Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018


Occupational diseases reported in the Czech Republic in 2018

A total of 1,282 cases of occupation-related diseases in 1,034 workers were reported in the Czech Republic in 2018. Of these, 1,222 were occupational diseases and 60 cases were given the status of “endangerment by an occupational disease”. The incidence of occupational diseases was 27.2 cases per 100,000 health insured employees in the public sector. Most of the occupational diseases occurred in the Moravian-Silesian region (375 cases, i.e. 29.3%). Most of the recognized cases occurred in the “manufacture of motor vehicles” economic sector (169 cases, i.e. 13.2%). Carpal tunnel syndrome (411 cases, i.e. 33.6%) and contact allergic dermatitis (145 cases, i.e. 11.9%) were the most frequently reported occupational diseases. Among the cases reported as “endangerment by an occupational disease”, the carpal tunnel syndrome predominated (49 cases, i.e. 81.7%).

Keywords:

occupational diseases – endangerment by occupational disease – incidence – trends in occupational diseases


Autoři: Z. Fenclová 1,2;  P. Urban 1,2;  D. Pelclová 2;  D. Havlová 1;  M. Voříšková 1
Působiště autorů: Státní zdravotní ústav, Praha Centrum hygieny práce a pracovního lékařství Vedoucí: MUDr. Michael Vít, Ph. D. 1;  Univerzita Karlova v Praze Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN, Praha Přednosta: doc. MUDr. Sergej Zacharov, Ph. D. 2
Vyšlo v časopise: Prakt. Lék. 2019; 99(3): 115-122
Kategorie: Z různých oborů

Souhrn

V roce 2018 bylo v České republice u 1034 pracovníků hlášeno celkem 1282 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1222 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. Incidence profesionálních onemocnění představovala 27,2 případů na 100 tisíc nemocensky pojištěných zaměstnanců v civilním sektoru. Nejvíce profesionálních onemocnění bylo hlášeno z Moravskoslezského kraje (375, tj. 29,3 % případů). Nejčastěji onemocněli pracovníci v odvětví ekonomické činnosti „výroba motorových vozidel“ (169, tj. 13,2 % případů). V kategorii nemocí z povolání byla nejčastěji zastoupena diagnóza syndromu karpálního tunelu (411, tj. 33,6 % případů) a kontaktní alergické dermatitidy (145, tj. 11,9 % případů). U ohrožení nemocí z povolání v roce 2018 také dominoval syndrom karpálního tunelu (49, tj. 81,7 % případů).

Klíčová slova:

nemoci z povolání – ohrožení nemocí z povolání – incidence – trendy vývoje nemocí z povolání

ÚVOD

Autoři předkládají informaci o vývoji situace v oblasti nemocí z povolání v České republice v roce 2018. Data o všech případech profesionálních onemocnění, tj. nemocí z povolání a ohrožení nemoci z povolání uznaných v České republice, byla do Národního registru nemocí z povolání (dále NRNP) zasílána příslušnými Středisky nemocí z povolání elektronicky.

MATERIÁL A METODIKA

Byla vyhodnocena data zaslaná do NRNP od 1. ledna 2018 do 31. prosince 2018. Podrobné údaje o počtu a složení profesionálních onemocnění hlášených v tomto období jsou dostupné na internetových stránkách SZÚ (1).

VÝSLEDKY A DISKUZE

V roce 2018 bylo u 1034 pracovníků (531 mužů a 503 žen) diagnostikováno celkem 1282 profesionálních onemocnění, z toho bylo 1222 nemocí z povolání a 60 ohrožení nemocí z povolání. U 204 osob bylo v průběhu roku hlášeno několik profesionálních onemocnění, u dvou pracovníků dokonce sedm onemocnění (v prvním případě šlo o artrózu pěti drobných kloubů rukou a o oboustranný syndrom karpálního tunelu a ve druhém případě o bazaliomy kůže). U 178 osob byly uznány dvě nemoci z povolání. V těchto případech šlo nejčastěji o kombinaci syndromu karpálního tunelu na pravé a levé ruce vzniklého při práci s přetěžováním končetin nebo při práci s vibrujícími nástroji.

Incidence profesionálních onemocnění byla 27,2 případů na 100 000 zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2018 (tab. 1).

