MOTIVACE K POHYBOVÉ AKTIVITĚ - VÝSLEDKY STUDIE PROVEDENÉ NA NÁVŠTĚVNÍCÍCH FITNES CENTER


Motivation of Locomotor Activity – Results of a Study Performed in Fitness Center Visitors

This article offers results of research on fitness motivation. The first part is focused on primary, the second part on secondary motivation. The experimental group was created by fitness clients (50 persons in the first part, 100 persons in the second part). We used verbal questionnaire that we created ourselves.

#Primary motivation:
the main motive was losing weight by woman, losing or puting on weight by men. Health and conditional motives are more important for men too.

Secondary motivation:
for the most of respondents is still the most important motiv changing their body (losing weight, puting on weight, body shaping). For 20% of them is the most important motiv “to work on myself, get better”. Psychological motives (I have better mood after exercise, need of exercise) are more important for this group.

Key words:
fitness, exercise psychology, fitness motivation


Autoři: D. Stackeová
Působiště autorů: Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha vedoucí katedry doc. PaedDr. D. Pavlů, CSc.
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 15, 2008, No. 1, pp. 22-26.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Práce přináší výsledky studie zaměřené na problematiku motivace ve fitnes.centrech. První část je zaměřena na primární, druhá pak na sekundární motivaci. Sledovaný soubor byl tvořen návštěvníky fitnes center (50 osob u první, 100 osob u druhé části). Byl použit verbální dotazník vytvořený za účelem této studie.

Primární motivace:
dominantním motivem byla redukce váhy u žen, snížení či naopak zvýšení hmotnosti (ve smyslu zvýšení podílu aktivní svalové hmoty) u mužů. Zdravotní a kondiční motivy jsou pro muže rovněž důležité.

Sekundární motivace:
pro většinu respondentů i nadále zůstala dominantním motivem změna vzhledu jejich těla (snížení hmotnosti, zvýšení hmotnosti, tvarování těla). Pro 20 % z nich se hlavním motivem stala „touha zlepšovat se a pracovat na sobě“. Psycholo- gické motivy (lepší nálada po cvičení, potřeba pohybu) se pro tuto skupinu staly rovněž s nabytou zkušeností s pohybovou aktivitou velmi důležité.

Klíčová slova:
fitnes centrum, psychologie fitnes, fitnes motivace

ÚVOD

Cvičení ve fitnes centrech je v posledních letech u nás stále oblíbenější volnočasovou aktivitou. Na rozdíl od jiných aktivit typu tzv. „rekreačního sportování” má tato aktivita významné zdravotní a psychologické aspekty. Je spojena s tzv. zdravým životním stylem, při zachování vhodného postupu může mít významný preventivní vliv na vznik řady zdravotních obtíží, včetně bolestí zad a funkčních poruch pohybového systému. Přestože tyto benefity jsou známy, v naší zemi je zřejmě díky specifickému vývoji fitnes po r. 1989, kdy navazovalo na kulturistiku, stále chápáno jen jako aktivita vedoucí ke změně vzhledu, zvýšení atraktivity a podobně. Na tomto staví i reklamní strategie těchto zařízení a zdravotní benefity jsou zmiňovány a propagovány zřídka. Názory a postoje k fitnes jsou tak předem formovány nevhodným směrem. Od toho se odvíjí i motivace návštěvníků fitnes center. Do budoucna předpokládáme další nárůst počtu fitnes center a s tím i možnost využít tuto aktivitu ve zdravotně preventivní oblasti. Ke zvýšení zájmu populace o zdravotní benefity cvičení ve fitnes centrech bude nezbytné zvýšit informovanost o těchto aspektech. Dále uvedená studie potvrzuje předpoklad, že v současné době přichází do fitnes center jen velmi málo klientů se zdravotními motivy a má ambici být podkladem pro žádoucí změnu.

PROBLÉM

Hypotéza 1: Předpokládáme, že dominantním motivem u nově příchozích klientů fitnes centra bude některý ze skupiny motivů tzv. „estetických”. (Výzkum byl proveden na skupině 50 probandů. Soubor byl složen z jedinců ve věku 18-51 let, kteří se rozhodli pro pravidelné cvičení ve fitnes centru. Soubor tvořilo 50 % mužů a 50 % žen).

Hypotéza 2: Předpokládáme, že u tzv. sekundární motivace, tj. motivace u jedinců již majících dlouhodobou zkušenost s danou pohybovou aktivitou, bude dominantní motiv i motivační struktura odlišná od dominantního motivu a motivační struktury u první skupiny, tj. od primární motivace. (Výzkum byl proveden na skupině 100 probandů. Soubor byl složen z jedinců, kteří měli dlouhodobou zkušenost se cvičením ve fitnes centru. Soubor tvořilo 50 % mužů a 50 % žen).

