude mít výhodu větší proprioceptivní aferentace, jak bude uvedeno níže.

Změny v intramuskulární a intermuskulární koordinaci vznikají již v iniciálních fázích aplikace odporových cvičení. Přesný mechanismus adaptace řízení na intramuskulární úrovni nebyl dosud prokázán (10, 13; 28). Předpokládá se, že jde o drobné změny v náboru motorických jednotek a jeho timingu (přičemž „size principle“ se tréninkem nemění), a dále pak o zvýšení eferentních signálů (6, 33; 34). Změny koaktivace na intermuskulární úrovni v rámci tréninku byla prokázána napříč studiemi (10, 13). Příkladem této koaktivace je spolupráce mezi agonistickými a antagonistickými svaly (2, 7), jež je vysvětlována interkortikální inhibicí (27, 40), ovlivněním příslušných svalů kontralaterální končetiny než tou, která je trénována (cross education) (28, 29) a zlepšením koordinace synergistů a posturálních svalů (5). Wilson (39) poukazuje na specifickou aktivaci posturálních svalů pro zajištění každého jednotlivého pohybu.

Dle Králíčka (27) je nejsilnějším senzorickým podnětem pro CNS práce v izometrické kontrakci, kde část svalů pracuje koncentricky, část excentricky. Tento typ svalové aktivity je zároveň nejpřirozenější při zajišťování motoriky v normálním prostředí gravitačního pole. Cvičení s dynamickým odporem během UKŘ vytváří kompresivní zatížení kloubu, které zvyšuje jeho stabilitu a přináší zvýšenou aferentaci z proprioceptorů, exteroceptorů, interoceptorů a telereceptorů a na řídící úrovni participuje na automatickém ovládání polohy těla, která v sobě nese funkce stabilizační, vzpřimovací a fázické. Pro práci v UKŘ je typická zvýšená aktivita vícekloubových svalů a potřeba ko-kontrakce agonistů a antagonistů, která zvyšuje nároky na neurosvalovou koordinaci (11). Práce v OKŘ je více selektivní pro určitou svalovou skupinu, u které lze cílit na zvětšení trofiky a při izometrické kontrakci i zlepšení nervosvalové kontroly (3). Nejlepšího dosažení neurosvalové kontroly však dochází kombinací aktivit v UKŘ a OKŘ (1). Podle Duchateaua (10) se navíc po tréninku snižuje objem svalové hmoty potřebné k provedení stejné síly. Tento jev je vysvětlován lepší efektivitou přenosu síly z kontraktilních proteinů na kostru.

FLOWIN® v diagnostice

Kromě terapie lze frikci využít i při diagnostice. Ztížením posturálních nároků na pacienta můžeme pomocí systému FLOWIN® odhalit frustní koordinační poruchy nebo poruchy funkce pohybového aparátu, které nemusí být běžně využívanými testy na první pohled patrné. Vezměme si kupříkladu Trendelenburgovu zkoušku, tedy vyšetření stabilizace pánve pomocí abduktorů kyčelního kloubu stojné končetiny (26). Ačkoliv se pánev v této zkoušce může jevit stabilní, při vyšším posturálním zatížení se může projevit insuficience stabilizátorů pánve nejen ve frontální rovině, ale ve všech třech rovinách (obr. 2). Přestože se při využití FLOWINU nejedná o přirozený model bipedální lokomoce, jak jej popisuje například Vaughan (38), lze v něm jednotlivé kineziologické modely nalézt.

Vyšetření stability pánve při stoji na levé dolní končetině. Vlevo: ztížení posturálních nároků při resistované abdukci / addukci pravé dolní končetiny po podložce FLOWIN&lt;sup&gt;®&lt;/sup&gt;, vpravo: Trendelenburg sign.
Obr. 2. Vyšetření stability pánve při stoji na levé dolní končetině. Vlevo: ztížení posturálních nároků při resistované abdukci / addukci pravé dolní končetiny po podložce FLOWIN<sup>®</sup>, vpravo: Trendelenburg sign.

