Do italské studie (1) bylo zařazeno celkem 12 pacientů (medián věku 64 let; 58 % mužů) s těžkým asthma bronchiale nedostatečně kontrolovaným standardní terapií. U všech byla v posledním roce zjištěna eozinofilie > 150 buněk/ml a/nebo množství vydechovaného oxidu dusnatého (FeNO) > 25 ppb. Těmto nemocným byl podáván dupilumab subkutánně v nasycovací dávce 400 mg a následně v udržovací dávce 200 mg à 14 dní.
Po 3 měsících terapie bylo pozorováno signifikantní zlepšení kontroly nemoci. Zvýšilo se skóre v testu kontroly astmatu (ACT) z 13,25 na 19,17 bodu (p < 0,01), relativní jednosekundový objem při usilovném výdechu (FEV1%) z 62,58 na 71,00 % (p < 0,01) a snížení FeNO z 32 na 19 ppb (p < 0,05). Laboratorně bylo v krvi zjištěno numerické zvýšení počtu eozinofilů (z 280 na 350 buněk/ml; p = 0,52). Zvýšení eozinofilů v krevním obrazu ovšem nedosáhlo statistické významnosti a nemělo žádný klinický dopad. Celkem u 4 pacientů (33 %) bylo dosaženo minimálního klinického významného rozdílu (MCID) v parametru FEV1%, v případě ACT se jednalo o 8 pacientů (67 %).
Do rakouské studie (2) bylo zařazeno celkem 13 pacientů (průměrný věk 47 let; 69 % mužů). 85 % z nich již bylo léčeno monoklonálními protilátkami (anti-IgE nebo anti-IL-5/IL-5R), avšak tato terapie neměla dostatečný efekt. Nemocní užívali dupilumab ve standardním dávkovacím režimu zmíněném výše.
Po 2 týdnech terapie došlo ke zlepšení kontroly astmatu dle dotazníku ACQ-6 o 0,57 bodu (p = 0,014) a po 4 týdnech dle testu ACT o 3,91 bodu (p = 0,024). Obě zlepšení byla jak statisticky, tak i klinicky významná a tato hodnocení si udržela i po 3 měsících terapie. Statisticky i klinicky významné zvýšení jednosekundové vitální kapacity plic (FEV1) bylo pozorováno po 4 týdnech i 3 měsících od zahájení terapie, kdy došlo k navýšení o 220 ml (p = 0,041), resp. 229 ml (p = 0,006).
Během terapie nebyla hlášena hypereozinofilie ani těžká nežádoucí příhoda související s léčbou. Celkem 3 pacienti (23 %) současně užívali perorálně kortikoidy, přičemž všichni mohli díky dupilumabu jejich dávku po 3 měsících snížit minimálně o 50 %.
Do nizozemské studie (3) bylo mezi lednem 2019 a prosincem 2020 zařazeno celkem 148 pacientů s těžkým astmatem nedostatečně kontrolovaným standardní terapií (medián věku 52,5 roku; 38,5 % mužů). Nemocní opět užívali dupilumab dle standardního dávkovacího režimu.
Po 12 měsících terapie došlo ke snížení roční frekvence exacerbací ze 4,0 na 1,0 (p < 0,001), přičemž 46 % pacientů bylo po dobu 12 měsíců bez exacerbace astmatu. Tomu odpovídalo i zlepšení kontroly astmatu dle dotazníku ACQ-5 z 3,0 na 1,8 bodu po 6 měsících, respektive na 1,4 bodu po 12 měsících terapie (p < 0,001). Nutnost užívat v rámci udržovací léčby perorální kortikoidy poklesla z 39,9 % pacientů na 20,3 % po 6 měsících a 14,9 % po 12 měsících terapie (p < 0,001). Prokazatelné bylo i zlepšení FEV1 z 2,21 na 2,50 l po 6 měsících a na 2,51 l po 12 měsících terapie (p < 0,001). Celkově nejlepší výsledky byly pozorovány u podskupiny s výraznou eozinofilií (tj. ≥ 300/µl) nebo vysokou hodnotou FeNO (tj. ≥ 50 ppb).
Nežádoucí příhody související s léčbou byly hlášeny u 45,3 % pacientů (n = 67). Nejčastěji se jedno o cefaleu, dále flu-like symptomy, oční obtíže a reakce v místě vpichu.
Dupilumab u pacientů s nedostatečně kontrolovaným těžkým astmatem dle výše uvedených studií časně zlepšuje kontrolu astmatu, a to již během 2 týdnů až 3 měsíců. Během terapie dochází ke zlepšení plicních funkcí (zvýšení FEV1) a snížení FeNO a pacienti se stávají méně závislými na perorálních kortikoidech. Dupilumab je vhodný i u nemocných, kteří nedostatečně reagovali na anti-IL5/IL-5R nebo anti-IgE biologickou léčbu. První dvě citované práce jsou však limitované malým počtem účastníků a v budoucnu bude jistě nutné zrealizovat větší prospektivní studie s delší dobou sledování pacientů.
(mafi)
Zdroje:
1. Carpagnano G. E., Scioscia G., Buonamico E. et al. Early effectiveness of type-2 severe asthma treatment with dupilumab in a real-life setting; a FeNO-driven choice that leads to winning management. Multidiscip Respir Med 2022; 17 (1): 797, doi: 10.4081/mrm.2022.797.
2. Renner A., Marth K., Patocka K. et al. Dupilumab rapidly improves asthma control in predominantly anti-IL5/IL5R pretreated Austrian real-life severe asthmatics. Immun Inflamm Dis 2021; 9 (3): 624–627, doi: 10.1002/iid3.434.
3. Thelen J. C., van Zelst C. M., van Brummelen S. E. et al. Efficacy and safety of dupilumab as add-on therapy for patients with severe asthma: a real-world Dutch cohort study. Respir Med 2023; 206 : 107058, doi: 10.1016/j.rmed.2022.107058.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