Tab. 1. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2009–2018
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v letech 2009–2018
*počítáno na počet zaměstnanců v civilním sektoru nemocensky pojištěných podle zákona č. 187/2006 Sb., v prvním pololetí 2018

Ve srovnání s rokem 2017 (3) klesl v roce 2018 počet případů hlášených profesionálních onemocnění o 88, tj. o 6,4 % případů. Významný nárůst (o 43 případů) byl zaznamenán pouze u nemocí dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice – kapitola III seznamu nemocí z povolání (2). V rámci dalších kapitol seznamu nemocí z povolání byl naopak zaznamenán pokles o 1 až 103 případů, největší u kapitoly II – nemoci způsobené fyzikálními faktory.

Z hlediska regionálního rozložení (tab. 2) vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění na území Moravskoslezského kraje – celkem 375, tj. 29,3 % všech případů. V jednom případě vzniklo profesionální onemocnění při plnění pracovních úkolů na území více krajů v České republice, v 16 případech to bylo při práci v zahraničí.

Tab. 2. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z povolání
Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2018, rozdělení podle místa vzniku a kapitol seznamu nemocí z
povolání
I – nemoci způsobené chemickými látkami
II – nemoci způsobené fyzikálními faktory
III – nemoci dýchacích cest, plic, pohrudnice, pobřišnice
IV – nemoci kožní
V – nemoci přenosné a parazitární
VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

Při rozdělení profesionálních onemocnění v roce 2018 podle sekcí klasifikace ekonomických činností CZ-NACE vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění u osob pracujících v odvětvích ekonomické činnosti sekce C (zpracovatelský průmysl) – celkem 805, tj. 62,8 % všech případů. Uvnitř této sekce vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění v oddílu C29 (výroba motorových vozidel) – celkem 169 případů. Na druhém místě se shodně umístily sekce Q (zdravotní a sociální péče) a sekce B (těžba a dobývání) se 139 případy. Třetí místo patřilo sekci G (velkoobchod, maloobchod, opravy, údržba motorových vozidel), kde vzniklo 35 případů profesionálních onemocnění.

U pracovníků při „výrobě motorových vozidel“ převažovala onemocnění z přetěžování končetin (135 případů), dále následovaly profesionální dermatózy (19 případů), alergická onemocnění plic a horních cest dýchacích (devět případů), onemocnění periferních nervů z vibrací (tři případy). Další onemocnění (B-lymfom ze styrenu, porucha sluchu z hluku, hyalinóza pleury z azbestu) se vyskytla pouze po jednom případu.

V odvětví ekonomické činnosti „zdravotní a sociální péče“ byla diagnostikována zejména přenosná a parazitární onemocnění (122 případů, z toho svrab 82krát). Další profesionální onemocnění zde byla zjišťována méně často – profesionální dermatózy 9krát, nemoci z přetěžování končetin 6krát (z toho syndrom karpálního tunelu 4krát, skákavý prst a artróza loketního kloubu po jednom případu), dále rakovina vejcovodů z cytostatik a alergická rýma z dezinfekčních prostředků po jednom případu.

Při „těžbě a dobývání“ dominovaly zejména nemoci způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého, včetně nádorových onemocnění plic (celkem 72 případů), dále následovaly nemoci způsobené vibracemi (38 případů), nemoci z ionizujícího záření (17 případů), nemoci z přetěžování končetin (osm případů) a nemoci kožní (čtyři případy).

Z hlediska klasifikace zaměstnání CZ-ISCO vzniklo nejvíce profesionálních onemocnění při výkonu zaměstnání spadajících do hlavní třídy 8 (obsluha strojů a zařízení, montéři) – celkem 593, tj. 46,3 % všech případů profesionálních onemocnění, následovala hlavní třída 7 (řemeslníci a opraváři) s 377, tj. 29,4 % všech případů.

Z jednotlivých diagnóz podle klasifikace MKN-10 byl v roce 2018 hlášen nejčastěji syndrom karpálního tunelu – celkem 460, tj. 35,9 % případů, z toho 319 případů bylo způsobeno přetěžováním horních končetin a 141 případů vzniklo při práci s vibrujícími nástroji. V sestupném pořadí následovaly alergická kontaktní dermatitida (145 případů), svrab (83 případů), artrózy kloubů končetin (celkem 80 případů, z toho z přetěžování končetin 55 případů a z vibrací 25 případů), pneumokonióza uhlokopů (63 případů), asthma bronchiale (63 případů). U ostatních diagnóz byl počet případů vždy nižší než 50 nebo ojedinělý.

