Přesná data o dlouhodobých trendech v prevalenci astmatu, alergické rinokonjunktivitidy a ekzému se v literatuře příliš neobjevují. Proto je velmi přínosná práce novozélandských autorů, která se tyto trendy pokusila zmapovat v celosvětovém měřítku ve 3 fázích v období 1992 až 2004.
Přesná data o dlouhodobých trendech v prevalenci astmatu, alergické rinokonjunktivitidy a ekzému se v literatuře příliš neobjevují. Proto je velmi přínosná práce novozélandských autorů, která se tyto trendy pokusila zmapovat v celosvětovém měřítku ve 3 fázích v období 1992 až 2004.
V roce 1991 byl zahájen epidemiologický výzkum The International Study of Asthma and Allergies in Childhood (ISAAC). Zjišťoval celosvětovou prevalenci astmatu, alergické rinokonjunktivitidy a ekzému ve dvou věkových skupinách dětí: 6–7 let a 13–14 let. Silnými stránkami tohoto výzkumu jsou vysoký počet spolupracujících center, použití standardizovaných dotazníků a sledování přítomnosti symptomů, nikoliv nemocí samotných.
První fáze výzkumu se mezi lety 1992 a 1998 (většinou 1994–1995) účastnilo 700 tisíc dětí ze 156 center v 56 zemích světa. Výzkum probíhal formou jednoduchých dotazníků, které pátraly po výskytu symptomů výše uvedených onemocnění. Výsledky ukázaly, že v prevalenci symptomů astmatu, alergické rinokonjunktivitidy a ekzému existují velké rozdíly i u geneticky podobných populací, což jednoznačně naznačuje velký vliv environmentálních faktorů. Již první fáze výzkumu naznačila, že by tyto rozdíly mohly být ovlivněny ekonomickou vyspělostí, stravovacími návyky, klimatickými podmínkami, výskytem infekcí a přítomností pylů.
V rámci druhé fáze výzkumu, která se uskutečnila ve 30 centrech ve 22 zemích, se autoři podrobněji zaměřili na příčiny těchto onemocnění.
Třetí fáze studie ISAAC probíhala mezi lety 1999 a 2004 (většinou 2002–2003) s využitím dotazníků z první fáze, což umožnilo zhodnotit vývoj prevalence symptomů alergických onemocnění. Cílem této fáze bylo zjistit, zda prevalence alergických příznaků stoupá celosvětově, nebo jen v některých oblastech.
Doba mezi první a třetí fází byla nejméně 5 let (průměrně 7 let, rozpětí 5–10 let). Účastnilo se jí 193 404 dětí ve věku 6–7 let ze 66 center ve 37 zemích světa a 304 679 dětí ve věku 13–14 let ze 106 center v 56 zemích.
Průměrná prevalence symptomů se ve třetí fázi studie mírně zvýšila, a to u všech tří nemocí a v obou věkových skupinách. Dvakrát častěji se jednalo o nárůst než o pokles. Zvýšení prevalence bylo častější ve věkové skupině 6–7 let než ve skupině 13–14 let. Současně se oproti datům z první fáze zvýšil počet dětí se symptomy více než jedné nemoci. Mezi jednotlivými centry ovšem byly značné rozdíly v trendech prevalence.
Tabulka ukazuje počet center se zvýšením a se snížením prevalence jednotlivých symptomů v obou věkových skupinách. Příznivým výsledkem je srovnatelný počet center s nárůstem a s poklesem prevalence astmatu ve vyšší věkové skupině. A zejména fakt, že v centrech s vysokou prevalencí astmatu u dětí ve věku 13–14 let se prevalence častěji snížila než zvýšila.
Tab.: Počet center se zvýšením a se snížením prevalence jednotlivých symptomů alergických onemocnění v obou věkových skupinách.
Zaznamenaný nárůst prevalence symptomů alergických onemocnění v mnoha centrech celosvětového průzkumu je znepokojivý, nicméně nejednotné trendy naznačují vliv životního prostředí a životního stylu. Alergických příznaků přibylo na přelomu tisíciletí zejména ve věkové skupině 6–7 let a rovněž se zvýšil počet dětí, které mají příznaky 2 nebo všech 3 alergických onemocnění. Příznivější je situace ve vývoji prevalence astmatu ve věkové skupině 13–14 let.
(epa)
Zdroj: Asher M. I., Montefort S., Björkstén B., Lai C. K. et al. ISAAC Phase Three Study Group. Worldwide time trends in the revalence of symptoms of asthma, allergic rhinoconjunctivitis, and eczema in childhood: ISAAC Phases One and Three repeat multicountry cross-sectional surveys. Lancet 2006; 368 : 733–743.
Jak digitální technologie pomáhají v každodenní zdravotnické praxi a kde přetrvávají překážky? Zapojte se do krátkého anonymního dotazníku připraveného ve spolupráci s think tankem Ministr zdraví.
Fibrilace síní (FiS) je jednou z nejčastějších arytmií. Kromě zvýšeného rizika tromboembolie, cévní mozkové příhody (CMP) či srdečního selhání (HF) s sebou nese i řadu obtěžujících příznaků, mezi něž patří palpitace, únava či bolesti na hrudi. Úlevu přinášejí intervence zaměřené na kontrolu srdeční frekvence a rytmu, přičemž potenciální přínos kontroly rytmu by měl být zvažován při každém kontaktu s pacientem. Doporučení Evropské asociace pro srdeční rytmus (EHRA) a Evropské kardiologické společnosti (ESC) týkající se farmakologické kontroly srdečního rytmu u nemocných s FiS pro vás shrnuje přehledná infografika.
Suplementace cholekalciferolu (vitaminu D₃) je dostupná v řadě různých forem a dávkování. Pro české pacienty s nedostatkem vitaminu D je nyní k dispozici také rychle rozpustný orodispergovatelný film s obsahem 25 000 IU D₃ a dobrou biologickou dostupností. Seznamte se s léčivým přípravkem Ditralia®.
