PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE ČR


Natural Treatment Sources in the Czech Republic

The main subject of the text is the concise summary of knowledge about natural treatment sources and spa. The main features of mechanisms of the effect on the human health are described with the indications and the places of presence of natural treatment sources approved by Ministry of Health Czech Republic. The message aims at physicians, especially PRM and physiotherapists. Key words: balneotherapy, spa, indication of natural treatment sources.

Key words:
natural treatment sources, climatic conditions, spa, balneology


Autoři: D. Jandová
Působiště autorů: Klinika rehabilitačního lékařství 3. LF UK, Praha děkan doc. MUDr. B. Svoboda, CSc.
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 15, 2008, No. 2, pp. 44-56.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Předmětem sdělení je stručná sumace znalostí o přírodních léčivých zdrojích. Uvedena je charakteristika jejich mechanismu účinků na lidské zdraví, doporučené indikace a místa výskytu přírodních léčivých zdrojů osvědčených MZ ČR. Sdělení je určeno lékařům, především specialistům oboru RFM, a fyzioterapeutům.

PŘÍRODNÍ LÉČIVÉ ZDROJE

Přírodními léčivými zdroji jsou přirozeně se vyskytující minerální vody, plyny, peloidy a klimatické podmínky, které mají vlastnost vhodnou pro léčebné využití a o této skutečnosti bylo na základě odborných posudků vydáno Ministerstvem zdravotnictví ČR osvědčení. Ministerstvo stanoví podle par.46 odst.1 písm.a) až h) zákona č. 164/2001 Sb., o přírodních léčivých zdrojích, zdrojích přírodních minerálních vod, přírodních léčebných lázních a lázeňských místech a o změně některých souvisejících zákonů (lázeňský zákon) a dle Vyhlášky MZ ČR 423/2001 Sb., způsob a rozsah hodnocení přírodních léčivých zdrojů a zdrojů přírodních minerálních vod a další podrobnosti jejich využívání. Dále stanoví požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní a náležitosti odborného posudku o využitelnosti přírodních léčivých zdrojů a klimatických podmínek k léčebným účelům, přírodní minerální vody k výrobě přírodních minerálních vod (pozn. aut. k výrobě balených přírodních minerálních vod, k jejich využití jako potravin) a o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázní (vyhláška o zdrojích a lázních). Znalost přírodních léčivých zdrojů je součástí atestace lékařů oboru rehabilitační a fyzikální medicíny (RFM) a znalostí bakalářů a magistrů VŠ studia fyzioterapie. Sdělení uvádí osvědčené zdroje dle platné legislativy MZ ČR k datu 1. 9. 2007.

PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ VODY (PMV)

1. Způsoby aplikace přírodních minerálních léčivých vod

  • k zevní balneaci : příklady - koupele celkové, koupele částečné, sprchy, polevy, obklady.
  • k vnitřní balneaci : příklady - inhalace, kloktání, pitná léčba, výplachy,
  • k specifickým procedurám: například - proplach nosu, irigace dásní, sedací koupele.

2. Dělení přírodních minerálních vod

Dělení PMV uvádíme dle platné legislativy viz Vyhl. 423/2001 Sb., platné k datu 1. 1. 2008.

Podle celkové mineralizace:

  • A) velmi slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek do 50 mg/ l,
  • B) slabě mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 50 až 500 mg/l,
  • C) středně mineralizované s obsahem rozpuště-ných pevných látek 500 až 1500 mg/l,
  • D) silně mineralizované s obsahem rozpuštěných pevných látek 1500 mg/l až 5 g/l,
  • E) velmi silně mineralizované s obsahem rozpu-štěných pevných látek vyšším nad 5 g/l.

Podle obsahu rozpuštěných plynů a obsahu významných složek:

  • A) uhličité nad 1g oxidu uhličitého /l PMV,
  • B) sirné nad 2mg titrovatelné síry / litr PMV,
  • C) jódové nad 5mg jodidů /l PMV,
  • D) ostatní, např. se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité (nad 70 mg/l vody) fluoridů (nad 2 mg/l vody.

Podle přirozené teploty u vývěru vody:

  • A) studené s teplotou do 20 °C,
  • B) termální, a to: a) od 20 °C do 35 °C vody vlažné, b) od 35 °C do 42 °C vody teplé,
  • C) nad 42 °C vody horké.

Podle aktuální reakce vyjádřené hodnotou pH se dělí jen tehdy, jde-li o vody:

  • A) silně kyselé s hodnotou pH pod 3,5,
  • B) silně alkalické s hodnotou pH nad 8,5.

Podle převažujícího kationu nebo anionu v množství nad 20ekv% ( viz dále).

Podle využitelnosti jako léčivé: přítomnost vzácných stopových prvků – pokud jich lze na základě odborného posudku využít k léčbě (síra, jód, fluor,železo, lithium,…..).

Podle osmotického tlaku:

  • A) hypotonické s osmotickým tlakem menším mež 710 kPa ( 280 mOsm),
  • B) izotonické s osmotickým tlakem 710 – 760 kPa (280 – 300 mOsm),
  • C) hypertonické s osmotickým tlakem nad 760 kPa (nad 300 mOsm).

Podle radioaktivity jako vody radonové s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l vody způsobenou radonem 222Rn.

3. PŘÍRODNÍ MINERÁLNÍ LÉČIVÉ VODY V ČR

Charakteristika, klinické efekty, stručně mechanismus jejich účinku, možné léčebné využití a místa výskytu. Historicky vžité označení PMV vyjadřuje jejich základní charakteristiku, proto jej uvádíme vedle přesného popisu daného dle Vyhl,. 423/2001Sb.

3.1. TEPLICE - přírodní minerální léčivé slabě mineralizované vody vlažné, dle starší vžité terminologie zvané teplice, také prosté teplice nebo jednoduché teplice.

V klinické praxi převažuje zevní balneace těchto PMV pro účinek tepelný a mechanický (tlak, vztlak, viskozita), proto se používá zevní balneace u lehčí myalgie nebo neuralgie či artralgií provokovaných chladem, u hyperhidrózy, lehké periferní obrny, dále pro ovlivnění lehčích stavů po operaci míchy, u spastických stavů u dětské mozkové obrny, stavů po poliomyelitidě, dále u lehčího chronického revmatického onemocnění, stavů po poranění a operacích pohybového systému. Koupele jsou indikovány u vertebrogenních algických syndromů, okrajově se mohu použít při léčení nemocí krevního oběhu ve smyslu ovlivnění vegetativní dystonie - u neurocirkulační astenie (funkční poruchy ANS). V kombinaci s klimatem nebo dalšími specifiky dle platné legislativy lze doporučit teplice – vlažné slabě mineralizované přírodní léčivé vody k léčbě indikací – indikace: dospělí I, VI, VII, indikace: děti a dorost XXI, XXVI, XXVII. Speciální kontraindikace nejsou.

Místa výskytu přírodních minerálních léčivých vod (PMV) této skupiny:

Bludov: slabě mineralizovaná, silně alkalická, sírano-chlorido-sodná PMV, se zvýšeným obsahem fluoridů, vlažná, hypotonická.

Janské Lázně: slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-vápenatá, vlažná, hypotonická.

3.2. KYSELKY - přírodní minerální vody uhličité, zvané kyselky, obsahují více jak 1 g volného rozpuštěného oxidu uhličitého (CO2) v 1 litru PMV vody.

