JE MASÁŽ SKUTEČNĚ TAK ÚČINNÁ JAK SE PŘEDPOKLÁDÁ?


Is the Massage Really as Important as Supposed?

The authors of the article deal with the problem of objectification of the impact of massage to the rheologic properties (viscosity end elasticity) of muscle tissue during the interaction of sport in terms of anaerobic duration. The whole work is a pilot study, which should show the possibility of objective evaluation of massage to the stiffness of soft tissue by using myotonometer.

The Goal:
The goal is evaluation of impact of massage to the stiffness of soft tissue – triceps surae muscle – after applied load with so-called instrument myotonometer.

Hypothesis:
We assume that the effect of 5 minutes of massage to triceps surae muscle, immediately after aerobic load is not significant compared to the passive break to triceps surae muscle.

Methods:
One factor experimental research with 2 groups (one experimental, one control) on 2 levels (2 interventions – massage, passive rest)

Results:
The results have not showed the influence of five-minute massage on the stiffness of triceps surae muscle. There were no differences found in terms of stiffness of muscle, which underwent massage and muscle without massage.

Key words:
massage, muscle stiffness, myotonometer, triceps surae muscle


Autoři: P. Nováková 1;  P. Šifta 2,3;  V. Bittner 3;  M. Säcklová 4
Působiště autorů: Katedra zdravotní TV a tělovýchovného lékařství FTVS UK, Praha ;  vedoucí katedry doc. PhDr. B. Hošková, CSc. Katedra anatomie a biomechaniky FTVS UK, Praha 1;  vedoucí katedry doc. PaedDr. K. Jelen, CSc. Katedra tělesné výchovy PF TU, Liberec 2;  vedoucí katedry PaedDr. J. Martinec Biomedicíncká laboratoř FTVS UK, Praha 3;  vedoucí laboratoře Ing. P. Vodička 4
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 16, 2009, No. 1, pp. 21-25.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Autoři článku se zabývají problematikou objektivizace vlivu masáže na reologické vlastnosti (viskozita a elasticita) svalové tkáně při interakci sportovního anaerobního charakteru. Celá práce je pilotní studie, která má prokázat možnost objektivního hodnocení vlivu masáže na tuhost měkkých tkání při využití myotonometru.

Cíl:
Ohodnotit vliv masáže na tuhost měkké tkáně - m. triceps surae - po aplikované zátěži anaerobního charakteru pomocí myotonometru.

Hypotéza:
Předpokládáme, že účinky 5minutové masáže aplikované ihned po anaerobní zátěži nebudou významně rozdílné ve srovnání s pasivním odpočinkem na m. triceps surae.

Metodika výzkumu:
Experimentální výzkum 2skupinový jednofaktorový dvouhladinový.

Výsledky:
Výsledky neprokázaly vliv 5minutové okamžité masáže na tuhost m. triceps surae. Nebyly nalezeny rozdíly mezi stavem tuhosti svalu mezi masírovanými a nemasírovanými.

Klíčová slova:
masáž, tuhost svalu, myotonometr, m. triceps surae

ÚVOD

Masáž ve sportu je velmi oblíbeným a prakticky nejčastějším prostředkem pro urychlení procesu zotavení po výkonu. Je využívána ve vrcholovém a výkonnostním sportu, ale je i oblíbeným prostředkem aktivní regenerace ve sportu rekreačním. Mnoho sportovců využívá masáž k úlevě svalovým křečím a k odbourání laktátu, ke zvyšování prahu bolesti, ke zlepšování flexibility a koordinace, ke stimulaci cirkulace a k podpoře transportu energie do svalů či k urychlení léčby.

