VLIV TERAPIE BIOSYNCHRON 500 NA MOTORICKÉ A NON-MOTORICKÉ PŘÍZNAKY U PACIENTŮ S PARKINSONOVOU NEMOCÍ – VÝSLEDKY RANDOMIZOVANÉ STUDIE


Effects of Treatment with Biosynchron 500 on Motor a Non-motor Symptoms in Patients with Parkinson Disease – Results of a Randomized Study

Multifunction synchronizing biostimulator BIOSYNCHRON 500 involves three physical principles - thermotherapy, magnetotherapy, and phototherapy. All of these procedures are used in physiotherapy. The aim of the randomized study was to determine the BIOSYNCHRON 500 effects on both motoric and non-motoric symptoms of Parkinson’s disease during 2 weeks overnight therapy. There was no significant difference in changes of subjective and objective symptoms of the disease, but there was only non-significant subjective improvement in total clinical status. Prospective randomized studies with large number of Parkinson’s disease patients are needed to confirm the results of this study.

Key words:
thermotherapy, magnetotherapy, phototherapy, Parkinson’s disease


Autoři: P. Bártová 1;  D. Školoudík 1,2;  J. Slonková 1
Působiště autorů: Neurologická klinika FN Ostrava, vedoucí kliniky MUDr. M. Bar, Ph. D. 1;  Neurologická klinika LF UP a FN, Olomouc, vedoucí kliniky prof. MUDr. P. Kaňovský, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 17, 2010, No. 2, pp. 58-62.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Multifunkční synchronizující biostimulátor BIOSYNCHRON 500 zahrnuje tři fyzikální principy - magnetoterapii, termoterapii a fototerapii. Všechny tyto tři metody jsou dlouhodobě využívány v rehabilitaci. Cílem randomizované studie bylo zjistit účinky prostředku BIOSYNCHRON 500 na motorické a non-motorické příznaky u Parkinsonovy nemoci během 2 týdenní noční terapie. U pacientů nebyl prokázán signifikantní rozdíl ve změně subjektivních ani objektivních příznaků sledovaných symptomů, docházelo jen k nesignifikantnímu subjektivnímu zlepšení celkového klinického stavu. Výsledky této pilotní studie bude nutno ověřit na větším množství pacientů s Parkinsonovou nemocí.

Klíčová slova:
termoterapie, magnetoterapie, fototerapie, Parkinsonova nemoc

ÚVOD

BIOSYNCHRON 500 je multifunkční synchronizující biostimulátor, obsahující speciální matraci, řídicí jednotku a generátor světla. Terapie tímto zdravotnickým prostředkem zahrnuje tři fyzikální principy – magnetoterapii, termoterapii a fototerapi. Tyto principy jsou již dlouhodobě využívány především při bolestivých onemocněních pohybového aparátu v rámci rehabilitace, rekonvalescence a doléčování (15, 18, 21, 22).Cílem studie bylo zjistit účinky celotělového působení prostředku BIOSYNCHRON 500 na celkový stav pacientů s Parkinsonovou nemocí (PN) během 2týdenní noční terapie. Byly sledovány účinky především na změny motorických příznaků hodnocených dle stupnice UPDRS část III (zlepšení třesu, rigidity, bradykineze, zlepšení chůze), dále pak na změny abnormních pohybů (dyskineze) a stavů zhoršené hybnosti (off stavy) (6, 8). Sledovali jsme také změny kvality spánku pacientů, změny bolestivých projevů i deprese (7, 10, 16, 17, 19). Pacienti byli hospitalizováni na Neurologické klinice FN Ostrava, kde byly umístěny dvě jednotky BIOSYNCHRON 500, z nichž jedna měla odpojenou řídící jednotku (placebo kontrolní skupina). 

METODIKA

Zdravotnický prostředek BIOSYNCHRON 500 je emisní rohož s matrací, krytá pouzdrem, dále je součástí zařízení řídící jednotka a světelný zdroj. V tomto zdravotnickém prostředku jsou využívány 3 fyzikální principy: elektromagnetické vlnění (nízkofrekvenční 50-60 Hz), termoterapie a barevné světlo (LED diody) (22).