Jsou většinou hypotonické. Při vnější balneaci se ve vodě rozpuštěný oxid uhličitý prostou difuzí resorbuje kůží cca 30 ml CO2/m2/min., tj. mezi 0,6 – 1,5 l za dobu koupele. Předepisuje se jako koupel hypotermní o teplotě 34- 28 °C. Působí vazodilataci za vzniku přesně ohraničeného erytému, který nelze navodit žádnou farmakoterapií, nelze jej blokovat žádnými antihistaminiky ani anticholinergiky. V rámci kompenzačních reflexních reakcí dochází ke snížení prokrvení splanchnické oblasti a uvolnění krve z krevních dep. Srdeční minutový objem stoupá o 30 - 50 %. Účinek oxidu uhličitého vede ke snížení periferního odporu a vede tím k poklesu systolického a diastolického krevního tlaku. Tlaková práce srdce se zmenšuje ve prospěch ekonomicky příznivější objemové zátěže srdce. Snižuje se hladina adrenalinu a noradrenalinu, svalové prokrvení v uhličité koupeli je zřetelně nezměněno. Navozenou vazodilatací v kůži a podkoží aplikace částečné nebo celkové koupele se navodí subjektivní pocit prohřátí periferie, hranice indiferentní teploty se posunuje o cca 2 °C níže, klesá citlivost chladových receptorů a stoupá aktivita termoreceptorů.. Přes neurogenní afferenci přes jádra hypotalamu se snižuje indiferentní teplotní bod těla na 32-34 °C, teplota jádra se snižuje cca o 0,4 až 0,7 °C, snižuje se celkový metabolismus a snižuje se spotřeba kyslíku. Klinicky výrazně výhodným efektem je snížení periferního cévního arteriálního i venózního odporu, snížení elastického koeficientu aorty,vzniká autotransfuze do periferie, celková koupel působí pokles tepové frekvence až k nápadné bradykardii, snižuje se dechová frekvence, nastupuje celkový relaxační a sedativní účinek, snižuje se systolický TK i diastolický TK, jak je již uvedeno výše. Po koupeli se mění hladiny humorálních látek, individuálně dochází k rozdílnému interindividuálnímu uvolnění vazoaktivních působků (jako jsou např. acetylcholin, histamin, serotonin). Oxid uhličitý ovlivňuje kožní receptory, tlumí se hypersenzitivita nervové tkáně, a proto je užití kyselky indikováno výjimečně i pro zmírnění pruritu a urticy (nezávisle na jejich etiologii). Oxid uhličitý má výrazný přímý vliv na nervová vlákna a jejich zakončení, působí na jejich enzymatické mechanismy aktivačně, zvyšuje schopnost vedení vzruchů nervovými vlákny a vede k oddálení projevů únavy zvýšením prahu dráždivosti myelinizovaných nervů. Proto jsou kyselky výhodné v indikaci metabolických chorob, kdy jejich aplikací můžeme oddálit projevy a progresi počínajících mikroangiopatií a polyneuropatií, zvláště pak složku autonomní (tj. nervové pleteně cév krevního i lymfatického systému) u syndromu dysautonomní neuropatie. Klinickými výzkumy variability tepové frekvence (VTF) se po celkové vanové koupeli s PMV s oxidem uhličitým mění tonus autonomní nervové soustavy směrem k descensu sympatikotonie, ve vzájemném poměru sympatiku a parasympatiku se tak zvýrazňuje parasympatikus, a proto se v praxi s efektem využívá zevní balneace s efektem u osob s astma bronchiale s přítomnou výraznou sympatikotonickou složkou, u osob s psychosomatickými poruchami a u žen s vyjádřeným klimakterickým syndromem.

Při vnitřní balneaci se podle literárních údajů kyselky rychle resorbují, oxid uhličitý způsobuje hyperemii sliznice žaludku, zvyšuje resorpční schopnost nejen pro oxid uhličitý, ale i pro minerály Ca++,Mg++, pro natrium salicylicum, alkohol a jiné látky, dráždí sliznici k sekreci a současně zvyšuje sekreci žaludeční šťávy, působí diureticky. Při pití studené přírodní minerální uhličité vody se zvyšuje motilita gastrointestinálního traktu (GIT), doba setrvání žaludečních šťáv v žaludku se zkracuje, stimuluje se činnost slinivky břišní v externí sekreci, mírní se obstipace a příznaky zánětů GIT. Při rychlém vstřebávání oxidu uhličitého sliznicemi zažívacího traktu je měřitelný posun respiračního kvocientu.

Indikace vnitřní balneace:pitná léčba kromě již výše uvedených stavů je indikována rovněž u hypacidity a při nechutenství.

Indikace zevní balneace obecně: m. hypertonicus, ischemická choroba srdeční, arterioskleróza, poruchy periferních cév - zvláště ischemická choroba dolních končetin, vegetativní poruchy, převážně sympatikotonní stavy (proto je léčba oxidem uhličitým efektní i u astmatiků), polyneuritidy, polyneuropatie, mikroangiopatie nejrůznější etiologie,venózní insuficience a insuficience lymfatického systému, amenorea a oligomenorea, klimakterické syndromy, algodystrofie, trofické kožní poruchy, metabolické syndromy a spíše u jejich komplikujících se sekundárních doprovodných stavů.

Speciální kontraindikace: těžká hypertenze TK, čerstvý, akutní IM, dekompenzovaná ICHS, těžší syndromy AP, hypotenze, akutní iktus, akutní flebitidy, vrozené srdeční vady těžšího stupně, aortální a mitrální stenóza, cor pulmonale, těžká bronchopulmonální onemocnění s hyperkapnií, těžká nedostatečnost ledvin, těžká anémie, mokvavé ekzémy, epilepsie (inhalace uvolňujícího se oxidu uhličitého může v CNS vyprovokovat paroxysmus) nádorová onemocnění a všechny další obecné kontraindikace oboru RFM.

V kombinaci s klimatem, zvláštní chemickou skladbou místně příslušné přírodní minerální vody (PMV), nebo dalšími specifiky, lze kyselky doporučit k využití v léčbě:

indikace: dospělí I , II, III, IV, V, VI, X – jizvy, XI,

indikace: děti a dorost XXI, XXII, XXIII, XXIV, XXV, XXVI, XXX - popáleniny jizvy, XXXI.

Místa výskytu přírodních minerálních léčivých vod této skupiny osvědčená dle zákona:

Běloves : přírodní slabě až středně mineralizovaná přírodní voda, uhličitá, hydrogen-uhličitano-sírano-vápenato-sodnohořečnatá voda, studená, hypotonická.

Bílina: přírodní velmi silně mineralizovaná voda, uhličitá, hydrogenuhličitano-sodná se zvýšeným obsahem fluoridů, studená, hypotonická. Hydrogenuhličitano sodná voda s vynikajícím alkalizujícím účinkem žaludečního obsahu i alkalizace moči dle historických pramenů

Františkovy Lázně: v místě je mnoho pramenů, jsou to přírodní minerální vody, studené, silně proplyněné oxidem uhličitým až 2800 mg/l, jsou od středně mineralizovaných po velmi silně mineralizované nad 15 g/l, např. Glauberův pramen IV má 22 g/. Jsou to přírodní vody uhličité, sírano-hydrogenuhličitano-chlorido-sodné, jsou hypotonické až hypertonické, izoosmotické až hyperosmotické, se zvýšeným obsahem: železa, lithia, kyseliny křemičité. Některé prameny lze užít vedle zevní balneace i k inhalacím a pitné kúře (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu).

Karlova Studánka: přírodní slabě-až středně mineralizovaná, uhličitá, hydrogenuhličitano-vápenatá voda se zvýšeným obsahem kyseliny křemičité, studená, hypotonická přírodní minerální voda..

Karlovy Vary: přírodní silně až velmi silně mineralizovaná voda, uhličitá, hydrogenuhličitano-sírano-sodná, se zvýšeným obsahem fluoridů a kyseliny křemičité, termální, vlažná až horká, hypotonická. Jediné kyselky jsou : Hadí pramen a Sadový pramen, u ostatních karlovarských PMV se jedná o mechanickou směs vody a plynu, což neubírá na léčivých vlastnostech (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta).

Konstantinovy Lázně: přírodní středně mineralizovaná,uhličitá voda, hydrogenuhličitano-sodno-hořečnatá, s nejvyšším obsahem oxidu uhličitého v ČR, 3638 mg/l, má zvýšený obsah železa, je studená, hypotonická.

Lázně Kynžvart: výskyt více pramenů PMV - přírodní slabě až silně mineralizovaná, uhličitá, hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnatého typu, se zvýšeným obsahem železa a kyseliny křemičité, PMV je studená, hypotonická (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu).

Lázně Libverda: přírodní slabě až středně mineralizovaná, uhličitá, hydrogenuhličitano-hořečnato-vápenatá studená, hypotonická PMV.

Luhačovice: více přírodních pramenů PMV různých složení, všechny jsou velmi silně mineralizované, uhličité, některé jsou: jódové, hydrogenuhličitano-chlorido-sodné, se zvýšeným obsahem kyseliny borité, obsahují baryum, lithium, fluoridy, bromidy, kyselinu křemičitou, jsou studené a hypotonické (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu).

Mariánské Lázně: více pramenů, přírodní středně až velmi silně mineralizované, uhličité, hydrogenuhličitanové sírano-vápenato-sodno-hořečnaté se zvýšeným obsahem železa a kyseliny křemičité, studené, hypotonické nebo izotonické (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu).

Poděbrady: přírodní silně mineralizovaná, uhličitá, hydrogenuhličitano-chlorido-sodno-vápenatá voda, studená, hypotonická.

Teplice nad Bečvou: přírodní středně mineralizovaná, uhličitá, hydrogenuhličitano-vápenatá vlažná, hypotonická voda.

3.3. ZEMITÉ VODY - přírodní minerální léčivé vody hydrogenuhličitano-vápenato-hořečnaté (dle Vyhl. č. 423/2001 Sb.) zvané zemité.

