Současné možnosti diagnostiky a terapie glykogenózy typu II

25. 11. 2014

Pompeho choroba, glykogenóza typu II (GSD II) či deficit kyselé maltázy, patří mezi tzv. lyzosomální střádavá onemocnění. Je způsobena deficitem kyselé α-glukosidázy (GAA), která rozkládá glykogen. U Pompeho choroby se glykogen hromadí převážně v buňkách kosterního svalstva a myokardu a svalová vlákna ztrácejí schopnost kontraktility.

Inzerce

Onemocnění bylo poprvé popsáno v roce 1932 nizozemským patologem J. C. Pompem u sedmiměsíční holčičky. Od té doby bylo popsáno na 150 mutací v genu pro α-glukosidázu na dlouhém raménku 17. chromozomu (17q23). Onemocnění lze rozdělit podle prvních příznaků, klinického obrazu a průběhu do dvou skupin – tzv. časné formy (infantile onset, někdy se rozlišuje ještě na klasickou a neklasickou formu) a pozdní formy (late onset, někdy se rozlišuje na juvenilní a adultní formu).

Klinické projevy

I. Časná (infantilní) forma Pompeho choroby

Klasická infantilní varianta

Onemocnění začíná většinou v prvních měsících života. V klinickém obraze dominuje celková hypotonie s progredující svalovou slabostí (tzv. obraz „floppy baby“), která vede k problémům se sáním, polykáním a k hypoventilaci. Časté jsou infekce dolních cest dýchacích, děti neprospívají, stagnují v motorickém vývoji. K úmrtí dochází většinou do 1–2 let věku na kardiorespirační selhání.

Neklasická infantilní varianta

Méně často se první příznaky objevují později v průběhu prvního roku života, děti se pak dožívají zhruba 2 let. Není přítomna kardiomyopatie, je postiženo pouze kosterní svalstvo, bránice, patrná je i hepatomegalie.

II. Pozdní forma Pompeho choroby

Juvenilní forma

První příznaky se objevují obvykle po prvním roce věku, postiženy jsou kosterní svaly, ale bez poškození myokardu. U juvenilní formy dochází k úmrtí většinou před koncem třetí dekády.

Adultní forma

Adultní forma je typická pomalou progresí a postižením zejména proximálního pletencového svalstva, svalstva trupu a bránice. Problémy se objevují většinou po 15. roce věku. Pacienti mají problém zvednout se ze sedu a vyjít do schodů. Při vztyku ze dřepu si pacient pomáhá oporou rukou o dolní končetiny (tzv. Gowersovo znamení). V noci je častá hypoventilace s následnou ranní bolestí hlavy či somnolencí nebo obstruktivní spánková apnoe.

Laboratorní nálezy

V séru je přítomna většinou elevace AST, ALT, LDH, CK, při postižení myokardu i CK-MB. Na rtg. hrudníku je při klasické infantilní formě patrné rozšíření srdečního stínu. Na EKG můžeme zaznamenat zkrácení PR intervalu a vysoké QRS komplexy v důsledku hypertrofie komor, kterou lze potvrdit echokardiografickým vyšetřením. EMG odhalí vysoké komplexy připomínající myotonii, komplexní repetitivní výboje, mohou se objevit známky spontánní aktivity. Spirometrie ukazuje snížení vitální kapacity i maximální výdechové rychlosti, výrazný rozdíl je v důsledku postižení bránice mezi vyšetřením prováděným vleže a vsedě.

Diagnostika

Diagnóza je u suspektních pacientů stanovena na základě vyšetření enzymové aktivity GAA. V současné době je k dispozici vyšetření metodou tzv. suché kapky krve (Dried Blood Spot Test – DBS), které je využíváno jako screeningové vyšetření u progredující hypotonie nejasné etiologie. Verifikace diagnózy je pak možná enzymologicky nebo genetickým vyšetřením. Zbytková aktivita GAA bývá kolem 1 % u infantilní formy, 10–40 % u juvenilní a adultní formy, u heterozygotů se naměřená aktivita pohybuje kolem 50 %. Možná je i prenatální diagnostika.

Terapie

V současnosti je jedinou účinnou léčbou tzv. enzymatická substituční terapie. Podáváním rekombinantního enzymu GAA v dávce 20 mg/kg v krátkých nitrožilních infuzích v intervalu 2 týdnů se při včasném zahájení terapie daří zabránit progresi onemocnění u časných forem GSD II a zmírnit symptomy u adultní formy. Podpůrná terapie zahrnuje rehabilitaci, použití ortopedických pomůcek, respirátory, výživové poradenství. Důležité je genetické poradenství v postižených rodinách.

Situace v ČR

V roce 2010 byli v ČR léčeni dva pacienti s infantilní formou Pompeho choroby, dvě pacientky s juvenilní formou a pět pacientů s pozdní adultní formou. Díky cílenému screeningu v neurologických ambulancích byla diagnóza Pompeho nemoci potvrzena i u dalších pěti dospělých pacientů. Celkový počet léčených pacientů dosahuje v roce 2014 zhruba 20 osob.

(epa)

Zdroj: Malinová V. Glykogenóza II. typu (GSD II, m. Pompe) – Současné možnosti diagnostiky a terapie a klinická kazuistika. Neurol. pro praxi 2010; 11 (5): 331–335.

Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Léčba akutní bolesti - možnosti a způsob rozhodování
Autoři: MUDr. David Doležal

Hořčík nad zlato aneb Nedostatek magnézia z pohledu internisty, neurologa a gynekologa
Autoři: MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., MUDr. Magdaléna Hlavačková, MUDr. Petra Herboltová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se