Z relevantních proměnných byly u obou souborů sledovány tyto: věk probanda, pohlaví, vzdělání (varianty základní, středoškolské, vysokoškolské), profese (varianty sedavé zaměstnání, fyzicky středně namáhavé zaměstnání, fyzicky namáhavé zaměstnání, popř. jiné) a tělesné charakteristiky (tělesná hmotnost, tělesná výška, BMI). Respondenti vyplnili kromě dotazníku zaměřeného na motivaci krátký dotazník zaměřený na jejich životní styl.

(Na tomto místě neuvádíme detailní výsledky studie, včetně podrobné chrakteristiky sledovaného souboru, možno na požádání poskytnout.)

METODY

Pro účely této studie jsme sestavili krátký dotazník. Vycházeli jsme z již provedených studií zaměřených na motivaci k pohybové aktivitě, ovšem vzhledem k psychologickým specifikám této pohybové aktivity bylo třeba tomu přizpůsobit znění cílených otázek. Hlavní část dotazníku obsahovala výčet motivů, kterým dotazovaní měli přiřadit jejich význam na škále 1-5 (chci snížit svou hmotnost, chci zvýšit svou hmotnost, chci změnit tvary svého těla na některých partiích, chci své tělo celkově zpevnit, chodí sem moji známí, chci zvýšit svou výkonnost, chci se lépe cítit a být fit, cvičení mě baví a mám pak lepší náladu, cítím potřebu pohybu, chci se zbavit zdravotních obtíží, chci se zbavit bolestí zad, myslím, že zde mohu potkat zajímavé lidí, chci být „in”, moderní člověk by měl chodit do fitnes centra). Předtím ještě byla zařazena otázka zaměřená na hlavní motiv, byly nabídnuty možnosti výběru.

VÝSLEDKY

Výsledky studie zaměřené na primární motivaci

Z uvedených výsledků plyne, že dominantním motivem u námi sledované skupiny bylo snížení tělesné hmotnosti, na druhém místě pak zvýšení tělesné hmotnosti, dále tvarování těla, kondice a nejméně zastoupeny byly zdravotní motivy (graf 1, graf 2).

Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – celkové procentuální rozdíly.
Graf 1. Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – celkové procentuální rozdíly.

Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – srovnání % podílu mužů a žen.
Graf 2. Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – srovnání % podílu mužů a žen.

Srovnáme-li odpovědi mužů a žen, pro ženy je hlavním motivem jednoznačně redukce tělesné hmotnosti, zatímco u mužů je to pro část dotazovaných zvýšení a pro část snížení tělesné hmotnosti a rovněž je pro muže velmi důležitá kondice. Následují výsledky části dotazníku zaměřené na hierarchii jednotlivých motivů (graf 3, graf 4).

Hierarchie motivů – průměry a mediány jednotlivý škál.
Graf 3. Hierarchie motivů – průměry a mediány jednotlivý škál.

Hierarchie motivů – srovnání průměrů v jednotlivých škálách u mužů a u žen.
Graf 4. Hierarchie motivů – srovnání průměrů v jednotlivých škálách u mužů a u žen.

Z uvedených výsledků plyne, že v hierarchii motivů (dle průměrů jednotlivých škál) je na prvním místě motiv ovlivnění tvaru těla, na druhém místě snížení tělesné hmotnosti, dále pak zdravotní motivy, dobře se cítit a být „fit”, zvýšit svou výkonnost, zpevnit své tělo, zbavit se bolestí zad (a další...).

Při srovnání mužů a žen je opět pro ženy dominantní motiv tvarování těla a redukce tělesné hmotnosti, zatímco pro muže jsou vyrovnaně na prvních místech motivy tvarování těla, zdravotní motivy, zvýšení výkonnosti a cítit se dobře a být „fit”.

Výsledky studie zaměřené na sekundární motivaci

Z uvedených výsledků plyne, že dominantním motivem u námi sledované skupiny bylo tvarování těla, na druhém místě pak touha pracovat na sobě, dále snížení hmotnosti a kondice (graf 5, graf 6).

Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – celkové procentuální rozdíly.
Graf 5. Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – celkové procentuální rozdíly.

Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – srovnání % podílu mužů a žen.
Graf 6. Dominantní motiv ke cvičení ve fitnes centru – srovnání % podílu mužů a žen.