CHARAKTERISTIKA NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

I – nemoci způsobené chemickými látkami

Chemické látky způsobily v roce 2018 čtyři akutní intoxikace (jedna z louhů, jedna z oxidu uhelnatého, jedna z cyklohexylaminu a jedna z kouřových zplodin), tři chronické intoxikace (jedna po inhalaci izokyanátů a dvě po inhalaci směsi dráždivých látek) a dvě nádorová onemocnění (difuzní velkobuněčný B-lymfom u lakýrníka po pětileté expozici výparům styrenu a nádor vejcovodů u zdravotní sestry po 19 letech práce s cytostatiky).

II – nemoci způsobené fyzikálními faktory

Fyzikální faktory vyvolaly v roce 2018 celkem 695 nemocí z povolání, což bylo o 77 případů méně než v předchozím roce. Přehled a zastoupení jednotlivých položek hlášených v rámci kapitoly II uvádí tabulka 3.

Tab. 3. Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2018
Kapitola II – nemoci z povolání způsobené fyzikálními faktory v roce 2018
d – dny

Pod položkou II. 1, tj. nemoc způsobená ionizujícím zářením, byl hlášen bazaliom kůže 14krát a akutní myeloidní leukemie jednou. Onemocnění kůže vzniklo u pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranových dolech v letech 1955–1993. Nejkratší doba od prvního kontaktu s karcinogenem do manifestace nádoru (dále doba latence) byla u tohoto onemocnění 26 let, nejdelší 63 let, medián byl 52 let. Leukemie vznikla u lamače uranových dolů, který byl exponován ionizujícímu záření v letech 1969–1984 (doba latence zde byla 48 let).

Percepční kochleární vada sluchu způsobená hlukem (položka II. 4) byla zjištěna u 19 osob, které pracovaly v různých profesích a různých odvětvích ekonomické činnosti.

Práce s vibrujícími nástroji způsobila u 128 osob celkem 178 onemocnění. Sekundární Raynaudův syndrom prstů rukou z vibrací (položka II. 6) byl diagnostikován u deseti osob celkem 12krát. Onemocněli zejména brusiči kovů. Poškození periferních nervů horních končetin z vibrací (položka II. 7) vzniklo u 104 osob celkem 141krát. Syndrom karpálního tunelu byl zjištěn 126krát, poškození ulnárního nervu v oblasti lokte vzniklo 15krát. Ze 43 profesí nejčastěji onemocněli zámečníci (25krát), horníci (22krát) a brusiči kovů-svářeči (12krát), V dalších profesích bylo onemocnění zjištěno méně často. Nemoci kostí a kloubů rukou nebo zápěstí nebo loktů z vibrací (položka II. 8) byly hlášeny u 16 osob celkem 25krát. Artróza loketního kloubu byla diagnostikována 12krát, rhizartróza 7krát a artróza drobných kloubů rukou 5krát. Aseptická nekróza os naviculare vznikla jednou. Nejčastěji onemocněli zámečníci (12krát) a pracovníci při těžbě černého uhlí (8krát).

Nemoci z přetěžování končetin (položky II. 9 a II. 10) byly hlášeny u 353 osob celkem 483krát, což bylo o 50 případů méně než v předchozím roce.

Nemocí šlach, šlachových pochev, tíhových váčků nebo úponů svalů nebo kloubů končetin z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 9) bylo diagnostikováno u 125 osob celkem 186 případů.

Artróza kloubů končetin byla zaznamenána celkem 51krát, z toho rhizartróza 24krát, artróza drobných kloubů rukou 9krát, omartróza 8krát, artróza loketních kloubů 5krát, artróza zápěstí a artróza hlezna po dvou případech a gonartróza jednou.

Epikondylitida kosti pažní byla zjištěna 48krát, ve 41 případech šlo o epikondylitidu radiální a v sedmi případech o epikondylitidu ulnární. Skákavý prst byl diagnostikován 36krát, subakromiální bursitida 20krát, Morbus de Quervain 16krát, impingement syndrom nebo syndrom rotátorové manžety 11krát, tendosynovitida flexorů nebo extenzorů prstů a předloktí 4krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (45krát), zejména montážní dělníci a operátoři výroby.

Nemocí periferních nervů končetin charakteru úžinového syndromu z dlouhodobého nadměrného jednostranného přetěžování (položka II. 10) bylo zjištěno u 241 osob celkem 297 případů. Syndrom karpálního tunelu byl diagnostikován 285krát, léze ulnárního nervu v oblasti lokte byla zjištěna 12krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě motorových vozidel (81krát); z mnoha profesí byli nejčastěji zastoupení montážní dělníci a operátoři výroby (celkem 77krát).

