V léčbě psychotických stavů bývá obvykle v doporučených postupech preferována monoterapie a ke kombinaci antipsychotik by mělo být přistupováno až k jako poslední možnosti. Nicméně i kombinační léčba se v praxi hojně využívá. Maďarská retrospektivně-prospektivní studie srovnávala efektivitu monoterapie versus kombinační terapie v léčbě schizofrenie a schizoafektivních poruch.
Data pro studii byla sesbírána z maďarské databáze Národního fondu zdravotního pojištění na základě výdeje antipsychotické medikace hrazené ze zdravotního pojištění. Do studie byli zahrnuti pacienti, u kterých došlo ke změně terapie. První rameno studie tvořili ti pacienti, v jejichž léčbě došlo k záměně jednoho antipsychotika za druhé (n = 5480). Ve druhém byli pacienti, jimž bylo ke stávajícímu antipsychotiku přidáno další do kombinace (n = 7901). Další léčba v obou skupinách měla trvat minimálně 60 dní − tímto kritériem bylo dosaženo vyloučení jedinců s přechodnou kombinační léčbou.
Hlavním kritériem efektivity bylo určení času do změny terapie (přerušení léčby) z jakýchkoliv příčin, mezi něž patří: přerušení léčby, změna antipsychotické medikace, přidání dalšího léčiva do kombinace, ukončení používání jednoho nebo obou léčiv z kombinační terapie, psychiatrická hospitalizace nebo smrt z jakýchkoliv příčin.
Dalšími výstupními kritérii byly psychiatrická hospitalizace a mortalita.
U druhé generace antipsychotik (v perorální i depotní formě) v podpůrné udržovací terapii se z hlediska času do přerušení léčby z jakýchkoliv příčin jevila efektivnější monoterapie. Pro čtyři nejpoužívanější antipsychotika byly mediány času do přerušení léčby následující:
| léčivo | monoterapie | kombinační léčba |
| aripiprazol | 192 dní | 100 dní |
| olanzapin | 222 dní | 86 dní |
| quetiapin | 176 dní | 91 dní |
| risperidon | 157 dní | 93 dní |
U antipsychotik první generace se výsledky liší. V případě perorálních forem nebyl v efektivitě monoterapie a kombinační léčby pozorován rozdíl. U depotních forem se ukázala být efektivnější kombinační léčba. To může být způsobeno tím, že antipsychotika první generace vykazují nižší účinnost při léčbě negativních příznaků schizofrenie, a lepší kontrola projevů onemocnění je tedy umožněna kombinační léčbou.
Nižší riziko psychiatrické hospitalizace, nebo dokonce mortality v obou skupinách léčiv vykazovala kombinační léčba. Ta tedy může být účinnější při exacerbacích psychotických projevů, jež mohou dále vést k hospitalizaci nebo k úmrtí pacienta.
(ivh)
Zdroj: Katona L., Czobor P., Bitter I. Real-world effectiveness of antipsychotic monotherapy vs. polypharmacy in schizophrenia: to switch or to combine? A nationwide study in Hungary. Schizophr Res 2014 Jan; 152 (1): 246−254, doi: 10.1016/j.schres.2013.10.034.
