Klinická zkušenost s kariprazinem v léčbě pacientů s akutními atakami schizofrenie

Proměny terapie pacientů se schizofrenií v akutní fázi

Cílem léčby akutní fáze schizofrenie je především co nejdříve vrátit pacienta do běžného života. Během let se terapie odklonila od úzkého zaměření na pozitivní příznaky onemocnění (halucinace, deziluze, dezorganizovaná řeč a chování); v současnosti je proto snahou cílit u těchto pacientů také na symptomy negativní (citová oploštělost, sociální a emoční odstup), kognitivní (poruchy pozornosti a paměti, zhoršené exekutivní schopnosti a rozhodování) a afektivní symptomy (dysforie, úzkost a deprese).

Vedle efektivní kontroly příznaků je zároveň kladen důraz na minimalizaci nežádoucích účinků, které významně ovlivňují adherenci k terapii. Při tom je třeba zohlednit rovněž dlouhodobou udržitelnost léčby, protože zkušenosti ukazují, že přijetí léčby pacientem během hospitalizace nezaručuje jeho adherenci k ní i po propuštění. Velký význam se v těchto případech přikládá pacientově zkušenosti s prvním přijetím do nemocnice a celkově s hospitalizací. Dobrý vztah lékaře s pacientem je výchozím předpokladem úspěšné péče.

Bezpečnost a snášenlivost moderních antipsychotik

Při výběru akutní medikace je potřeba zohlednit následující kritéria:

• efektivní kontrola symptomů
• vedlejší účinky léčby
• pacientova předchozí zkušenost
• pacientova očekávání a volba

Zatímco 1. generace antipsychotik s sebou často nesla extrapyramidové příznaky a sedaci, 2. generace je spojovaná spíše s přírůstkem hmotnosti a poruchami metabolismu. Mezi novější atypická antipsychotika patří kariprazin, parciální agonista dopaminových receptorů D₃ a D₂ (s preferenční afinitou k D₃) a serotoninových receptorů 5-HT_1A a antagonista receptorů 5-HT_2B.

Jednou z nejvýznamnějších nežádoucích příhod při podávání kariprazinu je akatizie. V randomizované dvojitě zaslepené placebem kontrolované studii se při nejvyšším doporučeném dávkování (4,5−6 mg denně) vyskytla u 12,5 % pacientů oproti 3,6 % ve větvi s placebem. Parkinsonismus byl pozorován u 17,5 % pacientů, nicméně oba tyto nežádoucí vedlejší efekty byly většinou mírného až středního stupně.

Podle průzkumů mezi samotnými pacienty se tito nejvíce obávají přírůstku hmotnosti, potíží s koncentrací, ztráty paměti nebo zmatených myšlenek. Tyto nežádoucí projevy však byly s kariprazinem spojovány jen ojediněle. Obecně je kariprazin dobře tolerovaný a lze ho použít jak při akutních fázích schizofrenie, tak v pokračovací léčbě.

Kontrola akutních symptomů

Několik krátkodobých placebem kontrolovaných studií potvrdilo příznivý efekt kariprazinu z hlediska potlačení pozitivních symptomů schizofrenie. Kariprazin byl rovněž účinný v ovlivnění negativních příznaků, zejména potlačení hostility, což je velmi důležité při hospitalizaci v akutní fázi nemoci. Podle hodnocení na základě dotazníku Personal and Social Performance Scale zlepšil kariprazin také fungování pacientů v běžném životě, což je klíčovým bodem celé terapie. Tato škála reflektuje schopnost vykonávat běžné denní činnosti, sociálně prospěšné aktivity, pečovat o vlastní osobu, udržovat osobní a společenské vztahy a potlačovat rušivé či agresivní chování.

Kazuistiky

Na psychiatrickém kongresu byly dále představeny 2 kazuistiky žen s diagnostikovanou schizofrenií.

Účinnou léčbou proti suicidálním myšlenkám...

Starší pacientka (54 let) byla pro psychotickou epizodu léčena před 10 lety olanzapinem. Posléze se u ní rozvinuly především negativní symptomy – stáhla se ze společnosti, byla apatická a bez nálady. Po snížení dávek olanzapinu byl přidán duloxetin 60 mg denně. Po suicidálním pokusu byla hospitalizována a při té příležitosti jí byl nasazen kariprazin 6 mg denně a diazepam 10 mg. Její nálada se postupně zlepšovala, začala komunikovat, zmizely suicidální myšlenky a mohla být propuštěna.

... i proti myšlenkám na konec světa

Mladší pacientka (36 let) byla léčena 5 mg aripiprazolu denně. Byla stabilní, až během pandemie COVID-19 se kvůli úzkostem vrátila ke kouření marihuany. Aripiprazol byl navýšen na 20 mg denně, nicméně skončila hospitalizovaná kvůli akutní psychóze. Během rozhovorů byla agresivní a ve svých projevech zdůrazňovala přesvědčení, že „svět potřebuje restart“. Dosavadní léčba byla ukončena a nahrazena kariprazinem (postupně až 6 mg) a kvetiapinem 50 mg (pro potlačení nespavosti). Pacientka se zklidnila, začala spolupracovat a získala náhled − uvědomila si, že se znovu objevila její nemoc. Po několika stabilních dnech byla propuštěna.

Závěr

Kariprazin je v léčbě akutní schizofrenie efektivní modalitou, která příznivě působí na řadu aspektů nemoci: pozitivní i negativní symptomy, hostilitu a obecně celkové pacientovo fungování v každodenním životě. Profil bezpečnosti a snášenlivosti tohoto léčiva také umožňuje pokračovat v jeho užívání během udržovací terapie.

(mir)

Zdroj: Montes J. M. Cariprazine in acute schizofrenia: a clinical experience. 28^th European Congress of Psychiatry, 2020 Jul 6.