Současný výzkum účinků masáže na lidský organismus je rozporuplný z mnoha důvodů. Jelikož mechanismus účinků masáže na lidský organismus je velmi komplexní a složitý, proto i výzkum v této oblasti je složitý. Účinky masáže na urychlení procesu zotavení a následně pro zlepšení výkonnosti ve sportu jsou v současnosti diskutovány mnoha autory. Aplikace masáže je spíše opodstatněna zkušenostmi než pozitivními výsledky výzkumu (3). Autoři sledují především účinky masáže na změny prokrvení svalu (18, 20, 26) a s ním související odplavení laktátu ze svalu (15, 16). S těmito parametry souvisí i zkoumání vlivu masáže na velikost hladiny biochemických ukazatelů (kreatinkináza, kortisol, serotonin, endorfin, imunoglobuliny, neuropeptidy) a s nimi související projevy tzv. opožděné svalové bolestivosti (DOMS = Delayed Onset Muscle Soreness) a jejími vnějšími příznaky (bolest, otok, tuhost svalu, snížená svalová síla, zmenšený rozsah pohybu) (5, 17, 21). Snížená svalová síla a zmenšení rozsahu pohybu jsou dvě složky projevů DOMS, které jsou často sledovány (2, 4, 12, 13, 27, 28).

Bolest svalu ve výzkumu je zkoumána v souvislosti s neurologickými a psychologickými účinky masáže na sval a rovněž se subjektivním vnímáním a hodnocením bolesti (7, 9, 12, 13, 17, 28). Otok (obvod) svalu byl zkoumán ve dvou stu- diích (6, 7). Zmiňovanou svalovou tuhost nebo zvýšené napětí svalu cíleně zkoumáno nebylo, a proto jsme se rozhodli tento parametr v rámci zkoumání účinků masáže ve sportu sledovat.

Tuhost svalu testoval ve své práci Šifta (23), kdy pomocí přístroje myotonometru měřil svalovou tuhost u pacientů se spastickými svaly. Rozhodli jsme využít metodu měření pomocí myotonometru u zdravých jedinců a sledujeme změny v tuhosti svalové tkáně po zátěži u konkrétní svalové skupiny (m. triceps surae) a po aplikaci 2 druhů regenerace (masáž, pasivní odpočinek).

Vycházíme tedy ze současného výzkumu masáže ve sportu, který do dnešní doby nesledoval přímý vliv masáže na svalovou tuhost, a který podporuje především účinky na psychiku (9, 19, 20, 25). Z  fyziologického hlediska jsou výsledky velmi rozporuplné. Jelikož výsledky výzkumu účinků masáže spíše masáž jako účinný prostředek urychlení procesu zotavení a s ním spojených nežádoucích změn ve svalové tkáni nepodporují, předpokládáme, že účinky 5minutové masáže aplikované ihned po aerobní zátěži nebudou významně rozdílné ve srovnání s pasivním odpočinkem na m. triceps surae.

METODIKA VÝZKUMU

Vycházíme z kvantitativní experimentální metodologie. Výzkum má empirický charakter a naše měření lze dle Hendla (11) charakterizovat jako jednofaktorový, dvouhladinový, dvouskupinový quasi-experiment. To nám umožňuje cílenou manipulaci s nezávisle proměnnými. Jsme si vědomi, že výsledky budou mít nižší interní validitu než klasický experiment.

Konceptem celé práce je objektivní zjištění úrovně zotavení svalové tkáně po specifickém mechanickém zatížení. Kvalitu zotavení zjišťujeme na základě změny reologických vlastností svalstva bezprostředně po zátěži a následně po aplikaci 2 druhů regenerace. Těmi jsou masáž a pasivní odpočinek. Na těchto dvou hladinách testujeme dvě oddělené skupiny dobrovolníků:

  1. skupina s intervencí–5 minut masáž m. triceps surae,
  2. skupina bez intervence–5 minut pasivní odpočinek, leh na zádech.

Výzkum je zatím koncipován jako jednofaktorový a sval, na který se zaměřujeme, je výše zmíněný m. triceps surae. Na něj aplikujeme jednorázovou dynamickou koncentricko - excentrickou zátěž (výskoky). Stupeň zatížení je volen tak, aby sval pracoval v anaerobním laktátovém režimu. Za nejvíce odpovídající jsme vybrali Bosco test (60 s test vertikálních výskoků), který spočívá v provádění maxima vertikálních výskoků po dobu 60 sekund tak, aby kontakt s podložkou trval nejkratší možnou dobu a doba strávená ve vzduchu byla co nejdelší (8).

