Výbor pro hypertenzi Evropské kardiologické společnosti (ESC) ve svém stanovisku uvedl, že tyto spekulace nemají vědecký podklad. Interakce viru se systémem RAAS v lidském organismu je velmi komplexní a dosud ne zcela prozkoumaná. Tři americké odborné společnosti se zaměřením na kardiologii následně upozornily na zvýšené riziko komplikací během koronavirové infekce u pacientů s kardiovaskulárními (KV) chorobami. Z toho vyplývá nutnost správné léčby a kompenzace KV stavu.
Na otázku, zda užívání ACEi a sartanů skutečně zvyšuje riziko a závažnost onemocnění COVID-19, se pokusila odpovědět prospektivní kohortová studie publikovaná v renomovaném britském časopisu Heart. Autoři vyhodnotili data ze zdravotnické dokumentace 8,3 milionu osob ve věku 20–99 let registrovaných v ordinacích britských praktických lékařů. 19 486 pacientů ze zkoumaného souboru prodělalo onemocnění COVID-19 a 1286 bylo hospitalizováno na JIP. Léčba ACEi a sartany riziko onemocnění nezvýšila, naopak snížila. U pacientů, kteří touto chorobou onemocněli, užívání uvedených léků nezvyšovalo závažnost jejího průběhu.
V italské Lombardii proběhla studie případů a kontrol s 6272 infikovanými pacienty, z nichž většina užívala blokátory RAAS. Nebyl zjištěn signifikantní vztah mezi léčbou hypertenze a rizikem infekce COVID-19.
Jiná rozsáhlá studie (Reynolds et al.) zahrnula celkem 12 594 pacientů z databáze Newyorské univerzity. Pozitivní test jich mělo 5894 a závažný průběh 1002. Mezi analyzovanými antihypertenzivy včetně blokátorů RAAS a pozitivitou testu či závažností průběhu infekce nebyl nalezen vztah.
Výsledky menších studií dokonce naznačily možný klinický přínos těchto léčiv.
Retrospektivní studie provedená v čínském Wu-chanu, tedy původním epicentru pandemie, analyzovala data 126 pacientů s hypertenzí a pozitivitou na COVID-19. Podávání blokátorů RAAS oproti jiným typům antihypertenziv nevedlo ke zhoršení morbidity a mortality. Dokonce byl pozorován nesignifikantní trend k mírnějšímu průběhu a nižší mortalitě a statisticky signifikantní pokles některých zánětlivých markerů.
Jiná retrospektivní čínská studie z jednoho centra posuzovala 362 hypertoniků. Ani zde nebyl pozorován vztah mezi léčbou ACEi či sartany a závažností průběhu infekce COVID-19, nebo dokonce vyšší mortalitou.
Recentní multicentrická čínská studie zahrnula hypertenzní pacienty s pozitivitou COVID-19 (188 osob užívajících blokátory RAAS a 940 jiná antihypertenziva). Kontrolní skupinu tvořilo 2302 probandů s pozitivitou COVID-19 bez hypertenze. Riziko 28denní celkové mortality bylo nižší ve skupině s blokátory RAAS.
V současnosti neexistuje jediný přesvědčivý důvod k vysazování blokátorů RAAS. Jejich případné vysazení by naopak mohlo nežádoucím způsobem zvyšovat kardiovaskulární riziko (nekontrolovaná hypertenze, srdeční selhání). Antihypertenzní farmakoterapie včetně podávání ACEi a sartanů u pacientů ve stabilizovaném stavu s potvrzenou infekcí COVID-19 nebo zvýšeným rizikem této infekce by měla probíhat podle současných mezinárodních či národních doporučení.
(lkt)
Zdroje:
1. Widimský J. Blokátory systému renin-angiotenzin a COVID-19: není důvod k jejich vysazování. Česká společnost pro hypertenzi, 17. 8. 2020. Dostupné na: www.hypertension.cz/novinky/hypertenze-a-covid-19-1404042225.html
2. SÚKL. Informace o užívání látek k léčbě hypertenze v souvislosti s COVID-19. Státní ústav pro kontrolu léčiv, 27. 3. 2020. Dostupné na: www.sukl.cz/sukl/informace-o-uzivani-latek-k-lecbe-hypertenze-v-souvislosti-s
3. Hippisley-Cox J., Young D., Coupland C. et al. Risk of severe COVID-19 disease with ACE inhibitors and angiotensin receptor blockers: cohort study including 8.3 million people. Heart 2020; 106 (19): 1503−1511, doi: 10.1136/heartjnl-2020-317393.
4. Mancia G., Rea F., Ludergnani M. et al. Renin-angiotensin-aldosterone system blockers and the risk of COVID-19. N Engl J Med 2020; 382 (25): 2431–2440, doi: 10.1056/NEJMoa2006923
5. Reynolds H. R., Adhikari S., Pulgarin C. et al. Renin-angiotensin-aldosterone system inhibitors and risk of COVID-19. N Engl J Med 2020; 382 (25): 2441–2448, doi: 10.1056/NEJMoa2008975.
6. Yang G., Tan Z., Zhou L. et al. Effects of angiotensin II receptor blockers and ACE (angiotensin-converting enzyme) inhibitors on virus infection, inflammatory status, and clinical outcomes in patients with COVID-19 and hypertension: a single-center retrospective study. Hypertension 2020; 76 (1): 51–58, doi: 10.1161/HYPERTENSIONAHA.120.15143.
7. Li J., Wang X., Chen J. et al. Association of renin-angiotensin system inhibitors with severity or risk of death in patients with hypertension hospitalized for coronavirus disease 2019 (COVID-19) infection in Wuhan, China. JAMA Cardiol 2020; 5 (7): 825–830, doi: 10.1001/jamacardio.2020.1624
8. Zhang P., Zhu L., Cai J. et al. Association of inpatient use of angiotensin-converting enzyme inhibitors and angiotensin II receptor blockers with mortality among patients with hypertension hospitalized with COVID-19 Circ Res 2020; 126 (12): 1671–1681, doi: 10.1161/CIRCRESAHA.120.317134
