Benzydamin nachází díky svým anestetickým, protizánětlivým a antimikrobiálním účinkům využití v léčbě širokého spektra zánětů v dutině ústní. V některých případech může sloužit jako samostatná léčba, v jiných jako jedno ze souboru terapeutických opatření.
Sliznice dutiny ústní může být poškozena z různých důvodů. Může se jednat o bakteriální infekci, virové onemocnění, kvasinkovou infekci či mykózu, dále pak o poranění způsobené alergickou reakcí nebo mechanickým poškozením tkání. V důsledku těchto dějů často vzniká zánětlivá reakce. Jakékoliv poškození sliznice dutiny ústní je také spojeno s rizikem nasedající sekundární infekce, která může stav dále zhoršovat.
Benzydamin-hydrochlorid je látka, která patří mezi nesteroidní antiflogistika (NSAIDs). Při lokální aplikaci má benzydamin analgetický a protizánětlivý účinek, redukuje symptomy zánětu (edém a erytém) a tlumí bolest spojenou se zánětem fyzikálního, chemického či mikrobiálního původu. Prokázán byl rovněž antimikrobiální účinek. Obecně lze benzydamin použít k léčbě zánětů sliznic v orofaryngeální oblasti.
Gingivitida a parodontitida obvykle souvisí s nedostatečnou ústní hygienou. Gingivitida je omezena pouze na dáseň a tento stav je plně reverzibilní při úpravě hygieny, zatímco v případě parodontitidy postupuje zánět hlouběji do parodontálních tkání a většinou bývá spojen se specifickými bakteriálními patogeny. V obou případech je k léčbě potřeba zejména důkladná ústní hygiena a důsledné odstraňování zubního plaku v celé dutině ústní. Zejména v případě parodontitidy je často nutná i antibiotická či bakteriostatická léčba, případně chirurgické zákroky umožňující přístup k subgingiválním prostorám a jejich očištění.
Benzydamin zde má úlohu spíše pomocnou, kdy může být − hlavně v případě gingivitidy − využito ke zmírnění zánětu dásní a urychlení hojení, pokud předtím byla odstraněna příčina zánětu, tedy zubní plak.
Etiologie aft není zcela známa. Vznikají například při mechanickém poškození ústní sliznice a následné zánětlivé reakci. Mohou se objevit také v důsledku alergické reakce. U některých pacientů se objevuje jejich zvýšený výskyt v souvislosti s psychickým stresem nebo hormonálními změnami. Zpravidla se bez problémů hojí spontánně, ale pro pacienta je silně obtěžující s nimi spojená vysoká citlivost až bolestivost.
Benzydamin díky svému antiflogistickému a anestetickému účinku může urychlit hojení a hlavně přinést pacientům kýženou úlevu od bolesti. Vhodné je také upravit stravování, aby nedocházelo k dráždění postižených míst například příliš kořeněnými či kyselými jídly. I nadále dodržovat ústní hygienu, aby nenastávalo nahromadění zubního plaku, ke kterému zejména v distálních úsecích dochází velmi rychle a který může následně přispět k dalšímu dráždění jak dásní, tak i okolních sliznic.
Stomatitida je zánět s rozsáhlejším postižením dutiny ústní, s maximem na hranách a špičce jazyka, tvářové sliznici a dásních. Důvodem vzniku může být mnoho různých příčin. Může mít jednak infekční podklad, ale může se jednat i o reakci na iritaci jiného typu. Častěji se vyskytuje u jedinců s oslabenou imunitou. Pro pacienta je kvůli své bolestivosti velmi obtěžující, v krajním případě může vést až výraznému omezení příjmu potravy a tekutin, což může být vysoce rizikové zejména u dětí. Rizikem zde může být i následná sekundární infekce postižené sliznice.
Benzydamin může v lehčích případech mírnit bolest, tlumit zánět a zabránit vzniku sekundární infekce. V průběhu hojení sliznice je nezbytné vyvarovat se všeho, co by mohlo sliznici dále dráždit (příliš horká, slaná, kyselá a kořeněná jídla, mechanická iritace, alergizující látky), a také v maximální možné míře dodržovat ústní hygienu.
K mechanickému poškození sliznic dutiny ústní může docházet vlivem „přikusování“ jazyka nebo tváří. Zejména výrazné poškození může vzniknout, pokud se pacient pokouše v průběhu odeznívání svodné anestezie po stomatologickém zákroku, kdy může být poškození v důsledku necitlivosti dané oblasti velmi hluboké. Někdy může k poranění sliznic dutiny ústní dojít také při stomatologických zákrocích (odstraňování zubního kamene, extrakce, zákroky dentoalveolární chirurgie, …). U nositelů zubních protéz bývají relativně časté slizniční otlaky jak rozsahu protézního lože, tak i na sliznici tváří a rtů. V souvislosti se snímací protetikou je ještě nutné zmínit riziko kandidóz v případě nedostatečné hygieny protézy. Toto riziko je výrazně vyšší u jedinců s oslabenou imunitou a u pacientů, kteří inhalačně užívají steroidy, například astmatiků.
Lékové poškození sliznice úst bývá vyvoláno alergií, nejčastěji na antibiotika penicilinové řady. Ta způsobují také dysmikrobii v ústní dutině s následnou glositidou, případně stomatitidou.
Alergické reakce se mohou poměrně často vyskytovat jako reakce na metakrylát, obsažený v pryskyřicích některých dentálních výrobků, ale také jako reakce na nějakou složku stravy. Naopak alergie na kovy se v dutině ústní vyskytují zcela výjimečně (a to i u osob, které jinak mají kožní alergickou reakci na kovy, což je dáno jiným typem slizniční imunity).
Benzydamin má význam zejména v léčbě mechanického poškození sliznice, kdy mírní zánět, tlumí bolest a může přispět k urychlení hojení.
(norg)
Zdroje:
1. Mazánek J., Urban F. a kol. Stomatologické repetitorium. Grada, Praha, 2003.
2. Weber T. Memorix zubního lékařství. Grada, Praha, 2012.
3. Sreenivasan P. K., Prasad V. V. K. Distribution of dental plaque and gingivitis within the dental arches. J Int Med Res 2017 Oct; 45 (5): 1585−1596, doi: 10.1177/0300060517705476.