Jde o minerální vody vápenato-hořečnaté popisované mnohdy jako hydrogenkarbonátové vody. Obsahují aniony HCO3 a kationy Ca a Mg.

Zevní balneace: po imbibici kůží do subkutánního extracelulárního prostoru snižují permeabilitu buněčných membrán, mají nespecifický protizánětlivý a protialergický účin, lehce snižují dráždivost motorických nervů a svalů.

Vnitřní balneace: odstraňují spasmy hladkého svalstva (bronchy, v trávicí soustavě a v močových cestách). Mají diuretický efekt, zvyšují vylučování kyseliny močové, brzdí vylučování fosfátů a karbonátů z těla, mění pH moči a působí adstrigentně v urogenitálním traktu.

Indikace pitné kúry: nejdůležitější jsou nefrourologické indikace vyjma kalciové litiázy. Indikovány jsou nefrourologické stavy typu chronické pyelonefritidy a cystitidy, recidivující infekce močových cest, stavy před a po operaci prostaty, při chronickém zánětu močových cest. Druhou známou indikací je část chorobných stavů z oblasti gastroenterologie (dyspepsie, hyperacidózy, chronická neinfekční průjmová onemocnění). Třetí indikací jsou léčby respiračního systému, např. bronchitidy s hojnou sekrecí hlenu a hlavně vazkého hlenu, alergie, astma bronchiale, komplikace u chronické obstrukční choroby pulmonální (CHOPN). Efekt bývá výjimečně i u reflexní algodystrofie (úzká skupina chorob z oblasti neuroortopedie a traumatologie na podkladě primární poruchy řízení části vegetativní nervové soustavy).

Indikace zevní balneace: obecně hydroterapie jako termoterapie, výjimečně individuálně mohou pomáhat při léčbě torpidních ekzémů, furunkulózy a akné, dostupné literární údaje však neuvádějí jednoznačné indikace pro skupinu kožních onemocnění.

V kombinaci s klimatem nebo dalšími specifiky lze doporučit k využití k léčbě především nefrourologických nemocí: indikace dospělí III, V, VIII, X, indikace děti a dorost XXIII, XXV, XXVIII, XXX.

Místa výskytu přírodních minerálních léčivých vod této skupiny:

Lázně Kynžvart: (popis PMV, viz 3.2,), Mariánské Lázně (popis PMV, viz 3.2).

3.4. ALKALICKÉ VODY - jedná se o PMV natriumhydrogenkarbonátové, jsou to vody s převažujícími ionty Na a K, -HCO3.

Při vnitřní balneaci mají alkalizující účin v organismu (posuny acidobazické rovnováhy, zvyšuje se krevní alkalická rezerva, změny v ECT, v moči). Pitnou kúrou neutralizují žaludeční šťávu u hyperacidity, kdy je lepší účinek při pití PMV v průběhu jídla, někteří autoři uvádějí i stimulační účinek na sekreci žaludeční šťávy. Tyto PMV mají choleretický a cholecystokinetický efekt, klesá glykosurie a hyperglykémie, potencuje se inzulinoterapie, pití těchto vod působí antidiureticky. Pro schopnost rozpouštět hleny je pití a inhalace alkalických vod indikována u všech nemocí respiračního traktu, obzvláště u stavů s tvorbou viskozního hlenu. Při zevní balneaci se pro přítomnost oxidu uhličitého využívají obvykle na přípravu uhličitých koupelí.

Indikace pitné kúry alkalických vod: indikace pitné kúrydospělí III, IV, V, indikace:dorost a děti XXIII, XXIV, XXV.

Místa výskytu přírodní minerální léčivé vody této skupiny pro vnitřní balneaci:

Bílina, Luhačovice (popis viz výše 3.2).

3.5. SLANÉ VODY - slané, natriumchloridové, muriatické vody, kdy v PMV převažují Na a Cl ionty.

Na resorpci NaCl se při pitné kúře podílí regulace dle osmotické potřeby řízené osou hypofýza- nadledvinky.

Léčebný účin vnitřní balneace: pro pitnou kúru jsou vhodnější hypotonické a izotonické vody, koncentrované roztoky působí značnou retenci vody v těle. Rozpouštějí hleny, jsou indikovány ke kloktání, výplachům dutiny ústní, irigaci dásní, prolévání nosu a inhalacím u všech onemocnění horních a dolních dýchacích cest, slané vody zvyšují sekreci žaludeční šťávy, mají mírný choleretický efekt, jsou vhodné u chronické obstipace jako laxativum. Natriumchloridové vody jsou součástí smíšených minerálních vod luhačovických, mariánskolázeňských, karlovarských a františkolázeňských, které nelze jednoduše zařadit do jednoho typu vod. (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené místní předpisy lékaře, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta).

Poznámka: Koncentrované solanky, které jsou v blízkosti uhelných a naftových ložisek (Ostravsko, Hodonínsko), se nepoužívají k pitné kúře, ale jejich hlavní účinek je dán obsahem jodidů (viz jódové vody 3.8). Kontraindikace pitné kúry vod s vysokým obsahem natria je u onemocnění srdce pro retenci solí a tekutin (otoky), u poruchy funkce jater a ledvin. V kombinaci s klimatem a dalšími specifiky dle lázeňského zákona a Vyhl. 423/2001 Sb. lze slané PMV doporučit k vnitřní balneaci. Indikace: dospělí III, V, indikace dorost a děti XXIII, XXV.

Místa výskytu slaných vod k vnitřní balneaci:

Natriumchloridové vody jsou součástí smíšených minerálních vod luhačovických, mariánskolázeňských, karlovarských a františkolázeňských (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě).

3.6. Kalciumchloridové vody, chlorido-vápenaté vody, kdy v celkové mineralizaci tvoří ionty Cl a Ca nejméně 20ekv% z celkové mineralizace.

Léčebný účin: zevní i vnitřní balneace mají nespecifický protizánětlivý účinek. Při vnitřní balneaci doplňují vápník při osteoporóze, upravují motilitu GIT, zvláště střev, avšak dostupné literární údaje neuvádějí u těchto typů vod jednoznačné indikační využití, proto neuvádíme místa výskytu.

3.7. PMV s obsahem hořčíku nad 20ekv% z celkové mineralizace.

Nedostatek hořčíku v těle se projevuje triádou: insomnie, pokles svalové síly a celkové výkonnosti, někdy se vyskytují tetanické křeče kosterních svalů a poruchy koncentrace CNS, poruchy paměti, poruchy ANS. Při velmi nízké hladině hořčíku v krvi se mohou vyskytovat vedle tachykardie i přechodné psychotické stavy s dezorientací (zvl. starší osoby). PMV vody se zvýšeným obsahem hořčíku při vazbě na hydrogenuhličitany (např. voda Magnesia nebo v Mariánských Lázních pramen Karolína) jsou vhodné v těhotenství, při sportovní zátěži a v rekonvalescenci po onemocnění, u stavů hypomagnezémie, doporučují se u svalových křečí a v kardiorehabilitaci, vhodné jsou u oxalátové litiázy. Ve vazbě na síranymají hořečnaté sloučeniny výrazný projímavý účinek (např voda Šaratica nebo Zaječická hořká). Hořečnaté vody se využívají jako stáčené přírodní minerální vody, typickým zástupcem je Magnesia.

Místo výskytu: Mnichov u Mariánských Lázní.

3.8. JÓDOVÉ VODY - jódové vody s obsahem jódu nad 5 mg/l vody.

Léčebný účin: Při vnitřní i zevní balneaci se jód lehce resorbuje sliznicemi i kůží. Vstřebaný jód zvyšuje hladinu kalcia v krvi, působí obecně pozitivně na trofiku tkání, podílí se na kvalitě pojivové tkáně, zvláště se podílí na uvolnění vazeb v pojivu, a tím uvolňuje zkracující se mezenchymální struktury pojiva, jeho pozitivní vliv na pojivové struktury se projevuje na cévním systému antiskleroticky. Z obecně známých účinků uvádíme, že resorpce jódu usnadňuje zabudování kalcia do kostního systému, jód působí trofotropně pozitivně na sliznice respiračního systému, proto jsou inhalace PMV s přítomností jódu indikovány pro všechny formy zánětů a jiných respiračních onemocnění a stavů (atrofie sliznice, chronická onemocnění, stavy po operaci sliznic, alergické rýmy, astma bronchiale, sinobronchiální syndromy aj., pokud není klient alergický na jód). Jód usnadňuje výrazně sekreci řídkého hlenu a ředí viskózní hleny v respiračních cestách. Jód působí mírně vazodilatačně, a tímto mechanismem při zevní balneaci snižuje TK, mírněji oproti oxidu uhličitému a proti PMV se sirovodíkem. Jód díky vazodilatačními účinku a vlivu na pojivo výrazně zvyšuje resorpci zánětlivých i nezánětlivých exsudátů a uvolnění jizevnatých srůstů i  v hloubi organismu (komplikované pooperační stavy v malé pánvi, jódové vody jsou vhodné pro gynekologické indikace u poruch funkčních i strukturálních, u sterilit), jód se podílí na zvýšení elasticity a distensibility pojiva, ale současně i na mechanické odolnosti pojiva (kůže, podkoží). Spolu s vlivem termoterapie působí zevní balneace jódovými vodami výrazně analgeticky.