Srovnáme-li odpovědi mužů a žen, pro ženy je hlavním motivem jedno-značně tvarování těla, dále snížení hmotnosti a touha pracovat na sobě a zlepšovat se, u mužů je na prvním místě rovněž tvarování a na dalším rovnocenně kondice a touha praco-vat na sobě a zlepšovat se.

Z uvedených výsledků plyne, že v hierarchii motivů (dle průměrů jednotlivých škál) je na prvním místě motiv ovlivnění tvaru těla, na druhém místě dobře se cítit a být „fit”, zvýšit svou výkonnost, zpevnit své tělo, dále nálada, potřeba pohybu (a další...) (graf 7).

Hierarchie motivů – průměry a mediány jednotlivý škál.
Graf 7. Hierarchie motivů – průměry a mediány jednotlivý škál.

Při srovnání mužů a žen je opět pro ženy dominantní motiv tvarování těla a redukce tělesné hmotnosti, zatímco pro muže jsou vyrovnaně na prvních místech motivy tvarování těla, cítit se dobře a být „fit” a zvýšení výkonnosti (graf 8).

Hierarchie motivů – srovnání průměrů v jednotlivých škálách u mužů a u žen.
Graf 8. Hierarchie motivů – srovnání průměrů v jednotlivých škálách u mužů a u žen.

DISKUSE

Uvedená studie byla provedena na poměrně malém vzorku respondentů. Podobná sledování jsou z praktického hlediska velmi náročně proveditelná především proto, že oblast fitnes je silně ovlivněná komerčními vlivy, fitnes centra jsou ve většině případů provozována soukromými subjekty a oslovení jejich klientů za účelem výzkumu není z jejich pohledu žádoucí. Rovněž verbální metody analyzující motivaci sebou nesou riziko racionalizace motivace, kdy nevědomé motivy spadající především do oblasti tělesného sebepojetí, lze jen velmi těžko bez použití kvalitativních a projekčních metod zjišťovat.

ZÁVĚR

Výsledky naší studie potvrdily hypotézu, že primární motivace ve fitnes je spojena s motivy tzv. estetickými, tedy touhou snížit nebo zvýšit tělesnou hmotnost a tvarovat své tělo. Tato snaha je výraznější u žen, zatímco u mužů mají velkou váhu i motivy kondiční a zdravotní.

Rozdíl mezi primární a sekundární motivací: hlavní motiv je pro většinu dotazovaných stále vztažen ke vzhledu těla, nově 20 % dotazovaných uvedlo touhu zlepšovat se a pracovat na sobě. V motivační struktuře došlo k několika změnám, důležité je především významné zvýšení skóre u motivů psychologických (chci se lépe cítit a být fit, cvičení mě baví a mám pak lepší náladu, cítím potřebu pohybu). Vlivem dlouhodobé zkušenosti s pohybovou aktivitou dochází tedy ke změně v hierarchii motivů ve smyslu snížení důležitosti motivů „estetických”, k čemuž ovšem dochází u jedinců, u kterých byla dostatečná perzistence motivace, bohužel se z praktických důvodů nepodařilo vysledovat, kolik z nově příchozích klientů fitnes center na pohybovou aktivitu rezignuje. Nejčastější příčinou rezignace jsou právě nesplněná očekávání ve změně tělesného vzhledu a redukce tělesné hmotnosti.

Jak již bylo zmíněno v úvodu, výsledky této studie mohou sloužit jako jeden z podkladů pro koncepci nového modelu prezentace benefitů cvičení ve fitnes centrech s cílem maximalizace jejich využití ve zdravotně preventivní oblasti. Jsou důkazem toho, jak „nezdravá” v psycholo-gickém slova smyslu je motivace dotazovaných návštěvníků fitnes center, na čemž se velmi významně podílí komercionalizace této oblasti a naprosto nevhodná a „komerčně” orientovaná mediální prezentace benefitů cvičení ve fitnes centrech.

Práce vznikla za podpory GA ČR, číslo projektu 406/05/P037, název projektu: Psychologické aspekty cvičení ve fitness centrech: motivace, krátkodobé a dlouhodobé psychologické benefity, řešitel PhDr. D. Stackeová, Ph.D..

PhDr. Daniela Stackeová, Ph.D.

Katedra fyzioterapie

FTVS UK

J. Martího 31

162 52 Praha 6

e-mail: stackeova@volny.cz


Zdroje

1. FIALOVÁ, L.: Body image jako součást sebepojetí člověka. Praha, Karolinum, 2001.

2. WEINBERG, R. S., GOULD, D.: Foundations of sport and exercise psychology. USA, Human Kinetics, 1995.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 1

2008 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Soutěž Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se