Metabolický efekt telmisartanu a kandesartanu u pacientů po transplantaci ledvin

Úvod

I když transplantace ledvin pro terminální fázi renálního selhání vede ke snížení rizika kardiovaskulárních (KV) příhod, toto riziko zůstává vysoké a je jednou z hlavních příčin zkráceného přežívání těchto pacientů. Přibližně 80 % nemocných po transplantaci ledvin trpí hypertenzí. Hyperlipidémie a abnormální metabolismus glukózy, jež mohou vzniknout například následkem imunosupresivní léčby, potom vedou k dalšímu prohloubení KV rizika.

Telmisartan je blokátor receptoru AT₁ pro angiotenzin II (ARB) s unikátní schopností selektivně modulovat receptory gamma aktivované peroxisomovým proliferátorem (PPAR-γ). PPAR-γ hrají důležitou roli v regulaci citlivosti na inzulin a metabolismu lipidů. U telmisartanu byl jako u jediného z ARB v několika klinických studiích prokázán vliv na zlepšení glukózového a lipidového metabolismu. Prezentovaná studie si kladla za cíl prozkoumat tento efekt ve specifické skupině pacientů po transplantaci ledvin.

Metodika a průběh studie 

Do prospektivní randomizované zkřížené studie bylo zařazeno celkem 46 pacientů po transplantaci ledvin se zavedenou léčbou hypertenze pomocí ARB. Mezi inkluzní kritéria se řadil mj. kontrolovaný krevní tlak < 130/80 mm Hg a užívání ARB alespoň 3 měsíce. Renální funkce pacientů byly v normě a imunosupresiva byla podávána ve stabilní dávce. Pacienti trpící diabetem nebyli do studie zařazeni a v jejím průběhu nebyl identifikován nový vznik diabetu mezi účastníky. 

Probandi byli randomizováni do dvou skupin užívajících telmisartan (n = 23) nebo kandesartan (n = 23). Po 12 týdnech léčby došlo k prohození léčebných ramen a následně léčba pokračovala dalších 12 týdnů. Po každé z fází studie byly zhodnoceny laboratorní parametry lipidového a glukózového metabolismu, krevní tlak a funkce transplantátu.  

Výsledky

Studii dokončilo celkem 40 pacientů. V průběhu sledování nebyl pozorován významný rozdíl v krevním tlaku mezi léčebnými skupinami. Po podávání telmisartanu došlo v porovnání s kandesartanem k signifikantnímu snížení hladiny triglyceridů (telmisartan 1,30 ± 0,57 mmol/l vs. kandesartan 1,54 ± 0,75 mmol/l; p = 0,019) a ke zvýšení hodnot odhadované glomerulární filtrace (telmisartan 50,4 ± 15,1 ml/min/1,73 m² vs. kandesartan 48,5 ± 12,5 ml/min/1,73 m²; p = 0,038). 

Hodnoty ostatních parametrů – adiponektinu, LDL cholesterolu, HDL cholesterolu, glykémie nalačno, glykovaného hemoglobinu (HbA_1c), glykovaného albuminu, inzulinu nalačno, sérového kreatininu, vysoce senzitivního C-reaktivního proteinu (hs-CRP), indexu inzulinové rezistence (HOMA-IR) a poměru protein/kreatinin v moči – nevykazovaly významné rozdíly v závislosti na tom, zda byl podáván telmisartan, či kandesartan.

Závěr

Telmisartan zlepšuje hodnoty sérových triglyceridů a glomerulární filtrace u pacientů s transplantovanou ledvinou výrazněji než kandesartan. 

(eko)

Zdroj: Miura, Y., Noguchi, H., Okabe, Y., et al. Effects of telmisartan and candesartan on the metabolism of lipids and glucose in kidney transplant patients: a prospective, randomized crossover study. Transplant Direct 2019; 5 (2): e423, doi: 10.1097/TXD.0000000000000861.