Cílem léčby akutní fáze schizofrenie je především co nejdříve vrátit pacienta do běžného života. Během let se terapie odklonila od úzkého zaměření na pozitivní příznaky onemocnění (halucinace, deziluze, dezorganizovaná řeč a chování); v současnosti je proto snahou cílit u těchto pacientů také na symptomy negativní (citová oploštělost, sociální a emoční odstup), kognitivní (poruchy pozornosti a paměti, zhoršené exekutivní schopnosti a rozhodování) a afektivní symptomy (dysforie, úzkost a deprese).
Vedle efektivní kontroly příznaků je zároveň kladen důraz na minimalizaci nežádoucích účinků, které významně ovlivňují adherenci k terapii. Při tom je třeba zohlednit rovněž dlouhodobou udržitelnost léčby, protože zkušenosti ukazují, že přijetí léčby pacientem během hospitalizace nezaručuje jeho adherenci k ní i po propuštění. Velký význam se v těchto případech přikládá pacientově zkušenosti s prvním přijetím do nemocnice a celkově s hospitalizací. Dobrý vztah lékaře s pacientem je výchozím předpokladem úspěšné péče.
Při výběru akutní medikace je potřeba zohlednit následující kritéria:
Zatímco 1. generace antipsychotik s sebou často nesla extrapyramidové příznaky a sedaci, 2. generace je spojovaná spíše s přírůstkem hmotnosti a poruchami metabolismu. Mezi novější atypická antipsychotika patří kariprazin, parciální agonista dopaminových receptorů D3 a D2 (s preferenční afinitou k D3) a serotoninových receptorů 5-HT1A a antagonista receptorů 5-HT2B.
Jednou z nejvýznamnějších nežádoucích příhod při podávání kariprazinu je akatizie. V randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii se při nejvyšším doporučeném dávkování (4,5−6 mg denně) vyskytla u 12,5 % pacientů oproti 3,6 % ve větvi s placebem. Parkinsonismus byl pozorován u 17,5 % pacientů, nicméně oba tyto nežádoucí vedlejší efekty byly většinou mírného až středního stupně.
Podle průzkumů mezi samotnými pacienty se tito nejvíce obávají přírůstku hmotnosti, potíží s koncentrací, ztráty paměti nebo zmatených myšlenek. Tyto nežádoucí projevy však byly s kariprazinem spojovány jen ojediněle. Obecně je kariprazin dobře tolerovaný a lze ho použít jak při akutních fázích schizofrenie, tak v pokračovací léčbě.
Několik krátkodobých placebem kontrolovaných studií potvrdilo příznivý efekt kariprazinu z hlediska potlačení pozitivních symptomů schizofrenie. Kariprazin byl rovněž účinný v ovlivnění negativních příznaků, zejména potlačení hostility, což je velmi důležité při hospitalizaci v akutní fázi nemoci. Podle hodnocení na základě dotazníku Personal and Social Performance Scale zlepšil kariprazin také fungování pacientů v běžném životě, což je klíčovým bodem celé terapie. Tato škála reflektuje schopnost vykonávat běžné denní činnosti, sociálně prospěšné aktivity, pečovat o vlastní osobu, udržovat osobní a společenské vztahy a potlačovat rušivé či agresivní chování.
Na psychiatrickém kongresu byly dále představeny 2 kazuistiky žen s diagnostikovanou schizofrenií.
Starší pacientka (54 let) byla pro psychotickou epizodu léčena před 10 lety olanzapinem. Posléze se u ní rozvinuly především negativní symptomy – stáhla se ze společnosti, byla apatická a bez nálady. Po snížení dávek olanzapinu byl přidán duloxetin 60 mg denně. Po suicidálním pokusu byla hospitalizována a při té příležitosti jí byl nasazen kariprazin 6 mg denně a diazepam 10 mg. Její nálada se postupně zlepšovala, začala komunikovat, zmizely suicidální myšlenky a mohla být propuštěna.
Mladší pacientka (36 let) byla léčena 5 mg aripiprazolu denně. Byla stabilní, až během pandemie COVID-19 se kvůli úzkostem vrátila ke kouření marihuany. Aripiprazol byl navýšen na 20 mg denně, nicméně skončila hospitalizovaná kvůli akutní psychóze. Během rozhovorů byla agresivní a ve svých projevech zdůrazňovala přesvědčení, že „svět potřebuje restart“. Dosavadní léčba byla ukončena a nahrazena kariprazinem (postupně až 6 mg) a kvetiapinem 50 mg (pro potlačení nespavosti). Pacientka se zklidnila, začala spolupracovat a získala náhled − uvědomila si, že se znovu objevila její nemoc. Po několika stabilních dnech byla propuštěna.
Kariprazin je v léčbě akutní schizofrenie efektivní modalitou, která příznivě působí na řadu aspektů nemoci: pozitivní i negativní symptomy, hostilitu a obecně celkové pacientovo fungování v každodenním životě. Profil bezpečnosti a snášenlivosti tohoto léčiva také umožňuje pokračovat v jeho užívání během udržovací terapie.
(mir)
Zdroj: Montes J. M. Cariprazine in acute schizofrenia: a clinical experience. 28th European Congress of Psychiatry, 2020 Jul 6.
