Aktualizovaný systematický přehled iniciativy Cochrane pro medicínu založenou na důkazech se zabýval účinností a bezpečností antikoagulancií při užití v rámci perioperační tromboprofylaxe u pacientů s onkologickým onemocněním.
Do vyhledávání byla zařazena literatura publikovaná do 14. června 2018, prohledány byly databáze Cochrane Central, Medline a Embase.
Kritéria zařazení zahrnovala randomizované kontrolované studie s onkologickými pacienty, kteří podstoupili chirurgický výkon a byli premedikováni nízkomolekulárním heparinem (LMWH), nefrakcionovaným heparinem (UFH) či fondaparinuxem. Posuzována byla mortalita, výskyt hluboké žilní trombózy (DVT), plicní embolie (PE), míra krvácení a trombocytopenie.
Do analýzy bylo zařazeno 20 randomizovaných klinických studií zahrnujících celkem 9771 osob s onkologickým onemocněním, u nichž byla podána perioperační tromboprofylaxe.
Podání LMWH bylo spojeno s nižší incidencí hematomů v operační ráně (poměr rizik [RR] 0,70) oproti UFH. Jinak nebyl nalezen významnější rozdíl v rámci tromboprofylaxe pokrývající perioperační období mezi LMWH, nefrakcionovaným heparinem a fondaparinuxem, zejména pokud šlo například o srovnání významného či menšího krvácení. Současně nešlo definitivně vyloučit či potvrdit přínos ani škodlivý efekt LMWH ve srovnání s UFH i fondaparinuxem, pokud šlo o mortalitu, plicní embolii, symptomatickou i asymptomatickou DVT či trombocytopenii.
Autoři nenašli zásadnější rozdíl mezi preventivním použitím různých antikoagulancií v perioperačním období u onkologicky nemocných, nicméně LMWH byly bezpečnější volbou z hlediska rozvoje pooperačních hematomů.
(eza)
Zdroj: Matar C. F., Kahale L. A., Hakoum M. B. et al. Anticoagulation for perioperative thromboprophylaxis in people with cancer. Cochrane Database Syst Rev 2018 Jul 11; 7: CD009447, doi: 10.1002/14651858.CD009447.pub3.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