Stav zotavení svalové tkáně zjišťujeme nepřímo pomocí myotonometru, kterým je simulována palpace svalu. Myotonometr byl využit při měření viskoelastických vlastností měkkých tkání při spastickém syndromu Šiftou a dalšími autory (22, 23, 24). Jejich výsledky potvrzují, že pomocí myotonometru je možné měřit viskoelastické vlastnosti měkké tkáně při spastickém syndromu. Autoři však zmiňují nutnost sestavení dokonalejšího přístroje, který by umožnil automatizované měření v různých zátěžových zónách.

Zdravé jedince testovali myotonometrem již Leonard, Desher, Romo a spol. (14). Za účelem kvantifikace svalové tuhosti sledovali chování m. gastrocnemius lat. a m. biceps brachii. Posuzovali dva stavy: relaxovaný sval a sval během volní izometrické kontrakce. Byla prokázána vysoká reliabilita výsledků měření.

Aarestad a spol. (1) uvádějí, že byla prokázána schopnost myotonometru změřit a rozlišit změny klidového tonu m. biceps brachii a změny během svalové kontrakce u zdravých jedinců. Zmiňují studii, ve které potvrzují, že měření myotonometrem má vysokou reliabilitu i u zdravých jedinců.

V našem případě se jedná o pilotní studii a testování je provedeno na malém souboru. V budoucnosti chceme metodu měření myotonometrem využít na větším vzorku a sledovat vliv dalších faktorů a jejich hladin v rámci různých druhů sportovní zátěže a vlivu regeneračních prostředků na stav reologických vlastností měkké tkáně.

Výběr souboru

Jde o záměrný výběr. Bylo testováno 5 dobrovolníků (1 žena a 4 muži), studentů FTVS UK, ve věku (22,2 ± 1,8). Testovaní jedinci byli náhodně rozděleni do 2 skupin. U jedné byla po zátěži aplikována 5minutová masáž svalu a u druhé byl naordinován 5minutový pasivní odpočinek (leh). Jsme si vědomi, že přesnost zobecňujících závěrů ze záměrného výběru se spíše opírá o expertní hledisko než o statistickou metodologii (29).

Postup měření

Každému jedinci byl pomocí myotonometru změřen stav m. triceps surae, a to v oblasti m. gastrocnemius medialis a m. soleus. Poté se testovaný podrobil zátěži. Zátěž je charakterizována jako anaerobní. Jednalo se o intenzivní zátěž spočívající ve výskocích trvajících jednu minutu. Jedná se o modifikaci Bosco testu (8), kdy nebyla užita měřicí deska zaznamenávající dobu strávenou kontaktem s podložkou a dobu strávenou ve vzduchu, jelikož cílem nebylo zhodnotit tuto dobu, ale po specifické anaerobní zátěži porovnat druhy regenerace. Ihned po zátěži došlo ke druhému, stejnému, měření pomocí myotonometru. Poté testovaný buď 5 minut odpočíval vleže na masážním stole, nebo mu byl 5 minut dle masážního protokolu (tab. 1) masírován m. triceps surae. V páté minutě po zátěži byl každému testovanému odebrán z prstu vzorek krve pro určení hladiny laktátu. To nám umožnilo kontrolovat anaerobní charakter zátěže. Po absolvování jedné z forem regenerace došlo ke třetímu měření svalu.

Tab. 1. Protokol 5minutové masáže m. triceps surae.
Protokol 5minutové masáže m. triceps surae.

Měření myotonometrem

Byly měřeny svaly m. gastrocnemius caput mediale a m. soleus. Jedná se o svaly povrchové, dobře palpovatelné, a tudíž vhodné pro sledovaný účel (23.)