III – nemoci týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice

V roce 2018 bylo v rámci této kapitoly hlášeno celkem 199 nemocí z povolání. Jejich přehled v členění podle položek seznamu nemocí z povolání, evidenčních kódů a diagnóz obsahuje tabulka 4.

Tab. 4. Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2018
Kapitola III – nemoci z povolání týkající se dýchacích cest, plic, pohrudnice a pobřišnice v roce 2018
m – měsíce, d – dny

Pneumokoniózy způsobené prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 1) byly diagnostikovány celkem 82krát. Převažovaly pneumokoniózy uhlokopů a silikózy plic s typickými RTG znaky prašných změn (57 a 17 případů). Onemocněli zejména pracovníci při těžbě a dobývání nerostných surovin (66 případů), dále pracovníci při výrobě základních kovů, hutním zpracování kovů a ve slévárenství (sedm případů) a pracovníci při výrobě ostatních nekovových minerálních výrobků (šest případů). V dalších dvou odvětvích ekonomické činnosti onemocněl jeden až dva pracovníci.

Onemocnění dýchacích cest, plic, pohrudnice nebo pobřišnice způsobených prachem azbestu (položka III. 2) bylo diagnostikováno u 19 osob celkem 23krát. Azbestóza vznikla u tří pracovníků, kteří byli azbestu exponováni v letech 1968–1995. Hyalinóza pohrudnice s ventilační poruchou restrikčního typu vznikla u sedmi pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–2007. Mezoteliom pohrudnice byl diagnostikován u jedenácti pracovníků exponovaných azbestu v letech 1962–2007 (rozmezí doby latence bylo 36–55 let, medián byl 48 let). Rakovina plic s azbestózou nebo hyalinózou pleury vznikla u dvou pracovníků exponovaných azbestu v letech 1963–1995 (doba latence byla 37 a 54 let).

Svářečská plíce (položka III. 4) vznikla u 41letého pracovníka, který byl exponován svářečským dýmům 4 roky.

Rakovina plic z radioaktivních látek (položka III. 6) byla hlášena u dvou pracovníků, kteří byli exponováni ionizujícímu záření v uranovém průmyslu v letech 1962–1976 (doba latence byla 54 a 63 let).

Exogenní alergická alveolitida (položka III. 9) byla diagnostikována celkem 3krát. Jednou byl vyvolavatelem onemocnění plesnivý slad, podruhé trus ptáků a potřetí plesnivé žito a mouka.

Profesionální asthma bronchiale nebo alergické onemocnění horních cest dýchacích (položka III. 10) vzniklo u 72 osob celkem 81krát. Asthma bronchiale (evidenční kód III. 10.1) vzniklo 63krát a alergické onemocnění horních cest dýchacích (evidenční kód III. 10.2) bylo diagnostikováno celkem 18krát. Nejčastěji byli postiženi pracovníci při výrobě ostatních (jiné než automobily) dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30 – celkem 24 případů), při výrobě potravinářských výrobků (CZ-NACE 10 – celkem 14 případů) a při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – celkem 9 případů). V 43 % případů bylo onemocnění způsobeno pouze jedním alergenem. Ve zbývajících případech se na vzniku onemocnění podílely dvě až osm nox.

Nejčastějším vyvolavatelem astmatu byly izokyanáty (21 případů, z toho 15 případů vzniklo u pracujících při výrobě ostatních dopravních prostředků a zařízení (CZ-NACE 30) a pět při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29).

U alergické rýmy byla nejčastěji z nox zastoupena mouka (13 případů), izokyanáty způsobily rýmu jednou, jiné noxy byly zastoupeny méně často nebo ojediněle.

Rakovina plic ve spojení s pneumokoniózou způsobenou prachem s obsahem volného krystalického oxidu křemičitého (položka III. 12) byla diagnostikována u sedmi pracovníků, kteří byli exponování oxidu křemičitému v černouhelných dolech v letech 1960–1991. Doba latence byla v rozmezí 39–58 let, medián byl 41 let.