Pacienti s Parkinsonovou chorobou byli zařazeni podle diagnostických kritérií pro Parkinsonovu chorobu (UK Parkinson’s Disease Society Brain Bank) z roku 1992 (6, 8). Celkově 25 pacientů bylo hospitalizováno na Neurologické klinice FN Ostrava od ledna do června 2009. Pacienti byli náhodně randomizováni a umístěni na funkční lůžko číslo 1 a na lůžko číslo 2 s odpojenou řídící jednotkou (kontrolní placebo lůžko). Všichni pacienti podepsali informovaný souhlas s terapií.

Po dobu 2 týdnů probíhala noční terapie na zdravotnickém prostředku BIOSYNCHRON 500, denně 8–9 hodin. Teplota byla nastavována podle doporučeného postupu výrobce pro čtrnáctidenní terapii. Terapii BIOSYNCHRON 500 zapínala každý večer službu vykonávající zdravotní sestra, která byla o terapii poučena. První den se začínalo teplotou 27 °C a každý den se teplota zvyšovala postupně o 1 stupeň do maximální teploty 32 stupňů sedmý a osmý den. Pak byla teplota postupně stejným způsobem snižována. Fototerapie byla zapínána na 20 minut ve večerních hodinách a přikládána na oblast horního sterna nebo na bolestivé oblasti a klouby.

Na funkčním lůžku bylo celkově léčeno 14 pacientů (8 mužů a 6 žen), průměrný věk 65,86 ± 8,4 let. Na placebo lůžku bylo sledováno 11 pacientů (7 mužů a 4 ženy), průměrný věk 67,55 ± 11 let.

Přes den probíhalo jednohodinové rehabilitační cvičení s lehkými protahovacími cviky u lůžka, doplněné dechovým cvičením pod dozorem školené rehabilitační pracovnice. U pacientů bylo provedeno vyšetření a vyplněna škála UPDRS (jednotná stupnice hodnocení Parkinsonovy nemoci – United Parkinson’s Disease Rating Scale) 1. a 14. den (6, 8). Dále pacienti vyplňovali denně vizuální analogovou škálu bolesti, která byla poté statisticky hodnocena 1. 4. a 14. den a byl zaznamenán den zlepšení (9, 16). Dvě spánkové škály pacienti vyplnili první a čtrnáctý den. Byla to Parkinson’s Disease Sleep Scale (PDSS) a standardizovaný SCOPA test. Otázky SCOPA testu jsme rozdělili na část usínání během dne (otázky D) a části usínání a kvality spánku během noci (otázky A-C). V otázkách PDSS testu jsme pak hodnotili i přítomnost halucinací, pocity křečí nohou nebo syndrom neklidných nohou, dystonické projevy, inkontinenci a další problémy během noci (7, 10).

Pacienti zároveň 1. a 14. den vyplnili Geriatrickou škálu deprese. Dále jsme zaznamenávali subjektivní hodnocení celkového stavu (17, 19). Pacienti hodnotili, ve kterých oblastech došlo ke zlepšení či zhoršení, event. stav zůstal beze změny. Hlavně byly zaznamenávány otázky změny třesu, ztuhlosti, zpomalenosti, zlepšení chůze a bolesti, event. dalších problémů spojených s jejich zdravotním stavem.

Statisticky jsme hodnotili počet pacientů se zlepšením nebo zhoršením jednotlivých sledovaných příznaků, průměr, respektive medián změny. Pro porovnání zlepšení stavu ve všech zkoumaných oblastech lůžka 1 a 2 jsme použili Studentův t-test pro parametrické proměnné a Mann-Whitneův test pro neparametrické proměnné. 

VÝSLEDKY

Změny motorických funkcí jsme hodnotili pomocí škály UPDRS III. Část „Výsledky“ jsou shrnuty v tabulce 1. Na funkčním lůžku došlo ke zlepšení v průměru o 2,5 bodu, na placebo lůžku o 1,182 bodu. Tento rozdíl nebyl statisticky signifikantní (p = 0,63) ani v oblasti zlepšení off stavů nebo dyskinez (p = 0,50 a p = 0,80).

Tab. 1. Klinický stav pacientů hodnocený pomocí škály UPDRS na aktivním lůžku (lůžko č. 1) a v kontrolní skupině (lůžko č. 2).
Klinický stav pacientů hodnocený pomocí škály UPDRS na aktivním lůžku (lůžko č. 1) a v kontrolní skupině (lůžko č. 2).