Dle Šifty (23) je nejvhodnější metodou pro hodnocení svalové tkáně zobrazení velikosti odporu tkáně v závislosti na hloubce zanoření měřicího hrotu do zkoumané tkáně. Výsledkem je hysterézní křivka vznikající při zasouvání a vytahování měřicího hrotu do měkké tkáně. Tuto křivku lze následně použít pro relevantní popis viskoelastických vlastností měkkých tkání. Sledujeme 2 parametry křivky, a to její strmost a prohnutí. Větší strmost křivky znamená větší tuhost svalové tkáně a růst prohnutí křivky znamená „zdravější“ svalovou tkáň (23.)

V rámci testování jsme jako doplněk testovali pocity každého jedince pomocí 100mm vizuální analogové škály (VAS–Visual Analogue Scale), kde 0 mm odpovídalo pocitu žádné bolesti a 100 mm odpovídalo pocitu nejhorší možné bolesti. VAS obdržel každý testovaný po zátěži, po absolvování odpočinku nebo masáže.

VÝSLEDKY A DISKUSE

V této pilotní studii jsme porovnávali vlastnosti svalové tkáně po zátěži a v závislosti na zátěži porovnávali stav regenerace svalu z hlediska jeho tuhosti po aplikaci masáže nebo pouze po pasivním odpočinku.

Při porovnání tuhosti svalu m. gastrocnemius i m. soleus u testovaných, u kterých byla provedena 5minutová masáž m. triceps surae, s testovanými, kteří pouze pasivně odpočívali, nebyly nalezeny rozdíly mezi oběma typy regenerace. Pokud sledujeme křivky u testovaných, kteří absolvovali masáž, rozdíl mezi křivkou po zátěži a po masáži je minimální (obr. 1).

Výsledky vlastního měření.
Obr. 1. Výsledky vlastního měření.

Pětiminutová okamžitá masáž m. triceps surae se nejeví jako účinný způsob regenerace z pohledu tuhosti svalové tkáně. Při porovnávání křivky tuhosti svalu po zátěži a po regeneraci nejsou ani u m. gastrocnemius ani u m. soleus rozdíly v závislosti na druhu regenerace (masáž vs. pasivní odpočinek).

Při porovnání počátečního stavu obou svalů s jejich stavem po regeneraci nemůžeme říci, že by masáž měla pozitivní vliv na tuhost těchto svalů. Tím se potvrzuje naše hypotéza, že účinky 5minutové masáže aplikované ihned po anaerobní zátěži nebudou významně rozdílné ve srovnání s pasivním odpočinkem na m. triceps surae. Bereme v potaz i fakt, že vliv na tuhost svalu a poté i na kvalitu jeho regenerace měla předchozí zátěž. Ta pravděpodobně nebyla ze strany testovaných dostatečná. Hodnoty laktátu odebraného 5 minut po zátěži neprokázaly velké zvýšení hladiny laktátu v krvi (3, 81 ± 1,19 mmol/l-1). Heller (8) udává hodnoty koncentrace laktátu v Bosco testu v průměru 10,9 mmol/l-1 u mužů a 8,4 mmol/l-1 u žen. Do budoucna bude nutné testované více nabádat, motivovat a podněcovat k intenzivnějšímu výkonu. Výsledky byly pravděpodobně ovlivněny i touto skutečností.

Další skutečnost, která ovlivňuje účinnost masáže, je i subjektivní vnímání pocitu zotavení. Ten jsme měřili pomocí Vizuální analogové škály (VAS), která nám ukazuje vnímání stupně zotavení představované vnímáním subjektivní bolesti svalu. Při porovnání stupnic VAS po zátěži a po absolvování masáže nebo pasivního odpočinku došlo k posunu vnímání bolesti svalu směrem k nižším hodnotám, tzn. vnímání velikosti bolesti svalu po obou druzích regenerace se snížilo. Při porovnání jedinců s masáží a bez masáže však rozdíly ve vnímání bolesti téměř nejsou. Jde tedy pravděpodobně o vliv času na vnímání stupně zotavení. Jedinci, kteří byli masírovaní, sice vnímali snížení pocitu bolesti svalu po intervenci (22,5 mm ± 1,5 mm) více než jedinci, kteří pouze pasivně odpočívali (16,3 mm ± 7,3 mm), avšak musíme počítat s faktem, že údaje jsou velmi subjektivní.