Indikace použití jodových vod je primární doménou v léčbě pohybového systému, u funkčního i degenerativního vertebrogenního algického syndromu, u degenerativních kloubních procesů, u revmatismu. Luhačovické vody jsou naproti tomu svými mimořádnými léčebnými efekty na respirační systém známy po celém světě. Dále jsou jódové vody vhodné k léčbě nemocí kardiovaskulárního systému, zvláště onemocnění typu aterosklerózy a hypertenze I.-II. stupně. Zevní balneace koncentrované hypertonické slané vody s jodidy působí pozitivně na kožní choroby, výrazně se osvědčily v minulém a předminulém století koupele v jódových solankách u nejrůznějších dermatologických chorob, literární údaje však neuvádějí jednoznačné indikace. Koupele se užívají v gynekologii pro pozitivní vliv na pojivo, kdy se zvyšuje distenzibilita a elasticita pojiva a projevují se trofotropní efekty, vazodilatace reflektoricky podporuje léčebný efekt (oblast indikace u chronických gynekologických zánětů rezistentních na antibiotika, pooperační srůsty, jizvy, exsudáty, sterility aj.).

Poznámka: Koncentrované jódové solanky , které jsou v blízkosti uhelných a naftových ložisek (Ostravsko, Hodonínsko), se nepoužívají k pitné kúře, jejich hlavní účinek je dán obsahem jodidů a jejich základní význam je při léčbě nemocí pohybového systému.

Indikace: k vnitřní balneaci: pitné kúry, inhalace, kloktání, proplach nosu. Indikace: dospělí III, V, děti a dorost XXIII, XXV.

Místo výskytu jódové PMV k vnitřní balneaci:

Luhačovice: velmi silně mineralizovaná, uhličitá a jódová, hydrogenuhličitano-chlorido-sodná voda se zvýšeným obsahem kyseliny borité, lithia, barya, fluoridů, bromidů, studená, hypertonická PMV (odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta).

K zevní balneaci:indikace: dospělí II, V, VI,VII, X, XI, indikace: děti a dorost XXII, XXV, XXVI, XXVII, XXX, XXXI.

Místa výskytu přírodní jódobromové solanky k zevní balneaci:

Darkov: velmi silně mineralizovaná, jódová, chlorido-sodná voda se zvýšeným obsahem stroncia, barya, bromidů, studená, hypertonická PMV.

Hodonín-Josefov: velmi silně mineralizovaná, jodová, chlorido-sodná voda se zvýšeným obsahem bromidů a kyseliny borité, termální-vlažná, hypertonická PMV.

Karviná: velmi silně mineralizovaná, jódová, chlorido-sodná voda se zvýšeným obsahem stroncia, barya, bromidů, studená, hypertonická PMV.

Klímkovice- Nový Darkov: velmi silně mineralizovaná, jódová, chlorido-sodná voda, se zvýšeným obsahem stroncia, barya, bromidů, studená, hypertonická PMV.

3.9. SIRNÉ VODY - skupina A a B.

Skupina A: Přírodní minerální vody síranové – sulfátové.

Obsah sulfátů tvoří nejméně 20ekv% z celkového obsahu aniontů (nad 2 mg titrovatelné síry na jeden litr PMV). Tyto vody současně s převažujícím sodíkem, vápníkem a hořčíkem jsou zpravidla jak hypotonické tak až hypertonické, proto jsou některé PMV indikovány jako vnitřní balneace, pitná kúra u onemocnění zažívacího traktu. Zvyšují objem střevního obsahu, mají laxativní účin, působí cholecystokineticky a cholereticky, mírní dyspepsie, ovlivňují střevní flóru, stimulují slinivku břišní, jsou vhodné k detoxikaci organismu při hnilobných střevních procesech (zvláště účinné u mykotických a kvasinkových onemocněních). Zvyšují toleranci cukrů, zvyšují vylučování kyseliny močové. Jsou určeny k pitné kúře.

Indikace: dospělí I, III, IV, děti XXI, XXIII, XXIV.

Místo výskytu PMV vhodných k pitné kúře:

Běloves (pramen IDA): síranové vody jako součást smíšených minerálních vod.

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Mariánské Lázně (popisy PMV viz výše, odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě).

Při užití těchto vod k zevní balneaci působí příznivě u revmatických onemocnění typu progresivní polyartritidy, u kloubních onemocnění typu periartritid, u degenerativních kloubních onemocnění. Bylo prokázáno, že za 2 dny po koupeli se část sulfátových iontů fixuje jako chondroitinsulfát v mezodermu. U některých kožních indikací může tato PMV působit zklidnění kožních projevů, obecně na kůži působí adstringentně, trofotropně, zmírňují mokvání

Místa výskytu dalších PMV síranových-sulfátových, indikace pro zevní balneace:

Indikace dospělí VII, indikace děti a dorost XXVII.

Běloves: popis viz výše (3.2).

Bludov: popis viz výše (3.1).

Teplice v Čechách: středně mineralizovaná, hydrogenuhličitano-sírano-sodná voda se zvýšeným obsahem fluoridů, termální- teplá a horká, hypotonická PMV.

Skupina B. Přírodní minerální vodysirné, kde převažuje hydrosulfidový iont HS, sirovodík H2Snebo ionty S2O3, obsah nad 2 mg titrovatelné síry na l litr PMV.

Při zevní balneaci se dostává resorpcí přes mazové a potné žlázky do těla až do oběhu lymfatického a krevního biologicky aktivní síra, která má keratolytický efekt, pozitivní účin trofotropní, vazodilatační efekt přímým účinem na cévní systém krevní a lymfatický, retence síry v tkáních pohybového systému má výrazný pozitivní vliv svou vazbou síry na chondroitinsulfát a na kyselinu hyaluronovou, na kvalitu pojivové tkáně, (i sklivce, synovie, ovlivnění revmatologických procesů). Síra obecně má antiseptický, antiflogistický, antisklerotický a protidegenerativní účinek, proto je s efektem indikována zevní balneace u kožních onemocnění. Sirovodík, obdobně jako oxid uhličitý, je kontaktem na cévy kůže a podkoží působí vazodilatačně (sirný erytém) se všemi klinickými důsledky (pokles TK, TF, ovlivnění reaktivity ANS, vyplavení komponent krve z depa). Protože nástup vazodilatace je povlovnější než u oxidu uhličitého, je balneace těmito vodami indikována u všech těžkých neurologických stavů – po ictu, po neurochirurgických operacích mozku, po traumatech a encefalitidách, resp. encefalimyelitidách, paraplegici a kvadruplegici nezávisle na etiologii. Dále u stavů po polyradikuloneuritidě či myelopolyradikuloneuritidě, stavů po poliomyelitidě, zvl. u postpoliomyelitických syndromů, stavech po Lymské borrelióze a jiných infekcích s neurologickou symptomatologií, u heredodegenerativních neurologických onemocněních aj., viz indikační seznam. Resorpce H2S kůží je 150x větší než resorpce sulfátů, po resorpci H2S lze v krvi ionty síry prokázat za 15 minut po ukončení koupele (25) a maximum hladiny dosahuje za 3 hod. (2). Zabudováním iontu síry do proteinů svalových myofibril, intracelulárního a intranukleárního pojiva spolu s vazodilatací arteriálních spojek u myopatií mají sirné vody výrazný klinický efekt se zpomalením progrese myogenních onemocnění, aktuálně zlepší s dlouhodobým přetrváváním efektu svalový výkon a oddalují nástup dekondice, což nelze žádnou farmakoterapií nahradit ani napodobit a tak jsou koupele v sirné vodě typu B pro všechna onemocnění spojená s myogenním nálezem jedinou adekvátní terapií (progresivní svalové myopatie, pozdní benigní sekundární myopatie při poruše funkce štítnice, myogenní poruchy u metabolických onemocnění a v rámci dysautonomní neuropatie, polymyositidy, myopatické formy roztroušené sklerózy, kombinované nemoci autoimunní a stavů toxické etiologie).