FLOWIN® v terapii

Terapie pomocí FLOWINU® byla na našich pracovištích využívána jako doplňková metoda ambulantní i lůžkové péče. Menší varianta FLOWINU® mohla být využita přímo u lůžka nebo na lůžku pacienta. Pro získání zkušeností s pomůckou FLOWIN® a frikčním tréninkem byly vybrány dvě široké indikační skupiny: neurologičtí pacienti (s diagnózami CMP, kraniotrauma, m. Parkinson, spinocerebelární ataxie, paréza plexus brachialis, roztroušená mozkomíšní skleróza) a ortopedičtí pacienti (vertebrogenní pacienti, st. p. úrazu kolenního kloubu, úponové bolesti v oblasti třísel, funkční pes planovalgus, pooperační zatuhnutí hlezenního kloubu, syndrom bolestivého ramene). U obou skupin bylo základním důvodem volby této pomůcky pro terapii možnost dávkovat odpor proti pohybu. Odporový trénink pozitivně ovlivňuje svalovou sílu, schopnost vykonávat běžné denní aktivity, zlepšuje různé parametry chůze (24) a zvyšuje pocit pohody /well-being/ (8). FLOWIN® je ale díky svému kluzkému povrchu i nestabilní plochou. Dle možností pacienta jsme proto dávkovali stupěň ne/stability přidržováním se HKK madel, položením 1 DK mimo FLOWIN®, obou DKK na FLOWIN®, využití dvojího úkolu, cvičení bez vizuální kontroly a podobně.

Rezistence a práce v UKŘ poskytuje přísun aferentních informací, které u neurologických pacientů, trpících často výraznou senzitivní deprivací, nabízejí možnost lépe ovládat pohybové funkce. Jejich aktivací se snažíme využít nepoškozené oblasti mozku, podpořit jeho neuroplasticitu a aktivovat rezervní nervová vlákna poškozených drah (16). Pro ovlivnění cílené vědomé motoriky a poruchy koordinace, např. u pacientů s ataxií či extrapyramidovou symptomatologií, lze pacienta vyzvat k provádění jednoduchého pohybu s maximální koncentrací na polohu těla a pohyb jeho jednotlivých částí s dopomocí či aktivně. Jelikož se na FLOWIN® dá dobře vyznačit vzdálenost a trajektorie, má pacient dobrou zpětnou vazbu a může pracovat právě na přesnosti pohybu (obr. 3) s vyloučením nežádoucích synergií (30). Z cvičení se postupně vypouští optická kontrola.

Využití vyznačených trajektorií na FLOWINU&lt;sup&gt;®&lt;/sup&gt; pro vedení pohybu pacienta. Bílé drážky slouží jako forma vizuálního biofeedbacku pro kontrolu směru prováděného pohybu na tomto příkladě s guidingem terapeuta.
Obr. 3. Využití vyznačených trajektorií na FLOWINU<sup>®</sup> pro vedení pohybu pacienta. Bílé drážky slouží jako forma vizuálního biofeedbacku pro kontrolu směru prováděného pohybu na tomto příkladě s guidingem terapeuta.

Pro ovlivnění posturální instability a ataxie je vhodné přidat více odporového nebo kombinovaného tréninku (4, 14, 17, 22). Na FLOWINU® lze těmto požadavkům dobře vyhovět v poloze na čtyřech, která klade vyšší nároky na trupovou stabilizaci a zároveň umožňuje uvolnit končetiny pro trénink taxe. V této poloze docílíme i aproximace kořenových kloubů, kterou pro ataktické pacienty doporučuje Bobath koncept. S kluznou podložkou lze též lépe trénovat guiding izolovaného pohybu, např. při švihové fázi DK v rámci krokového cyklu nebo pohybu ramenního kloubu bez souhybu trupu. Pro zvýšení aferentace lze přidat exteroceptivní stimulaci, např. omotáním končetiny froté ručníkem, kartáčováním před cvičením a podobně.

