Švédská populační studie hodnotila rizika a klinické prediktory žilní tromboembolické epizody u žen léčených pro karcinom prsu.
Je jasně prokázaným faktem, že nádorové onemocnění je rizikovým faktorem pro žilní tromboembolické komplikace (VTE). Předkládaná studie se zabývala nejen incidencí VTE u žen s karcinomem prsu, ale také souvislostí mezi časem výskytu VTE a rizikovými faktory.
Studie zahrnula 8 338 žen s karcinomem prsu, u nichž byla nemoc diagnostikována mezi lety 2001 a 2008 a u kterých byla k dispozici data z následujícího sledování. Incidence VTE byla srovnána s incidencí VTE u 39 013 věkem srovnatelných žen z obecné populace.
Medián sledování pacientek činil 7,2 roku. Během tohoto období se epizoda VTE rozvinula u 426 žen, což představuje kumulativní incidenci 5,1 %. Tato incidence byla 3× větší oproti ženám z běžné populace. Nejvyšší incidence VTE u žen s karcinomem prsu byla pozorována v prvních 6 měsících od diagnózy (hazard ratio [HR] 8,62; 95% CI 6,56–11,33), nicméně zvýšené riziko bylo pozorováno i v následujícím období (HR v 5 letech 2,19; 95% CI 1,80–2,67).
Nezávislými rizikovými faktory pro VTE byly následující proměnné: vyšší věk, nadváha, anamnéza VTE, jiná komorbidita, velikost nádoru > 40 mm, nepřítomnost progesteronových receptorů ve tkáni karcinomu, pozitivita více než 4 lymfatických uzlin, chemoterapie či hormonální terapie. Chemoterapie souvisela s časným výskytem VTE, naopak komorbidity či negativita progesteronových receptorů ve tkáni tumoru byly silně spojeny s pozdním výskytem VTE.
Studie ukázala, že u žen s karcinomem prsu existuje dlouhodobé riziko VTE komplikací. Rizikové faktory mohou pomoci identifikovat ženy, které by mohly profitovat z profylaxe VTE.
(eza)
Zdroj: Brand J. S., Hedayati E., Bhoo-Pathy N. et al. Time-dependent risk and predictors of venous thromboembolism in breast cancer patients: a population-based cohort study. Cancer 2017 Feb 1; 123 (3): 468−475, doi: 10.1002/cncr.30364.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
