Je stále nejisté, zda je při iniciální léčbě akutní žilní trombózy vhodnější podání nízkomolekulárního heparinu (LWMH) enoxaparinu jednou, nebo dvakrát denně. Prezentovaná práce shrnuje, jaké výhody a jaká rizika s sebou nesou obě varianty.
Autoři zpracovali data z registru RIETE (mezinárodní multicentrický registr pacientů se symptomatickou potvrzenou akutní žilní tromboembolickou příhodou) a srovnali stav nemocných, kterým byl enoxaparin podáván 1× nebo 2× denně. Primárním cílem bylo vyhodnotit míru rekurence tromboembolické příhody (TEN), výskyt významnějšího krvácení a úmrtí v obou skupinách po 15 dnech. Sekundární cíle sledovaly uvedené faktory po dobu 30 dní. Pro upravení nenáhodného rozdělení výsledků byla použita analýza pomocí metody propensity score matching.
Výzkum zahrnul celkem 4730 pacientů, z toho 3786 dostávalo enoxaparin 2× denně v dávce 1 ± 0,2 mg/kg, medián doby užívání byl 7,3 ± 2,9 dne. 944 pacientů užívalo enoxaparin 1× denně v dávce 1,5 ± 0,3 mg/kg po dobu průměrně 6,8 ± 3,1 dní. V obou skupinách byli zhruba stejnou měrou zastoupeni muži i ženy, průměrný věk nemocných činil 66 let, hmotnost 77 kg a byl u nich zaznamenán výskyt chronických onemocnění cévních, plicních, srdečních a jaterních, diabetu mellitu, krvácivých příhod, pravidelná medikace a další.
Během prvních 15 dní se ve skupině s aplikací 1× denně vyskytlo více případů rekurence TEN (poměr šancí [OR] 1,79; 95% interval spolehlivosti [CI] 0,55–5,88), méně závažných krvácivých příhod (OR 0,42; 95% CI 0,17–1,08) a méně úmrtí (OR 0,32; 95% CI 0,13–0,78) ve srovnání s pacienty, kteří dostávali enoxaparin 2× denně. Při hodnocení 30. den byl ve skupině, jež dostávala enoxaparin 1× denně, stále vyšší výskyt rekurence TEN (OR 2,5; 95% CI 1,03–5,88), méně závažných krvácení (OR 0,40; 95% CI 0,17–0,94) a méně úmrtí (OR 0,58; 95% CI 0,33–1,00).
Výsledky po analýze propensity skóre ukázaly, že pacienti, kterým byl enoxaparin aplikován 1× denně, zažili méně závažných krvácení po 15 dnech (poměr rizik [HR] 0,30; 95% CI 0,10–0,88) i po 30 dnech sledování (HR 0,16; 95% CI 0,04–0,68). Stejně tak se při podání enoxaparinu 1× denně vyskytovalo méně úmrtí − jak po 15 dnech (HR 0,37; 95% CI 0,14–0,99), tak po 30 dnech (HR 0,19; 95% CI 0,07–0,54).
Enoxaparin podávaný 1× denně vedl k nižšímu počtu závažných krvácení než podávání enoxaparinu 2× denně. Data z běžné klinické praxe tak potvrzují výsledky dříve publikované metaanalýzy kontrolovaných klinických studií.
(mir)
Zdroj: Trujillo-Santos J., Bergmann J. F., Bortoluzzi C. et al. Once versus twice daily enoxaparin for the initial treatment of acute venous thromboembolism. J Thromb Haemost 2017 Mar; 15 (3): 429−438, doi: 10.1111/jth.13616.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
