KOMENTÁŘ K ČLÁNKU „POSTURÁLNÍ STRATEGIE V PRŮBĚHU MOTORICKÉHO VÝVOJE“


Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 17, 2010, No. 3, pp. 138-139.
Kategorie: Diskuzní fórum

V úvodu svého článku Posturální strategie v průběhu motorického vývoje (Rehabil. fyz. Lék., 16, 2009, č. 3., s. 116–119) autorky uvádějí, že „ u starších dětí nemáme k dispozici žádný systematický soubor testů, s jejichž pomocí bychom mohli hodnotit funkční vztahy mezi kvalitou koordinace a posturálním zajištěním pro daný věk dítěte. Testové systémy, které jsou využívány zejména v zahraničí, nejsou jednotné a nehodnotí kvalitu pohybu. Hodnotí pouze splnění zadaného motorického úkolu, což je pro účely fyzioterapeuta nedostačující. Jejich další slabinou je vysoká náročnost na spolupráci a komunikaci s dítětem, která zejména u mladších dětí rozhoduje o úspěchu v diagnostice“.

V závěru svého textu autorky dospívají k názoru, že „hodnocení schopnosti diferenciace pohybu a intersegmentální koordinace by mohlo představovat nový pohled na kvalitu pohybového projevu“.

Na základě výsledků své bakalářské práce (8), v níž jsem zkoumala psychometrické vlastnosti funkčních testů hrubé motoriky, s úvodním tvrzením nemohu souhlasit a u druhé citace musím zpochybnit udávanou novost navrhovaného přístupu.

Ačkoliv je nesporné, že spolehlivých nástrojů k hodnocení motorického projevu starších dětí se zaměřením na kvalitu pohybu není k dispozici mnoho, nejméně jeden takový existuje: jedná se o škálu Gross motor performance measure (GMPM). Tato testová baterie vychází ze škály Gross motor function measure (GMFM), která v našem prostředí není zcela neznámá (4).

GMFM stanovuje především kvantitativní aspekty hrubé motoriky dítěte, tedy míru zvládnutí testových úkonů v podobě 88 položek, pokrývajících pět klíčových motorických oblastí: ležení a otáčení, sezení, polohu na čtyřech a lezení, stoj a chůzi, běh a skoky.

GMPM posuzuje 20 položek převzatých z jednotlivých klíčových motorických oblastí GMFM v rámci pěti atributů: koordinace pohybu (coordination), vzájemné postavení jednotlivých segmentů těla (alignment, což, předpokládám, můžeme považovat za synonymum termínu „intersegmentální koordinace“, jak o něm pojednává Faladová a Nováková ve svém příspěvku), izolované pohyby (dissociated movements, či – opět s použitím terminologie autorek – schopnost diferenciace pohybu), stabilita (stability) a přenášení váhy (weight shift).

Odborná literatura se zabývá především stanovením shody mezi hodnotiteli (inter-rater reliabilita) a shody hodnotitele se sebou samým (intra-rater reliabilita) (1, 3, 5, 7), jedna studie se věnuje posouzení validity škály pro děti s dětskou mozkovou obrnou (DMO), pro něž byla GMPM původně navržena, a pro děti po traumatickém poškození mozku (2).

Výsledky studií zaměřených na reliabilitu jsou přinejmenším uspokojivé, neboť celková shoda v rámci jednotlivých motorických oblastí a atributů se ve většině případů pohybuje kolem doporučované minimální hodnoty. Výsledky studií zaměřených na reliabilitu jsou přinejmenším uspokojivé, neboť celková shoda v rámci jednotlivých motorických oblastí a atributů se ve většině případů pohybuje kolem doporučované minimální hodnoty vnitroskupinového korelačního koeficientu (intraclass correlation coefficient, ICC) 0,70 (6).

Validační studie dále prokázala schopnost škály rozpoznat změnu v kvalitě pohybu u dětí s DMO nebo s traumatickým poškozením mozku ve věku 5 měsíců až 12 let.

Z výše uvedeného vyplývá, že škála GMPM představuje poměrně zdařilý pokus o objektivní stanovení kvality pohybu u starších dětí, který bere v potaz jak diferenciaci pohybu, tak intersegmentální koordinaci. Navíc je tato škála vhodná i pro dětské pacienty v diagnosticky a terapeuticky obtížně zvládnutelném batolecím věku.

Je tedy žádoucí, aby se vědečtí pracovníci, kteří se zabývají určitou problematikou, blíže seznámili s dostupnou literaturou a ve vlastním výzkumu reflektovali nepochybně cenné zkušenosti domácích i zahraničních kolegů.

Helena Voráčová,

studentka 1. ročníku NMgr. fyzioterapie, 2. LF UK v Praze

e-mail: helena.voracova@gmail.com 


Zdroje

1. BOYCE, W. F. et al.: Development of a quality-of-movement measure for children with cerebral palsy. Phys. Ther., 71, 1991, 11, s. 820-828; discussion 828-832.

2. BOYCE, W. F. et al.: The gross motor performance measure: validity and responsiveness of a measure of quality of movement. Phys. Ther., 75, 1995, 7, s. 603-613.

3. GOWLAND, C. et al.: Reliability of the gross motor performance measure. Phys. Ther., 75, 1995, 7, s. 597-602.

4. RUSSELL, D. J. et al.: The gross motor function measure: a means to evaluate the effects of physical therapy. Dev. Med. Child Neurol., 31, 1989, 3, s. 341-352.

5. SORSDAHL, A. B., MOE-NILSSEN, R., STRAND, L. I.: Observer reliability of the gross motor performance measure and the quality of upper extremity skills test, based on video recordings. Dev. Med. Child Neurol., 50, 2008, 2, s. 146–151.

6. STREINER, D. L., NORMAN, G. R.: Health measurement scales: a practical guide to their development and use. 4th ed. Oxford, Oxford University Press, 2008.

7. THOMAS, S. S. et al.: Interobserver reliability of the gross motor performance measure: preliminary results. Dev. Med. Child Neurol., 43, 2001, 2, s. 97-102.

8. VORÁČOVÁ, H.: Objektivizace funkčních testů. Bakalářská práce. Praha, 2. LF UK, 2009.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 3

2010 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Neutropenie
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Kouba

Imunoterapie urotelového karcinomu močového měchýře
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se