Syndrom Dravetové (DS) je vývojová epileptická encefalopatie se začátkem v raném dětství charakterizovaná celoživotním výskytem záchvatů rezistentních vůči podávané terapii a průvodními poruchami intelektu, chování, spánku a chůze. Naprostá většina případů je dána patogenní variantou genu SCN1A, která vede k haploinsuficienci α-podjednotky sodíkového kanálu.1
První záchvat se u dříve zdravého dítěte objeví do 19 měsíců věku. Zpočátku ho obvykle spouští horečka nebo přehřátí, postupem času se objevují i afebrilní záchvaty, které může spouštět emoční stres, vzrušení nebo například blikající světlo. Typy záchvatů jsou hemiklonické, generalizované tonicko-klonické, myoklonické, absence, fokální s poruchou vědomí, někdy tonické. Vyskytovat se mohou prolongované záchvaty, klastry záchvatů a konvulzivní či nekonvulzivní status epilepticus (SE).2 Více než polovina pacientů má do 5 let věku záchvaty myoklonické a fokální s poruchou vědomí.1
S přibývajícím věkem klesá výskyt epileptických záchvatů, SE i citlivost na horečku. Některé typy záchvatů mohou zcela vymizet a mnoho dospělých má záchvaty vázané na spánek. Přesto je stále nutná polyterapie a přítomná je závažná epilepsie s konvulzivním i nekonvulzivním SE.2 U většiny dospělých přetrvávají krátké generalizované tonicko-klonické záchvaty.1
U většiny dospělých pacientů se vyskytuje středně těžká až těžká porucha intelektu. Ke zhoršení nebo ztrátě dřívějších dovedností dochází mnohdy po těžkém záchvatu nebo SE. U některých pacientů byl popsán autismus.
U dětí je přítomná porucha pozornosti, agitovanost, podrážděnost a agresivita. U dospělých dochází ke zklidnění, ale sociální vazby a adaptivní chování mohou být narušeny poruchou intelektu nebo autistickými rysy.
U dospívajících a dospělých se objevuje shrbenost, dystonická ataktická chůze o široké bázi anebo parkinsonská chůze. U starších pacientů jsou běžné projevy parkinsonismu jako bradykineze, asymetrická rigidita aj. Přítomna může být kyfóza či kyfoskolióza.2
Potvrzení diagnózy DS stanovené na základě klinického obrazu je možné pomocí genetického stanovení mutace genu SCN1A.
Dle mezinárodního konsenzu panelu expertů o diagnostice a léčbě syndromu Dravetové z roku 2022 je vhodné provést genetické vyšetření mutace genu SCN1A u vývojově normálních dětí, u nichž dojde ve věku 2–15 měsíců k jedinému prolongovanému hemiklonickému záchvatu (5–29 min.) nebo fokálnímu/generalizovanému SE (≥ 30 min.) neznámé etiologie v souvislosti s očkováním či horečkou.
Expertní panel dále doporučuje testování dětí ve věku 2–15 měsíců s opakovanými prolongovanými fokálními nebo generalizovanými konvulzivními záchvaty neznámé etiologie s horečkou či bez ní (včetně SE) a dětí ve věku 6–15 měsíců, u nichž došlo k opakovaným krátkým hemiklonickým záchvatům bez horečky.1
Patogenní varianta genu SCN1A je zjištěna ve > 85 % případů. Nález při iniciálním MRI vyšetření bývá normální, ale u malé části pacientů lze najít různý stupeň atrofie kortexu a sklerotické změny v hippokampu. EEG je často do 12 měsíců věku rovněž normální, ale do 5 let věku se ve většině případů objeví zpomalení aktivity pozadí a epileptiformní výboje.1
(zza)
Zdroje:
1. Wirrell E. C., Hood V., Knupp K. G. et al. International consensus on diagnosis and management of Dravet syndrome. Epilepsia 2022; 63 (7): 1761–1777, doi: 10.1111/epi.17274.
2. Andrade D. M., Berg A. T., Hood V. et al. Dravet syndrome: a quick transition guide for the adult neurologist. Epilepsy Res 2021; 177: 106743, doi: 10.1016/j.eplepsyres.2021.106743.