Sirné PMV mají výrazný terapeutický efekt u všech revmatických onemocnění, u chronických zánětlivých procesů v pohybovém systému, u chronických stěhovaných artralgií a myalgií (únavový syndrom po EBV, CMV, borrelióze, chlamydiových infekcích aj.), u degenerativních procesů kloubů a páteře, u chronických vertebroalgických syndromů. Ve spojení s termoterapií při koupelích a hydrokinezioterapii v rehabilitačním bazénu působí sirné vopdy typu B výrazně analgeticky. Balneace sirnými vodami vede k detoxikaci chronických otrav olovem, arzenem a rtutí (2). Odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě výskytu těchto sirných PMV, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta. Sirné PMV typu B lze doporučit k využití v léčbě indikací: dospělí II, VI, VII, X, děti a dorost XXII, XXVI, XXVII, XXX,

Místa výskytu přírodní minerální léčivé vody této skupiny:

Kostelec u Zlína: středně mineralizovaná sirná, hydrogenuhličitano-chlorido-vápenato-sodná, studená, hypotonická PMV.

Ostrožská Nová Ves: středně mineralizovaná, sirná, hydrogenuhličitano-vápenato-sodno-hořečnatá, studená, hypotonická PMV.

Slatinice: středně mineralizovaná, sirná (nebo se zvýšeným obsahem sulfanu), hydrogenuhličitano-chlorido-vápenato-sodno-hořečnatá, studená, hypotonická PMV.

Velké Losiny: slabě mineralizovaná, hydrogenuhličitano-sodná, sirná (H2S), silně alkalická, s vyšším obsahem fluoridů a kyseliny metakřemičité, teplá, hypotonická PMV voda.

3.10. VODY ŽELEZNATÉ.

Obsahují v 1 litru vodynejméně 10 mg dvojmocného železa.

Léčivý účin vnitřní balneace: podle vědeckých průkazů je nutné pít železnaté vody jedině při vývěru pramene, protože v přítomnosti oxidu uhličitého se ve vodách udržuje dvojmocné železo, které se v této dvojmocné podobě vstřebává sliznicí zažívacího traktu. Jakmile vyprchá oxid uhličitý, změní se železo na nevstřebatelné trojmocné. Železo po resorpci je využité ze 70 % při tvorbě hemoglobinu (26), stavbě myoglobinu (5 %), a k restituci dýchacích enzymů (5 %).

Indikace: hematoonkologická část chorob indikační skupiny I, XXI, deficit železa při chronických chorobách a u sideropenická anémie. Dle dostupné literatury jde pouze o doplňkovou léčbu v rámci celostního přístupu k nemocným s  řízenou farmakoterapií, dietoterapií a komplexním řešením léčivými metodami oboru RFM.

Místa výskytu přírodní minerální léčivé vody této skupiny:

Františkovy Lázně (viz 3.2, některé zdroje).

Karlova Studánka (viz 3.2.).

Konstantinovy Lázně (viz 3.2).

Lázně Kynžvart (zdroje Helena, Viktor).

Mariánské Lázně (Ambrožův pramen, Křížový, Ferdinandův a  Lesní pramen).

3.11. RADONOVÉ VODY.

Radioaktivní vody nesmí obsahovat radium, pouze radon (disociovaný plyn ve vodě) s radioaktivitou nad 1,5 kBq/l. Radon je alfa-zářič, má poločas rozpadu 3,82 dní, stopově bývá přítomen téměř u všech vývěrů přírodních léčivých pramenů. Účinnost koupelí je přímo závislá na resorpci radonu kůží, a proto velmi záleží na zdravotním stavu kůže a stavu periferní cirkulace. Množství radonu vdechovaného v průběhu celkových nebo částečných klidových koupelí je zanedbatelné. Radonové vody působí při zevní balneaci: analgeticky, diureticky, mírně vazodilatačně, snižují počet eosinofilů a lymfocytů v krvi, působí protizánětlivě: zvyšují fagocytární schopnost leukocytů s prolongací nejméně 3 měsíce po ukončení lázeňské terapie.Významný je vědecko-výzkumně prokázaný pokles orosomukoidu ještě 3 měsíce po skončení lázeňské léčby, je prokázaný vzestup plazmatických hladin kortizonu a některé ukazatele intenzity oxidativního stresu. Radonové vody zvyšují vylučování kyseliny močové, působí hlenotvorně v respiračním systému a snižují viskozitu hlenu (18). Pro zvažovaný možný kancerogenní vliv inhalačního aerosolu lokálně na respirační systém, nejsou radonové vody určeny k inhalacím, při rekonstrukcích a stavbě budov je pro balneoprovozy nutno dodržovat stanovené normy s dostatečnou světlostí a větráním prostor balneoterapie. Radonové procedury zvyšují funkci štítné žlázy, zlepšují činnost slinivky a biopozitivní efekt se projevuje zvýšením sexuálních funkcí. Radon působí celkově biostimulačně, byla potvrzena vyšší kvalita života po lázeňské léčbě (30).

Indikace zevní balneace : indikační šíře radonových koupelí se velmi podobá aplikacím peloidů, pokud tomu nebrání kontraindikace, tak dáváme radonu přednost všude tam, kdy jsme u klientů opatrní při předpisu hypertermní procedury, kterou zejména obézní hypotonici špatně tolerují. Indikace jsou primárně nemoci pohybového systému se zánětlivou složkou, zvláště všechny typy revmatismu, M. Bechtěrev, degenerativní kloubní onemocnění, posttraumatické stavy a pooperační stavy oblasti pohybového systému, včetně kloubních náhrad, stavy po operaci páteře, systémová onemocnění pojivového aparátu: sklerodermie, systémový lupus, polymyositidy, kolagenózy, pozitivně reaguje artritis uratica. Pro mírný vazodilatační efekt jsou radonové koupele indikovány u nemocí typu: Raynodův syndrom, Winiwarter-Buergerova nemoc, ateroskleróza periferních cév, analgeticky působí na neuralgie, neuritidy - převážně pro složku vazoaktivní, odtud i efekt, včetně mírnění algií u vertebrogenních algických syndromů i kořenových syndromů, pozitivní je vliv na polyneuropatie a polyneuritidy při metabolických onemocněních.

Dle platné legislativy lze doporučit využítí radonové PMV k léčbě indikací.

Indikace: pouze dospělí II,VI-polyneuritidy a neuralgie kořenové, všechny indikace VII. Odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta a fertilnímu věku.

Místo výskytu PMV:

Jáchymov : středně mineralizovaná, radonová, hydrogen-uhličitano-sodná hypotonická PMV, se zvýšeným obsahem fluoridů, kyseliny křemičité, termální-teplá.

4. ZŘÍDELNÍ PLYN

4.1. Definice, typy aplikace zřídelního plynu.

Přírodním zdrojem plynu se rozumí plyn vyvěrající z podloží buď v doprovodu přírodní minerální vody nebo samostatně, popřípadě separovaný z uhličité minerální vody. Přírodním oxidem uhličitým je plyn, který obsahuje nejméně 90 % oxidu uhličitého, pro aplikaci plynových injekcí nejméně 96 % oxidu uhličitého. Přirozené vývěry, jímání, separace (při ohřevu minerálních vod) a aplikace zřídelních plynů k plynovým suchým koupelím a k podkožní insuflaci, jsou typické jen pro některá lázeňská místa, viz níže.

Aplikace zřídelního plynu se děje formou koupele nebo insuflace. Aplikace vodních procedur s oxidem uhličitým (viz výše oddíl 2.2. kyselky). Suché koupele v zřídelním plynu jsou částečné nebo celkové, u přirozeného vývěru plynu oxidu uhličitého se využívá speciálních samostatných staveb a upravených aplikačních van či upravených sedátek (např. gynekologické indikace ve Františkových Lázních). Oxid uhličitý je těžší než vzduch a drží se v aplikační prostoře dole, tvoří hladinu, lze jej čerpat, výškou stupně sedátek odlišujeme výši úrovně působení plynu, hladina se kontroluje. Provozně je nutný nepřetržitý dozor personálem (rychlý pokles TK s kolapsem, hrozící pády pod hladinu oxidu uhličitého, při nedodržení zásad nadýchaný oxid uhličitý může provokovat epileptický paroxysmus).

