Varixy dolních končetin patří mezi civilizační onemocnění s vyšším výskytem v ekonomicky vyspělých krajinách. Definice varixů dolních končetin se liší od „jasně viditelných, rozšířených, prominujících podkožních žil dolní končetiny“ podle Arnoldi [1,2] až po „křečové žíly s afunkčními chlopněmi“ podle Dodda a Cocketta [1,3].
V epidemiologických studiích publikovaných od roku 1942 se odhady prevalence varixů značně liší dle geografické polohy od 1 do 73 % u žen a 2 až 56 % u mužů. Značné rozpětí v odhadech prevalence pravděpodobně odráží rozdíly v rozložení populačních rizikových faktorů a kvalitě dostupné diagnostické a léčebné péče [4]. Prevalence varixů dolních končetin narůstá s věkem, ve věkové skupině 35 – 40 let se prevalence pohybuje mezi 20 a 60 % u žen a 7 a 35 % u mužů.
Podle etiologie můžeme varixy rozdělit na:
Mezi rizikové faktory vzniku varixu patří věk, ženské pohlaví, dlouhé stání a sezení, žilní trombóza, kouření, nedostatek pohybu, zácpa, nošení vysokých podpatků, perorální antikoncepce, opakovaná gravidita, obezita [6,7].
Do popředí se dostává i genetická predispozice, kdy děti, jejichž oba rodiče měli křečové žíly, budou tímto onemocněním trpět s 89% pravděpodobností. Dále bylo zjištěno, že pro vznik varixů dolních končetin je nejrizikovější krevní skupina A [8].
Doručeno do redakce: 11. 5. 2018
Přijato po recenzi: 21. 5. 2018
MU Dr. František Kováčik
Autoři: Jiří Slíva
Působiště autorů: Ústav farmakologie 3. LF UK, Praha
Vyšlo v časopise: Vnitř Lék 2019; 65(7-8): 524-526
Kategorie: Aktuality
1. Yao JS. Varicose Veins. Asian J Surg 2003; 26(2): 59 – 61. doi: 10.1016/ S1015-9584(09)60221-9.
2. Arnoldi CC. The aetiology of primary varicose veins. Dan Med Bull 1957; 4(3): 102 – 107.
3. Dodd H, Cockett FB. The pathology and surgery of the veins of the lower limbs. Edinburgh: E & S Livingston 1956.
4. Beebe-Dimmer JL, Pfeifer JR, Engle JS et al. The epidemiology of chronic venous insufficiency and varicose veins. Ann Epidemiol 2005; 15(3): 175 – 184. doi: 10.1016/ j.annepidem.2004.05.015.
5. Musil D. Varixy a chronická žilní nedostatečnost. Med Pro Praxi 2001; 3(11): 526 – 530.
6. Fowkes FG, Lee AJ, Evans CJ et al. Lifestyle risk factors for lower limb venous reflux in the general population: Edinburgh Vein Study. Int J Epidemiol 2001; 30(4): 846 – 852.
7. Laurikka JO, Sisto T, Tarkka MR et al. Risk indicators for varicose veins in fortyto sixty-year-olds in the Tampere varicose vein study. World J Surg 2002; 26(6): 648 – 651. doi: 10.1007/ s00268-001-0283-1.
8. Boisseau MR. Chronic venous disease and the genetic influence. Phlebolymphology 2013; 21(2): 100 – 109.
9. Herman J. Varixy dolních končetin – diagnostika, léčba, recidiva. Med Pro Praxi 2010; 7(11): 420 – 422.
10. Classification and grading of chronic venous disease in the lower limbs: a consensus statement. Phlebology 1995; 10 : 42 – 45. Available at: http:/ / journals.sagepub.com/ doi/ pdf/ 10.1177/ 026835559501000202.
11. Karetová D, Chochola M a kol. Vaskulární medicína. Praha: Maxdorf 2017.
12. Muchová I. Kompresivní terapie v angiologii. Doporučený postup České angiologické společnosti ČLS JEP 2017. Dostupné na: http:/ / wp.interna-cz.eu/ guidelines/ angiologie.
13. Karetová D. Farmakologická léčba chronické žilní insuficience. Doporučené postupy České angiologické společnosti ČLS JEP 2017. Dostupné z: http:/ / wp.interna-cz.eu/ guidelines/ angiologie.
14. Jungbeck C, Jungbeck C, Peterson K et al. A randomised controlled trial of micronised purified flavonoid fraction vs placebo in patients with chronic venous disease. Eur J Vasc Endovasc Surg 2002; 23(1): 73 – 76. doi: 10.1053/ ejvs.2001.1531.
15. Nicolaides A, Kakkos S, Eklof B et al. Management of chronic venous disorders of the lower limbs – guidelines according to scientific evidence. Int Angiol 2014; 33(2): 87 – 208.
16. Antignani PL. Medical treatment of chronic venous disease. SM J Pharmac Ther 2017; 3(1): 1015.
17. Slonková V. Nová klasifikace venoaktivních léků. Dermatol praxi 2016; 10(4): 178 – 180.
18. Musil D. Moderní léčba chronického žilního onemocnění. Dermatol praxi 2013; 7(1): 21 – 25.
19. Gloviczki P, Gloviczki ML. Guidelines for the management of varicose veins. Phlebology 2012; 27 (Suppl 1): 2 – 9. doi: 10.1258/ phleb.2012.012S28.
Diklofenak epolamin je vysoce rozpustná sůl účinné látky s prokázanými protizánětlivými, analgetickými a antipyretickými účinky. Jaké je spektrum jeho indikací a čím se liší od jiných solí diklofenaku? Odpoví přehledná infografika.