Při hodnocení depresivních příznaků pomocí Geriatrické škály deprese byli na funkčním lůžku subjektivně zlepšeni 4 pacienti a zhoršen 1, došlo k průměrnému zlepšení o 0,6 bodů, medián 0. Na placebu byli zlepšeni 3 pacienti a zhoršeni 4, došlo k průměrnému zlepšení o 0,1 bodů, medián 0. Rozdíly mezi oběma skupinami nebyly signifikantní (p = 0,60).

Zlepšení kvality spánku pomocí SCOPA testu neukázalo statistický rozdíl mezi oběma skupinami, a to jak v otázkách kvality spánku (p = 0,40), tak i v otázkách usínání během dne (p = 0.68). Výsledky jsou uvedeny v tabulce 2.

Tab. 2. Klinické hodnocení kvality spánku pacientů pomocí SCOPA testu na aktivním lůžku (lůžko č. 1) a v kontrolní placebo skupině (lůžko č. 2).
Klinické hodnocení kvality spánku pacientů pomocí SCOPA testu na aktivním lůžku (lůžko č. 1) a v kontrolní placebo skupině (lůžko č. 2).

Při hodnocení PDDS škály bylo na funkčním lůžku zlepšeno 6 a zhoršeni 3 pacienti, průměrné zlepšení o 0,11 bodů, medián 0. Na placebu se zlepšilo 7 a zhoršili 2 pacienti, průměrné zlepšení o 0,23 bodů, medián 0. Rozdíly nebyly statisticky signifikantní (p = 0,26).

Při hodnocení bolesti ve vizuální analogové škále bylo na funkčním lůžku zlepšeno 10 pacientů, zlepšení nastávalo průměrně 5.–6. den, průměr zlepšení byl o 0,64 bodů, medián 1. Na placebovém lůžku bylo zlepšeno 7 pacientů, průměrně docházelo ke zlepšení 3.–4. den, průměr zlepšení byl o 0,55 bodů, medián 1. Rozdíly nebyly statisticky signifikantní (p = 0,35).

Při subjektivním hodnocení celkového stavu udávalo na funkčním lůžku 10 pacientů celkové zlepšení a 2 pacienti se cítili hůře. Na placebovém lůžku zlepšení udávalo 7 pacientů, u 1 pacienta došlo ke zhoršení.

V otázkách jednotlivých motorických příznaků hodnotilo celkové zlepšení chůze 9 pacientů léčených na funkčním lůžku a 5 pacientů léčených na placebovém lůžku, zlepšení bradykineze 8 pacientů na funkčním lůžku a 7 pacientů na placebovém lůžku. Dva pacienti na funkčním lůžku udávali zhoršení chůze i rigidity. Na placebovém lůžku udával 1 pacient zhoršení chůze a 2 pacienti zhoršení bradykineze. Zlepšení třesu udávali shodně 4 pacienti a zhoršení 2 pacienti v obou skupinách. Zlepšení rigidity udávali 4 pacienti na funkčním lůžku a 5 pacientů na placebovém lůžku. Dva pacienti v obou skupinách udávali zhoršení rigidity. 

DISKUSE

Účinek magnetoterapie je zejména vazodilatační, způsobený refluxem vápníkových iontů a pak následným povolením tonu svaloviny cév, hlavně prekapilárních svěračů. Dále je to efekt analgetický, daný pravděpodobně hlavně zvýšenou tvorbou endorfinů. Používá se na bolestivé onemocnění pohybového aparátu i pro svůj myorelaxační, spasmolytický a antiedematózní efekt (4, 15, 18, 21, 22). Magnetoterapie urychluje epitelizaci, a tím zlepšuje hojení ran, má vliv na prokrvení kůže a kostí (1, 14). Za zmínku stojí i pozitivní vliv na erektilní dysfunkci a na vylučování melatoninu, a tím i na spánek (3, 13, 20).

Účinky termoterapie jsou vazomotorické. Při pomalém nástupu teploty se okamžitě uplatňuje vazodilatace, při delším působení tepla dochází k poklesu tonu cévní stěny a výrazné hyperemii. Termoterapie má velký význam při analgezii – uvolnění spazmů hladkých svalů a zlepšení cirkulace například v oblasti trávicího ústrojí a ve vývodných močových cestách, ale i uvolnění spasmu svalů příčně pruhovaných, tedy myorelaxační a spasmolytický efekt. Z dalších účinků je to urychlení vstřebávání patologických infiltrátů, zvýšená úroveň metabolismu tkání atd. (2 ,5).