U ortopedických pacientů bylo obecně naším cílem facilitovat aktivní segmentální centraci kloubů dle indikace nastavením do poloh vývojové kineziologie a s ohledem na stabilizační schopnosti pacienta pak pohyb končetin v plánované hybnosti nebo jejím výseku brzdit dávkováním odporu tlakem na podložku. Odporem proti plánované hybnosti v centrované poloze dosahujeme cílené celkové posturálně lokomoční reakce (17). Cvičení v UKŘ je obecně doporučováno jako základ rehabilitace v ortopedii (11). Důležitost stabilizačního cvičení potvrzují např. O´Sullivan a spol. (31) u pacientů se spondylolistézou, u kterých je hlavním pohybovým deficitem insuficience sagitální stabilizace páteře a koaktivace ventrální a dorzální muskulatury trupu (25). Jako příklad uvádíme cvičení ve vzporu klečmo (obr. 4). Koaktivace agonistů a antagonistů je však důležitá i pro terapii na distálních segmentech. Např. u pacientů s bolestivým ramenem (23) nebo po artroskopické plastice LCA, kde správná koaktivace hamstrings a m. quadricpes femoris výrazně snižuje zatížení LCA (18). U stabilizačních cvičení zaměřené na DKK se pro cvičení na FLOWINU osvědčil pohyb, který se dá přirovnat k pohybu sportovce na bruslích nebo běžeckých lyžích (obr. 5).

Trénink stabilizace trupu a pánevního pletence ve vzporu klečmo. Cílem je aktivace napřímení trupu nad levým kyčelním kloubem se současným fázickým posunem PDK s odporem dle velikosti tření. Terapeut kontroluje centrované postavení jamky nad hlavicí femuru ve smyslu míry pohybu pánve v sagitální a horizontální rovině. Vzpřímení je facilitováno aproximací do levé kyčle přes sakrum.
Obr. 4. Trénink stabilizace trupu a pánevního pletence ve vzporu klečmo. Cílem je aktivace napřímení trupu nad levým kyčelním kloubem se současným fázickým posunem PDK s odporem dle velikosti tření. Terapeut kontroluje centrované postavení jamky nad hlavicí femuru ve smyslu míry pohybu pánve v sagitální a horizontální rovině. Vzpřímení je facilitováno aproximací do levé kyčle přes sakrum.

Trénink stabilizace kolenního kloubu stojné LDK. Zaměřujeme se na aktivaci m. vastus medialis LDK. PDK provádí fázický pohyb sunutím po podložce šikmo vzad připomínající odraz při bruslení za současného udržení centrované polohy v kolenním kloubu LDK. Pohyb PHK vpřed s pružným odporem globální model zvýrazňuje.
Obr. 5. Trénink stabilizace kolenního kloubu stojné LDK. Zaměřujeme se na aktivaci m. vastus medialis LDK. PDK provádí fázický pohyb sunutím po podložce šikmo vzad připomínající odraz při bruslení za současného udržení centrované polohy v kolenním kloubu LDK. Pohyb PHK vpřed s pružným odporem globální model zvýrazňuje.

ZÁVĚR

Z nabytých zkušeností na našich pracovištích vyplývá, že systém FLOWIN® lze přirozeně využít jak pro ulehčení pohybu dosažením co nejnižšího prahu dráždivosti svalových vláken, a tím aktivaci oslabených segmentů, ale i k jeho ztížení a iradiaci aktivity svalů do více segmentů skrze kombinovaný trénink uzavřených a otevřených kinematických řetězců spojených kluznou deskou. Použití maximální obtížnosti však nemá význam pouze u jedinců, na jejichž posturálně-lokomoční systém jsou kladeny extrémní nároky, ale podle našich zkušeností se osvědčil i u pacientů, u nichž byla cílem automatizace nově nabytých pohybových stereotypů. Tento článek nepředkládá závěry na podkladě “evidence based medicine”. Snaží se spíše seznámit odbornou veřejnost s novou možností, jak udržet pacientovu soustředěnost napomáhající rozvoji pohybového učení a somatognozie. Pro terapeuty pak přináší platformu, na které lze tvůrčím způsobem pracovat s různými fyzioterapeutickými metodami a s rozličnými pomůckami. S ohledem na specificitu posturálního zajištění každého daného pohybu lze jednotlivé pomůcky využít na simulaci reálného pohybu nebo jen jeho fází, jako je například bruslení a lyžování. I přes uvedené výhody se jedná pouze o pomůcky a vždy záleží na přesnosti indikace, ale také na dostatečné představivosti a schopnosti terapeuta, aby byly tyto doplňky terapie využity v maximální prospěch pacienta.