Ačkoliv výsledky měření tuhosti svalové tkáně nepotvrzují účinnost krátké 5minutové masáže m. triceps surae, výsledky subjektivního vnímaní naznačují pozitivní vnímání masáže jako prostředku regenerace, což je v souladu s výzkumy Hemmingse (9, 10) a Moyera, Roundse a Hannuma (19).

Jsme si vědomi, že jde o pilotní studii a výsledky nemůžeme zobecňovat, je třeba provést další studie s dobrým designem, který vyloučí velké množství kovariačních proměnných ovlivňujících výzkum a jeho výsledky.

ZÁVĚR

Cílem této pilotní studie bylo ohodnotit vliv masáže na tuhost měkké tkáně - m. triceps surae - po aplikované zátěži anaerobního charakteru pomocí myotonometru. Pětiminutová masáž aplikovaná ihned po zátěži se nejeví jako účinný prostředek ovlivňující svalovou tuhost. Stav tuhosti svalu nebyl po zátěži a po masáži rozdílný. Při porovnání vlivu masáže na tuhost svalu ve srovnání s pasivním odpočinkem jsme rovněž nenalezli rozdíly v tuhosti svalu m. triceps surae.

Mgr. Pavlína Nováková

Katedra zdravotní TV a TVS FTVS UK

J. Martího 31

162 00 Praha 6

e-mail: panovakova@ftvs.cuni.cz


Zdroje

1. AARESTAD, D. D. et al.: Intra- and interrater reliabilities of the myotonometer when assesing the spastic condition of children with cerebral palsy. J. Child. Neurol., 19, 2004, s. 894-901.

2. BARLOW, A., CLARKE, R., JOHNSON, N. et al.: Effect of massage of the hamstring muscle group on performance of the sit and reach test. (Short report.) British Journal of Sports Medicine, 38, 2004, s. 249-351.

3. BOONE, T., COOPER, R., THOMSON, W. R.: A physiologic evaluation of the sports massage. Athletic training. JNATA, 26, 1991, 1, s. 51-54.

4. BROOKS, C. P. et al.: The immediate effects of manual massage on power-grip performance after maxima exercicie in healthy adults. The Journal of Alternative and Complementary Medicine, 11, 2005, 6, s. 1093-1101.

5. ERNST, E.: Does post-exercice massage treatment redukce delayed onset muscle soreness? A systematic review. British Journal of Sports Medicine, 32, 1998, s. 212-214.

6. GULICK, D. T. , KIMURA, I. F, SITLER, M. et al.: Various techniques on signs and symptoms of delayed onset muscle soreness. Journal of Athletic Training, 31, 1996, 2, s. 145-152.

7. HART, J. M., SWANIK, C. B., TIERNEY, R. T.: Effects of sport massage on limb girth and discomfort associated with eccentric exercicie. Journal of Athletic Training, 40, 2005, 3, s. 181-185.

8. HELLER, J.: Laboratory manual for human and exercice physiology. Prague, Karolinum, 2005.

9. HEMMINGS, B.: Psychological and immunological effects of massage after sport. British Journal of Therapy and Rehabilitation, 7, 2000, 12, s. 516-519.

10. HEMMINGS, B.: Sport massage and psychological regeneration. British Journal of Therapy and Rehabilitation, 7, 2000, 4, s. 184-188.

11. HENDL, J.: Kvalitativní výzkum. Praha, Portál, 2005.

12. HILBERT, J. E., SFORZO, G. A., SWENSEN, T.: The effect of massage on delayed onset muscle soreness. British Journal of Sports Medicine, 37, 2003, s. 72-75.

13. JÖNHAGEN, S., ACKERMANN, P., ERIKSSON, T. et al.: Sports massage after eccentric exercicie. Am. J. Sports. Med., 32, 2004, 6, s. 1499-1503.