Léčivý účin: oxid uhličitý působí na cévy v kůži a podkoží a přímým kontaktem způsobuje vazodilataci. V místě působení plynu vzniká ohraničený erytém, který nelze žádnou farmakoterapií ani fyzikální terapií napodobit, vzniklá hyperémie má všechny klinické léčebné důsledky. Mají pozitivní vliv na trofiku kůže, podkoží a povrchových tkání, změny tonu svalstva kosterního i hladkého ve smyslu spasmolýzy, změny permeability membrán buněk, a tím změny v ECT a ICT s obnovou funkce membrán, resorpce edémů, přísunu kyslíku a živin lokálně–humorální změny. S tím je spojena změna pH a následné změny elektromagnetické lokálně mění jednak metabolismus, jednak mají významnou informační úlohu s přenosem až do struktur CNS se stimulací talamu a hypotalamu, podporují nespecifickéh imunitní děje lokálně a celkově, příznivé ovlivňují limbický systém. Pro klienty je podstatný téměř okamžitý nástup pocitu tepla, úlevy od bolesti (neurofyziologie-aference, vrátkový mechanismus na několika úrovních), vnímání relaxace lokální i celkové, psychické zklidnění. U suché celkové koupele odpadá hydrostatický tlak vody a další mechanické a kinetické faktory, odpadá vliv tepelné zátěže organismu, a proto jsou plynové koupele mnohem šetrnější a jsou primárně efektivní u osob s ICHS a ICHDK, u hypertenze TK, u všech onemocnění kardiovaskulárního aparátu, kde je léčebně výhodné podpořit periferní cirkulaci. Oxid uhličitý působí na kůži a sliznice zevních rodidel a ve vagíně u sedacích koupelí ve speciálně upravených sedátkách ve Františkových Lázních. Kromě lokální hyperémie pak se reflektoricky (neurofyziologie – segmentové vztahy) vedle primárního lokálního působení uplatňuje sekundární terapeutický efekt a druhou cestou je informace přes asynaptickou sympatickou pleteň cévní. Pak se projevuje účin oxidu uhličitého až v hloubi malé pánve, což má význam nejen v gynekologických indikacích a u sterilit (indikace viz platný indikační seznam Vyhl. 58/1997 Sb.). Plyn oxid uhličitý přímým působením na cévní stěnu a sympatickou nervovou cévní pleteň ruší patologickou vazokonstrikci (častěji vazodilataci až vazoparalýzu) zvláště u neurologických nemocných, a to bez rozdílu jak u nemocných s postižením periferního tak centrálního neuronu. Terapie plynem oxidem uhličitým je ceněna u poruch spojených s ANS apraxií, blokádami v ANS, počínající dysautonomní neuropatií a dalších patologických projevech autonomní nervové soustavy (syndrom Froment-Babinski, Raynodova choroba atp, viz níže indikace). Vynikající efekty lokální i reflektorické působí oxid uhličitý při léčbě funkčních i strukturálních poruch pohybového aparátu. Suchá koupel, obdobně tak jako vodní koupel s oxidem uhličitým, ovlivňuje pruritus, ekzémy a další kožní projevy pozitivně. U mnohých osob s trofickými kožními změnami (neurologické případy, metabolická onemocnění, polytraumata, dekubity, amputovaní aj.) a osoby s postflebitickým syndromem a varikozním syndromem je výhodnější suchá koupel než vodní prostředí s oxidem uhličitým, protože odpadá negativní vliv macerace kůže a následné mokvání. Koupel dle předpisu lékaře probíhá po dobu 3-20 minut, odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě výskytu osvědčeného přirozeného vývěru oxidu uhličitého, adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta.

Insuflace zřídelního plynu. Plyn oxid uhličitý se insufluje do podkoží za základních pravidel dezinfekce, antisepse a sterility jednorázovými injekčními jehlami v počtu do 6 vpichů o množství do 25 ml do každého bodu reflexní sestavy nebo v množství 20–100 ml plynu při aplikaci do Headových zón, do podkoží v okolí kloubů, do okolí jizev, při ischemické chorobě dolních končetin se insufluje nad místo stenózy nebo obturace artérií, zde nejvýše do celkového množství 200 ml plynu. Pokud plyn aplikujeme do akupunkturních bodů (pneumopunkturu) dáváme 5 ml jedním vpichem, nejvíce do počtu 20 bodů. Insuflaci zřídelního plynu provádí specialistka zdravotní sestra dle předpisu lékaře, pneumopunkturu zaškolený fyzioterapeut do bodů lékařem označených, lékař vždy sám zásadně provádí aplikaci do podkoží krku a hlavy.

Mechanismus účinku insuflace zřídelního plynu je kombinací lokálních a vzdálených efektů, látka je tělu vlastní, pufry v tkáních a ECT ihned eliminují chemismus, nedochází ke komplikacím. Lokální reakce vzniká z mechanického stimulu (vpich jehly – afrence algie, místní emfyzém - tlak s iritací baroreceptorů, mechanoreceptorů), stimulace chemicky - molekuly CO2 jsou silným vazodilatátorem, chemickou interakcí dojde ke změně pH s přechodnou acidózou (kdy pokles pH na hodnotu 6,8 vede sám osobě přímo ke zvýšení permeability kapilár, při poklesu pH pod 6,5 se zvýší elasticita a sníží odolnost na tah a tlak pojiva a fyzikální interakcí podkoží s teplotou aplikovaného plynu se účin sumuje). Neurofyziologicky dojde k additivnímu účinku afference neuronální sítě kolem cév, sčítá se reakce baroceptorů, mechanoceptorů, chemoceptorů, termoceptorů, volných nervových vláken, proprioceptorů a nociceptorů. Vazodilatace cév vede ke zrychlení průtoku krve drobnými cévami, vznikne ohraničený erytém se všemi důsledky erytémové reakce (viz výše), vyplaví se humorální látky z poraněných tkání a z histiocytů (mikrofágy) reagujících na změny pH. Pro složitost dějů vynecháváme pro účely této publikace následné změny po vyplavení substance P, interleukinů a dalších látek cytokinů. Ovlivněním volných nervových zakončení a tenkých vláken typu C mizí bezprostřední lehce nepříjemný pocit tlaku až bolesti a vzniká posléze lokální pocit tepla a analgetický účinek (se známými reflexními dalšími jevy v periferii i centru nervové soustavy). Po vstřebávání CO2 plynu stěnou cévní se v krvi zvýší parciální tlak oxidu uhličitého, stoupne koncentrace -HCO3 (kompenzace pufry bikarbonáty se zvýšenou perfúzí), pokles pH  krve usnadňuje uvolňování kyslíku z hemoglobinu. Vzdálené reflexní účinky insuflace CO2 jsou segmentové a zasahují i vyšší etáže CNS. Opakovaná insuflace zřídelního plynu vede k výrazně trofotropním lokálním efektům a zlepšení prokrvení. Podle reflexoterapie reagují cévy myokardu shodně jako cévy v kůži a podkoží segmentově, proto v oblasti dermatomů Th4-6 se po aplikaci CO2 rozšíří koronární tepny, dochází k zlepšení prokrvení myokardu, změní se tonus myokardu a zvýší se minutový srdeční objem. Následně reflexními pochody ANS klesá krevní tlak a tepová frekvence. Indikace insuflace zřídelního plynu jsou podloženy klinickými studiemi a staletou empirií a obdobně jako existují sestavy reflexních masáží tak existují sestavy aplikací pro insuflaci CO2. Odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě výskytu plynu oxidu uhličitého, sestavy jsou zpravidla individualizovány adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu klienta.

Obecné indikace: ICHS, ICH DK, diabetické komplikace, vazoneurózy, Raynodova choroba, postflebitické syndromy, ulcus cruris, pro analgetický efekt degenerativní onemocnění páteře a velkých periferních kloubů, periatritidy, lumbalgie, sakralgie, dále reflexní ovlivnění funkčních poruch v oblasti malé pánve, sekundární reflexní vertebroalgické syndromy, segmentově reflexní ovlivnění viscerálních orgánů u spíše chronických onemocnění, u chronických gynekologických onemocnění a sterilit. Speciální aplikace prováděné pouze lékařem do oblasti krční páteře: pro ovlivnění tinitu, vertiga, nauzey, dysestezie končetin, u migrén, používá se u sklerodermií. Přesný popis typických aplikací a indikací je uveden v knize autorů Škapíka a kol.: Využití balneoterapie ve vnitřním lékařství (viz literaturu, rovněž viz práce Křížek, Štěpánek aj.).

Kontraindikace insuflace: lokální zánět žil nebo varixy v místě aplikace, kožní defekt v místě vpichu, všechny obecné kontraindikace lázeňské léčby.

Léčebné užití osvědčeného zdroje plynu oxidu uhličitého lze doporučit u indikací: dospělí I, II, VI, VII, VIII, X, XI, děti a dorost XXI, XXII, XXVI, XXVII, XXVIII, XXX, XXXI.

Místo výskytu:

Františkovy Lázně, Karlovy Vary, Konstantinovy Lázně, Mariánské Lázně.