Adresa pro korespondenci:

Mariana Stehlíková

Werichova 972

252 64 Velké Přílepy

e-mail: mariana.stehlikova@gmail.com


Zdroje

1. AGEBERG, E.: Consequences of a ligament injury on neuromuscular function and relevance to rehabilitation - using the anterior cruciate ligament-injured knee as model. J. Electromyogr. Kinesiol., 12, 2002, 3, s. 205-212.

2. BARATTA, R., SOLOMONOW, M., ZHOU, B. H., LETSON, D. L., CHUINARD, R., D´AMBROSIA, R.: Muscular coactivation. The role of the antagonist musculature in maintaining knee stability. Am. J. Sports Med., 16, 1988, s. 113-122.

3. BROTZMAN, B. S.: Clinical orthopaedic rehabilitation. St. Louis, Mosby, 1996, 402 s., ISBN: 0815110340.

4. Cameron, M. H., Wagner, J. M.: Gait abnormalitites in MS: pathogenesis, evaluation, and advances in treatment. Curr. Neurol. Neurosci. Rep., 11. 2001, 5, s. 507-515.

5. CARROLL, T. J., RIEK, S., CARSON, R. G.: Corticospinal responses to motor training revealed by transcranial magnetic stimulation. Exerc. Sport Sci. Rev., 26, 2001, s. 54-59.

6. CRACRAFT, J. D., PETAJAN, J. H.: Effect of muscle training on the pattern of firing of single motor units. Am. J. Phys. Med., 56, 1977, s. 183-194.

7. DE LUCA, C. J., MAMBRITO, B.: Voluntary kontrol of motor units in human antagonist muscles: coactivation and reciprocal activation. J. Neurophysiol., 58, 1987, s. 525-542.

8. DeBOLT, L. S., Mc CUBBIN, J. A.: The effects of home-based resistence exercise on balance, power and mobility in adults with multiple sclerosis. Arch. Phys. Med Rehabil., 85, 2004, 2, s. 290-297.

9. DESMEDT, J. E., GODAUX, E.: Ballistic contractions in man: characteristic recruitment pattern of single motor units of the tibialis anterior muscle. J. Physiol., 264, 1977, s. 673-693.

10. DUCHATEAU, J., SEMMLER, J. G., ENOKA, R. M.: Training adaptations in the behavior of human motor units. J. Appl. Physiol., 101, 2006, s. 1766-1775.

11. ESCAMILLA, R. F., FLEISIG, G. S., ZHENG, N., BARRENTINE, S. W., WILK, K. E., ANDREWS, J. R.: Biomechanics of the knee during closed kinetic chain and open kinetic chain exercises. Med. Sci. Sports Exerc., 30, 1998, 4, s. 556-569.

12. Flowin® Friction Training™ [online]. Malmö: Flowin AB. [cit. 27.2.2013]. Dostupné z: http://www.flowin.com.

13. GABRIEL, D. A., KAMEN, G., FROST, G.: Neural adaptations to resistive exercise: mechanisms and recommendations for training practices. Sports Med., 36, 2006, 2, s. 133-149.

14. Hayes, H. A., Gappmaier, E., LaStayo, P. C.: Effects of high- intensity resistence training on strength, mobility, balance, and fatigue in individuals with multiple sclerosis: a randomized controlled trial. J. Neurol. Phys. Ther., 35, 2011, 1, s. 2-10.

15. HENNEMAN, E.: Relation between size of neurons and their susceptibility to discharge. Science, 126, 1957, s. 1345-1347.

16. HOSKOVCOVÁ, M., HONSOVÁ, M., KECLÍKOVÁ, L.: Rehabilitace u roztroušené sklerózy. Neurol. pro praxi, 9, 2008, 4, s. 232–235.

17. Huisinga, J. M., filipi, M. L., Stergiou, N.: Supervised resistence training results in changes in postural control in patients with multiple sclerosis. Motor Control, 16, 2012, 1, s. 50-63.

18. Chmielewski, T. L., Wilk, K. E., Snzder-Mackler, L.: Changes in weight-bearing following injury or surgical reconstruction of the ACL: relationship to quadriceps strength and function. Gait & Posture, 16, 2002, 1, s. 87-95.

19. JANURA, M.: Úvod do biomechaniky pohybového systému člověka. Olomouc, Univerzita Palackého, 2003, 84 s.

20. JULIŠ, K., BREPTA, R. a kol.: Smykové tření. In: Mechanika I. díl – Statika a kinematika. 1. vyd., Praha, SNTL, 1986, s. 68-70.

