Nová (přímá) perorální antikoagulancia (NOACs), mezi něž patří i rivaroxaban, se v posledních letech stále častěji používají v rámci prevence cévní mozkové příhody (CMP) a systémové embolizace pacientů s nevalvulární fibrilací síní (FiS). U nemocných s těžkou ledvinovou nedostatečností však bylo zjištěno, že plazmatické koncentrace rivaroxabanu mohou být významně zvýšené, a při jejich léčbě je tak třeba zvýšené opatrnosti. Přetrvávají navíc pochyby o poměru přínosu a rizik podávání NOACs u této skupiny pacientů.
Autoři prezentované studie se rozhodli zkoumat bezpečnost a účinnost rivaroxabanu v reálné klinické praxi u kohorty nemocných se středně těžkým až těžkým chronickým onemocněním ledvin.
Do retrospektivní observační studie bylo zařazeno 347 pacientů, kteří se ambulantně léčili v jednom z 8 italských kardiologických pracovišť v období od března 2015 do října 2017. Pacienti trpěli chronickým onemocněním ledvin stupně 3b–4 (klasifikace dle doporučení National Kidney Foundation – Kidney Disease Outcomes Quality Initiative). Všem pacientům byla jako součást terapie FS podávána antikoagulační léčba dle rozhodnutí ošetřujícího lékaře. Celkem 247 pacientů užívalo rivaroxaban, 100 pacientů warfarin. Průměrný věk pacientů činil 66 let a průměrná hodnota glomerulární filtrace 0,62 ml/s/1,73 m2.
Ve studii byla hodnocena účinnost léčby (výskyt ischemické příhody, žilní tromboembolie nebo tranzitorní ischemické ataky) a její bezpečnost (incidence nitrolebečního, gastrointestinálního či jiného krvácení). Autoři sledovali rovněž postup kalcifikace srdečních chlopní.
Během průměrné doby sledování 16 ± 0,3 měsíce se u 24 z pacientů léčených warfarinem vyskytlo celkem 25 mozkových příhod (15 hemoragických a 10 ischemických), dále bylo pozorováno 5 výskytů hluboké žilní trombózy a 8 případů závažného krvácení.
V rameni s rivaroxabanem se nevyskytla žádná mozková příhoda ani hluboká žilní trombóza a byly zaznamenány 2 případy závažného krvácení. Výskyt nezávažných krvácivých příhod byl v obou skupinách srovnatelný.
Stupeň kalcifikace byl hodnocen pomocí standardního transthorakálního echokardiogramu. Ve srovnání s warfarinem snižovalo užívání rivaroxabanu kalcifikaci mitrálních i aortálních chlopní (p < 0,001) bez ohledu na stupeň kalcifikace při vstupu do studie. Užívání rivaroxabanu oproti warfarinu také signifikantně snižovalo hladinu C-reaktivního proteinu (p < 0,001).
Rivaroxaban se jeví jako bezpečná a účinná terapeutická alternativa u pacientů s chronickým onemocněním ledvin stupně 3b–4. Léčba rivaroxabanem také snižovala rychlost progrese kalcifikace srdečních chlopní.
(este)
Zdroje:
1. Di Lullo L., Tripepi G., Ronco C. et al. Safety and effectiveness of rivaroxaban and warfarin in moderate-to-advanced CKD: real world data. J Nephrol 2018; 31 : 751–756, doi: 10.1007/s40620-018-0501-7.
2. Di Lullo L., Tripepi G., Ronco C. et al. Cardiac valve calcification and use of anticoagulants: preliminary observation of a potentially modifiable risk factor. Int J Cardiol 2019; 278 : 243–249, doi: 10.1016/j.ijcard.2018.11.119.
3. SPC Xarelto. Dostupné na: www.ema.europa.eu/en/documents/product-information/xarelto-epar-product-information_cs.pdf
