Je sice obecně známo, že u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním (IBD) bývá riziko vzniku venózního tromboembolismu (VTE) zvýšené, ale dat týkajících se frekvence jeho výskytu, lokalizace trombózy a rizikových faktorů je málo.
Je sice obecně známo, že u pacientů se zánětlivým střevním onemocněním (IBD) bývá riziko vzniku venózního tromboembolismu (VTE) zvýšené, ale dat týkajících se frekvence jeho výskytu, lokalizace trombózy a rizikových faktorů je málo. Rakouští gastroenterologové se pokusili určit jak prevalenci a incidenci, tak i lokalizaci a klinické příznaky první epizody VTE u pacientů s IBD.
Za účelem odhalení symptomatické a objektivně potvrzené první epizody VTE byla hodnocena kohorta sestávající z 2 811 pacientů s IBD, a to ze 14 vybraných center. Pacienti s anamnézou VTE před stanovením diagnózy IBD nebo s malignitou byli vyloučeni. Míra incidence pak byla vypočtena na základě pacientoroků od diagnózy IBD do doby první epizody VTE nebo ukončení sledování.
Celkem bylo hodnoceno 2 784 pacientů (při celkové době sledování 24 778 pacientoroků). Z celkového počtu 157 pacientů s anamnézou VTE se u 142 (90,4 %) jednalo o hlubokou žilní trombózu (DVT) a/nebo plicní embolii (PE), zatímco u 15 (9,6 %) případů šlo o trombózu vény cerebrální, portální, mezenterické, splenické nebo jugulární (konkrétně v. jugularis interna). Prevalence všech epizod VTE byla 5,6 % a míra incidence 6,3 na 1 000 pacientoroků. Pacienti s VTE byli v době diagnózy IBD starší než ti bez anamnézy VTE (34,4 ± 14,8 roku vs. 32,1 ± 14,4 roku, p = 0,045), nebyly zaznamenány rozdíly mezi pohlavími, základním IBD onemocněním či jeho trváním. U 121 (77,1 %) jedinců se jednalo o nevyprovokované příhody, 122 (77,7 %) případů se vyskytlo u ambulantních pacientů a 78 (60,9 %) u pacientů s aktivním onemocněním. Medikace v době první epizody VTE zahrnovala kortikosteroidy (42,3 %), thiopuriny (21,2 %) a infliximab (0,7 %).
Na základě výše uvedených zjištění lze říci, že venózní tromboembolismus je u pacientů s IBD častý. Nejčastěji se pak jedná o hlubokou žilní trombózu a plicní embolii, netypické lokalizace bývají vzácné.
(mik)
Zdroj: Papay P., et al. Clinical presentation of venous thromboembolism in inflammatory bowel disease. J Crohns Colitis. 2013 Oct 1; 7 (9): 723–9; doi: 10.1016/j.crohns.2012.10.008.
Periferní neuropatie (PN) postihuje velkou část populace, přesto zůstává poddiagnostikovaná. Květen coby měsíc povědomí o PN je příležitostí připomenout význam aktivního dotazování na příznaky, jednoduchého screeningu a hledání ovlivnitelných příčin včetně deficitu vitaminů skupiny B.
U příležitosti Světového dne preeklampsie, který připadá na 22. května, jsme vybrali dvě vystoupení z třetího ročníku kongresu Nedoklubka, kde vystoupilo několik porodníků a gynekologů s představením aktuálního stavu prevence předčasného porodu.
Příznaky periferní neuropatie (PN) a nové stížnosti na brnění v končetinách, pálivá bolest nebo svalová slabost mohou být mimo jiné projevem nežádoucího účinku užívané terapie. Léčivy indukované periferní neuropatie jsou navíc častější, než se obecně předpokládá. Následující článek proto přináší stručný přehled hlavních lékových skupin spojených s poškozením periferních nervů.