21. KARAS, V., OTÁHAL, S., SUŠANKA, P.: Biomechanika tělesných cvičení. Praha, Státní pedagogické nakladatelství, 1990, 180 s.

22. Kelleher, K. J., Spence, W., Solomonidis, S., Apatsidis, D.: Ambulatory rehabilitation in MS. Disabil. Rehabil., 31, 2009, 20, s. 1625-1632.

23. KIBLER, B. W., SCIASCIA, A.: Rehabilitation of the athlete's shoulder. Clin. Sports Med., 27, 2008, 4, s. 821-831.

24. KJøLHEDE, T., VISSING, K., DALGAS, U.: Multiple sclerosis and progressive resistence training: a systematic review. Multiple Sclerosis Journal, 18, 2012, 9, s. 1215-1228.

25. KOLÁŘ, P.: Spondylolistéza - funkční diagnostika a konzervativní terapie. In: Suchomel, P., Krbec, M.: Spondylolistéza. Galén, Praha, 2007, 161 s.

26. KOLÁŘ, P. et al.: Rehabilitace v klinické praxi. Praha, Galén, 2009, 713 s.

27. KRÁLÍČEK, P.: Úvod do speciální neurofyziologie. 2. vyd., Praha, Karolinum, 2002. 230 s.

28. LEE, M., CARROLL, T. J.: Cross education: possible mechanisms for the contralateral effects of unilateral resistance training. Sports Med., 37, 2007, 1, s. 1-14.

29. MUNN, J., HERBERT, R. D., HANCOCK, M. J., GANDEVIA, S. C.: Training with unilateral resistance exercise increases contralateral strength. J. Appl. Physiol., 99, 2005, s. 1880-1884.

30. O'SULLIVAN, S. B., SCHMITZ, T. J.: Physical rehabilitation. Fifth edition. Philadephia, F. A. Davis Co., 2007, 719 s.

31. O’Sullivan, P. B., Twomey, L. T., Allison, G. T.: Evaluation of specific stabilizing exercise in the treatment of chronic low back pain with radiologic diagnosis of spondylolysis or spondylolisthesis. Spine, 22, 1997, 24, s. 2959-2967.

32. PASQUET, B., CARPENTIER, A., DUCHATEAU, J.: Change in muscle fascicle length influences the recruitment and discharge rate of motor units during isometric contractions. J. Neurophysiol., 94, 2005, s. 3126-3133.

33. SALE, D. G.: Neural adaptation to resistance training. Med. Sci. Sports Exerc., 20, 1988, s. 135-145.

34. SEMMLER, J. G., ENOKA, R. M.: Neural contributions to changes in muscle strength In: Biomechanics in Sport: Performance enhancement and injury orevention, edited by Zatsiorsky V. M., Oxfort, UK, Blackwell, Science, 2000, s. 3-20.

35. STEINDLER, A.: Kinesiology of the human body under normal and pathological conditions. Springfield, Charles C. Thomas, 1955, 708 s., ISBN:978-0398018467.

36. TAX, A. A., DENVER van der GON, J. J., GIELEN, C. C., van den TEMPEL, C. M.: Differences in the activation of m. biceps brachii in the control of slow isotonic movements and isometric contractions. Exp. Brain. Res., 76, 1989, s. 55-63.

37. VAŘEKA, I.: Posturální stabilita. 1. část: Terminologie a biomechanické principy. Rehabil. fyz. Lék., 4, 2002, s. 115-121.

38. VAUGHAN, C. L., DAVIS, B. L., O´CONNOR, J. C.: Dynamics of human gait. Champaign, IL: Human Kinetics, 1992, 152 s.

39. WILSON, G. J., MURPHY, A. J., WALSHE, A.: The specificity of strength training: the effect of posture. Eur. J. Appl. Physiol., 73, 1996, s. 346-352.

40. ZOGHI, M., PEARCE, S. L., NORDSTROM, M. A.: Differential modulation of intracortical inhibition in human motor cortex during selective activation of an intrinsic hand muscle. J. Physiol., 550, 2003, s. 933-946.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 4

2013 Číslo 4

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se