Klinický profil kandesartanu a jeho srovnání s dalšími sartany

2. 9. 2016

Kandesartan je doporučen v dávce 8–32 mg u dospělých pacientů s hypertenzí. Klinické studie prokázaly, že jeho užívání snižuje riziko kardiovaskulární mortality, cévní mozkové příhody, srdečního a renálního selhání, retinopatie a migrény u rizikových osob, a to včetně pacientů s komorbiditami, jako je diabetes, onemocnění ledvin či metabolický syndrom.

Inzerce

Mechanismus účinku sartanů

Systém renin–angiotenzin–aldosteron (RAAS) je kaskáda, ve které hraje angiotenzin (AT) II klíčovou roli. Receptory pro AT II (receptory AT1) se vyskytují zejména v hladkých svalech cév a nadledvin. AT II způsobuje kontrakci hladkých svalů cév, zvyšuje sekreci aldosteronu, vazopresinu a katecholaminů, stimuluje noradrenergní transmisi a tonus sympatiku, mění ledvinné funkce a způsobuje hyperplazii a hypertrofii buněk. Receptor AT1 může být aktivován i mechanickým stresem a namáháním cév, nezávisle na angiotenzinu II. Mechanický stres indukuje srdeční hypertrofii, stimuluje sekreci angiotenzinu II a vede k aktivaci intracelulární signální dráhy spojené s Janusovou kinázou.

Sartany blokují receptory AT1 a tím inhibují působení AT II v kaskádě RAAS. Neovlivňují množství cirkulujícího angiotenzinu a na rozdíl od inhibitorů ACE neovlivňují přímo bradykinin. Kandesartan, olmesartan a valsartan dokážou stabilizovat receptor AT1 v neaktivní formě a tím snižují srdeční hypertrofii nezávisle na snížení krevního tlaku (TK). Sartany jsou asi 10 000× selektivnější k receptoru AT1 než k AT2, jehož funkce zatím nebyla uspokojivě vysvětlena a pravděpodobně souvisí s modulací extracelulární matrix, neuronální regenerací, apoptózou a diferenciací buněk.

Výsledky vybraných klinických studií pro různé indikace

Srdeční selhání

Studie CHARM-Added (The Candesartan in Heart failure: Assessment of Reduction in Mortality and morbidity) se zúčastnily 2 548 pacientů užívajících inhibitor ACE v terapii chronického srdečního selhání s ejekční frakcí levé komory < 40 %. Pacienti byli randomizováni do dvou skupin a ke stávající terapii jim byl přidán buď kandesartan, nebo placebo. Studie prokázala snížení rizika úmrtí z kardiovaskulárních příčin a snížení počtu hospitalizací pro srdeční selhání (p = 0,011).

Hypertenze

Studie TROPHY (The Trial Of Preventing HYpertension) sledovala, zda změna životního stylu a léčba kandesartanem povedou k redukci rizika rozvoje hypertenze u pacientů (n = 809) s hraničními hodnotami TK. Po 2 letech bylo u kandesartanové skupiny pozorováno relativní snížení rizika hypertenze o 66,3 % (p < 0,001) a po 4 letech o 15,6 % (p < 0,007).

Celkem 5 dvojitě zaslepených klinických studií srovnávalo účinek kandesartanu v léčbě hypertenze u pacientů s diabetem (n = 153) a u nediabetiků (n = 549). Větší snížení systolického i diastolického tlaku bylo zaznamenáno ve skupině diabetiků (p < 0,001; resp. p = 0,034).

Další klinické studie srovnávaly kandesartan s telmisartanem nebo valsartanem a pokles TK byl u všech skupin srovnatelný. V metaanalýze studií srovnávajících kandesartan s losartanem byla zjištěna mírně vyšší účinnost kandesartanu, a to o –1,96 mmHg (95% CI –2,40 až –1,51) pro diastolický TK a –3,00 mmHg (95% CI: –3,79 až –2,22) pro systolický tlak.

