Postavení aminosalicylátů v léčbě Crohnovy choroby (CN) je nejasné, mezinárodní doporučení jsou k jejich použití v indukční i udržovací léčbě CN víceméně odmítavá. Nicméně data z klinické praxe i některých retrospektivních kohortových studií poukazují na relativně dobrou účinnost této léčby u skupiny nemocných s „indolentním“ průběhem nemoci. Nežádoucí účinky jsou navíc minimální a náklady akceptovatelné.
U mírně aktivní CN v ileokolické lokalizaci lze pro indukci remise aminosalicyláty použít. Vhodné je podávat vyšší dávky mesalazinu (≥ 3 g denně), rozdíl v účinku jednotlivých lékových forem nebyl prokázán. Efektivitu léčby je doporučeno hodnotit v průběhu 2–4 týdnů od zahájení léčby. Pokud je dosaženo pozitivní odpovědi, je vhodné v léčbě pokračovat. Není-li však účinnost dostatečná, je namístě zvážit jinou medikamentózní léčbu. Podávání aminosalicylátů v kombinaci s jinými protizánětlivými léky nemá opodstatnění. Výjimkou je rozsáhlé postižení tlustého střeva, kde lze mesalazin podávat z důvodu chemoprofylaxe kolorektální dysplazie.
Další terapii u pacientů po ileokolické resekci je potřeba vybírat s ohledem na míru rizika rekurence CN. Profylaktickou terapii mesalazinem je možné zvážit jen u nemocných s nízkým rizikem (pacienti s rozvojem CN ve věku > 17 let, nekuřáci, bez perianálních projevů CN, bez perforujícího typu CN, bez resekční operace, bez extenzivního či multifokálního postižení tenkého střeva, bez přítomnosti hlubokých vředů), a to v dávce ≥ 3 g denně. Není vhodné podávat aminosalicyláty v kombinaci s jinými léky.
(epa)
Zdroj: Prokopová L., Ďuricová D., Bortlík M., Zbořil V., Lukáš M.; Pracovní skupina pro idiopatické střevní záněty ČGS ČLS JEP. Doporučené postupy pro podávání aminosalicylátů u nemocných s idiopatickými střevními záněty. Konsenzus Pracovní skupiny pro idiopatické střevní záněty ČGS ČLS JEP. Gastroent Hepatol 2012; 66 (5): 391–400.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
