Mukolytika patří mezi léky nejčastěji indikované u respiračních infekcí, ovšem nevýhodou některých z nich je snížení účinnosti současně podávaného antibiotika. Naproti tomu erdostein vykazuje efekt právě opačný. V časopisu Pulmonary Pharmacology & Therapeutics byl v roce 2018 publikován článek, který shrnuje dostupné poznatky o synergickém působení erdosteinu s antibiotiky u infektů dýchacích cest a také jeho protizánětlivý a imunomodulační potenciál.
Léková skupina mukolytik zahrnuje účinné látky, jejichž hlavním účelem je u akutních infekcí dýchacích cest a plic zlepšení reologických vlastností hlenu a zvýšení clearance sekretu usnadněním mukociliárního transportu. Tak je dosaženo úlevy a zlepšeno vykašlávání. Zejména u zánětů dolních cest dýchacích je bakteriální etiologie častá, takže je nezbytné současně zařadit do terapie antibiotika. Stejně tak v léčbě chronické bronchitidy či chronické obstrukční plicní nemoci se často uplatňují mukolytika společně s antibiotiky, přičemž interakce těchto dvou účinných látek nemusí být vždy ideální; nekompatibilita s některými antibiotiky byla popsána například u N-acetylcysteinu.
Na molekulární úrovni cílí erdostein, resp. jeho aktivní metabolit, na disulfidické můstky, které jsou zodpovědné za viskozitu mucinu a dalších substancí tvořících viskózní hlen. Štěpení disulfidických můstků vede ke snížení stupně polymerace glykoproteinů a tím k redukci viskozity hlenu. Proto je erdostein účinný u zánětů horních i dolních cest dýchacích, typicky doprovázených hypersekrecí viskózního hlenu. U chronické bronchitidy a u chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) potom funguje jako doplněk k bronchodilatační léčbě.
Erdostein zvyšuje koncentraci antibiotika v bronchiálním sekretu při exacerbaci chronické bronchitidy. Několik dvojitě slepých placebem kontrolovaných studií prokázalo pozitivní vliv přidání erdosteinu k antibiotické léčbě bronchitidy. Efekt byl prokázán u amoxicilinu, ciprofloxacinu, kotrimoxazolu; erdostein podle očekávání mění vzhled a viskozitu sputa, usnadňuje expektoraci, ale vede také k rychlejšímu ústupu dalších příznaků infektu a celkově zrychluje klinickou odpověď bez navýšení nežádoucích účinků antibiotika.
Předpokladem bakteriální infekce dýchacích cest je adheze bakterií na buňky epitelu. Adheze je zprostředkována pomocí vláknitých fimbrií mikrobů. Fimbrie (též pilus) je tvořena především pilinovým proteinem, pro jehož trojrozměrnou strukturu jsou nezbytné disulfidické můstky. Erdostein štěpením těchto vazeb narušuje strukturu fimbrií a tím adhezi bakterií. Popsaný efekt byl doložen několika studiemi s erdosteinem samotným nebo v kombinaci s ciprofloxacinem a s klarithromycinem.
Erdostein vykazuje schopnost nejen vázat volné kyslíkové radikály, ale také ovlivnit skupinu transkripčních nukleárních faktorů κB. Ty regulují expresi genů důležitých v imunitní a zánětlivé odpovědi. V in vitro studiích erdostein snižuje produkci některých cytokinů (TNF-α, IL-1β) a tlumí zánětem navozenou apoptózu epitelových buněk.
Protizánětlivé působení erdosteinu bylo prokázáno několika studiemi u pacientů s CHOPN, v jejíž patofyziologii hraje chronický zánět zásadní roli. U pacientů-kuřáků bylo pozorováno snížení hladiny reaktivních sloučenin kyslíku v periferní krvi a některých prozánětlivých cytokinů (IL-8, IL-6) v bronchiálním sekretu.
Dvojitě slepá studie sledovala ponámahový vzestup kyslíkových radikálů u nemocných s těžkou CHOPN. Ve skupině pacientů, kteří 10 dní užívali erdostein, byl zaznamenán vzestup o 14,6 %, zatímco ve skupině s placebem o 24,6 %. Obdobný statisticky významný rozdíl pozorován u dalšího markeru oxidativního stresu, 8-isoprostanu.
Další studie byla zaměřena na pacienty s exacerbací CHOPN. Po 10 dnech léčby erdosteinem byl patrný statisticky významný pokles CRP. Léčba vedla k rychlejšímu ústupu plicní symptomatologie a také snížila riziko dalšího časného relapsu nemoci.
Erdostein zaujímá mezi mukolytiky zvláštní postavení. Vyznačuje se nejen sekretolytickým a sekretomotorickým působením, ale také zesiluje účinek antibiotik, znesnadňuje adhezi bakterií, tlumí sekreci prozánětlivých cytokinů a snižuje hladinu volných kyslíkových radikálů. Kombinovanou léčbu jiným mukolytikem spolu s antimikrobním lékem, imunomodulačním a protizánětlivým přípravkem je tak možno nahradit jednou účinnou látkou – erdosteinem.
(thr)
Zdroj: Dal Negro R., Pozzi E., Cella S. G. Erdosteine: drug exhibiting polypharmacy for the treatment of respiratory diseases. Pulm Pharmacol Ther 2018; 53 (1): 80–85, doi: 10.1016/j.pupt.2018.10.005.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
