Ulcerózní kolitida je chronické imunitně podmíněné zánětlivé onemocnění tlustého střeva, pro něž je charakteristický slizniční a submukózní zánět. V léčbě UC se běžně využívají kortikosteroidy a imunomodulancia, léčba těmito látkami se však pojí s vyšším rizikem infekcí. Zvýšené riziko infekcí bylo popsáno i u některých inovativních modalit biologické léčby nebo cílené terapie malými molekulami.1
Podávání etrasimodu u pacientů s UC vede k selektivní a reverzibilní sekvestraci lymfocytů, a tím k částečnému poklesu hladiny periferních lymfocytů.2 Etrasimod je perorální selektivní modulátor receptorů pro S1P, jehož účinnost a bezpečnost u pacientů se středně těžkou až těžkou UC byla hodnocena v klinickém programu ELEVATE.3 Prezentovaná integrovaná post hoc analýza hodnotila incidenci a klinické vlastnosti infekcí zaznamenaných v rámci tohoto programu, a dále potenciální rizikové faktory s nimi spjaté.1
Klinický program ELEVATE UC zahrnoval 2 randomizované multicentrické dvojitě zaslepené placebem kontrolované studie fáze III (12týdenní ELEVATE UC 12 s indukční léčbou u 354 pacientů a 52týdenní ELEVATE UC 52 s indukční i udržovací léčbou u 433 nemocných), jichž se účastnili dospělí ve věku 18–60 let se středně těžkou až těžkou aktivní UC. V poměru 2 : 1 byli randomizováni k podávání 2 mg etrasimodu 1× denně nebo placeba. Všichni pacienti měli v anamnéze nejméně jednu linii léčby UC s nedostatečnou odpovědí či intolerancí.3
Prezentovaná analýza hodnotila výskyt nežádoucích infekčních příhod (jakýchkoliv, závažných, těžkých, herpetických a oportunních) a dále výskyt infekčních příhod vedoucích k ukončení léčby. Pro hodnocení potenciálních vstupních rizikových faktorů byl využit Coxův regresní model.1
Kohorta z pivotních studií zahrnovala celkem 787 pacientů, z nichž 527 užilo nejméně 1 dávku etrasimodu (celková expozice léčivu činila 266 pacientoroků) a 260 bylo randomizováno k podávání placeba (103 pacientoroků). Vstupní charakteristiky pacientů byly v obou skupinách srovnatelné.
Výskyt jakýchkoliv infekcí byl u pacientů léčených etrasimodem srovnatelný s kontrolní skupinou (18,8 vs. 17,7 %). Míra výskytu jakýchkoliv infekcí v rameni s etrasimodem činila 41,1 a v rameni s placebem 49,0/100 pacientoroků.
Závažné infekce byly hlášeny u 3 pacientů (0,6 %) na etrasimodu a 5 nemocných (1,9 %) z kontrolní skupiny (roční míra výskytu − viz obr.). Infekce herpes zoster se vyskytla 2× v každém rameni (0,4 vs. 0,8 % účastníků), ve všech případech se jednalo o lokalizované nezávažné infekce. V každé skupině byla zaznamenána 1 oportunní infekce (tuberkulóza u pacienta na placebu a cytomegalovirová infekce u pacienta na etrasimodu).
Obr. Roční míra výskytu infekcí v klinickém programu ELEVATE
U žádného z nemocných s absolutním počtem lymfocytů < 0,2 × 109/l nebyla hlášena závažná, těžká ani oportunní infekce. Pro výskyt těchto infekcí nebyly identifikovány žádné vstupní rizikové faktory.
Léčba etrasimodem v klinickém programu ELEVATE s sebou nenesla zvýšené riziko infekcí. Výskyt závažných infekcí a herpes zoster byl srovnatelný v obou ramenech studie. U pacientů léčených etrasimodem nebyla pozorována žádná asociace mezi absolutním počtem lymfocytů < 0,5 × 109 a výskytem infekcí. Probíhající dlouhodobé sledování účastníků klinického programu ELEVATE umožní ještě lépe popsat bezpečnostní profil etrasimodu.1
(este)
Zdroje:
1. Regueiro M., Siegmund B., Yarur A. J. et al. Etrasimod for the treatment of ulcerative colitis: analysis of infection events from the ELEVATE UC clinical programme. J Crohns Colitis 2024; 18 (10): 1596–1605, doi: 10.1093/ecco-jcc/jjae060.
2. SPC Velsipity. Dostupné na: www.ema.europa.eu/cs/documents/product-information/velsipity-epar-product-information_cs.pdf
3. Sandborn W. J., Vermeire S., Peyrin-Biroulet L. et al. Etrasimod as induction and maintenance therapy for ulcerative colitis (ELEVATE): two randomised, double-blind, placebo-controlled, phase 3 studies. Lancet 2023; 401 (10383): 1159–1171, doi: 10.1016/S0140-6736(23)00061-2.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