5. PELOIDY

5.1. Definice - peloidy jsou látky, které vznikly v přírodě geologickými a biologickými pochody.

Přírodní léčivé zdroje peloidů, podmínky, jejich využívání, povolené úpravy výtěžku ze zdroje, rozsah a četnost ověřování kvality zdroje a výtěžku z něho jsou obecně stanoveny zákonem č. 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) a Vyhláškou č. 423/2001 Sb. a pro konkrétní přírodní léčivé zdroje v povoleních vydaných pro jejich využívání Ministerstvem zdravotnictví ČR – Českým inspektorátem lázní a zřídel. Peloidní koupelové, popř. zábalové směsi, se připravují z natěženého substrátu (desintegrace, ředění vodou, ohřev). Zařízení na podávání peloidních procedur musí splňovat požadavky dané obecně platnými právními předpisy.

5.2. Peloidy se dělí podle povahy původní matrice a přírodních podmínek v místě vzniku na humolity a bahna.

5.2.1. Humolity - vznikající převážně rozkladem rostlinného materiálu (rašeliníky apod.). Vyskytují se na území ČR a dělíme je dále na:

  • rašeliny mají obsah 95-99 % organických látek, vznikají rozkladem rostlinné hmoty, v prostředí prosté, popř. slabě mineralizované PMV,
  • slatiny mají obsah 50-95 % organických látek, vznikají v prostředí minerální vody,
  • slatinné zeminy mají obsah 20-50 % organických látek, významný podíl anorganických látek.

5.2.2. Bahna - pro léčebné využití se nevyskytují v ČR, hojně jsou v SR, vznikají sedimentací materiálu anorganického původu a didakticky se dělí: na bahno jednoduché, zřídelní a sirné

5. 3. Aplikace peloidu. Peloidními procedurami jsou léčebné úkony založené na použití peloidních směsí, aplikovaných přímo na kůži nebo na sliznici formou celkové nebo částečné koupele, zábalu či aplikace vaginálního tamponu. Peloidní procedurou není aplikace peloiduv uzavřeném obalu.

Léčebný účinek peloidů: využívá termofyzikálních efektů, farmakobiologického efektu při nízkém pH 3 – 3,5 (aktivace kožních pufrů s vazodilatací) a přítomností organických látek – nejčastěji citovanými jsou huminové kyseliny a bitumen, které mají adstringentní a bakteriostatický účinek, resorbují se vedle minerálů a dalších látek kůží a sliznicemi. Pro detoxikaci organismu je důležitá schopnost peloidů absorbovat látky kůží vylučované, podložené léčebné efekty jsou ověřeny u  sirnoželezité slatiny v gynekologii i dětské. Peloidy mají mimořádné tepelné vlastnosti, kdy teplodržnost (číslo vyjadřující kolikrát pomaleji předává teplo peloid oproti vodní koupeli) je u rašeliny a slatiny 6-7, u slatinné zeminy 4-5, u bahna 3-4. Lidský organismus se tak šetrně pomalu prohřívá, teplo působí i na vnitřní orgány hluboko uložené, což je výhodné v gynekologii u léčby sterilit, chronických adnexitid, všech chronických gynekologických zánětů, gynekologických mykóz a kvasinkových onemocnění, u pooperačních infiltrátů a dalších gynekologických indikací. V literatuře je popisován i pozitivní efekt u onemocnění ledvin a urologického traktu s užitím spíše jako adjuvantní terapie. Efekt při léčbě pohybového systému je jednoznačný u degenerativních kloubních onemocnění, u algických vertebrogenních stavů, u chronických myalgií a entezopatií.

Dle platné legislativy a platného IS lze doporučit peloidy k využítí k léčbě indikací: dospělí XXVI, VII, VIII, IX, děti a dorost XXVI, XXVII, XXVIII, XXXI (nutno zvážit věk dítěte a toleranci tepelné zátěže, odkazujeme na podrobné empirií a výzkumy prověřené předpisy lékaře přímo v místě výskytu peloidů, předpis adekvátně danému aktuálnímu klinickému nálezu, u malých dětí se peloidy kvůli tepelné zátěži nepoužívají).

Místa výskytu: ložiska místně příslušných peloidů se dle osvědčení ČIL MZ ČR k datu 1. 9. 2007 vyskytují v lokalitách:

Bechyně: slatina až slatinná zemina.

Čistá-Krásno: rašelina prostá.

Františkovy Lázně: slatina sirnoželezitá.

Lázně Bělohrad: (více zdrojů) slatina sirnoželezitá, slatina zemitá prostá.

Lázně Bohdaneč: slatina zemitá až slatinná zemina.

Lázně Kundratice: slatina prostá.

Mšené Lázně: slatinná zemina prostá.

Toušeň : slatina sirnoželezitá až slatinná zemina sirnoželezitá.

Třeboň : slatina zemitá, prostá.

Velichovky::slatina zemitá až slatinná zemina křídová.

Vráž u Písku: slatina zemitá, prostá.

6. KLIMA

Vhodné klima jako zákonný požadavek vybavení přírodních léčebných lázní a klimatické podmínky vhodné pro léčení, klimatické lázně, klimatoterapie.

6.1. Klima jako obecný zákonný požadavek na vybavení všech přírodních léčebných lázní.

Bez splnění této podmínky není žádným lázním přiznán statut přírodních léčebných lázní podle zákona č. 164/2001 Sb (lázeňský zákon), § 46, odst 1.písm.g) a dle vyhlášky č. 423/2001 Sb. (vyhláška o zdrojích a lázních), část druhá, § 8- §12) jsou stanoveny požadavky na životní prostředí a vybavení přírodních léčebných lázní. Definuje se specifický charakter lázeňského prostředí jako významného činitele komplexní lázeňské léčby, limity kvality ovzduší v přírodních léčebných lázních, náležitosti odborného posudku o stavu životního prostředí přírodních léčebných lázních. Limity jsou stanoveny pro prašný aerosol, obsah Si02, oxid siřičitý, oxidy dusíku, počet dní s mlhou, průměrná délka slunečního svitu v hodinách/rok a další faktory „viz platnou legislativu.

6.2. Klimatické lázně. Klimatoterapie.

Podmínky pro přiznání statutu přírodních léčebných lázní využívajících klimatické podmínky příznivé pro léčení, tj. dle osvědčení MZ ČR, musí příslušné lázně vykazovat kromě jiného ze zákona tyto léčebné klimatické faktory:

  • a) Dráždivé faktory související s nadmořskou výškou, barometrickým tlakem, teplotními průměry, četností srážek, sleduje se bohaté oslunění, intenzivní provětrávání s kolísající značnou zchlazovací veličinou.
  • b) Šetřící faktory související s počtem stinných míst, ochranou před silnými větry, avšak bez stagnace vzduchu, relativní stabilitu počasí, vzduch chudý na prašné příměsi a alergeny, kombinaci dráždivých a šetřících faktorů, ovzduší nesmí být znečišťováno výfukovými plyny a průmyslovými exhalacemi a kouřem z místních topenišť. Prostředí lázní musí splňovat zákonem dané podmínky na kolonády, promenády, značené lázeňské trasy, záchytná parkoviště, posudek horizontálního a vertikálního členění krajiny, porostů, vlastností půdy, řešení likvidace odpadů, doklady o akustickém pozadí, eliminace přeletů letadel, omezení zástavby, eliminaci staveb pro živočišnou výrobu a mnoho dalších podmiňujících faktorů.
  • c) Kombinaci obou výše zmíněných faktorů.

Klimatické podmínky příznivé pro léčení jsou komplexem elektromagnetických vlivů, koncentrace lehkých atmosferických iontů, počtu negativně nabitých částic a fotoaktinického účinku s dalšími fyzikálními vlivy. Humánní bioklimatologie je vlastní vědecká disciplína a jako samostatný obor je na přírodovědeckých fakultách.

