VLIV TVARU VLOŽEK NA DISTRIBUCI TLAKU PŘI INTERAKCI S NOHOU


Effect of the Insole Shape on Pressure Distribution in Interaction with Foot

Foot is the contact area with the ground during bipedal locomotion. Good function of the foot which is corresponding to mechanical conditions of interaction, especially of functional condition of arch structure, is necessary for the quality of ground contact. Arch dysfunction caused overloading of the certain foot regions; it represents a risk factor of the foot injury or undesirable remodeling of corresponding tissues. Using of special efficient insoles in footwear could be a passive form of prevention. The aim of the study is to observe an effect of these special efficient insoles on „healthy foot“ in sports footwear.

Key words:
foot, arch, dysfunction, insole


Autoři: K. Maršáková 1;  K. Jelen 2
Působiště autorů: Katedra fyzioterapie, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha vedoucí katedry doc. PaedDr. D. Pavlů, CSc. 1;  Katedra anatomie a biomechaniky, Fakulta tělesné výchovy a sportu UK, Praha vedoucí katedry doc. PaedDr. K. Jelen, CSc. 2
Vyšlo v časopise: Rehabil. fyz. Lék., 14, 2007, No. 1, pp. 31-33.
Kategorie: Původní práce

Souhrn

Noha při bipedální lokomoci zprostředkovává kontakt těla s terénem. Pro kvalitu tohoto kontaktu je důležitá funkce nohy odpovídající mechanickým podmínkám interakce, především pak funkční stav příčné i podélné klenby. Dysfunkce klenby vede k přetížení určitých oblastí nohy, což je rizikový faktor pro vznik úrazu v této oblasti, popř. pro vznik nežádoucí formy remodelace příslušných tkání. Možnou pasivní formu prevence dysfunkce klenby nabízí používání speciálních účelových vložek do obuvi. Cílem práce bude sledování efektu účelové vložky na „zdravou nohu“ ve sportovní obuvi.

Klíčová slova:
noha, klenba, dysfunkce, vložka

ÚVOD DO PROBLÉMU

Noha je orgán, který zprostředkovává kontakt těla s terénem, po kterém se pohybujeme, při lokomoci vestoje. Je přizpůsobena „uchopování“ terénu – tvarovému a mechanickému přizpůsobování v průběhu interakce s terénem, které je právě v důsledku nošení obuvi výrazně omezováno.

Hlavními funkcemi nohy jsou kromě senzitivní funkce i funkce opěrná a lokomoční.

Jako anatomický termín noha označuje část dolní končetiny distálně od hlezenního kloubu. Liniemi Chopartova a Lisfrancova kloubu je rozdělena na tři funkční oddíly, a to zánoží (zadní tarzus), středonoží (přední tarzus) a předonoží (metatarzus). Tradiční model nohy (1) vychází z koncepce nožní klenby, kde tři hlavní oblouky ohraničující celou nožní klenbu (vnitřní, zevní a přední oblouk) se sbíhají do tří „pilířů“ opírajících se o podložku v místě hlavičky I. a V. metatarzu a dorzální části patní kosti. Tvoří tak statický tříbodový opěrný systém, kdy těžiště je mezi těmito body. Na udržení integrity klenby se podílejí tři hlavní faktory: kosti, vazy a svaly, jejichž čin- nost je řízena centrálním nervovým systémem. Po ukončení vývoje nohy význam svalové aktivity pro udržení integrity nožní klenby částečně klesá. Na významu pak získává při poruše funkce kostí nebo vazů, např. v důsledku úrazu, kdy dochází k přetěžování vazů. Tudíž při normálním zatížení svaly držící klenbu nejsou vůbec aktivovány a kontrahují se až při zvýšeném zatížení, což potvrzují i elektromyografické studie (2). Při chůzi však k takovému zvýšenému zatížení vůbec nedochází. Nelze vyloučit i to, že aktivně se kontrahující svaly tvoří jakousi dynamickou rezervu, která se uplatňuje až při zvýšené zátěži působící na nožní klenbu (2).

