Obezita jako rizikový faktor žilní tromboembolie při běžném dávkování enoxaparinu po volném přenosu laloku do oblasti hlavy a krku

Riziko VTE po mikrochirurgické operaci v oblasti hlavy a krku

Pacienti po mikrochirurgickém přenosu volného laloku do oblasti hlavy a krku jsou vystaveni vysokému riziku VTE, zejména z důvodu dlouhé doby operace, onkologické diagnózy a imobilizace po zákroku. Standardem péče je pooperační profylaxe VTE, která zahrnuje mechanickou profylaxi (kompresní punčochy a kompresní pomůcky) a farmakologickou profylaxi (enoxaparin, heparin, kyselina acetylsalicylová /ASA/). A přestože je VTE preventabilní pooperační komplikace, u vysoce rizikových skupin dochází k průlomové VTE i při farmakoprofylaxi, s incidencí dosahující ve skupině s nejvyšším rizikem 2–10 %.

Standardní režim enoxaparinu v pooperační profylaxi VTE

Široce používanou modalitu farmakoprofylaxe představuje nízkomolekulární heparin (LMWH) enoxaparin díky své predikovatelné farmakodynamice a nízkému riziku trombocytopenie. Běžně podávaným režimem je 30 mg enoxaparinu 2× denně.

Účinnost a bezpečnost farmakoprofylaxe může ovlivnit body mass index (BMI) pacienta, jak z hlediska zvýšeného rizika VTE u nemocných s vysokým BMI, tak z hlediska rizika tvorby hematomu u jedinců s nízkou tělesnou hmotností.

Metodika a průběh studie

Zmíněná studie hodnotila souvislost mezi BMI a incidencí VTE, hematomů a trombózy laloku u pacientů po velké operaci hlavy a krku s přenosem volného laloku, kteří v rámci profylaxe dostávali enoxaparin v dávce 30 mg 2× denně. Testovanou hypotézou bylo, že BMI účinnost a bezpečnost enoxaparinu neovlivňuje.

Jednalo se o retrospektivní kohortovou studii s prospektivně shromažďovanými daty. Použity byly údaje ze zdravotní dokumentace všech nemocných, kteří od ledna 2012 do března 2022 podstoupili na Pittsburské univerzitě mikrochirurgickou rekonstrukci hlavy a krku a následně užívali fixní dávku enoxaparinu 30 mg s.c. 2× denně. Výskyt VTE, hematomů a trombózy laloku byl sledován během 30 dní po zákroku.

Hodnocená populace pacientů

Zařazeno bylo 765 osob průměrného věku 61 let, z nichž bylo 34 % žen. Jejich průměrný BMI činil 26,36 kg/m². Obezitou trpělo 25 % pacientů, téměř 90 % zařazených bylo operováno z důvodu maligního nádoru a 31 % operovaných dostalo lalok s kostní složkou. Nejvyšší riziko VTE (Capriniho skóre ≥ 9) mělo 11 % zařazených.

Capriniho skóre je široce používaný nástroj k posouzení rizika VTE po operaci. Rozděluje pacienty do 6 skupin rizika a pro každou skupinu jsou doporučena konkrétní profylaktická opatření. Skupina s nejvyšším rizikem je definována jako skóre ≥ 9 a má riziko pooperační VTE 10,7 %.

Výsledky

K VTE došlo u 30 (3,92 %) sledovaných osob, hematomy byly zaznamenány u 39 (5,09 %). Po zohlednění faktorů spojených s pacienty byl BMI jediným faktorem souvisejícím s rizikem VTE (poměr šancí [OR] 1,07; 95% interval spolehlivosti [CI] 1,015–1,129). Nemocní s obezitou definovanou jako BMI > 30 kg/m² měli riziko VTE téměř 3násobné oproti jedincům s BMI ≤ 30 kg/m² (OR 2,782; 95% CI 1,197–6,564).

S BMI nesouvisel výskyt hematomů (OR 0,988; 95% CI 0,937–1,041) ani riziko trombózy laloku (OR 0,995; 95% CI 0,950–1,042). Nebyl prokázán vliv Capriniho skóre ≥ 9 na výskyt VTE (OR 1,259; 95% CI 0,428–3,701) 

Závěr

Citovaná kohortová studie ukázala, že obezita je spojená se zvýšeným rizikem VTE u pacientů po mikrovaskulární rekonstrukci hlavy a krku na standardním pooperačním režimu farmakoprofylaxe. Tato souvislost může naznačovat nedostatečnou profylaxi VTE v této skupině a potenciální indikaci dávkování v závislosti na tělesné hmotnosti.

(zza)

Zdroj: Saadoun R., Bengur F. B., Moroni E. A. et al. Assessment of BMI and venous thromboembolism rates in patients on standard chemoprophylaxis regimens after undergoing free tissue transfer to the head and neck. JAMA Otolaryngol Head Neck Surg 2022; 148 (11): 1051–1058, doi: 10.1001/jamaoto.2022.2551.