Mesalazin (kyselina 5-aminosalicylová) je dle konsenzu Evropské organizace pro střevní záněty (ECCO − European Crohn’s and Colitis Organisation) základem léčby aktivní − zejména lehké a středně těžké − ulcerózní kolitidy a lékem první volby pro udržení remise u tohoto onemocnění.
Volba způsobu podání mesalazinu závisí na lokalizaci postižení střeva. Pro léčbu lehké až středně těžké proktitidy se jako lék první volby doporučuje mesalazin v rektální formě, nejlépe jako čípek. Efektivitu léčby zvyšuje současné podávání mesalazinu perorálně.
Levostranná lehká až středně těžká kolitida by měla být primárně léčena kombinací mesalazinu podávaného perorálně a ve formě klyzmatu. Odpověď na léčbu mesalazinem je na dávce závislá. Jak ukázala studie ASCEND II, dávka vyšší než 2 g je v navození remise účinnější než dávky nižší. Dávka perorálně podávaného mesalazinu by měla činit minimálně 2 g/den, přičemž podávání v jedné denní dávce je stejně účinné jako rozdělené dávkování.
Lehká až středně těžká extenzivní ulcerózní kolitida by měla být léčena perorálně podávaným mesalazinem v minimální denní dávce > 2 g, který může být pro efektivnější dosažení remise kombinován s lokální léčbou, pokud ji však pacient toleruje.
Při nedostatečné odpovědi na léčbu mesalazinem nebo při těžkém průběhu jsou indikované kortikosteroidy, imunosupresiva a biologická léčba. V některých případech jsou přínosem také antibiotika nebo probiotika.
Cílem léčby ulcerózní kolitidy je dosažení co nejdelší remise. Klinické studie ukázaly, že pro její udržení je zásadním faktorem dostatečná adherence pacienta k léčbě. Lékem první volby v dlouhodobé udržovací terapii, která se doporučuje všem pacientům, je perorálně podávaný mesalazin či jiný aminosalicylát. V případě proktitidy nebo levostranné kolitidy je doporučeno podávat aminosalicyláty rektálně. Dlouhodobá rektální terapie je však spojena s nižší compliance pacienta. Kombinace orální a rektální formy je v udržovací terapii druhou volbou a je vhodná zejména pro pacienty, kteří prodělali v průběhu orální léčby relaps.
Výsledky některých klinických studií ukázaly, že u pacientů s extenzivní ulcerózní kolitidou závisí délka remise na dávce mesalazinu. Pacienti užívající nejvyšší dávky dosahovali nejdelší remise. Podávání mesalazinu v jedné denní dávce je stejně účinné jako její rozdělení do menších dávek podávaných 2−3× denně. Je také spojeno s lepší adherencí k léčbě a nevede k vyššímu výskytu vedlejších účinků. Udržovací terapie mesalazinem má být dlouhodobá, protože jeho podávání je nejen prevencí relapsů, ale vede také ke snížení rizika vzniku karcinomu střeva, který je závažnou komplikací ulcerózní kolitidy.
Mesalazin je základem léčby ulcerózní kolitidy v aktivní fázi i v období remise. Použití vyšších dávek vede k častějšímu dosažení a zřejmě i udržení remise. V případě distálních forem onemocnění je vhodné podávat mesalazin lokálně nebo kombinovat lokální a perorální aplikaci. Podávání v jedné denní dávce zvyšuje adherenci k léčbě a je přitom stejně účinné jako rozdělené dávkování.
(blu)
Zdroj: Dignass A., Lindsay J. O., Sturm A. et al. Second European evidence-based consensus on the diagnosis and management of ulcerative colitis part 2: current management. J Crohns Colitis 2012 Dec; 6 (10): 991−1030; doi: 10.1016/j.crohns.2012.09.002.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