Klinické zkušenosti však ukazují, že bez aktivního svalového zajištění  se obě klenby bortí a vzniká některý typ ploché nohy (pes planus, event. transverzoplanus, podle toho, která z kleneb je více pokleslá). Největší zátížení u pes planus pak připadá na oblast pod palcem (3). Naopak při pa-ralýze m. triceps surae, kdy jsou velmi silné flexory prstců, dochází ke zvýšení nožní klenby a vzniká tak pes cavus (excavatus) (2, 4). Každá dysfunkce klenby je následována přetížením určitých oblastí nohy, což je rizikový faktor pro vznik poranění v této oblasti (5). Stejně tak u nohy s fyziologickou klenbou je podle Jacoba (6) nejvíce zatěžovanou strukturou přednoží I. metatarz.

Není-li porucha funkce v oblasti nohy včas léčena, může vést až ke vzniku trvalých deformit, které se bez korekce postavení stávají rigidními. Navíc dochází k fixaci změněného postavení ve vyšších etážích pohybového aparátu s jejich následným přetížením, což postupně vede k upevnění změněných pohybových stereotypů v CNS (1). Toto však částečně vyvrací Nester (7), který uvádí, že použití ortotických vložek, ať už s podporou vnější či vnitřní klenby, má minimální vliv na kinematiku kolenního, kyčelního kloubu a pánve.

Terapie dysfunkční nožní klenby může probíhat aktivní formou ve smyslu cvičení, zaměřených na posílení svalstva dolních končetin, které nožní klenbu udržují. Jinou formou léčby je používání pasivní podpory nožní klenby, což je již zmíněná ortotická vložka do obuvi nebo tape chodidla (8).

Bus a spol. (9) uvádějí, že speciálně tvarované vložky s vyztuženou příčnou i podélnou klenbou jsou mnohem efektivnější v odlehčení hlavičky I. metatarzu a stejně tak ve většině případů i v oblasti paty.

V poslední době jsou na trhu dostupné kromě běžných ortopedických vložek také speciální účelové vložky, určené zejména pro použití do sportovní obuvi, které jsou vyztužené v místě podélné a příčné klenby a mohou být i individuálně upravitelné. Na rozdíl od běžné ortopedické vložky jsou tyto určeny pro „zdravé“ nohy k podpoře klenby při zvýšené fyzické námaze, především tedy při sportovních aktivitách, jako je například běh, lyžování, turistika, golf a podobně. Jejich používání by tak mělo vést k prevenci brzkého nástupu únavy a předejít tak zvýšení rizika úrazu.

CÍLE

Cílem práce bude sledování efektu speciálních účelových vložek na působení interakčních charakteristik v jednotlivých oblastech nohy ve sportovní obuvi. Efekt bude porovnáván intraindividuálně s ostatními dostupnými způsoby podpory klenby ve sportovní obuvi, tedy jinými typy vložek běžně dostupných na našem trhu.

Dílčím cílem práce bude ověřit teorii tříbodového opěrného modelu nohy.

Výsledky práce přispějí k zodpovězení otázky, zda má smysl používat speciální vložky do sportovní obuvi u „zdravých nohou.“

METODY

Plánované studie se zúčastní probandi bez dysfunkce podélné a příčné klenby. Každý proband bude nejprve vyšetřen klinicky a poté přístrojově. Během přístrojového vyšetření budou u jednoho probanda použity různé typy vložek účelových, vložka ortopedická individuálně zhotovená a vložka původní v dané obuvi. Vložky budou vkládány vždy do téže sportovní obuvi.

Pro klinické vyšetření dolní končetiny budou použity metody manuální medicíny (10). K měření kontaktních sil budou použity snímací vložky footscan insole system od firmy RS Scan-Belgium. Footscan software umožňuje export všech naměřených dat v ASCII-formátu pro jejich další zpracování. Pro získání absolutních hodnot naměřených kontaktních sil mezi nohou (resp. botou) a podložkou budou použita pro výpočtová řešení data získaná on line pomocí dynamometrické desky firmy KISTLER. Dynamometrie by měla být v tomto případě metodou objektivizační, stejně jako systém QUALISYS pro 3D analýzu pohybu, jehož použití může přispět k vyhodnocování kinematických i dynamických ukazatelů při analýze dané úlohy.

