Chronická žilní insuficience je onemocnění s vysokou prevalencí, dosud ovšem bez kauzální léčby. V počátečních stadiích je důležitá zejména kompresní léčba doplněná farmakoterapií, ke které se používají právě tyto flavonoidy zlepšující žilní tonus, lymfatickou drenáž a snižující kapilární hyperpermeabilitu.
Pro farmaceutické účely se extrakcí z citrusových plodů získává hesperidin (název je odvozen z latinského slova hesperidium pro charakteristický plod citrusů), který se dehydrogenací převádí na diosmin. Při reakci současně vznikají i jiné produkty, a výslednou směs proto nazýváme „flavonoidní frakce“. Pro léčebné účely je nejvhodnější, když se podává přípravek s převahou diosminu. Evropský lékopis přesně definuje, jaký podíl jakých nečistot (ostatních flavonoidů) může diosmin používaný pro farmaceutické účely obsahovat. Mezi uváděné nečistoty patří i hesperidin, jehož mohou být maximálně 4 %.
Po perorálním podání flavonoidů se působením střevní mikrobioty hydrolyticky odštěpuje cukerná složka a vznikají jejich metabolity, tzv. aglykony. Aglykon diosminu se označuje jako diosmetin a aglykon hesperidinu je hesperetin; obě tyto látky se z hlediska farmakokinetiky výrazně liší.
Farmakokinetika popisuje osud léčiva v organismu od jeho podání až po vyloučení. Aby bylo léčivo účinné, musí být v organismu přítomné. Tato tzv. biologická dostupnost je vyjádřena jako podíl z podané dávky, který se dostane do systémové cirkulace. Čím je procento vyšší, tím víc látky bude v organismu přítomno k jejímu využití. Míra biologické dostupnosti léčiva po perorálním podání je závislá na řadě faktorů. V případě flavonoidů se biologická dostupnost značně zvyšuje jejich mikronizací − jedná se o proces zmenšování částic na mikrometry, což vede ke zvýšení aktivního povrchu a zlepšení rozpustnosti, tedy k rychlejší a účinnější absorpci.
Farmakokinetické studie prokázaly, že diosmin je střevní mikrobiotou rychle transformován na diosmetin, který je následně rychle absorbován a distribuován po celém těle – biologická dostupnost mikronizovaného diosminu je přibližně 65 %. Diosmetin má distribuční objem 62 litrů, což naznačuje širokou distribuci do tkání, a poločas eliminace 26–43 hodin. Farmakokinetická studie s hesperetinem na 6 zdravých dobrovolnících naopak ukázala, že jeho biologická dostupnost je nižší a poločas eliminace činí 3 hodiny.
Farmakokinetické parametry účinných forem venotonických flavonoidů diosminu a hesperidinu ukazují, že diosmin a jeho metabolit diosmetin mohou mít na žilní stěnu silnější a dlouhodobější účinek.
(jvi)
Zdroje:
1. Cova D., DeAngelis L., Giavarini F. et al. Pharmacokinetics and metabolism of oral diosmin in healthy volunteers. Int J Clin Pharmacol Ther Toxicol 1992; 30 (1): 29−33.
2. Kanaze F. I., Bounartzi M. I., Georgarakis M., Niopas I. Pharmacokinetics of the citrus flavanone aglycones hesperetin and naringenin after single oral administration in human subjects. Eur J Clin Nutr 2007; 61 : 472−477, doi: 10.1038/sj.ejcn.1602543.
3. Diosmin. Evropský lékopis (European Pharmacopoeia), 9. vyd. Rada Evropy, Štrasburk, 2017 : 2286–2287.
4. SPC přípravků s diosminem.