Fototerapie používá nepolarizované světlo a zároveň se zde uplatňuje tzv. chromoterapie, neboli využití barev. Uvádí se, že vnímání barvy je v mozku registrováno jako podnět. Mozek jako odpověď vysílá vhodné nervové signály do endokrinních orgánů (štítné žlázy, nadledvinek, vaječníků anebo slinivky břišní) a vyvolává hormonální reakci. Pro tyto stimulace se dioda přikládá na přední stranu hrudníku a krk. Může mít i pomocný analgetický a vazodilatační efekt, pokud se přikládá na bolestivá místa, klouby nebo v okolí ran (11, 12).

Souhrnně lze říci, že všechny tyto vlivy se podílely na subjektivním zlepšení u 60 % zkoumaných pacientů s PN. Otázkou zůstává, jaký podíl měla terapie na zlepšení denní rehabilitace, i když nebyla dlouhá a sdružovala jen několik základních protahovacích cviků. Dále zde samozřejmě mohla hrát pozitivní roli změna prostředí, psychická podpora personálu a placebo efekt.

Rozdíly ve výsledcích mezi oběma sledovanými skupinami ve všech zkoumaných oblastech nedosáhly v naší studii statistické signifikance. Domníváme se, že se zde mohl negativně uplatnit právě stresový faktor pobytu na akutním lůžkovém oddělení, nedostatečná kontrola pacientů během noci nebo změny a nadměrné zvýšení teploty během noci v pokoji. Otázkou zůstává, zda tento cyklus 2týdenní terapie nebyl příliš krátký pro tak závažné onemocnění, jakým je právě Parkinsonova choroba. Tato úvaha vychází z předpokladu, že téměř většina pacientů poté pokračovala v rehabilitačním pobytu v Beskydském rehabilitačním centru Čeladná a teprve tam udávala 1 pacientka ze skupiny funkčního lůžka zlepšení po dalších dvou týdnech terapie. Další 3 pacienti pociťovali ještě výraznější zlepšení celkového stavu po těchto následných 14 dnech. Jedna pacientka udávala také zlepšení noční inkontinence.

Výhledově plánujeme další zkoumání účinků terapie BIOSYNCHRON 500 na pacienty s PN na větším počtu pacientů v různém stadiu PN. Měly by být stanoveny standardní podmínky - především okolní teplota. Dále by měly být vyloučeny další podpůrné vlivy, které mohou zlepšovat efekt terapie. Tím je nepochybně rehabilitační cvičení, které na celkový stav pacienta s PN pozitivně působí. 

ZÁVĚR

Terapie pomocí zdravotnického prostředku BIOSYNCHRON 500 je souhrn tří principů zabudovaných do technologie jedné matrace. Působení tepla, světla a elektromagnetického pole je tedy celotělové. Tyto principy jsou dlouhodobě využívány pro rehabilitaci, zlepšení bolestivých stavů, rekonvalescenci a mohou zlepšovat tělesnou i duševní pohodu. Ačkoli v naší studii nebyl prokázán pozitivní efekt této terapie na příznaky Parkinsonovy nemoci po 14 dnech léčby, měly by být její účinky testovány v dalších, dlouhodobějších studiích, prováděných za adekvátních teplotních podmínek. 

MUDr. Petra Bártová, Ph.D.

Neurologická klinika FN Ostrava

Tř. 17. listopadu 1790

708 52  Ostrava–Poruba

e-mail: petrabartova@seznam.cz


Zdroje

1. Athanasiou, A., Karkambounas, S., Batistatou, A. et al.: The effect of pulsed EMG fields on secondary skin wound healing: An experimental study. Bioelectromagnetics , 28, 2007, s. 362-368.

2. Berliner, M. N., Maurer, A. I.: Effect of different methods of thermotherapy on skin microcirculation. Am. J. Phys. Med. Rehabil., 83, 2004, s. 292-297.

3. Davis, S., Mirick, D. K., Chen, C., Stanczyk, F. Z.: Effects of 60-Hz magnetic field exposure on nocturnal 6-sulfatoxymelatonin, estrogens, luteinizing hormone, and follicle-stimulating hormone in healthy reproductive-age women: results of a crossover trial. Ann. Epidemiol., 16, 2006, s. 622-631.

4. Harden, R. N., Remble, T. A., Houle, T. T. et al.: Prospective, randomized, single-blind, sham treatment-controlled study of the safety and efficacy of an electromagnetic field device for the treatment of chronic low back pain: a pilot study. Pain Pract., 2007, 7, s. 248-255.