ZÁVĚR

Udržení příčné i podélné klenby nohy je pro bipedální lokomoci velmi důležité, protože chrání měkké tkáně plosky nohy a umožňuje pružný nášlap. Zatím však zůstává otázkou míra a délka trvání fyzické zátěže, při které už je potřeba klenbu „zdravé nohy“ podpořit. Anebo zda to není vůbec třeba.

Řešení úlohy je podporováno projekty:

SD 2333120024, SD 2333130003.

Mgr. Kateřina Maršáková

Katedra fyzioterapie FTVS UK

J. Martího 31

162 52 Praha 6


Zdroje

1. VAŘEKA, I., VAŘEKOVÁ, R.: Klinická typologie nohy. Rehabil. fyz. Lék., roč. 10, 2003, č. 3, s. 94-102.

2. KOLEKTIV AUTORŮ: Pohybový systém a zátěž. Praha, Grada Publishing, 1997.

3. LEDOUX, W. R., HILLSTROM, H.: The distributed plantar vertical force of neutrally aligned and pes planus feet. Gait Posture, 15, 2002, pp. 1–9. Retrieved 17. 3. 2006 from ScienceDirect database on the World Wide Web: http://elsevier.com/locatel/gaitpost.

4. VÉLE, F.: Kineziologie pro klinickou praxi. Praha, Grada Publishing, 1997.

5. WILLIAMS III, D. S. et al.: Arch structure and injury patterns in runners. Clin. Biomech., 16, 2001, pp. 341-347. Retrieved 17. 3. 2006 from ScienceDirect database on the World Wide Web: http://elsevier.com/locatel/clinbiomech.

6. JACOB, H. A. C.: Forces acting in the forefoot during normal gait- an estimate. Clin. Biomech. 16, 2001, pp. 783-792. Retrieved 17. 3. 2006 from ScienceDirect database on the World Wide Web: http://elsevier.com/locatel/clinbiomech.

7. NESTER, C. J. et al.: Effect of foot orthoses on the kinematics and kinetics of normal walking gait. Gait Posture, 17, 2003, pp. 180-187. Retrieved 17. 3. 2006 from ScienceDirect database on the World Wide Web: http://elsevier.com/locatel/gaitpost.

8. MAŤEJŮ, H.: Diplomová práce Vliv funkčního tapu zdravého chodidla na jeho interakci s podložkou během chůze. Praha, UK FTVS, 2004.

9. BUS, S. A. et al.: Pressure relief and load redistribution by custom-made insoles in diabetic patients with neuropathy and foot deformity. Clin. Biomech., 19, 2004, pp. 629-638. Retrieved 17. 3. 2006 from ScienceDirect database on the World Wide Web: http://elsevier.com/locatel/clinbiomech.

10. LEWIT, K.: Manipulační léčba v myoskeletální medicíně. Praha, Sdělovací technika, spol. s.r.o., 2003.

Štítky
Fyzioterapie Rehabilitace Tělovýchovné lékařství

Článek vyšel v časopise

Rehabilitace a fyzikální lékařství

Číslo 1

2007 Číslo 1

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Příběh jedlé sody
nový kurz
Autoři: MUDr. Ladislav Korábek, CSc., MBA

Krvácení v důsledku portální hypertenze při jaterní cirhóze – od pohledu záchranné služby až po závěrečný hepato-gastroenterologický pohled
Autoři: PhDr. Petr Jaššo, MBA, MUDr. Hynek Fiala, Ph.D., prof. MUDr. Radan Brůha, CSc., MUDr. Tomáš Fejfar, Ph.D., MUDr. David Astapenko, Ph.D., prof. MUDr. Vladimír Černý, Ph.D.

Rozšíření možností lokální terapie atopické dermatitidy v ordinaci praktického lékaře či alergologa
Autoři: MUDr. Nina Benáková, Ph.D.

Léčba bolesti v ordinaci praktického lékaře
Autoři: MUDr. PhDr. Zdeňka Nováková, Ph.D.

Revmatoidní artritida: včas a k cíli
Autoři: MUDr. Heřman Mann

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se