Z nepochopitelných důvodů není výukou na lékařských fakultách. V době první poloviny 20. století bylo ročně jen v československé balneologické literatuře publikováno nad 500 titulů o vlivu biosféry na zdraví člověka, po 2. světové válce došlo k výraznému poklesu publikovaných vědeckých experimentů vlivu klimatu na zdraví člověka a poslední desetiletí odkazujeme na sporadické zahraniční publikace (26). Vytratilo se téměř zcela povědomí o tom, že nemocný člověk reaguje na fyzikální energie, včetně meteorologických jevů, jinak než zdravý člověk. Konstitučně se přirozeně vyskytují meteorosenzitivní osoby do 10 % populace. U klimatoterapie v lázních ČR se využívá hlavně aeroterapie, jedná se o kombinace pohybové terapie v terénu, delšího pobytu v klidu na vzduchu formou spánku na nekrytých verandách a ve speciálních pavilonech, soláriích, řízené pohybové terapie a řízené chůze na značených terénních lázeňských okruzích různé zátěže, klidový pobyt v přírodě se kombinuje s hrami a sporty v terénu na nekrytých sportovištích. V ČR probíhají dlouhodobé výzkumy týkající se působení kolísání slabých podnětů v lokálním klimatu na člověka. Díky aktivitě MUDr. Z. Machálka byly Priessnitzovy léčebné lázně, a.s., v Jeseníku prvními lázněmi na světě (od r. 1992), které vědeckými experimenty ve spolupráci s Přírodovědeckou fakultou UK doložily měření lokální emanace radonu, výskyt malých částic s velkou energií v ovzduší (KLAI), počet negativně nabitých iontů v regionálním a místním klimatu, výzkum sledování částic v podobě výnosu neodfiltrovatelné formy hmoty v ovzduší, zvláště u biologicky aktivních, tzv. biogenních prvků iontů natria, kalia, magnezia, calcia, bromu, lithia a dalších prvků. Kromě Jeseníku se po r. 2001 sleduje výnos částic v Karlových Varech a v Jáchymově. Klimatu a klimatoterapii byla věnována obšírná publikace v časopisu Rehabilitace a fyzik.lékařství v r. 2006, pro účely této publikace se proto nebudeme dále klimatoterapii věnovat. Kontraindikací klimatoterapie specificky jsou pouze těžká anémie, dekompenzovaná ICHS.

Indikace klimatoterapie: dospělí I, II, IV, V, IX, X, XI (z gynek. indikací jen komplexní léčba klimaxu, kdy jde dominantně o projevy dysregulace ANS a hormonální dysregulace), indikace děti a dorost XXI, XXIV, XXV, XXIX, XXX.

Klima jako přírodní lečivý zdroj používají dle osvědčení ČIL MZ ČR tytolázně: Jeseník, Karlova Studánka, Lipová Lázně.

Doc. MUDr. Dobroslava Jandová

Klinika rehabilitačního lékařství 3. LF UK

Ruská 87

100 00 Praha 10


Zdroje

1. BENDA, J.: Mechanismus účinku přírodních minerálních vod při zevní balneaci. Mariánské Lázně. VÚB, 1996. 46 s.

2. BENDA, J., DIPOLDOVÁ, G.: Mechanizmus působení, účinek a indikace vodních uhličitých koupelí při lázeňském léčení. Mariánské Lázně,VÚB,1996, 11 s.

3. BENDA, J., BROŽEK, B.: Peloidy a peloterapie. Rašeliniště a slatiniště v ČSR a lázně. Analytika peloidů. Mar. Lázně VÚB. Balneol. Listy XIV, 1986, Suppl. č. 21.

4. BENDA, J.: Peloidy v balneoterapii. Rehab. a fyz. lék., č. 2,2000, s. 82-91.

5. BENDA, J., MATOUŠEK, J., ŠEBESTA, Z.: Bioklimatologie a ochrana přírodních léčivých zdrojů. Fysiatr. Věst., 56, 1978, 56, 245-251.

6. BENDA, J.: Přírodní sirné minerální vody v balneologii. Mar. Lázně, VÚB:, 1996, 38 s.

7. BROŽEK, B.: Peloidy. Praha, Balnea, 1971.

8. BROŽEK, B.: Peloidní procedury. Mar. Lázně, VÚB, Balneol. Listy VIII, 1980, Suppl. č. 7.

9. BRUGGEMANN, W. KNEIPP: Vademecum pro medico. Würzburg, Sebastian Kneipp Gesundheitsmittel –Verlag GmbH, 1991. 211 s.

10. CALTA, J., MACHÁLEK, Z., VACEK, J.: Základy fyzikální terapie pro praxi. Praha, Knihovna Refora, sv. 1, 1994, 87 s.

11. CAPKO, J.: Základy fyziatrické léčby. Praha, Avicenum,1998. 396 s.

12. DOHNAL, J., GRUNTRORÁD, J., JÁNĚ, Z., KNĚZ, J.: Atmogeochemické pole v prostoru Priessnitzových léčebných lázní. Praha, PřF UK, Praha, 2000, s. 20.

13. DOHNAL, J., GRUNTORÁD, J., JÁNĚ, Z., KNĚZ, J., ZIMA, L.: Geofyzikální a atmogeochemický průzkum v prostoru severovýchodně od Priessnitzových léčebných lázní Jeseník. Praha, PřF UK, Praha, 2001. s. 18

14. GRUNTORÁD, J.: Effect of local geofactors on enviroment. Analysis. Czech Ministry of Environement. Praha, MS, 1990.

15. GRUNTORÁD, J., KAŠPAR, J., LAJČÍKOVÁ, A.: Comparing Rn-222 volume aktivity and light atmospherics ions. Geologický průzkum, Praha, 1993, č. 3.

16. GRUNTORÁD, J.: Geophysical research of the Jeseníky Mts. Pratur. Acta Univ. Carol. Environmetal, 1994.

17. GRUNTORÁD, J., MOŽNÝ, M.: Korelace objemové aktivity radonu v uzavřených prostorech s počasím. Meteorologické zprávy, Praha, 49, 1996,. č. 3, s. 73-76.

18. GÚTH, A.: Vyšetrovacie a liečebné metodiky pre fyzioterapeutov. Bratislava, Liečreh, 1995, 448 s.

19. HOLUB, R. F., REIMER, G. M., HOPKE, P. K., HOVORKA, J., KRCMAR, B., SMRZ, P. K.: „Geoaerosols“, their origin, transport and paradoxical behavior, a challenge to aerosol science. J. Aerosol Sci., 30, 2001, Amsterdam: Pergamon Press, (Suppl. 1), s. 111-112.

20. HORNÁTOVÁ, H., KRUPKOVÁ, V., PETR, P., WERNER, M., KALOVÁ, H.: Vliv Jáchymovské radonové léčby na některé metabolické a buněčné ukazatele u člověka. 2004, text u autora.

21. HUPKA, J., KOLESÁR, J., ŽALOUDEK, K.: Fyzikálna terapia. Martin, Osveta,1993, s. 555.

22. IPSER, J., PŘEROVSKÝ, K.: Fysiatrie. Praha, Avicenum, 1979, 420 s.

23. JANDOVÁ, D., MACHÁLEK, Z.: Vegetativní nervový systém z pozice oboru FBLR. Prakt. lék., Praha, 78, 1998, 11, s. 608-611.

24. KNAUTH, K., REINERS, B., HUHN, R.: Physioterapeutisches Rezeptierbuch. Berlin – Wiesbaden, Ullstein Mosby GmbH, 1994, 478 s.

25. KOLESÁR, J., BURIANOVÁ, J., HUPKA, J., PAVLÍK, I.: Fyziatria. Martin, Osveta, 1975, 245 s.

26. KOLESÁR, J.: Humánna bioklimatológia a klimatoterapia. Martin, Osveta, 1989, 352 s.

27. KRČMÁŘ, B., VYLITA, T.: Unfilterable „ Geoaerosols“, their use in search for thermal, mineral and mineralised waters and their possible influence on the origin of certain types of mineral waters. Springer – Verlag. Environmental Geology, 40, 2001, 6.

28. KRČMÁŘ, B.:Mapování koncentračních polí emisí prvků v neodiltrovatelné formě v okolí Bezručova pramene na lokalitě lázně Jeseník. Praha, Agex, 2002. (závěrečná zpráva).

29. MATOUŠEK, J.: Počasí, podnebí a člověk. Praha, Avicenum, 1988, 296 s.

30. OPAVSKÝ, J.: Autonomní nervový systém a diabetická autonomní neuropatie. Klinické aspekty a diagnostika. Praha, Galén, 2002. 304 s.

31. PETR, P.: Kvalita života v balneologii. INPRESS, a.s. Praha, České Budějovice, 2004, 120 s.

32. PODĚBRADSKÝ, J., VAŘEKA, I.: Fyzikální terapie I. Praha, Grada, 1998, 264 s.

33. PODĚBRADSKÝ, J., VAŘEKA, I.: Fyzikální terapie II. Praha, Grada, 1998, 181 s.

34. PRATZEL, H. G.: Über die Wirksamkeit von Radonanwendungen. Rheuma Journ., 2, 1995, s. 22-24.

35. ŠKAPÍK, M., BOUDYŠ, V., HLAVÁČEK, A., JEŽEK, J., KŘÍŽEK, V., TÁLSKÝ, J.: Využití balneoterapie ve vnitřním lékařství. Praha, Grada Publishing Avicenum, 1994, 152 s.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 2

2008 Číslo 2

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se