Včasný záchyt Pompeho choroby s pozdním začátkem (LOPD) je obtížný. Italští autoři publikovali v roce 2013 modifikovaný algoritmus, který umožní rychlou diagnózu tohoto vzácného onemocnění a který vyhovuje posledním mezinárodním doporučením.
Prvním krokem v diagnostice LOPD je přesná anamnéza. Pacienti si většinou stěžují na obtíže při chůzi do schodů, při vstávání ze židle, na únavu, bolest zad či myalgie. Někdy jsou již na začátku přítomny respirační příznaky (dyspnoe, obstrukční spánková apnoe, opakované pneumonie, ranní bolest hlavy, ospalost během dne). Neurologické vyšetření může ukázat slabost axiálních a proximálních svalů s postižením končetinových pletenců, především pánevního. Někdy jsou postiženy svaly obličeje, je přítomna ptóza víčka nebo dysfagie. Může být zjištěna skolióza, lumbální hyperlordóza či rigidita páteře. Postižení srdce je spíše vzácné a bývá mírné (arytmie, hypertrofie komor). Někdy nacházíme postižení sluchu, aneuryzmata mozkových cév a gastrointestinální příznaky (makroglosie, hepatomegalie, průjem, nízký BMI).
První laboratorní vyšetření ukáže zvýšenou CK (kreatinkinázu), LDH (laktátdehydrogenázu), AST (aspartátaminotransferázu) a ALT (alaninaminotransferázu). Normální hladina CK nevylučuje LOPD.
Podezření na LOPD by měly vzbudit 3 fenotypy:
Nález na EMG může odpovídat myopatii nebo může být normální. V této chvíli je rozhodující stanovení aktivity GAA (α-glukosidázy A) v suché kapce krve (DBS). Jde o rychlou, snadnou, minimálně invazivní a levnou metodu stanovení. Pozitivní výsledek je třeba potvrdit opakovaným testem. Negativní výsledek svědčí pro jiné onemocnění. Při pozitivním výsledku opakovaného testu je třeba potvrdit LOPD stanovením aktivity GAA nejméně v jednom dalším vzorku tkáně (kožní fibroblasty, kosterní sval nebo purifikované lymfocyty) a/nebo molekulárním genetickým vyšetřením. Diagnóza LOPD je potvrzena při zjištění dvou patogenních mutací. V případě pouze jedné mutace je třeba zopakovat biochemická vyšetření.
Autoři věří, že tento diagnostický algoritmus pomůže lékařům včas zachytit pacienty s LOPD a zahájit u nich enzymovou substituční léčbu. Algoritmus je volně dostupný v jednoduché angličtině na http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pubmed/24399862.
(zza)
Zdroj: Toscano A., Montagnese F., Musumeci O. Early is better? A new algorithm for early diagnosis in late onset Pompe disease (LOPD). Acta Myol. 2013 Oct; 32 (2): 78–81.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