14. LEONARD, CH. T., DESHER, W. P., ROMO, J. W. et al.: Myotonometr intra-and interrater reliabilities. Archive Sof Physical Medicine and Rehabilitation, 84, 2003, 6, s. 928-932.

15. MARTIN, N. A. et al.: The comparative effects of sports massage, active recovery, and rest in promoting blood lactate clearance after supramaximal leg exercice. Journal of Athletic Training, 33, 1998, s. 30-35.

16. MONEDERO, J., DONNE, B.: Effect of recovery interventions on lactate removal and subsequent performance. International Journal of Sports Medicine, 21, 2000, s. 593-597.

17. MORALES, M. A:. Efectos a corto plazo de la masoterapia como forma de recuperación tras estrés físico. Granada, Universidad de Granada, 2006.

18. MORI, H. et al.: Effect of massage on blood flow and muscle fatigue following isometric lumbar exercicie. Med. Sci. Monit., 10, 2004, 5, s. 173-178.

19. MOYER, CH. A., ROUNDS, J. HANNUM, J. W.: A meta-analysis of massage therapy research. Psychological Bulletin, 130, 2004, 1, s. 3-18.

20. ROBERTSON, A., WATT, J. M., GALLOWAY, S .D. R.: Effects of leg massage on recovery from high intensity cycling exercice. British Journal of Sports Medicine, 38, 2004, s. 173-176.

21. SMITH, L. L., KEATING, M. N., HOLBERT, D., SPRATT, D. J., McCAMMON, M. R., SMITH, S. S., ISRAEL, R. G.: The effects of athletic massage on delayed onset muscle soreness, creatine kinase, and neutrophil count: A preliminary report. , 19, 1994, 2, s. 93-98.

22. ŠIFTA, P., SÜSSOVÁ, J., ZAHÁLKA, F.: Objective evaluation of spastic hypertonia with a 3-dimentional motion analysis study: patients after stroke treated with botulinum A toxin. International Journal of Rehabilitation Research, 27, 2004, 1, s. 63-64.

23. ŠIFTA, P.: Měření viskoelastických vlastností měkkých tkání při spastickém syndromu. Dizertační práce, Praha, FTVS UK, 2005.

24. ŠIFTA, P., OTÁHAL, S., SÜSSOVÁ, J.: Measurement of viscoelastic properties of soft tissue in spastic syndrome. Neurorehabilitation and Neural. Repair, 20, 2006, 1, March 2006, 4th Congress for Neurorehabilitation.

25. TANAKA, T. H., LEISMAN, G., MORI, H., NISHIJO, K.: The effect of massage on localized lumbar muscle fatigue. BCM Complementary and Alternative Medicine, 2, 2002, 9.

26. TIIDUS, P. M., SHOEMAKER, J. K.: Effelurage massage, mucle blood flow and long-term pot-exercice strength recovery. International Journal of Sports Medicine, 16, 1995, 7, s. 478-483.

27. TIIDUS, P. M.: Manual massage and recovery of muscle function following exercise: A literature rewiew. r., 25, 1997, 2, s. 107-111.

28. ZAINUDDIN, Z., NEWTON, M., SACCO, P., KAZUNORI, N.: Effects of massage on delayed-onset muscle soreness, swelling, and recovery of muscle function. Journal of Athletic Training, 40, 2005, 3, s. 174-180.

29. ZVÁROVÁ, J.: Základy statistiky pro biomedicínské obory I. Praha, Karolinum, 2001.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 1

2009 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Imunitní trombocytopenie (ITP) u dospělých pacientů
nový kurz
Autoři: prof. MUDr. Tomáš Kozák, Ph.D., MBA

Pěnová skleroterapie
Autoři: MUDr. Marek Šlais

White paper - jak vidíme optimální péči o zubní náhrady
Autoři: MUDr. Jindřich Charvát, CSc.

Hemofilie - série kurzů

Faktory ovlivňující léčbu levotyroxinem
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se

VIRTUÁLNÍ ČEKÁRNA ČR Jste praktický lékař nebo pediatr? Zapojte se! Jste praktik nebo pediatr? Zapojte se!

×