Na podzim 2018 byl zahájen pilotní projekt identifikace rizikových osob a časné diagnostiky CHOPN. Přinášíme proto souhrn nejnovějších doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP s důrazem na jejich aplikaci v praxi praktického lékaře.
Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je závažné respirační onemocnění s variabilními klinickými projevy. Charakterizuje ho zejména ireverzibilní bronchiální obstrukce doprovázena případně dalšími projevy a komorbiditami.
V posledních dvou desetiletích bylo možné pozorovat konstantní nárůst incidence tohoto onemocnění, v ČR byla CHOPN v letech 2015–2016 příčinou cca 3500 úmrtí a 16 tisíc hospitalizací ročně.
Diagnózu CHOPN lze stanovit u pacienta, který byl dlouhodobě exponován inhalaci rizikových látek (např. kouření) a současně u něj tzv. postbronchodilatační spirometrie (spirometrie po inhalaci bronchodilatans) prokázala ireverzibilní obstrukci dolních dýchacích cest.
Klinicky můžeme u těchto pacientů pozorovat dušnost, chronický kašel s případnou expektorací sputa, zhoršení fyzické výkonnosti a únavu. Nejčastěji se jedná o pacienty s anamnézou aktivního kuřáctví (tedy také ex-nikotinismus) starší 60 let.
Český doporučený postup 2018 klasifikuje CHOPN ve 3 oblastech: stadium, kategorie a fenotyp.
Léčba CHOPN probíhá ve 4 oblastech, které na sebe navazují.
Ústav zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) připravil pilotní projekt zaměřený na vyhledávání rizikových osob, jehož cílem je umožnit časnou diagnostiku CHOPN a tím pozitivně ovlivnit prognózu pacientů. Zahájen byl na podzim 2018 a v následujících 24 měsících by v něm mělo být vyšetřeno kolem 7 tisíc rizikových pacientů.
Podstatou projektu je vytvoření pracovních skupin praktických lékařů spolupracujících s plicními lékaři. Praktičtí lékaři provádějí identifikaci rizikových osob, což jsou dospělí ve věku 40–69 let s projevy dušnosti při lehčí fyzické námaze a anamnézou aktivního kuřáctví (včetně ex-kuřáků; alespoň 10 balíčkoroků). Při podezření na CHOPN je pacient odeslán k plicnímu lékaři příslušné pracovní skupiny, který provede další vyšetření, a následná léčba probíhá v péči praktického lékaře (při nepotvrzené CHOPN) nebo za spolupráce obou odborností (v případě potvrzení diagnózy CHOPN).
Spolupráci mezi praktickými lékaři a pneumology na poli časné detekce chronické obstrukční plicní nemoci (CHOPN) v rizikové skupině dosud nediagnostikovaných osob ukazují videa Časná detekce CHOPN u praktického lékaře a CHOPN v ČR (zdroj: http://www.pneumologie.cz/novinka/1284/videa-zacilila-na-casne-detekce-chopn-v-rizikove-skupine-dosud-nediagnostikovanych/).
(alz)
Zdroj: Koblížek V., Zatloukal J., Chlumský J., Hejduk K. Péče o chronickou obstrukční plicní nemoc pohledem nových doporučení České pneumologické a ftizeologické společnosti (2018) – stručné shrnutí pro všeobecnou praxi. Medicína pro praxi 2018; 15 (3): 127–133.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