Ovlivnění cév

Ve studii CALM II (Candesartan And Lisinopril Microalbuminuria trial II) došlo při použití lisinoprilu a kandesartanu v kombinaci k významnému snížení systolického tlaku (p  = 0,03), ale nikoli diastolického (p = 0,29) ve srovnání s vysokodávkovým lisinoprilem. Kandesartan ovlivňuje elasticitu cév, zánětlivé a metabolické parametry, což bylo potvrzeno ve studii, které se účastnilo 69 pacientů s hypertenzí.

Renoprotekce

Menší klinická studie hodnotila snížení TK u pacientů s těžkým chronickým renálním selháním (n = 13). U skupiny léčené kandesartanem se prokázalo snížení proteinurie (p = 0,033), stabilizace clearance kreatininu a příznivé klinické výsledky po 3 letech sledování (p = 0,025).

Cévní mozková příhoda

Studie SCOPE (The Study on COgnition and Prognosis in the Elderly) se zaměřila na starší pacienty s mírnou nebo střední hypertenzí. Studován byl vliv léčby (kandesartan nebo placebo) na fatální a nefatální mozkové příhody, kardiovaskulární příhody, úbytek kognitivních schopností a demenci. Studie se zúčastnilo 4 964 pacientů a zaznamenáno bylo snížení rizika nefatálních a všech cévních mozkových příhod (27,8 %; p = 0,04; resp. 23,6 %; p = 0,056).

Prevence vzniku diabetu u obézních pacientů

Prospektivní randomizovaná studie CASE-J (The Candesartan Antihypertensive Survival Evaluation in Japan) hodnotila účinek kandesartanu a amlodipinu na incidenci kardiovaskulárních příhod. Ve skupině pacientů s BMI ≥ 27,5 kg/m2 byla ve skupině léčené amlodipinem celková mortalita významně vyšší než u skupiny léčené kandesartanem (adjusted hazard ratio [aHR] 0,32; p = 0,009). Výzkumníci si rovněž povšimli, že v kandesartanové skupině se objevil menší počet nově vzniklých případů diabetu (36% relativní redukce rizika; hazard ratio [HR] 0,64; 95% CI 0,43–0,97; p = 0,033).

Bezpečnost a snášenlivost

Kandesartan je velmi dobře snášen a vysazení léčby je v klinických studiích srovnatelné s placebem. Nezpůsobuje kašel a incidence angioedému je velmi nízká. Měl by být podáván s opatrností u pacientů s renálním selháním, při užívání draslíku či spironolaktonu pro možnost navození hyperkalémie. Účinné a bezpečné je podávání kandesartanu v kombinaci s alfa- a beta-blokátory, diuretiky i blokátory kalciových kanálů.

Závěr

Kandesartan je účinné antihypertenzivum s efektem srovnatelným nebo lepším než jiné sartany a se snášenlivostí srovnatelnou s placebem. Snižuje hypertrofii levé komory, příznivě ovlivňuje elasticitu cév a je účinnou léčebnou modalitou u pacientů s hypertenzí a srdečním selháváním. Klinické studie prokázaly rovněž příznivý efekt tohoto léčiva na řadu dalších onemocnění. 

(imt) 

Zdroj: Cernes R., Mashavi M., Zimlichman R. Differential clinical profile of candesartan compared to other angiotensin receptor blockers. Vasc Health Risk Manag 2011; 7: 749−759; doi: 10.2147/VHRM.S22591.

Štítky
Dětská kardiologie Interní lékařství Kardiologie Praktické lékařství pro dospělé
Partner sekce
Nejnovější kurzy
Psoriáza: patofyziologické mechanizmy, léčba
Autoři: Prim. MUDr. Spyridon Gkalpakiotis, MBA. Ph.D.

Možnosti nefarmakologického ovlivnění hypercholesterolémie
Autoři: MUDr. Marek Vícha, doc. MUDr. Jan Václavík, F.E.S.C. Ph.D.

Přejít do kurzů
Nejčtenější tento týden Celý článek
Kurzy Doporučená témata Časopisy
Přihlášení
Zapomenuté heslo

Nemáte účet?  Registrujte se

Zapomenuté heslo

Zadejte e-mailovou adresu se kterou jste vytvářel(a) účet, budou Vám na ni zaslány informace k nastavení nového hesla.

Přihlášení

Nemáte účet?  Registrujte se