Nový test k objektivnímu hodnocení benefitu enzymoterapie u Pompeho choroby

2. 2. 2016

Pompeho choroba je jednou z těch, které lze nyní léčit farmakologickou enzymovou terapií (FET). Ekonomická náročnost této léčby ovšem vedla k diskusi, jak lze objektivně zhodnotit její účinek, aby byli z programu FET vyřazeni pacienti, kteří z ní dostatečně neprofitují.

Inzerce

Hodnocení benefitu léčby u pacientů s Pompeho chorobou s pozdním nástupem je založeno na vyšetřeních, jako jsou šestiminutový test chůze (6MW), test svalové síly a některé spirometrické parametry (FVC či PEF). Tyto testy jsou však limitovány spoluprací pacienta, momentální výkonností a řadou variabilních faktorů. Svalová síla a spirometrie navíc odrážejí interakce s jinými orgány, jako jsou srdce a plíce. Měření svalové síly na velkých svalech také nemusí zaznamenat diskrétní změny.

Přesnější monitorování funkce svalů je možné při vyšetřování malých svalů, které se skládají pouze z několika vláken a pracují nezávisle na pacientově spolupráci. Nejmenším příčně pruhovaným svalem v těle je m. stapedius. Kontrahuje se nezávisle na vůli pacienta v rámci stapediového reflexu, jehož úlohou je chránit vnitřní ucho, pokud síla přijímaného zvuku přesahuje určitou hranici – prahovou hodnotu stapediového reflexu.

Tato fakta zaujala tým německých výzkumníků, kteří se rozhodli prokázat využitelnost stapediového reflexu u Pompeho choroby. Nulová hypotéza byla, že stapediový reflex odráží i diskrétní změny ve svalových funkcích, nezávisle na pacientovi nebo vyšetřujícím, a proto předčí standardní testy používané ke zhodnocení benefitu FET.

Následující studie hodnotila reflexní odpověď m. stapedius u čtyř pacientů s Pompeho chorobou s pozdním nástupem, a to 1 a 2 roky po začátku podávání FET. Tyto výsledky pak byly porovnány se standardními klinickými testy (6MW, svalovou silou dle testu MRC a spirometricky měřeným PEF).

Ačkoli tomu klinický nález neodpovídal, prahová hodnota stapediového reflexu se zlepšila u sedmi z osmi vyšetřovaných uší. Pouze u jednoho ucha došlo mezi prvním a druhým rokem k mírnému zhoršení. Naproti tomu všechny standardní testy ukázaly opačné změny, které však nebyly dostatečně intenzivní a nepřesáhly minimální klinicky důležité rozdíly.

Tato diskrepance podporuje pochybnosti o relevanci standardních testů k určení progrese Pompeho choroby. Stapediový reflex přesněji monitoroval zlepšení po dvou letech FET nejspíše proto, že odráží změny pouze na několika svalových vláknech.

Aktuální guidelines doporučují přerušit FET po 12 měsících, pokud se dva ze tří standardních (a spíše subjektivních) testů zhorší o více než 10 % oproti hodnotám před začátkem léčby. Stapediový reflex může být do budoucna novým a objektivním parametrem, který napomůže ke správnému rozhodování, jež má pro nemocné značný význam.

(pez)

Zdroj: Hilz M. J., Hoppe U., Moeller S., Wang R., Koehn J. Can stapedius reflex testing objectively measure muscle function in Pompe patients? Clin Case Rep 2015 Nov; 3 (11): 937–941.

Štítky
Dětská neurologie Neurologie
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Léčba akutní bolesti - možnosti a způsob rozhodování
Autoři: MUDr. David Doležal

Hořčík nad zlato aneb Nedostatek magnézia z pohledu internisty, neurologa a gynekologa
Autoři: MUDr. Jarmila Křížová, Ph.D., MUDr. Magdaléna Hlavačková, MUDr. Petra Herboltová

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se