IV – kožní nemoci z povolání

Kožních nemocí z povolání bylo v roce 2018 diagnostikováno celkem 166 případů. Kontaktní alergická dermatitida se vyskytla 145krát (z toho proteinová dermatitida 3krát) a iritační dermatitida 21krát. Onemocněli zejména pracovníci při výrobě kovových konstrukcí a kovodělných výrobků (CZ-NACE 25 – celkem 29 případů) a pracovníci při výrobě motorových vozidel (CZ-NACE 29 – celkem 19 případů). Nejčastějším vyvolavatelem kožních nemocí byly plastické hmoty, z nich se nejčastěji uplatnily epoxidy – celkem 34 případů. Ostatní noxy se uplatnily méně často nebo ojediněle (tab. 5). Latex způsobil onemocnění jen u jednoho pracovníka.

Tab. 5. Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2018, rozdělení podle vyvolávajících nox
Kapitola IV – kožní nemoci z povolání v roce 2018, rozdělení podle vyvolávajících nox
Protože u některých případů kožních nemocí z povolání bylo uvedeno několik vyvolávajících nox, je celkový počet výskytů nox větší než počet případů hlášených onemocnění.

V – nemoci přenosné a parazitární

V roce 2018 bylo hlášeno celkem 153 případů nemocí přenosných a parazitárních (tab. 6), což bylo o 18 případů méně než v předchozím roce.

Tab. 6. Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2018
Kapitola V – nemoci z povolání přenosné a parazitární v roce 2018

Nemocí s interhumánním přenosem (položka V. 1) bylo diagnostikováno 124 případů. Ve 122 (98,4 %) případech onemocněli pracovníci poskytující zdravotní a sociální péči (CZ-NACE 86-88). Svrabem také onemocněl policista (CZ-NACE 84) a salmonelózou se v odvětví věda a vývoj (CZ-NACE 72) nakazila jedna laborantka.

Svrab byl zjištěn celkem 83krát. Nejčastěji vznikl u pracovníků v odborném léčebném ústavu (20 případů), v domovech důchodců a v domovech pro seniory (12 případů) a v psychiatrické léčebně (deset případů). Onemocněly zejména zdravotní sestry (38 případů), sanitáři (17 případů), ošetřovatelé (jedenáct případů), pečovatelky (osm případů), pracovnice v sociálních službách (dva případy), lékaři (dva případy), dále jedna zdravotní asistentka, dělnice v prádelně, uklízečka, stolař a policista.

Chřipkou typu B onemocnělo sedm zdravotnických pracovníků v Pardubickém kraji a jeden lékař v Hradci Králové.

Tuberkulózou plic (6krát) a tuberkulózou pleury (jednou) onemocněli dva lékaři, čtyři zdravotní sestry a jeden sociální pracovník. Zdrojem nákazy byl pacient na plicním oddělení, na interně nebo na zubním oddělení.

Ze tří případů virových hepatitid byla hepatitida A zastoupena jednou a chronická hepatitida B dvakrát. Hepatitidou onemocněly dvě zdravotní sestry (jedna z LDN a jedna z kožního oddělení) a jedna pracovnice v nemocniční prádelně.

Antropozoonóz (položka V. 2) bylo diagnostikováno celkem 14 případů. První dvě místa opět obsadily Lymeská nemoc trichofycie.

V rámci položky V. 3, nemoci přenosné a parazitární vzniklé v zahraničí bylo hlášeno z jedenácti států celkem 15 onemocnění. Postižení byli tři vojáci z povolání, dále piloti, programátoři, technici, mechanici a řidiči kamionové dopravy (po dvou případech), stevard a konzultant v oblasti požárnictví (po jednom případě). Nemoc Dengue vznikla 5krát (třikrát na Maledivách, jednou ve Vietnamu a na Filipínách). Malárie byla diagnostikována dvakrát (v Nigérii a ve Středoafrické republice). Gastroenteritida způsobená Blastocystis hominis vznikla v Uzbekistánu a v Kazachstánu, giardióza a shigelóza v Afghánistánu, leischmanióza ve Španělsku, kampylobakterová enteritida a paratyfus A v Malajsii a legionářská nemoc v Dánku.

VI – nemoci způsobené ostatními faktory a činiteli

V roce 2018 nebyl hlášen žádný případ poškození hlasivek z nadměrné hlasové zátěže.

OHROŽENÍ NEMOCÍ Z POVOLÁNÍ

V roce 2018 bylo diagnostikováno u 51 osob (32 mužů a 19 žen) celkem 60 případů ohrožení nemocí z povolání, což bylo o 32 případů méně než v předchozím roce. Jejich přehled podle jednotlivých položek seznamu nemocí z povolání a podle evidenčních kódů uvádí tabulka 7.