5. Höfner, K., Gonnermann, O., Grünewald, V., Kuczyk, M., Jonas, U.: Urodynamics and transurethral microwave thermotherapy. World J. Urol., 16, 1998, s. 131-137.

6. Hughes, A. J., Daniel, S. E., Kilford, L., Lees, A. J.: Accuracy of clinical diagnosis of idiopathic Parkinson@s Disease: a clinico-pathological study of 100 cases. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatry, 55, 1992, s. 181-184.

7. Chaudhuri, K. R., Pal, S., DiMarco, A. et al.: The Parkinson’s disease sleep scale: a new instrument for assessing sleep and nocturnal disability in Parkinson’s disease. J. Neurol. Neurosurg. Psychiatry, 73, 2002, s. 629-635.

8. Jankovic, J., Tolosa, E. (eds): Parkinsonęs Disease and Movement Disorders. 5th edition. Philadelphia, William and Wilkins, 2007, s. 67-76.

9. Knotek, P.: Měření časového aspektu bolesti vizuální analogovou škálou a verbální stupnicí. Bolest, 2006, 1, s. 30-34.

10. Marinus, J., Visser, M., van Hilten, J. J., Lammers, G. J., Stiggelbout, A. M.: Assessment of sleep and sleepiness in Parkinson disease. Slep, 26, 2003, s.1049-1054.

11. Morison, W. L.: Phototherapy and photochemotehrapy: An Update. Semin Cutan Med. Surg., 18, 1999, s. 297-306.

12. Pavlů, D.: Speciální fyzioterapeutické koncepty a metody. 2. vyd., Brno, CERM, 2004.

13. Pelka, R. B., Jaenicke, C., Gruenwald, J.: Impulse magnetic-field therapy for erectile dysfunction: a double-blind, placebo-controlled study. Adv. Ther., 19, 2002, s. 53-60.

14. Pfeiffer, J., Votava, J.: Rehabilitace s využitím techniky. Praha, Avicenum, 1983, s. 128-152.

15. Pieber, K., Schuhfried, O., Fialka-Moser, V.: Pulsed electromagnetic fields (PEMF) - results in evidence based medicine. Wien Med Wochenschr, 157, 2007, s. 34-36.

16. Schott, G. d.: Pain in Parkinson s disease. Pain, 22, 1985, 4, s.407-411.

17. Tandberg, E., Larsen, J. P., Aarsland, D., Cummings, J. L.: The occurrence of depression in Parkinson’s disease. A community-based study. Arch. Neurol., 53, 1996, s. 175-179.

18. TROCK, D. H.: EMG fields and magnets. Investigational treatment for musculoskeletal disorders. Rheum. Dis. Clin. North Am., 26, 2000, s. 51-62.

19. Weintraub, D., Morales, K. H., Moberg, P. J. et al.: Antidepressant studies in Parkinson@s disease: a review and meta-analysis. Mov. Disord., 20, 2005, s. 1161-1169.

20. Woldanska-Okonska, M., Karasek, M., Czernicki, J.: The influence of chronic exposure to low frequency pulsating magnetic fields on concentrations of FSH, LH, prolactin, testosterone and estradiol in men with back pain. Neuro Endocrinol Lett, 25, 2004, s. 201-206.

21. YAMBE, T., INOUE, A., SEKINE, K. et al.: Effect of the alternative magnetic stimulation on peripheral circulation for regenerative medicine.Biomed. Pharmacother., 59, 2005, (Suppl. 1) s. S174-S176.

22. Žďárská, D., Kvapil, N.: Závěrečná zpráva o klinickém hodnocení zdravotnického prostředku. Klinické hodnocení zdravotnického prostředku pro fyzikální terapii Biosynchron 500. Praha, FN Motol, 2007.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 2

2010 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Diabetická neuropatie a její léčba
nový kurz
Autoři: MUDr. Michal Dubský, Ph.D.

Mnohočetný myelom: Úvodní léčba netransplantovatelných pacientů
Autoři:

Proč v prevenci zubního kazu kartáček nestačí?
Autoři: doc. MUDr. Romana Koberová – Ivančaková, CSc.

Hypersenzitivita dentinu jako příznak poškození tvrdých zubních tkání
Autoři: MUDr. Erika Lenčová, Ph.D.

Cesta pacienta s CHOPN
Autoři: doc. MUDr. Vladimír Koblížek, Ph.D.

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se