Terapeutický efekt kariprazinu je zprostředkován kombinací parciálního agonistického účinku na dopaminové receptory D2/D3 a serotoninové receptory 5‑HT1A a antagonistického účinku na serotoninové receptory 5‑HT2B, 5‑HT2A a histaminové receptory H1. Kariprazin má ze všech antipsychotik nejvyšší afinitu k dopaminovým receptorům D3, čímž se vysvětluje jeho účinek na primární negativní symptomy schizofrenie. V ČR je kariprazin schválen pro léčbu schizofrenie u dospělých pacientů.
Symptomy schizofrenie lze rozdělit do 3 základních kategorií: pozitivní (bludy, halucinace, poruchy myšlení), negativní (apatie, emoční oploštělost, sociální stažení, anhedonie a alogie) a kognitivní. Zatímco pozitivní příznaky se objevují typicky v podobě psychotických epizod a většinou dobře reagují na léčbu antipsychotiky, primární negativní symptomy přetrvávají po celou dobu onemocnění a jejich léčba představuje v současné psychiatrii terapeutickou výzvu.
Negativní symptomy výrazně narušují kvalitu života a společenské uplatnění pacientů se schizofrenií, pro jejich léčbu je však v Evropě schválen pouze amisulprid, jehož účinnost ovšem nebyla jednoznačně potvrzena. V dostupných studiích totiž nebyly rozlišovány primární a sekundární negativní symptomy a jejich hodnocení nebylo hlavním sledovaným cílem.
Studie EudraCT srovnávala účinek kariprazinu a risperidonu v léčbě pozitivních a negativních symptomů hodnocený podle změny skóre na škále pozitivních a negativních symptomů schizofrenie (PANSS). Nebyl pozorován statisticky signifikantní rozdíl v účinku risperidonu a kariprazinu na pozitivní symptomy, avšak bylo pozorováno signifikantní zmírnění negativních symptomů u pacientů léčených kariprazinem oproti risperidonu. Krátkodobé studie srovnávající účinek na zmírnění negativních příznaků při léčbě kariprazinem, aripiprazolem a risperidonem prokázaly signifikantně vyšší účinek kariprazinu ve srovnání s placebem, rozdíl mezi placebem a aripiprazolem/risperidonem nebyl pozorován. Kariprazin je jediným antipsychotikem, u kterého byl prokázán účinek v léčbě predominantních negativních symptomů schizofrenie.
Kariprazin má příznivý bezpečnostní profil. Jeho užívání není spojeno s hyperprolaktinémií, výskyt sedace je srovnatelný s placebem. Kariprazin je metabolicky neutrální a byl u něj prokázán minimální vliv na změnu tělesné hmotnosti (v průměru +1,1 kg za 1 rok léčby). Mezi nejčastější nežádoucí účinky patří akatízie a extrapyramidové symptomy, které bývají mírné až střední intenzity a zřídka vedou k přerušení léčby.
Kariprazin se užívá 1× denně perorálně. Doporučovaná dávka při zahájení léčby kariprazinem činí 1,5 mg/den. Tuto dávku je možné postupně zvyšovat až do celkové maximální dávky 6 mg/den. Dávka 1,5 mg/den je doporučována jako iniciální, udržovací v dlouhodobé léčbě a u starších pacientů. Dávka 4,5 mg/den je potenciální cílovou dávkou pro léčbu negativních symptomů schizofrenie, maximální dávka 6 mg/den je vhodná pro pacienty s výraznou symptomatologií.
(alz)
Zdroje:
1. Earley W., Guo H., Daniel D. et al. Efficacy of cariprazine on negative symptoms in patients with acute schizophrenia: a post hoc analysis of pooled data. Schizophr Res 2019; 204 : 282–288, doi: 10.1016/j.schres.2018.08.020.
2. Németh G., Laszlovszky I., Czobor P. et al. Cariprazine versus risperidone monotherapy for treatment of predominant negative symptoms in patients with schizophrenia: a randomised, double-blind, controlled trial. Lancet 2017; 389 (10074): 1103–1113, doi: 10.1016/S0140-6736(17)30060-0.
3. SPC Reagila. Dostupné na: https://reagila.pro/smpc