Tab. 7. Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2018
Ohrožení nemocí z povolání hlášená v České republice v roce 2018
m – měsíce

Ohrožení nemocí z povolání bylo nejčastěji hlášeno z kraje Olomouckého a Moravskoslezského (14, resp. 13, tj. 23,3 %, resp. 21,6 % všech případů). V dalších devíti krajích bylo ohrožení nemocí z povolání zjištěno v jednom až devíti případech.

Postiženi byli pracovníci v 18 odvětvích ekonomické činnosti v počtu jeden až deset případů, nejvíce pracovníků onemocnělo při výrobě motorových vozidel.

Nejčastěji bylo zaznamenáno poškození periferních nervů z přetěžování končetin a poškození periferních nervů při práci s vibrujícími nástroji (položky II. 10 a II. 7 – celkem 34 a 16 případů). V rámci těchto dvou položek byl lehký syndrom karpálního tunelu hlášen v 49 případech, postižení loketního nervu v oblasti lokte jednou.

ZÁVĚR

V roce 2018 byl v České republice ve srovnání s předchozím rokem zaznamenán mírný pokles v počtu hlášených profesionálních onemocnění o 6,4 % případů. Nejvíce ohroženými pracovníky byli nadále pracovníci při výrobě motorových vozidel.

Nejvýraznější pokles o 12 % případů byl zaznamenán u nemocí způsobených fyzikálními faktory, z toho největší pokles (o 60 hlášených případů) byl zaznamenán u syndromu karpálního tunelu z přetěžování končetin. Naopak nárůst o 17, tj. o 77 % případů, byl zaznamenán u nádorových onemocnění způsobených ionizujícím zářením, azbestem nebo volným krystalickým oxidem křemičitým. Vzrostly také počty hlášených astmat o 15, tj. o 31,3 % % případů, kde jsou nejčastějším vyvolavatelem opět izokyanáty.

Podpořeno MZ ČR – RVO (Státní zdravotní ústav – SZÚ, IČ 75010330), Progres Q25/LF1 a Progres Q29/LF1.

Konflikt zájmů: žádný.

MUDr. Zdenka Fenclová, CSc., v. r.

Klinika pracovního lékařství 1. LF UK a VFN

Na Bojišti 1, 120 00 Praha 2

e-mail: zdenka.fenclova@lf1.cuni.cz


Zdroje

1. Státní zdravotní ústav. Nemoci z povolání v České republice [online]. Dostupné z: http://www.szu.cz/publikace/data/nemoci-z-povolani-a-ohrozeni-nemoci-z-povolani-v-české-republice [cit. 2019-03-04].

2. Vláda ČR. Nařízení vlády č. 290/1995 Sb., kterým se stanoví seznam nemocí z povolání, ve znění nařízení vlády č. 168/2014 Sb.

3. Fenclová Z, Urban P, Pelclová D, a kol. Profesionální onemocnění hlášená v České republice v roce 2017. Prakt. Lék. 2018; 98(2): 51–58.

Štítky
Praktické lékařství pro děti a dorost Praktické lékařství pro dospělé

Článek vyšel v časopise

Praktický lékař

Číslo 3

2019 Číslo 3

Nejčtenější v tomto čísle

Tomuto tématu se dále věnují…


Kurzy

Zvyšte si kvalifikaci online z pohodlí domova

Jistoty a nástrahy antikoagulační léčby aneb kardiolog - neurolog - farmakolog - nefrolog - právník diskutují
nový kurz
Autoři: doc. MUDr. Štěpán Havránek, Ph.D., prof. MUDr. Roman Herzig, Ph.D., doc. MUDr. Karel Urbánek, Ph.D., prim. MUDr. Jan Vachek, MUDr. et Mgr. Jolana Těšínová, Ph.D.

Léčba akutní pooperační bolesti
Autoři: doc. MUDr. Jiří Málek, CSc.

Nové antipsychotikum kariprazin v léčbě schizofrenie
Autoři: Prof. MUDr. Cyril Höschl, DrSc., FRCPsych.

Familiární transthyretinová periferní polyneuropatie
Autoři: MUDr. Radim Mazanec, Ph.D.

Diabetes mellitus a kardiovaskulární riziko, možnosti jeho ovlivnění
Autoři:

Všechny kurzy
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se