Nachlazení: antibiotika, nebo antitusika?

Diagnostická nejistota

Záněty HCD jsou nejčastěji způsobeny virovými infekcemi, a proto jsou při jejich léčbě antibiotika bezúčelná. Přesto jsou preskribována – a nejen u nás; podle hlášení se s tímto problémem potýká celý svět. Bez antibiotické léčby se však často obejdou i bakteriální infekce. To, že jsme schopni danou situaci léčit, neznamená samo o sobě indikaci k léčbě.

Preskripce antibiotik může být výsledek diagnostické nejistoty, kdy je pro lékaře schůdnější „pro jistotu“ antibiotika předepsat než se vystavit riziku postihu v případě vzniku komplikací. A rozpoznat virové onemocnění od bakteriálního není vždy snadné, klinický obraz poskytuje jen nejisté informace, ba ani hodnota C-reaktivního proteinu (CRP) jako ukazatele možného bakteriálního zánětu nemusí dát jednoznačnou odpověď. Navíc je v pediatrické problematice významným prvkem rodič − jehož očekávání často směřují právě k antibiotické léčbě.

Zacíleno na symptomy

Pokud jde o akutní kašel (náhle vzniklý kašel, trvající do 3 týdnů), vzhledem k jeho typické etiologii je správnou volbou léčba symptomatická, především podání antitusik. Pro léčbu dětského kašle máme k dispozici dvě skupiny léků: antitusika působící centrálně (např. kodein, dextromethorfan) a periferně (např. levodropropizin). Periferní antitusika mají neopioidní charakter, inhibují kašlací reflex na úrovni periferního receptoru a modulací senzorických neuropeptidů v dýchacích cestách.

Výsledky studie

Časopis Multidisciplinary Respiratory Medicine publikoval práci, která ukazuje výsledky léčby antibiotiky a antitusiky v praxi. Prospektivní klinické studie se zúčastnilo 330 dětských pacientů s akutním kašlem. Síla, frekvence a typ kašle byly hodnoceny při vstupním vyšetření a po 6 dnech. Pacienti byli léčeni antitusiky (n = 123), antibiotiky (n = 89) nebo jejich kombinací (n = 38); 80 jich bylo ponecháno zcela bez medikace. Závěrečné hodnocení bylo formulováno jako vymizení kašle, zlepšení, žádná změna nebo zhoršení.

Při porovnávání dětí léčených antibiotiky a antitusiky byl nalezen statisticky významný rozdíl ve vymizení kašle, s výhodou na straně antitusik (p < 0,05). Pokud vezmeme v úvahu jen výsledky týkající se periferních antitusik, konkrétně levodropropizinu, je tento rozdíl ještě významnější (p < 0,01). Mezi dětmi, jež užívaly antitusika a kombinaci antitusik s antibiotiky, nebyl zaznamenán žádný rozdíl.

Závěr

Prezentovaná studie – ač relativně malá – jasně ukazuje, že ze správné preskripce antitusik, zejména periferních, mohou děti s akutním kašlem profitovat významně více než z preskripce antibiotik.

(pez)

Zdroj: Zanasi A., Lanata L., Saibene F. et al. Prospective study of the efficacy of antibiotics versus antitussive drugs for the management of URTI-related acute cough in children. Multidiscip Respir Med 2016; 11: 29, doi:10.1186/s40248-016-0059-y.