Pro klinické použití byl recentně schválen nový přípravek indikovaný pro léčbu pacientů s Gaucherovou chorobou (GD) 1. typu − eliglustat. Tým lékařů – specialistů na léčbu GD – publikoval doporučení týkající se použití tohoto léku v klinické praxi.
Deficit aktivity enzymu beta-glukosidázy vede ke střádání jeho substrátů – glukosylceramidu a glukosylsfingosinu v lysozomech makrofágů. Postiženy jsou zejména slezina, játra, kostní dřeň a někdy i plíce. Klasickými příznaky jsou hepatosplenomegalie, anémie, trombocytopenie a postižení skeletu. Základem léčby je enzymová substituční terapie – rekombinantní kyselá beta-glukosidáza je dispozici již dvě desetiletí. Další možností je použití substrát redukující terapie.
Eliglustat je nová substrát redukující látka pro perorální podání. Přípravek byl recentně schválen k použití jak v USA, tak i v zemích EU pro léčbu GD 1. typu u dospělých. Eliglustat inhibuje glukosylceramidsyntázu, což vede ke snížení produkce glukosylceramidu a tím se redukuje také jeho akumulace.
Metabolismus eliglustatu je významně závislý na CYP2D6 a částečně také na CYP3A. Metabolická aktivita CYP2D6 je významná jak pro výběr vhodných pacientů pro tuto léčbu, tak také pro dávkování léku. Eliglustat byl v USA schválen jako léčba první linie pro dospělé pacienty s GD typu 1, kteří jsou z hlediska CYP2D6 rychlí, intermediární či pomalí metabolizátoři.
Z hlediska dávkování je základní určit (pomocí genotypizace) metabolickou aktivitu CYP2D6 kandidáta pro tuto léčbu. Každá tobolka obsahuje 100 mg eliglustatu ve formě tartrátu, což odpovídá 84 mg eliglustatu. Pro rychlé a intermediární metabolizátory je doporučována dávka 84 mg 2× denně, pro pomalé metabolizátory 84 mg 1× denně. V rámci léčby je nezbytné znát veškerou konkomitantní medikaci, jelikož řada léčivých látek patří mezi inhibitory nebo naopak induktory CYP2D6 či CYP3A. Pokud je nutné krátkodobě podat některé ze zásadních interagujících léčiv, mělo by se zvážit eventuální vynechání dávky eliglustatu, u dlouhodobé současné léčby látkami metabolizovanými CYP2D6 či CYP3A je zapotřebí jeho dávkování upravit.
Při každé návštěvě v rámci probíhající léčby je nutno zhodnotit adherenci k ní, dále konkomitantní medikaci a eventuální těhotenství. Eliglustat není doporučen v následujících případech:
Infuzní enzymová substituční terapie byla dlouho základem léčby GD a nadále zůstává lékem volby pro řadu pacientů i lékařů. Eliglustat nicméně přináší novou léčebnou možnost, jejíž velký přínos je v perorálním podávání. Zásadním krokem je výběr vhodných pacientů i jejich pečlivé a pravidelné sledování v rámci léčby.
(eza)
Zdroj: Balwani M., Burrow T. A., Charrow J. et al. Recommendations for the use of eliglustat in the treatment of adults with Gaucher disease type 1 in the United States. Mol Genet Metab 2015 Sep 7; pii: S1096-7192(15)30050-0; doi: 10.1016/j.ymgme.2015.09.002 [Epub ahead of print].
