Allgemeine Klinische Psychologie

Huber, Helmuth P.:

Allgemeine Klinische Psychologie

Göttingen, Bern, Wien, Toronto, Seattle, Oxford, Prag, Cambridge, Amsterdam, Kopenhagen: Hogrefe Verlag, 2008, s. 289, cena 39,95 euro. ISBN 978-3-8017-2063-6.

Klinická psychologie je základním psychologickým oborem majícím stránku teoretickou a aplikovanou. Zabývá se uplatňováním psychologických postupů a poznatků ve zdravotnictví, a to klinickými psychology. A právě teoretická součást tohoto oboru je tématem recenzované publikace.

Pro přiblížení čtenáři uveďme, že hlavními úkoly klinické psychologie jsou psychodiagnostika, psychologické poradenství, psychologická první pomoc a samozřejmě i prevence, psychoterapie a rehabilitace poruch zdraví psychologickými prostředky, tedy prostředky založenými na komunikaci a meziosobním vztahu. Kliničtí psychologové k tomu používají celou řadu propracovaných pomůcek, ověřených postupů a strategií. Nalézají uplatnění napříč zdravotnictvím u dětských, dospělých i starších pacientů –⁠ všude tam, kde duševní stránka člověka a jeho chování (včetně životního stylu) zřetelněji souvisejí s poruchami zdraví.

Klinické psychologii blízkým oborem je lékařská psychologie, která je opět doménou lékařů. Znamená aplikaci psychologických poznatků a postupů –⁠ lékařem. V našich podmínkách se jedná zejména o komunikaci lékaře s nemocným a o psychoterapeutický přístup k nemocnému a blízkým osobám jeho života (obvykle příbuzným). Právě zde nalézáme jeden ze zdrojů, kterým čelíme těm typům iatropatogeneze, které souvisejí se způsobem jednání (ale i nejednáním) zdravotníka s nemocným.

Autorem učebního textu Allgemeine Klinische Psychologie (Obecná klinická psychologie) je emeritní profesor klinické psychologie univerzity v rakouském Grazu. O didaktických kvalitách nelze pochybovat, užívané odborné výrazy jsou vysvětleny, práce je napsána systematicky, názorně, čtivě, závěrem každé kapitoly nalezneme souhrn. V pojetí prof. Helmutha P. Hubera sestává obecná (teoretická) část klinické psychologie z následujících částí, s nimiž korespondují kapitoly knihy.

1. Předmět a úlohy klinické psychologie (např. Klinická psychologie a sousední disciplíny, Aspekty klinicko psychologické diagnostiky, Psychologické poradenství, Psychologická léčba).
2. Duševní život a chování (např. Introspektivní psychologie, behaviorismus a kognitivní obrat, Limbický systém a jeho hypothalamická spojení, Experimentální výzkum emocí, Osobnost a centrální nervové transmitery).
3. Vědomí a jeho poruchy (např. Problém vědomí v psychologii, Časová organizace vědomí, Změněné stavy vědomí, K prožívané jednotě vědomí).
4. Aktivace (např. Komponenty psychofyzické aktivace, Míry reaktivity, Biochemické základy aktivace, Biosyntéza, Odbourávání a funkce neurotransmiterů).
5. Stres a jeho zvládání (např. Pojetí životních událostí, Souvislost mezi životní událostí a zdravím, Chronická zátěž, Stres a imunitní odpověď, Procesy hodnocení a zvládání stresu).
6. Normy (např. Normy jako očekávané hodnoty, Interdependence norem, Normy jako cíle terapie, Posouzení úspěšnosti terapie pomocí normativního srovnávání).
7. Zdraví a onemocnění (např. Salutogenetický model, Indikátory duševního zdraví, Pojetí psychické nemoci, Zdravé a nemocné chování).
8. K pojetí a klasifikaci duševních poruch a poruch chování (např. Základní kategorie, Pokus o patogenetickou taxonomii psychických poruch, Psychopatologické syndromy, Klasifikace psychických poruch).
9. Případové statistické metody klinické psychologie (např. Jednotlivé a obecné, K pojmu kontrolovaná studie případu, Jednotlivý případ z perspektivy skupinově statistických zjištění, Výzkumné plány a vyhodnocovací postupy).
10. Klinická cyberpsychologie (např. Pojmové určení E –⁠ terapie, VR –⁠ terapie a VR teleterapie, Virtuální realitu využívající přístupy při diagnostice, léčbě a rehabilitaci, Virtuální teleterapie).

Závěrem celé knihy nalezneme na 43 stránkách seznam použité literatury a věcný rejstřík.

V recenzované publikaci je velký podíl teoretických základů klinické psychologie sycen poznatky z biologické psychologie a neurověd, nověji pak i z teorií týkajících se elektronických médií a počítačů. To nás nepřekvapuje, protože ve vývoji vědních disciplín jsou rozhodující metodologie a metody, tedy způsoby, jak získáváme nové poznatky. Tyto způsoby jsou dnes v těsném spojení s technikou a technologiemi, přičemž mimořádný rozvoj prodělávají biologické vědy stejně jako vše, co souvisí s elektronickými médii a počítači (a samozřejmě s obchodováním).

Osobně mne v učebním textu nejvíce zaujala část věnovaná terapeutickému využití počítačů a vůbec elektronickým médiím (cyberpsychologie). To je nové. A dýchl na mne i furor therapeuticus, neboť možnosti jejich pozitivního využití, avšak i snadnost v pochybení jsou značné a souvisejí s možnostmi internetové komunikace. Snad bych ještě upozornil, že tento způsob ovlivňování a měnění lidské psychiky a chování je postaven na informacích a modelech, nikoliv na stránce mezilidsky vztahové, což je limituje.

Naši čtenáři, zajímající se o oblast klinické psychologie a četbu v českém jazyce, mají k dispozici publikace autorů B. Bašteckéa P. Goldmana „Základy klinické psychologie“ (Praha, Portál, 2001) a knihu B. Baštecké a kol.: „Klinická psychologie v praxi“ (Praha, Portál, 2003). Lékařská psychologie pak byla zpracována autorem recenze v publikaci „Lékařská psychologie“ (Praha, Portál, 2003).

Recenzovanou knihu lze doporučit německy čtoucím lékařům a samozřejmě i klinickým psychologům, kteří se hlouběji zajímají o teoretické základy klinické a vlastně i lékařské psychologie. Jedná se o inspirující čtení mající místy přesah i do klinické praxe.

Jan Vymětal

Karlovo náměstí 40, 128 00 Praha 2